Válka na Ukrajině nepříjemně doléhá na africký kontinent. Představitelé afrických států se proto snaží obě znepřátelené země přivést k jednání. V červnu vyjeli na diplomatickou misi, na konci července se v Petrohradě chystá summit Rusko-Afrika.
Afričtí prezidenti a hlavy států navštívili v půli června Kyjev a Petrohrad. Jedná se o jejich první pokus o navázání dialogu mezi válčícím Ruskem a Ukrajinou a zasazení se o ukončení války, která ve svých důsledcích vážně ovlivnila životní úroveň na celém africkém kontinentu.
Do čela delegace se postavil prezident Jihoafrické republiky Cyrile Ramaphosa a k němu se připojili prezidenti Senegalu, Zambie, prezident aktuálně předsedajícího státu Africké unie, Komorských ostrovů, dále egyptský premiér a zástupci Ugandy a Konga-Brazzaville.
Koho podporují? Každá africká země má jiný postoj
Africké země vnímají konflikt především jako konfrontaci mezi Ruskem a Západem. Složení delegace bylo sestaveno s ohledem na šíři a vyváženost, neboť její členové pocházejí z různých částí Afriky a mají na konflikt různé názory. Jihoafrická republika a Uganda jsou považovány za země nakloněné Rusku, zatímco Zambie a Komory mají blíže k Západu. Egypt, Senegal a Kongo-Brazzaville zůstaly převážně neutrální, což má kořeny v historii studené války a nemusí nutně znamenat podporu Moskvy.
Za africkou iniciativou stojí francouzský podnikatel Jean-Yves Ollivier, který vede britskou organizaci Nadace Brazzaville. Zbohatl na obchodování s komoditami a má dlouhodobé vazby na africké politické a ekonomické leadery. Je rovněž poradcem ruského civilního jaderného gigantu Rosatom.
Některým zemím černého kontinentu by mohl hrozit hladomor
Pokud se dnes zdá, že dostat válčící strany k jednomu stolu k jednání je zatím nemožné, mohli by se afričtí představitelé nejprve spokojit se svým cílem na ekonomické rovině. Myšlenkou iniciativy Nadace Brazzaville je vytvořit platformu pro dialog s cílem dosáhnout dohody o uvolnění dodávek obilí a důležitých hnojiv pro přepravu do Afriky a zmírnit potenciální riziko hladomoru na kontinentu.
Válka v Evropě ovlivňuje svými důsledky v Africe až 1,3 miliardy lidí . Vážně omezila vývoz obilí z Ukrajiny a hnojiv z Ruska, což postihlo zejména africké země a prohloubilo celosvětovou potravinovou nejistotu. Pro ilustraci: Egypt žebříčkům vévodí z pozice největšího světového dovozce pšenice. Otázka, kdo bude zodpovědný za potravinovou krizi na kontinentu, je stále aktuálnější.
Ruský prezident Putin však z obilné krize obvinil Západ, když uvedl, že pouze tři procenta vývozu obilí povoleného v rámci dohody sponzorované OSN, která má zajistit jeho bezpečnou cestu přes Černé moře, šla do nejchudších zemí světa.
Afričtí představitelé se snaží přesvědčit Rusko, aby prodloužili křehkou dohodu, která umožňuje Ukrajině přepravovat obilí přes Černé moře. Naléhají také na Ukrajinu, aby pomohla najít způsob, jak zmírnit omezení vývozu ruských hnojiv, které úřady v současné době zadržují v přístavech.
Hlas Afriky může posílit
Iniciativa je vzácným pokusem o diplomatickou intervenci mimo africký kontinent vzhledem k rostoucímu požadavku Afriky mít větší hlas v OSN a dalších mezinárodních organizacích. Afrika se stává čím dál více geopoliticky a strategicky důležitým kontinentem. Cílem je ale spíše zahájit dialog o otázkách, které nemají přímý vliv na vojenskou situaci. Řešení dodávek obilí a hnojiv do Afriky se tak nabízí jako jedno z prvních.
Českým firmám pomůže při získání nových zakázek Business Klub Ukrajina
Postoj Jižní Afriky k vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině se i nadále neochvějně drží pozice Hnutí nezúčastněných států. To znamená že vyzývá k dialogu, k ukončení ozbrojených akcí a ke zprostředkování dialogu ze strany OSN, tedy primárně generálního tajemníka této organizace.
Na konci července se plánuje summit Rusko-Afrika v Petrohradě, a proto o Africe bude v tomto ohledu ještě na politicko-hospodářském poli slyšet.
