Boom letectví v Asii přibrzdil covid jen na chvilku

Jak se dynamicky rozvíjejí země jižní a východní Asie, roste v regionu i poptávka po servisu letadel či vybavení letišť. Z šoku v podobě pandemie se letectví v Asii rychle otřepává.

Připoutejte se, po mezipřistání znovu vzlétáme. Tak by mohl znít slogan leteckého odvětví v jihovýchodní Asii, která se díky rychlému růstu počtu obyvatel i rozvoji ekonomiky zařadila po přelomu tisíciletí mezi klíčové trhy pro tento obor.

Pak ale přišel covid. Asie byla už na samém počátku roku 2020 zasažena pandemií koronaviru jako vůbec první oblast, o to dříve se ale některé země už stačily z šoku otřepat. V oblasti letectví to ostatně začíná platit celosvětově. Týdenní průměr počtu letů se letos v červnu globálně zvednul na víc než 86 tisíc, přitom ve stejném období loni to bylo jen 47 tisíc letů. Letectví dávají v těchto týdnech pozitivní impuls jak ústup nákazy, tak začátek letní turistické sezony. Na druhou stranu je obor stále ještě hluboko pod úrovní před začátkem pandemie – pro srovnání, v červnu 2019 bylo každý týden na planetě realizováno víc než 122 tisíc letů. Údaje vycházejí ze statistiky serveru FlightRadar24.

Situaci v leteckém průmyslu v Asii zmapovala v minulých dnech série online konferencí, kterou zorganizovala agentura CzechTrade ve spolupráci s Leteckou amatérskou asociací ČR a Asociací leteckých a kosmických výrobců ČR. Z informací, které zazněly na konferencích, jsme sestavili mozaiku o některých nejzajímavějších trzích regionu a o příležitostech, které se tak pro české vývozce z toho oboru otevírají.

Indie: Všechny cesty vedou do Bengalúru

Velké plány má s letectvím a také se svým kosmickým programem například Indie. Ta patřila už před pandemií mezi probouzejícími se trhy mezi ty nejčilejší. „Růst ekonomiky byl v posledních letech kolem sedmi procent ročně a po odeznění covidové situace mají Indové cíle ještě vyšší,“ uvedl na online konferenci Ivan Kameník, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bengalúru. Přestože svět děsily v médiích záběry hořících hranic s těly obětí koronaviru, situace se v největší demokracii světa zvolna zlepšuje a rozjelo se ve velkém i očkování. „Naočkovali zatím asi 280 milionů lidí, což je ovšem jen zhruba 17 procent populace. Země jde cestou rozvolňování. Čeští občané mají sice do 30. června do Indie vstup zakázán, ale potom by měl být zákaz zrušen,“ podotýká Ivan Kameník.

V Indii se ročně přepraví vzduchem přes 266 milionů tuzemských pasažérů a 69 milionů cizinců. Letecké opravárenství roste o 10 procent ročně. Země má 486 letišť, z toho 34 mezinárodních. Na tom v Bombaji svítí stovky lustrů z dílny české sklářské společnosti Preciosa. Mimochodem, v 70. letech fungovala právě mezi Bombají a Prahou přímá letecká linka a stále se uvažuje o její obnově.

Vyrábějte přímo v Indii, prosazuje premiér Módí

Co se týče letecké výroby, platí pro ni stejná strategie, jakou od roku 2014 naordinoval premiér Módí celé indické ekonomice. Je vyjádřena heslem „Make in India.“ Vláda chce co nejvíce výroby lokalizovat přímo na indickém území, aby se zmenšovala závislost země na dovozu a zvyšovala zaměstnanost. Některým dovozovým výrobkům proto také staví velkou bariéru v podobě cla, letectví se to ale naštěstí tolik netýká. „Indie při dovozu využívá poměrně vysokých celních sazeb, ale to pro zboží obecné, jako jsou třeba stavební materiály. Ovšem pro letecké výrobky nenasazuje celní úřad velké tarify, protože je to zboží, které ještě nejsou Indové schopni vyrábět sami ve vysoké kvalitě,“ říká Ivan Kameník.

