Rozšířit obchod s Českou republikou a ukázat nové příležitosti v jedné z nejstabilnějších balkánských zemích. Tomu mohou napomoci další dvě byznysové akce, které se odehrají v rámci českého předsednictví Radě EU.
Současná Černá Hora má množství specifik, které z ní dělají ideální destinaci pro rozvoj nových obchodních vztahů v oblasti zboží, služeb i investic. Díky své malebné přírodě, která sahá od pobřeží Jadranského moře a přístavního města Kotor až po národní park Durmitor plný vysokých hor a krásných jezer na severu země, láká mnoho evropských turistů. Její vstřícnost k zahraničním investorům z ní dělá zároveň atraktivní a dynamický trh. Dalším z významných specifik je i dlouhodobá a stabilní evropská perspektiva. Černá Hora je od roku 2010 kandidátskou zemí Evropské unie, od roku 2017 členem NATO, a i přes časté vnitropolitické otřesy a změny je tato orientace pevná, stabilní a ze všech zemí Západního Balkánu je Černá Hora k vysněnému cíli, tedy vstoupení do EU, nejblíže. Bonusem je i fakt, že se v Černé Hoře platí eurem. Z těchto a mnoha dalších důvodů je tato země o velikosti Irska s populací poloviny Prahy branou na trh Západního Balkánu a dalších východoevropských zemí.
V ekonomických zónách dostanou investoři několikeré pobídky
Až do příchodu pandemie byla Černá Hora zemí se stabilně rostoucí ekonomikou zaměřující se na podporu turistiky, rozvoj infrastruktury a podporu investic. HDP od propadu v roce 2008 rostl a obchodní výměna rovněž. Ve svých snahách o stimulaci investic byla země úspěšná a poměr investic na obyvatele tak patří k jednomu z největších v Evropě, přičemž nejlukrativnějšími odvětvími byly nemovitosti, energetika, bankovnictví, a především cestovní ruch, který stále představuje značnou část obživy místních obyvatel.
V řeči konkrétních opatření jde zejména o nízkou daň z příjmu právnických osob, která dosahuje devíti procent a je tedy v regionu Západního Balkánu nejnižší. Pokud však firma umístí nově založenou výrobní společnost do jedné z nerozvinutých obcí, má nárok na osmileté osvobození od daně ze zisku, a to až do hodnoty 200 tisíc eur a dále může dostat subvence na vytvoření pracovních míst. Společnost je také osvobozena od placení daně z příjmu a příspěvku na sociální pojištění za zaměstnance ze znevýhodněných skupin. V případě ekonomických zón neplatí investor cla a DPH z věcí sloužících k výstavbě či údržbě výrobních provozů, infrastruktury i strojů. V zónách nemusí dovozce řešit ani otázku cel, protože zboží tam evidují sami, a to včetně změn charakteristiky zboží v průběhu výrobního procesu.
Pandemie obchod podlomila, teď přichází rychlá obnova
V rovině zahraničního obchodu má Černá Hora dlouhodobě výrazný deficit a jejími nejdůležitějšími partnery jsou země EU a okolní balkánské státy. Hlavním českým vývozním arktiklem jsou dlouhodobě osobní automobily a další dopravní prostředky.
Důraz na turismus způsobil, že ekonomika země silně zasažena pandemií koronaviru, kdy došlo k propadu HDP v roce 2020 o 15,2 procenta, což je nejvíce z celého regionu. Souběžně s tím došlo i k utlumení zahraničního obchodu, kdy obrat klesl o víc než 18 procent. Mnohem větší dopady měla pandemie na vzájemný obchod mezi ČR a ČH, kdy objem klesl o víc než 55 procent. Tento propad byl impulzem pro vládu znásobit své snahy o diverzifikaci zahraničního obchodu a dále vymanění se ze závislosti na službách cestovního ruchu.
Post-pandemická obnova předčila i ty nejoptimističtější předpoklady, růst HDP o 12,4 procenta a obrat zahraničního obchodu byl vyšší než v letech před covidem. Zemědělství a stavebnictví, na rozdíl od silného oživení ve službách, však zaznamenalo pokles. Trh práce zareagoval na hospodářské oživení a vrátil se k trendům před pandemií, přičemž nezaměstnanost klesla na téměř 15 procent. Fiskální deficit klesl z 11 procent HDP v roce 2020 na pouhá dvě procenta v roce 2021. Tento vývoj umožnil vládě soustředit se jak na reformy, tak na rozvoj nových odvětví.
