Český export do kavkazského státu vyrovnal už za první polovinu letošního roku celkovou hodnotu loňské obchodní výměny. Největší šance pro české dodavatele jsou v modernizaci arménské energetiky.
Třímilionová Arménie, ležící v jihokavkazském vnitrozemí, nabízí řadu zajímavých obchodních příležitostí. V rámci turistického ruchu jsou nejdiskutovanějšími starověké a středověké památky, nedotčené masívy plné horských jezer nebo metropolitní život ve městech s unikátní kuchyní. Lukrativní jsou však kromě turismu i další odvětví, zejména důlní průmysl a IT sektor. Země tak představuje velký, leč zatím trochu skrytý potenciál pro mezinárodní obchod.
Probíhají reformy, které mají liberalizovat trh
Vnitřní politika Arménie prochází pod dohledem premiéra Pašinjana od roku 2018 řadou reforem. Mezi nimi jsou mimo jiné i ekonomická opatření směřující k vyšší tržní liberalizaci, zvýšení konkurenceschopnosti místních podniků a k diverzifikaci produkce. Ta se stala i klíčovým cílem arménské zahraniční politiky.
Arménie je smluvní stranou Eurasijské ekonomické unie s výrazným navázáním na ruský trh. Je taktéž závislá na ruských dodávkách plynu a ropy nebo na remitencích rozsáhlé diaspory na území Ruska nebo i západních zemí. Určitý vliv si v oblasti udržuje i Írán, od něhož si Arménie slibuje vyvázání z kompletní energetické závislosti na Rusku. I Evropská unie se do dění v této oblasti snaží promlouvat, v poslední době zejména prostřednictvím dohody CEPA, která plně vstoupila v platnost 1. března 2021. Arménie se tak zavázala k provádění komplexního reformního programu založeného na demokracii, transparentnosti a právním státě – zejména k boji proti korupci, reformě soudnictví a posílení jeho odpovědnosti vůči občanům a zajištění rovných hospodářských, pracovních a sociálních příležitostí pro všechny.
Přestože je Arménská ekonomika malá s nízkým HDP na hlavu, v současné době vykazuje pozitivní ukazatele a předpokládá se její růst. V roce 2021 hospodářství vyrostlo o 5,7 procenta, zatímco inflace se pohybuje pod osmi procenty. Pozitivní je také reformní přístup vlády v oblasti fiskální politiky a jejímu boji s korupcí, otevřená obchodní a investiční politika nebo dobře kapitalizovaný bankovní sektor.
Situaci komplikuje spor s Ázerbájdžánem i příval uprchlíků z Ruska
Arménie však zůstává podle českého EGAPu i organizace OECD investičně rizikovou zemí. Ekonomika je silně závislá na externím financování a vykazuje vysokou dolarizaci státního dluhu, nízkou transparentnost a značnou korupci. Přetrvává taktéž problém s monopoly řízenými místními oligarchy, které ovládají dvě třetiny ekonomiky a brání vstupu cizích subjektů na trh. Je nutné zmínit i komplikaci v dopravě, protože v důsledku sporů s Tureckem a Ázerbájdžánem není možné skrz tyto země dovážet zboží nebo kapitál. V poslední době zároveň logistickou situaci v Arménii komplikuje množství Rusů opouštějících svou zemi v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Šance jsou v energetice či v dodávkách pro zemědělství
Česká republika má s Arménií čilé obchodní vztahy. Obrat v roce 2020 dosáhl 1,2 miliardy korun, loni to bylo 1,4 miliardy korun. V prvních sedmi měsících letošního roku obrat ještě dál významně roste a již přesahuje 1,6 miliardy korun, z toho český export činí 1,4 miliardy. Institucionální podporu obstarávají pravidelná zasedání česko-arménské Mezivládní komise pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci. Poslední z nich proběhlo na podzim 2021 v Jerevanu.
Arménie v současné době nabízí českým obchodníkům řadu zajímavých obchodních příležitostí. Nejvýznamnější je pole energetiky, ve kterém je na stole především osud zastaralé jaderné elektrárny Metsamor, jež se podílí ze 40 procent na arménském energetickém mixu. Ta má být uzavřena v roce 2026, probíhají však snahy o prodloužení její životnosti. Plánuje se i možnost elektrárnu dále rozšířit o nový reaktor, na který byl v roce 2021 vypsán tendr. Vládní prioritou však stále zůstává využívání obnovitelných zdrojů. Do konce roku 2022 by měla být vyhlášená soutěž na zbudování nové solární elektrárny s celkovou kapacitou 210 MW. Tradičně poptávané jsou taktéž komponenty do vodních elektráren a nově se diskutuje o výstavbě geotermální elektrárny a její napojení na plánovaný severojižní energetický koridor. Zájem je také o kogenerační jednotky na bioplyn.
Potenciál taktéž skýtá arménský bytový fond, vypisující tendry na výměnu výtahů, poptává lékařské a nemocniční vybavení nebo obnovuje silniční a železniční infrastrukturu včetně vozového parku. Dlouholetými problémy jsou i nedostatky ve vodohospodářství, jež je značně neefektivní a v některých oblastech zcela chybí čistící stanice. K tradiční poptávce v sektoru elektrotechniky, IT nebo chemického a strojírenského průmyslu nově roste i poptávka na poli zemědělství. To v poslední době prochází modernizací a je evidentní zájem o know-how, zemědělskou techniku, skleníky nebo zavlažovací systémy. Lukrativní se zdá být taktéž sektor vinařství, které má v Arménii dlouhou tradici a stojí o odbyt na evropském trhu.
Spolupráci s Arménií může podpořit říjnová konference
Na rozvoj obchodně-ekonomických vztahů s Arménií a okolními zeměmi se zaměří konference Eastern Partnership Business Forum: Geoeconomic Challenges and Opportunities, která se bude konat 17.-18. října v Kongresovém centru Praha. Akci organizuje Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Evropskou komisí v rámci českého předsednictví v Radě EU. Účast přislíbili mimo jiné český premiér Petr Fiala, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, vicekancléř SRN Robert Habeck i ekonomičtí ministři zemí Východního partnerství.