Centrum letectví: Dvě třetiny leteckého průmyslu jsou v Karnátace

Kam zamířit pro obchod v oblasti letectví? Stejně jako u dalších technicky náročnějších oborů je dnes centrem indického byznysu město Bengalúr, které má přezdívku „indické Silicon Valley“. Vláda se snaží přilákat investory k umístění výroby do speciálních průmyslových zón, přičemž právě v Bengalúru je soustředěno plných 65 procent indického leteckého průmyslu.

V Bengalúru také vznikl zastřešující podnik celého leteckého průmyslu HAL. Se svým indickým obchodním partnerem, společností BEML, zde například spolupracuje český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV.

Existuje ale ještě další lákadlo, které může české firmy přivést právě do hlavního města indického státu Karnátaka. Vzniká zde totiž český podnikatelský inkubátor s výhodnými podmínkami pro příchozí firmy, které získají možnost šest měsíců využívat kanceláře a poradenství zdarma.

Nejlevnější vesmírné sondy mají Indové

Indie má velké ambice také v kosmickém průmyslu, satelity vypouštějí do vesmíru už od roku 1970. Typické pro indické řešení je to, že dokážou sondy do kosmu dostat výrazně levněji než konkurenti z USA, Ruska, Číny nebo Evropy. Zatím hraje indický kosmický program sice ve světě druhé housle, v následující pětiletce to ale vláda plánuje změnit. „Současný globální trh v oblasti kosmického průmyslu je odhadován na 360 miliard dolarů. Indický kosmický program má hodnotu sedm miliard dolarů, takže zatím představuje jen dvě procenta světového trhu,“ uvádí doktor Tengli, který se v indickém kosmickém průmyslu pohybuje přes tři dekády. Podle něj má sektor v následujících sezonách velmi dynamicky růst tak, aby už za pět let dosáhl hodnoty 50 miliard dolarů.

Indonésie: Ostrovy spojil létající lev a mytický pták Garuda

Dynamicky se rozvíjí letectví v Indonésii. Tamější trh je definován v první řadě velkými vzdálenostmi mezi jednotlivými regiony souostroví. „Tvoří ho asi sedmnáct tisíc ostrovů. Zhruba pět až šest tisíc z nich je obyvatelných. Indonésie je tedy obrovská země, dvě nejvzdálenější města jsou od sebe vzdálena víc než pět tisíc kilometrů,“ ilustruje Michal Sontodinomo, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Jakartě.

Impulsem pro živelný boom letectví je vedle potřeby cestovat vzduchem mezi vzdálenými ostrovy také rychle rostoucí populace, která překročila hranici čtvrt miliardy lidí. Indonésie je čtvrtým nejlidnatějším státem světa. „Co je důležité pro oblast letectví, poměrně rychle roste střední třída. V posledních dvou letech vzrostla na 30 procent populace, což je asi 80 milionů lidí,“ říká Michal Sontodinomo.

Indonésie je tak i největším trhem v rámci uskupení zemí jihovýchodní Asie ASEAN. Počet přepravených pasažérů neustále roste. V roce 2019 to bylo 116 milionů, cílem vlády je dosáhnout 200 milionů cestujících. Dvě největší indonéské letecké společnosti – Lion Air a Garuda Indonesia – vedou žebříček deseti největších aerolinek v jihovýchodní Asii. Také celková indonéská flotila více než 1200 letadel je v rámci ASEAN největší.

Jestliže ale Indonésie dominuje v absolutních číslech, rezervy má v rozvoji zázemí. „V letectví zatím pokulhává rozvoj infrastruktury, letišť, opraváren, lidského personálu,“ podotýká Michal Sontodinomo. Pilotů je necelých osm tisíc, z toho 15 až 20 procent jsou zahraniční letci. V zemi je přes 670 letišť, asi třetina je vlastněna státem. Většina letištních areálů je ale přetížena, některé na 200 až 300 procent. Do roku 2027 má být proto vybudováno 45 nových letišť. Z toho v nejbližší době desítka formou PPP projektů.

