Byznysu mezi Novým Zélandem a EU pomůže dohoda o volném obchodu

Zrušení veškerých cel pro unijní dovoz, zjednodušení podmínek pro investory nebo poskytovatele služeb, kteří míří na novozélandský trh. To jsou jen některé z mnoha přínosů, které i českým firmám přináší smlouva o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem.

Po dvanácti kolech vyjednávání a následné ratifikaci Evropským i novozélandským parlamentem vstoupila letos 1. května v platnost vzájemná dohoda o volném obchodu. Dohoda přináší vedle řady výhod pro obě strany v oblasti obchodu zbožím, službami, přeshraničních investic či přístupu k veřejným zakázkám i jasnou podporu mezinárodního obchodu založeného na pravidlech.

Jedná se o dohodu mezi Novým Zélandem a Evropskou unií, která se vztahuje také na Andorrské knížectví a Republiku San Marino. Otevírá se tak i pro české exportéry trh, kde je podle Světové banky vůbec nejjednodušší podnikat. Podle Milken Institutu nabízí tento trh nejlepší investiční příležitosti v asijsko-pacifickém regionu a Transparency International řadí Nový Zéland mezi země takřka bez korupce.

Navíc jak uvádí Craig Hawke, velvyslanec Nového Zélandu v České republice, díky dohodě má nyní „…úplně každé zboží vyvážené z České republiky na Nový Zéland bezcelní přístup, což například pro vývoz strojů znamená ušetření na clech až ve výši 10 procent. Spolu s odstraněním cel obchod usnadní také moderní pravidla původu a jednotnější standardy.“

K dovozu do Česka Craig Hawke ještě dodal: „EU odstraní všechna zbývající cla na průmyslové výrobky z Nového Zélandu a na většinu zemědělských produktů. U ostatních zemědělských výrobků budou cla odstraňována postupně nebo se navýší kvóta pro jejich dovoz. Zjednoduší a zlevní se tak import široké škály vysoce kvalitního novozélandského hovězího masa, medu, kiwi a vína. Nový Zéland je také proslulý svou udržitelnou produkcí mořských plodů.“

Nulové clo bude mít zboží s preferenčním původem

Dohoda tedy přináší rozšíření možností při vývozu i dovozu či například využití materiálů ve výrobě. To znamená, že třeba při vývozu EU zboží na Nový Zéland a naopak z Nového Zélandu do EU je možné uplatnit nulovou celní sazbu u zboží, které splní podmínky preferenčních pravidel původu.

Preferenční původ se používá k možnosti uplatnění lepšího zacházení v zemi určení, tedy i v případě vývozů českého zboží na Nový Zéland, a na jeho základě lze získat nižší celní sazbu. Preferenční původ nemá každé zboží, ale jen takové, které splní kritéria stanovená v preferenčních pravidlech původu zboží. Zjednodušeně se jedná buď o produkty plně získané (zemědělství, těžba, rybářství), nebo vyrobené v EU nebo na Novém Zélandu, případně o produkty vyrobené v EU s použitím materiálů nepocházejících z EU nebo Nového Zélandu, a to za předpokladu, že tyto materiály byly v EU dostatečně zapracovány nebo zpracovány. Dohoda umožňuje prokazovat preferenční původ buď deklarací o původu, nebo informovaností dovozce.

Díky dohodě dochází k plné liberalizaci vstupu pro unijní zboží, tedy k odstranění veškerých zbývajících dovozních cel na novozélandský trh. Prakticky se dohodou upravuje celní sazebník Nového Zélandu, ve kterém je podle takzvaných HS kódů možné dohledat přesně, u jakého zboží dochází k odstranění cla i jeho původní výše.

Českému vývozu dominují auta a kotle

V současnosti tvoří český export na Nový Zéland ze 70 procent vozidla, osobní automobily a jejich části, z dalších 8 procent kotle, stroje a mechanická zařízení, ze čtyř procent pak elektrické stroje, přístroje a zařízení a dvěma procenty se na vývozu svorně podílí jak kaučuk a výrobky z něj, tak plast a plastové výrobky. Celková hodnota vývozu těchto položek na Nový Zéland se v loňském roce vyšplhala na 2,6 miliardy korun. V případě uplatnění nulových cel na český vývoz již loni by to tak znamenalo ušetření až 225 milionů korun.

Zjednoduší se i export „zeleného“ zboží nebo potravin

Vedle celních koncesí na zemědělské produkty, potraviny a technologie bude dohoda na Novém Zélandu také chránit evropské produkty se zeměpisným označením. Nepůjde však pouze o vína a lihoviny z EU (téměř 2000 názvů včetně zeměpisných označení pro česká vína), ale stejná úroveň ochrany bude poskytnuta také dalším 163 evropským produktům (potraviny, nápoje), respektive jejich názvům, jako jsou například České pivo, Českobudějovické pivo nebo Žatecký chmel.

Dohoda přináší také užší spolupráci v sanitární a fytosanitární oblasti – mimo jiné závazek postupného ukončení používání antimikrobiálních látek jako růstových stimulátorů v živočišné výrobě nebo užší spolupráci při vypracování a provádění vědecky podložených norem v oblasti animal welfare (při chovu, během přepravy i při porážce).

Požadavky na schválení bezpečnosti potravin s vyššími riziky (například u některých produktů živočišného původu) při dovozu na Nový Zéland by v případě doložení příslušné akceptované úřední dokumentace neměly představovat důvod pro zadržování nebo zpožďování vstupu na trh. K tomu dosud docházelo v mnoha případech například kvůli požadovanému odběru vzorků a testování po dovozu na Nový Zéland.

