Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Čeští experti, kteří vedou mezinárodní konsorcium v projektu STREAM, už v Mongolsku založili několik výukových ploch.
Mongolsko je zatím pro české podniky relativně málo zmapovaným trhem. Určitým předvojem pro větší obchodní spolupráci může být současný projekt STREAM, v jehož rámci čeští odborníci pomáhají v Mongolsku rozvíjet tamější lesní hospodářství. Stavěli například vzorové oplocenky, které slouží k ochraně mladých stromků před enormním pastevním tlakem ze strany hospodářských zvířat. Experti se nyní z Mongolska vrátili, znovu se tam vydají na podzim.
Kvůli zatím špatné správě lesy mizí
Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Cílem první české expedice bylo ukázat udržitelné praxe, která má pomoci s ochranou místních lesů.
Součástí aktivit byl také výzkum a vzdělávání. „Lesní pastva je jednou z největších hrozeb pro budoucnost ostrůvkovitě se vyskytujícího lesa v lesostepních oblastech. V okrajových zónách porostů nedochází k úspěšné přirozené obnově, jelikož jsou všechny mladé stromky opakovaně skousávány,“ uvedl Jan Šebesta z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) s tím, že umělá obnova lesa v Mongolsku téměř neprobíhá, a s postupným odumíráním starých stromů nebo jejich vykácením proto dochází postupnému zmenšování plochy lesa nebo jeho úplné ztrátě. „Uživatelům lesa chybí motivace a prostředky k jeho ochraně. Stále častěji si ale nejen oni uvědomují důsledky, které se projevují také poklesem úživnosti pastvin. Tím se z toho stává celospolečenské téma. Spoléhat se pouze na dialog s pastevci jako prostředek ochrany lesa ale není možné. Z toho důvodu se snažíme ukázat také možnosti průběžné výchovy porostů a udržitelného hospodaření v nich, které přispějí nejen k získání finančních prostředků nebo materiálu na ochranu lesa, ale také zvýší jeho odolnost proti požárům, celkovou stabilitu nebo napomůžou přirozené obnově,“ popisuje Václav Pecina z Agronomické fakulty MENDELU.
Součástí projektu je vzdělávání vysokoškoláků
Vědci v Mongolsku monitorují také přírodní podmínky. Sledují teplotu a vlhkost půdy, teplotu vzduchu a srážky. Podle dat následně upraví hospodaření ve vybrané oblasti, zároveň získají důležité informace o dynamice prostředí a fungování lesů v unikátních lesostepních oblastech.
„Práci v terénu jsme pojali také edukačně. Kromě prezentace našich aktivit místním uživatelům lesa, pastevcům a politickým činitelům jsme chtěli přidat naší práci také další rozměr. Tím je vzdělávání vysokoškolských studentů environmentálních oborů přímo v terénu,“ dodal Šebesta. Kromě spolupráce přímo v lese si studenti mohli vyzkoušet i inventarizaci lesa nebo stromolezení a absolvovali také přednášky a cvičení z pedologie či botaniky. Během nich se mohli přímo zapojit i do výzkumů.
Další mise expertů pojede do Mongolska už v září
Do Mongolska se čeští experti vrátí v září, kdy chtějí navázat zalesňováním a školeními v ochraně a pěstování lesa. Součástí výjezdu bude také zahájení výstavy k výročí Gregora Johanna Mendela na Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru a setkání mezinárodního universitního konsorcia v prostorách lesní školky vybudované v Mongolsku v rámci české rozvojové pomoci experty z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v letech 2015 až 2017.
Evropský lesnicko-zemědělský projekt STREAM si v Mongolsku do roku 2024 klade za cíl přispět k implementaci inovativních a dlouhodobě udržitelných principů hospodaření v krajině s ohledem na výzvy spojené s problematikou potravinového systému a klimatickými změnami. Podílí se na něm Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO), Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) a 11 univerzit v čele s MENDELU. Financován je Evropskou unií a německou vládou.
