Balkánská země má pro investory připravenu mimo jiné patnáctku volných ekonomických zón a pobídky v podobě daňových prázdnin nebo třeba vládních dotací na nákup nových strojů. Zástupci Severní Makedonie příležitosti pro spolupráci s českými podniky znovu připomněli na nedávném semináři v Praze.
Ztracená perla Balkánu. Lze si toto sousloví spojit s konkrétním místem? Pokud ne, nevadí, nejedná se totiž o top dovolenkovou destinaci českých turistů. Tím místem je město Ohrid na jihozápadě Severní Makedonie ležící u stejnojmenného jezera. Město, které je zapsáno ve světovém dědictví UNESCO, má svým návštěvníkům co nabídnout. Stejně tak celá země – a to nejen v oblasti turistiky, která tvoří nemalou část příjmů tamní ekonomiky.
I přestože Severní Makedonie patří podle Světové banky k nejchudším státům Evropy, hodnotí ji jako zemi s vyššími středními příjmy, která v posledním desetiletí dosáhla významného pokroku v reformování své ekonomiky. Lze zmínit také stabilní výhled ratingových agentur Fitch a S&P.
Nová vláda potvrdila směřování do Evropy a rozvoj ekonomiky
V červnu loňského roku byla po parlamentních volbách ustavena nová vláda, kdy středopravá strana VMRO-DPMNE vytvořila koalici s aliancí etnických albánských stran a nahradila předchozí koalici vedenou sociálními demokraty. Důležité bylo potvrzení proevropského směřování země a důraz na rozvoj ekonomiky.
Země je totiž již od roku 2005 kandidátem na členství v EU, což s sebou mimo potřebu přejímání unijního práva přináší Makedoncům také nemalé finanční prostředky v rámci unijní předvstupní pomoci. Ta je alokována zejména do projektů v oblasti rozvoje infrastruktury, energetiky, ochrany životního prostředí, digitalizace, soukromého sektoru a dalších. K tomu jsou využívány unijní fondy – aktuálně zejména IPA III a nově také Nástroj pro reformu a růst. Dohromady se jedná o miliardy eur v grantech EU a výhodných půjčkách mezinárodních finančních institucí, které země čerpá a bude moci čerpat v období let 2021 až 2027 a to převážně na investiční projekty ve výše uvedených oblastech.
Kde hledat informace o výběrových řízeních?
Zájemci o účast na tendrech v Severní Makedonii mohou aktuální informace o nich dohledat například na webu Investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), kde jsou uvedeny i ty ve fázi přípravy. Podrobnější požadavky pro účast na již vypsaných tendrech jsou pak uvedeny v databázi Ted, kde jsou zalistovány také veřejné zakázky bez unijního financování. V případě zájmu o bližší informace u konkrétního tendru lze oslovit jak české Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak i Delegaci EU ve Skopje nebo participující finanční instituci, kterou může být například Evropská investiční banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj.
Volné zóny nabízejí investorům daňové prázdniny či úlevu na clech
Další možností využití ekonomického potenciálu Severní Makedonie je přesunutí výroby či podnikaní přímo do země. Téměř dvě třetiny přímých zahraničních investic v Severní Makedonii pochází z EU, z Česka však zatím naprosté minimum. Země se snaží investorům nabídnout výhodné podmínky zejména skrze volné ekonomické zóny, kterých je v zemi hned patnáct.
Ne všechny jsou plně funkční, nicméně i tak zóny v nich působícím firmám nabízejí spoustu výhod. Mezi ty hlavní lze zařadit desetileté osvobození od daně z příjmu fyzických osob a korporátní daně či osvobození od DPH a cel při dovozu strojů, zařízení a náhradních dílů do volných ekonomických zón. Je také možný dlouhodobý pronájem pozemků za velmi výhodných podmínek, osvobození od poplatků za stavební povolení a bezplatné připojení k sítím jako je plyn, voda či kanalizace. Nabízí se také možnost poskytnutí státní podpory ve výši 10 procent nákladů na nákup nových strojů, zařízení či nemovitosti.
Jednou z posledních vzniknuvších ekonomických zón je Skopje III, která se zaměřuje na oblast high-tech. Tematicky orientovanou zónou je také ta v Gevgeliji na jihu země, která se na zhruba 50 hektarech zaměřuje na zelené technologie a na produkty využívané ve zdravotnictví.
Potenciálním zájemcům o působení ve volných ekonomických zónách nabízí své konzultační služby servisní centrum každé zóny, skrze nějž poskytují informace jak makedonská Celní správa, tak i Ředitelství pro technologicko-průmyslové rozvojové zóny spadající pod Ministerstvo hospodářství.
Šance jsou v automobilovém průmyslu či agrobyznysu, připomněl seminář v Praze
Pomoci se vstupem na makedonský trh může také vládní agentura Invest North Macedonia, která je obdobou českého CzechInvestu. Ta může také doporučit potřebné kroky a pomoci s výběrem vhodné zóny. I proto se české Ministerstvo průmyslu a obchodu letos v lednu v Praze podílelo na pořádání semináře Česko-makedonské obchodní asociace zaměřeného právě na možnosti investování v Severní Makedonii, kterého se účastnil ředitel agentury Invest North Macedonia Refix Xhemaili a její další experti.
Ředitel Xhemaili mimo jiné zmínil: „Díky strategické poloze v jihovýchodní Evropě, kvalifikované pracovní síle a přívětivé investiční politice nabízí Severní Makedonie konkurenceschopné podnikatelské prostředí. Klíčové sektory, jako jsou výroba, automobilový průmysl, energetika, IT a agrobyznys, poskytují významné příležitosti pro české firmy, které chtějí expandovat.“
Upozornil také na propojení Severní Makedonie s dalšími trhy skrze dohody o volném obchodu, což se týká například Turecka a Ukrajiny. V multilaterální rovině je pak Severní Makedonie členem Středoevropské zóny volného obchodu, kam spadají všechny země západního Balkánu a Moldavsko, a má podepsanou Stabilizační a asociační dohodu s EU. Pro firmy podnikající v Severní Makedonii je tak usnadněn přístup i na tyto trhy.
V plánu je letos v České republice uspořádat ještě další podobný seminář, který může pomoci českým firmám lépe se zorientovat v makedonském podnikatelském prostředí. Tím ale podpora rozvoje ekonomické spolupráce České republiky se Severní Makedonií nekončí. Na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu proběhne tento měsíc 3. zasedání Společného výboru oboustranné hospodářské spolupráce. Jak upozorňuje zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro západní Balkán Martin Pospíšil, „…jednání by mělo dát impulz rozvoji ekonomických vztahů v oblasti energetiky, důlního, dopravního či obranného průmyslu a podpořit společné projekty v oblasti zemědělství či ochrany životního prostředí“.
Na makedonské straně bude výboru spolupředsedat ministryně energetiky, hornictví a přírodních zdrojů Sanja Božinovska, která pracovně navštíví Českou republiku během necelého půl roku již podruhé a naváže tak na své jednání s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem v listopadu loňského roku. Oblast energetiky a důlního průmyslu je navíc právě jedním z těch sektorů, kde svými zkušenostmi, know-how a přidanou hodnotou mohou české firmy přispět k rozvoji v Severní Makedonii nejvíce. Lze očekávat, že i letos bude ekonomická relace mezi oběma zeměmi velmi aktivní.