Z opuštěného hangáru zlatonosný byznys

Právě v rozporu živelného rozvoje letectví na jedné straně a zatím nedostačujícího zázemí na straně druhé spočívá příležitost pro zahraniční dodavatele. Jako příklad šance pro raketový start výnosného byznysu uvádí Michal Sontodinomo úspěch lotyšské firmy MRO – FL Technics. Ta převzala v roce 2015 nepoužívaný hangár v Tangerangu poblíž hlavního letiště v Jakartě. Přebudovala ho na moderní servisní místo a už po čtyřech letech začala dosahovat čistého zisku s kumulovanými tržbami kolem jedenácti milionů dolarů. Poptávka po službách lotyšské společnosti v současnosti čtyřikrát převyšuje kapacitu provozu. Firma chce proto dále katapultovat svůj růst přistavěním nového hangáru za 20 milionů dolarů. Podle jejích majitelů je Indonésie nejslibnějším trhem v jihovýchodní Asii.

Vietnam: Nad vším má dozor armáda

Ve Vietnamu je situace v letectví definována ne ani tolik geografií, jako spíš politickým kurzem země. Stejně jako mnohá jiná odvětví i letectví je v socialistické zemi silně pod vlivem armády. „Když to řeknu jednoduše, tak ministerstvo obrany bude mít vždycky poslední slovo pro všechna povolení,“ shrnuje lakonicky Ivan Nikl, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě. Dozor rezortu obrany se přitom týká jak dovozu letadel ze zahraniční včetně těch českých, tak i jejich následného provozu v oblacích nad Vietnamem. Ministerstvo musí dokonce formálně schválit například i každý jednotlivý turistický let.

Druhý typický rys pravidel pro dovoz a provoz letadel ve Vietnamu je to, že se regule dívají na letadla v zásadě jednotně bez rozlišení podkategorií. „Právní rámec zatím nerozlišuje malá a lehká letadla a ta ostatní. Není tu jasný rozdíl řekněme mezi Airbusem a Cessnou,“ ilustruje Ivan Nikl.

Vietnamci milují paragliding

Rozvoj soukromých letů je zatím ve Vietnamu jen pozvolný. „Jsou tu pouze čtyři společnosti, které mají licence pro obecné letectví,“ podotýká Ivan Nikl. O to větší je podle něj potenciál v kite-flyingu nebo paraglidingu, který je mezi Vietnamci velmi populární i proto, že vyžaduje jen relativně malé finanční náklady. Průměrný poplatek za školení vyjde zhruba na 350 eur, cena kompletního vybavení se pohybuje kolem ekvivalentu dvou tisíc eur. Na podporu paraglidingu se konají různé fanouškovské festivaly a shromáždění a po celé zemi vznikají kluby, v nichž jsou zapsány asi čtyři stovky pilotů.

To potvrzuje i profesionální vietnamský pilot letadel Ngyuen Ba Hai. „Mnoho Vietnamců rádo létá, zejména na paraglidech nebo motorových paraglidech. Dokonce si stroje stavějí sami doma. Ale protože nejsou odpovídající regulace, často se letci pohybují na hranici nelegálních aktivit,“ říká pilot.

Letectví: Severnímu Vietnamu pomohlo Československo

České firmy z leteckého průmyslu mohou při nabídce do Vietnamu navázat na dřívější obchody. „V padesátých letech pomohlo s velkým krokem pro obecné letectví tehdejšímu Severnímu Vietnamu právě Československo – jeho odborníci i letadla. Později bohužel z různých historických důvodů k rozvoji obecného letectví nedošlo,“ říká Ngyuen Ba Hai. Podle něj je teď k vidění víc letadel pro obecné letectví v muzeích než na letištích.

Při dovozu letadla je potřeba získat povolení jak celních úřadů, tak ministerstva obrany. Vedle spotřební daně je na zahraniční letadlo uvalena také dovozní daň až 30 procent. Pro následný provoz může být problémem jak nedostatek kvalifikovaného personálu, tak i cena za parkování. „Protože nerozlišují malá a velká letadla, poplatek za hangár bude stejný,“ upozorňuje Ivan Nikl.

Na výstavbu letišť půjde šestnáct miliard dolarů

V současnosti je ve Vietnamu třináct vojenských a 22 civilních letišť. Počet těch civilních má ale vzrůst na 28, z toho polovina bude mezinárodních. Do roku 2030 chce totiž vláda investovat do výstavby a modernizace leteckých přístavů asi šestnáct miliard dolarů.

