Mnoho současných podniků se rozhodlo přejít systematicky na pravidla, která kdysi zavedl průkopník podnikání Tomáš Baťa. Ten vsadil v první řadě na větší vtažení zaměstnance do života firmy.
Principy, kterými kdysi dovedl na vrchol své obuvnické impérium Tomáš Baťa junior, fungují i v 21. století. Odkaz a metody legendy českého podnikání v tuzemsku pomáhá firmám zavádět Nadace Tomáše Bati. Sídlí samozřejmě ve Zlíně, odkud „ševcovská rodina“ dobyla v první polovině minulého století obchodní svět. Nadace mimo jiné pravidelně uděluje granty pro začínající podnikatele či umělce a formou konzultací a školení pomáhá podnikům implementovat Baťovu soustavu řízení. „Dosud jsme pomáhali se zaváděním těchto principů ve více než dvou desítkách firem. Mnoho český společností má navíc v sobě vybrané prvky Baťovy soustavy řízení, aniž by to nazývaly baťovskými principy,“ říká projektová manažerka z nadace Gabriela Končitíková.
Všechny baťovské principy jsou závislé na tom, že vlastník firmy chce vnímat podnikaní jako společnou aktivitu se spolupracovníky.
Nadace je z části financována z prostředků nadnárodní organizace Baťa Shoe Foundation. Globální značka tedy jinak řečeno dává na udržování baťovského odkazu část zisku z prodeje obuvi. Dalším zdrojem příjmů nadace je prodej knih, poplatky za různé přednášky a také pronájem prostor Baťovy vily.
Majitel podniku musí být ochoten rozkrýt karty
V čem tkví podstata baťovského řízení? Informace se musejí ve firmě sdílet transparentně a zaměstnanec má mít motivaci v podobě určitého podílu na zisku, ale zároveň i jistou spoluodpovědnost za ztrátu. Ve hře je i mnoho další principů. „Všechny jsou však závislé na tom, že vlastník firmy chce vnímat podnikaní jako společnou aktivitu se spolupracovníky. Na takové nastavení musí být primárně připraven on sám, protože v mnoha případech rozkryje karty. Stává se nám, že již při první konzultaci víme, že spolupráce nebude možná, protože vlastník očekává od zavedení baťovských principů pouze vyšší zisk pro sebe,“ vysvětluje Gabriela Končitíková.
Pokud si ale základní postoj – tedy vnímání firmy jako společný projekt se zaměstnanci – vezme majitel za svůj, může se začít s implementací systému řízení. Spolupráce s nadací obvykle trvá zhruba půl roku. „Ze začátku je bezpochyby cítit nechuť lidí cokoliv měnit. Začít s aplikací baťovských principů, to vyžaduje schopnost přejít na otevřenou komunikaci a jednání. Následuje transparentní mzdový i kariérní systém. Baťova soustava řízení je založena na vzájemném vztahu zaměstnavatel – spolupracovník. Aby tento vztah mohl fungovat, musí mít přesah i mimo práci. V neposlední řadě je nutné zavést transparentnost do každodenního fungování firmy. Jde o přesné definování nákladů na jednotlivé pracovní pozice, dále ceny odvedené práce, potažmo podíl na zisku a ztrátě,“ popisuje Končitíková.
Hospodáře poznáš podle odpadu
Baťovské principy zavádějí s pomocí nadace například ve vizovické společnosti KOMA Modular, která je předním evropským průkopníkem modulární výstavby. „Některé Baťovy zásady pořád beze zbytku platí, jiné naopak samozřejmě už uplatnit nejde, protože odpovídaly době 20. a 30. let minulého století,“ říká jednatel společnosti Stanislav Martinec. „Stále funguje například ta slavná účast pracovníků na zisku, byť ji lze provázat jen na určité úseky – ani Baťa to ostatně neměl zavedeno v celé továrně. Další platná zásada: Hospodáře poznáš podle odpadu. My odpady ve firmě redukujeme velmi důsledně. Baťa říkal: Nejlépe je podívat se do kontejneru s odpadem, tam nahlédnete a vidíte, jak daná dílna funguje,“ pokračuje podnikatel.
Velmi inspirativní je zvlášť dnes v době krize a růstu cen materiálů podle Stanislava Martince to, jak Baťa dokázal reagovat na recesi. „V době krize snížil ceny, aby vyprodal sklady. Dnes se naopak všechno zdražuje a sklady zůstávají plné zboží,“ srovnává podnikatel.
Video:
Jak dokázala Baťova rodina obchodní krize měnit v příležitost?
Co podle Martince naopak v současnosti úplně neplatí, je pravidlo „Náš zákazník, náš pán“. „Tehdy platilo na sto procent, speciálně u bot. Dnes naopak některé velké firmy samy trh vytvářejí. Příkladem je třeba Steve Jobs. Necílil na konkrétního zákazníka, ale v podstatě si ho vytvořil. Ten současný spotřebitel je velmi ovlivněn reklamou a marketingem,“ podotýká Stanislav Martinec.
Začínající podnikatelé se mohou u nadace ucházet o grant
Nadace Tomáše Bati podpoří každý rok zhruba desítku projektů v oblasti podnikání, vědy či kultury. O podporu se mohou průběžně ucházet začínající podnikatelé a další fyzické osoby (s bydlištěm v České nebo Slovenské republice) či neziskové organizace. O případném přidělení grantu rozhoduje správní rada, která zasedá obvykle třikrát ročně (v lednu, v květnu a v září).