Dohoda se ještě specificky zaměřuje na zjednodušení obchodu „zeleným“ zbožím a usnadnění poskytování „zelených“ služeb, které přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. Ilustrativní seznam takového zboží a služeb je uveden v příloze dohody.

Lepší postavení získají také firmy nabízející služby

I poskytovatelé služeb z České republiky budou mít s touto dohodou snadnější a lepší přístup na trh Nového Zélandu. Jedná se o usnadnění nejenom přeshraničního poskytování (například zajištěním, že nebude vyžadováno usazení poskytovatele na Novém Zélandu), které se s využitím digitálních technologií stále častěji využívá, ale také o větší stabilitu a předvídatelnost v případě usazení. Čeští poskytovatelé nebudou diskriminováni oproti těm novozélandským.

Dohoda také obsahuje výhody pro profesní služby, jelikož podporuje vzájemné uznávání profesních kvalifikací a nastavuje proces pro možné vyjednávání dohody o uznávání profesních kvalifikací pro konkrétní profese. Větší jistotu dohoda přináší i pro licenční a kvalifikační požadavky, jelikož sjednocuje a objasňuje pravidla, která se v těchto procesech musí na obou stranách dodržovat, a to například s ohledem na snahu přijímat žádosti v elektronickém formátu.

Co se týká sektorů, usnadněno je poskytování mimo jiné doručovacích, telekomunikačních a finančních služeb. S ohledem na složení českého exportu služeb jsou v dohodě významné závazky obou stran, tedy EU i Nového Zélandu, v počítačových a dopravních službách. Důležitým aspektem poskytování služeb je také možnost poskytovatelů se fyzicky přesunout na daný trh s cílem například poskytnout expertizu v určité oblasti. Dohoda rozděluje tyto poskytovatele do určitých kategorií, od nichž se odvíjí délka pobytu a potřebné podmínky.

Podstatnou součástí dohody je i kapitola, která usnadňuje digitální obchod. Ta obsahuje mimo jiné pravidla pro bezpapírové obchodování, elektronické podpisy, fakturace a ověřování. EU a Nový Zéland potvrzují zákaz uplatňování cel na elektronické transakce, zároveň usnadňují pohyb dat skrze zákaz diskriminačních a neoprávněných požadavků na lokalizaci dat. Tyto oblasti jsou zcela klíčové pro firmy, které chtějí na tak vzdáleném trhu, jako je Nový Zéland, působit. Dohoda ale také míří i na ochranu spotřebitelů a jejich osobních dat a soukromí v digitálním prostředí.

Požadavky na zahraniční investory budou menší

Výhody dohody pocítí i čeští investoři, pro které se výrazně zlepší přístup na novozélandský trh, který jim zaručí stejné zacházení jako s investory domácími. Při vstupu na trh by již neměli narazit na omezení týkající se například požadavku na konkrétní typ právnické osoby nebo hodnoty investice, kterou mohou na novozélandském trhu uskutečnit.

Investoři z EU, tedy i z ČR, zároveň díky dohodě nebudou omezeni požadavkem na státní příslušnost pro konkrétní klíčové pozice ve svém podniku, jako je členství ve správní radě nebo vrcholném vedení. Až na výjimky dohoda odstraňuje i řadu výkonnostních požadavků v oblasti vývozu, najímání místních zaměstnanců, lokalizace sídla na území Nového Zélandu nebo povinné úrovně výzkumu a vývoje.

Díky dohodě se zlepší i postavení investorů v oblasti prověřovaných investic, ke kterým je třeba nejprve získat souhlas. Obecně se jedná o investice do kategorie citlivých pozemků (jako jsou mořské nebo pobřežní oblasti), oblastí s rybolovnými kvótami nebo investice s významnou hospodářskou hodnotou. Ta je definovaná na základě určitého prahu, přičemž doposud platil pro unijní investory práh 100 milionů novozélandských dolarů. Nově se bude jednat o 200 milionů novozélandských dolarů, což odpovídá výši, kterou má Nový Zéland sjednanou s ostatními svými obchodními partnery. Bližší informace o pravidlech investování na Novém Zélandu jsou k dispozici u vládní agentury Nového Zélandu pro zahraniční investice.

Češi mohou jít do veřejných zakázek v dopravě, u policie či armády

Vedle všeho uvedeného dohoda českým firmám zajišťuje i přístup k veřejným zakázkám na Novém Zélandu za stejných podmínek, jaké mají domácí společnosti. Tuzemské společnosti se tak nově mohou ucházet o veřejné zakázky novozélandských státních institucí, měst, regionů a regionálních rad, jejichž roční objem představuje 51,5 miliardy novozélandských dolarů, tedy přibližně 718 miliard korun.

Prostřednictvím veřejných zakázek jsou financovány například projekty pro zajištění veřejné dopravy, které zadává Dopravní agentura Nového Zélandu, anebo policejní a obranné zakázky. Státní správa Nového Zélandu zveřejňuje podrobná pravidla zadávání veřejných zakázek, přičemž objemnější veřejné zakázky jsou centralizovaně zveřejňovány v elektronické databázi nabídek GETS (Government Eletronic Tender Service). Ucházet se o veřejnou zakázku je možné po registraci právě v této databázi. Firmy, které mají zájem dodávat software a poradenské služby, se mohou zaregistrovat a oznámit svůj zájem v databázi Marketplace.

Článek sestavil kolektiv autorů reprezentující Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Generální ředitelství cel a Velvyslanectví Nového Zélandu v ČR