Tři největší letiště se nacházejí ve třech největších městech. Ta jsou tradičními centry odlišných zón země, která má protáhlý úzký tvar od severu na jih. Na severu v hlavním městě Hanoji je mezinárodní letiště Noi Bai. Má dva terminály s celkovou kapacitou až 19 milionů cestujících ročně. Staví se třetí terminál.

Centrem střední části protáhlé země je město Danang se stejnojmenným mezinárodním letištěm s kapacitou šest milionů cestujících ročně. Je souběžně využíváno pro civilní i vojenské účely. Pro mnoho turistů z Česka či Ruska, kde je Vietnam velmi populární jako turistická destinace, je Danang vstupní branou pro pobyty v nedalekých pobřežních rezortech.

Nejčilejší mezinárodní letiště má Ho Či Minovo Město na jihu země poblíž delty Mekongu. Poměrně moderně vybavené letiště Tan Son Nhat odbaví až 25 milionů cestujících za rok a i letadla s širokým tělem. Ke dvěma současným se přistavuje třetí terminál, investice má dosáhnout 470 milionů dolarů.

Thajsko: Covid srazil letecké odvětví na třetinu

Thajské království patří k nejvyspělejším zemím jihovýchodní Asie a metropole Bangkok je leteckým rozcestníkem pro celý region. Ročně nad asijskou zemí proběhne víc než milion letů a přepraví se na 165 milionů cestujících. „Díky turistickému ruchu má velmi rozvinutou leteckou dopravu,“ podotýká Petr Slowik, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bangkoku. Právě kvůli silné vazbě na turismus ale o to více zmrazila ruch na nebi nad Thajskem pandemie konoronaviru. „Veškeré restrikce velmi zasáhly celý sektor letectví a očekává se, že propad bude 60 až 70 procent,“ uvedl Petr Slowik.

Licenci má v zemi víc než deset tisíc pilotů a k dispozici je téměř 680 letadel. Pro české dodavatele je v Thajsku přesto stále mnoho příležitostí. „Thajci mají sice silnou leteckou dopravu, ale co se týče výroby, tak jsou pozadu,“ vysvětluje velvyslanec ČR v Bangkoku Marek Libřický. Thajsko má ale na rozdíl od některých chudších zemí regionu solidní finanční sílu, takže stroje, díly, radary, vybavení letišť a další potřebné zboží pro leteckou infrastrukturu může relativně snadno nakupovat v zahraničí.

Letecká spojka pro Asii a Pacifik

Thajská vláda v schválila plán reforem v letecké dopravě. Zahrnuje investice v celkové výši 406 miliard thajských bahtů (asi 295 miliard korun) do rozvoje a modernizace thajských letišť, jejichž kapacita by se měla v příštích deseti letech zvýšit ze současných asi 165 milionů na 277 milionů cestujících ročně. Podle informací poskytnutých zahraniční kanceláří agentury CzechTrade v Bangkoku tak zahrnuje rozvojový plán nejen modernizaci tří hlavních mezinárodních letišť Suvarnabhumi, Don Muang a U-Tapao, ale také dalších 36 letišť v provinciích. Pro investice do jedenácti letišť bude přizván soukromý sektor v rámci programů PPP.

Záměr thajské vlády přeměnit Thajsko na centrum letecké dopravy a průmyslu v asijsko-pacifickém regionu získal silný podnět také podepsáním dohody o spolupráci mezi národním leteckým dopravcem Thai Airways International a společností Airbus. Dohoda specifikuje potřebu vypracovat studii na vybudování velkého komplexu na údržbu, opravy a generální opravy při mezinárodním letišti U-Tapao v hodnotě 20 miliard thajských bahtů (patnáct miliard korun), které by sloužilo pro celý region. Kapacita opravárenského centra bude projektována na dvanáct letadel, na kterých bude možné pracovat souběžně.

Tomáš Stingl, Martin Zika

Komplexní informace o Číně, Indii, Indonésii, Singapuru, Thajsku a Vietnamu hledejte na BusinessInfo.cz