Je třetím největším dodavatelem ropy do České republiky a také důležitou tranzitní zemí pro suroviny ze Střední Asie. Ázerbájdžán ovšem dál diverzifikuje svou ekonomiku, aby nebyla závislá jen na vrtkavých příjmem z prodeje surovin. Na rozvoji země se podílejí i dodávky českých technologií.
Od získání nezávislosti v roce 1991 se Ázerbájdžán potýkal s výzvami spojenými s ekonomickou transformací a hledáním nových obchodních partnerů. Vnitřní boje o moc spojené s první fází konfliktu o Náhorní Karabach v první polovině dekády nezávislosti negativně ovlivnily průběh ekonomické transformace. Pět let po získání nezávislosti se tak velikost ekonomiky pohybovala stěží na polovině úrovně z roku 1990. Změnu přineslo až zklidnění vnitropolitické situace a intenzifikace těžby ropy od roku 1995.
Přelomem byla stavba nového ropovodu
V roce 2005 byla dokončena stavba přelomového projektu ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan. Ten umožňuje stabilní, rychlou a efektivní přepravu ropy přes gruzínské Tbilisi do tureckého přístavu Ceyhan. Odtud se ropa vyváží dále do zemí Středozemního moře. V období 2004 až 2014 HDP rostl průměrně o 11,5 procenta ročně a podíl vývozu ropy na HDP vzrostl z 10 procent v roce 1994 na 76 procent v roce 2017. Souběžně rostl i vývoz zemního plynu.
Vláda chce vyléčit „Holandskou nemoc“
Rok 2014 byl zlomem, světová cena ropy klesla a závislost Ázerbájdžánu na svých nerostných surovinách se projevila naplno. Již dříve byla v souvislosti se zemí skloňována „Holandská nemoc“, totiž že snadné zisky z přírodních zdrojů nakonec vedou k oslabení sekundárních sektorů, a země se dostala do recese, ze které se začala vzpamatovávat v roce 2017. Opatření, která přijala vláda Ázerbájdžánu se vedle zmírnění dopadů krize zaměřila na nové iniciativy, jejichž smyslem je diverzifikovat ekonomiku země.
Za tímto účelem byla v roce 2016 schválena nová ekonomická koncepce, přičemž pilíři diverzifikace jsou zemědělství, turismus a IT sektor. Mimo to se vláda zahájila reformy státních společností a opatření pro zlepšení podnikatelského prostředí. Součástí vládních snah je i rozvoj infrastruktury, která má dále zesilovat diverzifikaci a více integrovat zemi do globálního obchodu.
V kontextu současné energetické krize se posiluje význam Ázerbájdžánu jakožto nejen producenta, ale i tranzitní země pro suroviny mimo jiné ze zemí Střední Asie. Důraz je tak kladen na rozvoj přepravních kapacit, zejména přístavu Alat poblíž hlavního města Baku. Stejnojmenná zóna volného obchodu potom nabízí velice vstřícné pobídky pro společnosti, které uvažují o relokalizaci svých výrobních kapacit. Za zmínku stojí, že právě přes tento přístav také vede jedna z větví nové železniční hedvábné stezky ze západní Číny.
V roce 2021 ázerbájdžánská ekonomika meziročně vzrostla o 5,6 procenta oproti 4,3 procentům poklesu v předchozím roce. S pokračujícím zotavováním ekonomiky z pandemie rostl jak sektor ropy a zemního plynu (o 1,7 procenta), tak ostatní sektory ekonomiky (o 7,2 procenta), což dále podtrhuje jejich význam. Největší příliv zahraničních investic směřuje právě do oblasti energetiky. Velkým lákadlem je vysoký stupeň ochrany zahraničních investic pevně zakotvený v ázerbájdžánském právním systému.
České firmy se podílely na stavbě železnice nebo opravě elektráren
Vzájemné ekonomické vztahy české republiky a Ázerbájdžánu jsou do značné míry regulované Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem z roku 1996, přičemž v roce 2017 se začala vyjednávat dohoda nová. Mimo to působí země i ve formátu Východního partnerství, projektu, který vznikl během českého předsednictví v roce 2009. Dlouhodobá obchodní bilance je silně záporná, a to z důvodu nerostného bohatství, které z Ázerbájdžánu proudí. Za rok 2021 tak činil podíl nerostného exportu do ČR až 98 procent. Na druhou stranu z České republiky jsou nejčastěji vyváženy stroje a dopravní prostředky (přes 70 procent za rok 2021).
České firmy se však podílely také na množství infrastrukturních projektů v zemi, nejdůležitějším z nich byla stavba železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars. Další projekty zahrnovaly například silniční infrastrukturu, modernizaci MHD, eliminaci ekologických škod či revitalizaci starých elektráren.
Nové šance jsou v bioplynových stanicích či minipivovarech
V současnosti nabízí Ázerbájdžán množství lákavých příležitostí. V zemědělství jde především o dodávky zemědělské techniky, technologie na zpracování zemědělské produkce, případně o výstavbu malých bioplynových stanic; potenciál mají i dodávky do malých pivovarů. Se zemědělstvím souvisí i vodohospodářství, které ve spojení se suchem z posledních let jen zesílilo na významu.
Energetika však nadále hraje hlavní roli a význam česko-ázerbájdžánské spolupráce v tomto odvětví jen stvrdil podpis dohody v roce 2021 o spolupráci v oblasti energetiky, která pro ČR zvýšila potenciál odbytu v tomto odvětví. Konkrétní příležitosti pro české firmy skýtá modernizace energetické infrastruktury a také technologie zvyšující efektivitu využití energií v průmyslových provozech. Stranou pozornosti nezůstávají ani obnovitelné zdroje, klíčové pro diverzifikaci ázerbájdžánské ekonomiky.
Vzájemný obchod podpoří říjnová konference v Praze
Na rozvoj obchodně-ekonomických vztahů s Ázerbájdžánem a okolními zeměmi se zaměří konference Eastern Partnership Business Forum: Geoeconomic Challenges and Opportunities, která se koná 17.-18. října v Kongresovém centru Praha. Akci organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí v rámci českého předsednictví v Radě EU. Účast přislíbili mimo jiné český premiér Petr Fiala, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, , ekonomičtí ministři zemí Východního partnerství a řada dalších významných činovníků.