Nový technologický park chce spolupráci s Českem
Černá Hora přijala přelomový reformní program Europe Now, který s sebou nese mnoho příležitostí, ale také významná fiskální rizika. Program ruší povinné příspěvky na zdravotní péči a zavádí příspěvek na osobní mzdy do výše 700 eur a progresivní zdanění. Cílem je snížit nerovnost, zvýšit zaměstnanost a podpořit hospodářský růst. Rizika spojená s programem vyplývají z faktu, že parlament odmítl opatření, která měla kompenzovat výpadek příjmů ze zrušených zdravotních příspěvků. Z tohoto důvodu se tak s největší pravděpodobností prohloubí fiskální deficit.
Vláda se snaží rozvíjet zejména sektor inovativních a informačních technologií. Za pouhý rok se jí podařilo tento sektor pozdvihnout na evropskou špičku a černohorské startupy nyní nacházejí investory v celé Evropě i v USA. Klíčem k úspěchu byla výstavba Vědecko-technologického parku Černé Hory, harmonizace předpisů v oblasti ICT s regulačním rámcem EU, což poskytuje investorům záruku stabilního investičního prostředí, a také značná finanční podpora začínajícím firmám. Zmíněný technologický park mimo jiné i projevil zájem o navázání konkrétní spolupráce s českými partnery, ať už v rámci sdílení zkušeností v oblasti moderních technologií, výměny expertů nebo B2B projektů.
Díky slibným výsledkům tak v současnosti probíhají podnikatelské mise černohorských startupů do zahraničí, v nedávné době proběhla jedna úspěšná i v České republice, kdy společně s prezidentem Đukanovićem dorazili i zástupci společnosti Digital Den, inkubátoru, jež zastřešuje jedny z nejúspěšnějších černohorských start-upů. Tato akce sklidila na černohorské straně pozitivní odezvu a dostalo se jí velkému mediálnímu pokrytí a dále upevnila pozici České republiky jakožto jedné z hlavních partnerských zemí Černé Hory v širším kontextu.
Šance jsou v řešeních pro chytrá města i v potravinářství
Černohorské pokroky v tomto sektoru jdou však dál a nově velmi kýženými technologiemi jsou i prvky pro smart cities. I tímto směrem napíná Černá Hora své úsilí a aktivně hledá zahraniční partnery schopné pomoct s rozvojem, přičemž Česká republika má všechny předpoklady pro to, aby se takovým partnerem stala.
Další investiční možnosti nabízí potravinářský průmysl. Dlouhodobě má Černá hora negativní saldo obchodu s potravinami, kdy za prvních osm měsíců roku 2022 dovezla potraviny v hodnotě 309,7 milionů eur a vyvezla potraviny v hodnotě 10,15 milionů eur, přičemž nejnověji má Černá hora nedostatek kuřecího masa.
Stranou pozornosti však nezůstávají ani tradiční černohorská odvětví, a to zejména infrastrukturní projekty, kdy se vláda dlouhodobě snaží rozvíjet dopravní infrastrukturu a energetiku. V současnosti tak Černá Hora investuje do infrastrukturních projektů přes 6,3 miliard eur. Energetický sektor je pro ČR obzvláště lukrativní, neboť země disponuje jedinečnými předpoklady pro rozvoj zelené energetiky. Již nyní jsou vodní elektrárny druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny a plánuje se výstavba dalších. Stejně tak má Černá Hora velký potenciál i v solárních elektrárnách.
Které české technologie jsou určeny pro chytrá města
A samozřejmě, navzdory výše zmíněnému, sektor cestovního ruchu nikam nezmizel a stále představuje ideální investiční příležitost. I celková post-covidová obnova byla umožněna masivním návratem turistů a tím pádem i růstem DPH.
Prognózy do budoucna byly pozitivní a předpovídaly další hospodářský růst, avšak s ruskou invazí na Ukrajinu se tento výhled zhoršil. Problém představuje úbytek turistů z Ruska a Ukrajiny, stejně jako současná energetická krize a inflační vlna. I přes tento vývoj však Černá Hora dále odhodlaně pokračuje na cestě k členství v EU.
V rámci českého předsednictví v Radě EU pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem zahraničí a dalšími partnery dvě akce se zaměřením na rozvoj hospodářských vztahů s regionem západního Balkánu. 11. října proběhne kulatý stůl s názvem Energy Transition of the Western Balkans, expertní akce představující mimo jiné obchodní a investiční příležitosti v oblasti energetiky. Ve dnech 16.-18. listopadu se pak uskuteční EU – Western Balkans: Smart Cities Economic Forum.
Více informací o kulatém stolu na téma energetiky západního Balkánu
Na tomto fóru se bude účastnit vedle zástupců mezinárodních a finančních institucí také až 90 zástupců západobalkánských měst, jež stojí o rozvoj chytrých a udržitelných technologií.