Podle webových stránek nadace mají přednost ty projekty, které v jakékoliv formě pomáhají šíření odkazu Tomáše Bati. U vzdělávacích a kulturních projektů jsou primárně podporovány aktivity ve Zlínském kraji.
Mezi nedávno podpořenými projekty tak byla například tvorba webové stránky Mezinárodní bytová soutěž firmy Baťa ve Zlíně. Autor webu Vladimír Parízek, jehož oblíbeným tématem je baťovská architektura, byl podpořen částkou 30 tisíc korun. Využil je pro tvorbu portálu, pro grafický návrh a zpracování. „Web bytovasoutez.cz jsem vytvořil díky svému dlouholetému vztahu ke stavitelství firmy Baťa. Znamenal pro mne více představit laické i odborné veřejnosti tento unikátní projekt, který do Zlína přilákal Le Corbusiera, Fuchse a další významné architekty té doby a zařadil ho mezi pár evropských měst, ve kterých vznikly výstavní kolonie moderního bydlení. Díky Nadaci jsem dostal příležitost se tomuto tématu věnovat naplno a nahlédnout přes Krajskou galerii do spousty dobových materiálů, kdy se chystá i rozšíření o další méně známé firemní soutěže,“ uvedl Vladimír Parízek.
Dalším příkladem podpořeného projektu jsou architektonické mapičky, které provázejí zájemce po baťovské architektuře. Od roku 2018 dosud byly podpořeny tři zmapované prohlídkové trasy. Ta první nazvaná Zlínská architektura do roku 1945 zahrnuje nejen nejdůležitější budovy Baťova firemního komplexu, ale také stavby v historickém jádru Zlína na náměstí Míru.
Trasa nazvaná Po baťovském bydlení zahrnuje procházku po první dělnické čtvrti Letná vybudované nedaleko továrního areálu a ukazuje typické domky i výjimečné stavby z období první republiky. A trasa Zlín – Gottwaldov – Zlín je, jak název napovídá, věnovaná výstavbě v druhé polovině 20. století. Tvorba mapiček a tras vedla následně ke vzniku Zlínského architektonického manuálu.
Pravidla čerpají z dokumentů i vyprávění pamětníků
Principy vedení podniku Tomáš Baťa nedefinoval v nějakém jednotném „manuálu“. Soustava řízení tedy byla kompilována z mnoha zdrojů a dobových dokumentů – od Baťovského desatera až po brožuru, kterou kdysi dostával nový zaměstnanec, když do práce ve zlínském obuvnickém impériu nastupoval. „Za dohledáním baťovských principů jsou tisíce hodin práce v archivu. Mezi zdroji informací je i vyprávění pamětníků, kteří ještě Baťu osobně zažili,“ říká Gabriela Končitíková.
Tomáš Baťa junior
Narodil se v roce 1914 jako jediný syn Tomáše Bati, zakladatele zlínských obuvnických závodů. Odkaz svého otce ještě rozvinul a firmu proměnil nakonec až v největšího výrobce obuvi na světě. Po příchodu nacismu působil v exilu v Kanadě, po válce byla nová centrála obuvního gigantu zřízena ve Spojeném království. Tomáš Baťa junior koncern vedl do roku 1984, kdy byla firma na vrcholu rozmachu. Měla tehdy 90 tisíc zaměstnanců a provozovala 90 továren a pět tisíc obchodů v 89 zemích světa. Po sametové revoluci Tomáš Baťa junior jako ikona podnikání navštěvoval Česko a mohl mimo jiné spatřit znovuotevřenou slavnou prodejnu značky na Václavském náměstí v Praze. Zemřel v Torontu v roce 2008 ve věku nedožitých 94 let.
S nadací zahájila spolupráci také proexportní agentura CzechTrade. „Obě organizace mají jednu významnou věc společnou – vyzdvihují to nejlepší z českého exportu. Tomáš Baťa a jeho společnost jsou zářným příkladem kvalitních českých produktů, které uspěly v zahraničí, i unikátního způsobu řízení společnosti. Je to náš historicky nejznámější vývozce po celém světě. Ostatně v zemích, kde jeho společnost působila či stále působí, si místní ve spojitosti s Českou republikou vybaví právě jeho,“ připomíná marketingová specialistka agentury CzechTrade Hana Toclová.
„V portfoliu našich klientů nalezneme řadu firem, které na Baťův odkaz navazují. Ať co se týče exportních úspěchů, způsobu řízení firmy, nebo třeba péčí o vlastní zaměstnance. Velký potenciál vidíme především v komunikačně-vzdělávací formě spolupráce s nadací. Odkaz Tomáše Bati je obrovský a nadace disponuje řadou návodů, desater či jiných vzdělávacích materiálů, které mohou firmám pomoci při nacházení optimálních cest k úspěchu v exportu,“ dodává Hana Toclová.
Video:
Jak vstoupila značka Baťa do Afriky? A jak koncipovat podnikatelský plán?
Podnikatel Stanislav Martinec podotýká: „Všichni, které znám a kteří baťův odkaz zavedli, uspěli. Já se zajímám o Baťu od svých 15 let a myslím, že co bychom si z něj měli všichni vzít, je odvaha pronikat do světa. Když vidím ty dnešní mladé muže, nevím, kolik z nich by bylo schopných se vydat ve dvaceti do světa a třeba někde v Indii zakládat obchodní sítě.“ Stanislav Martinec také zdůrazňuje nutnost zájmu firem o své lidi. „Ten Baťův systém byl uvnitř tvrdý, ale vždycky zůstal lidský.“
