Unie se shodla na vůli vytvořit nástroj, který umožní společnou a jednotnou obranu proti obchodnímu tlaku od nečlenských států.
Velvyslanci zemí Unie schválili mandát pro české předsednictví k zahájení jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, takzvaného trialogu. Jeho výsledkem má být nové nařízení, které umožní EU, aby se účinně a jednotně bránila v situacích, kdy je omezování obchodu či investic využíváno třetími zeměmi s cílem ovlivnit suverénní rozhodování Unie nebo jejích členských států.
Návrh nařízení zřizující nástroj proti ekonomickému nátlaku (neboli „anti-coercion instrument”) byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2021. V té době se také ukázala aktuálnost a potřebnost tohoto nástroje, když Čína zastavila dovozy veškerého zboží původem z Litvy v reakci na diplomatické spory související se zřízením tchajwanského zastoupení ve Vilniusu.
Francouzské předsednictví v první polovině roku předložilo členským státům dva kompromisní návrhy s cílem nalézt společnou pozici pro trialog. Zásadní otázky nicméně zůstaly nedořešené – způsob rozhodování o existenci ekonomického nátlaku a o přijímání případných protiopatření EU, a také rozsah možných protiopatření.
Traktory, sůl nebo úpravny vody. Co mohou exportéři nabídnout Ukrajině v době konfliktu?
Původní návrh počítal s tím, že rozhodování o tom, zda došlo k ekonomickému nátlaku, a jaká opatření v reakci na něj Unie přijme, bude činit Evropská komise. Polovina členských států nicméně s tímto postupem zásadně nesouhlasila. Potenciální zahraničněpolitické dopady nástroje proti ekonomickému nátlaku jsou natolik významné, že ospravedlňují, aby větší slovo měly samy členské státy. To potvrdili i právní experti Rady ve svém stanovisku.
Souhlas s aktivací nástroje musí vyslovit Rada kvalifikovanou většinou
Českému předsednictví se podařilo nalézt řešení, které získalo podporu naprosté většiny států i Evropské komise. Spočívá v tom, že souhlas s existencí ekonomického nátlaku, a tedy se samotnou aktivací nástroje, musí vyslovit Rada kvalifikovanou většinou členských států. Naopak konkrétní protiopatření, pokud na ně vůbec dojde, již budou podléhat schvalovacím postupům obdobným pro jiné obchodní nástroje. Komise se navíc zavázala k tomu, že při využívání nástroje proti ekonomickému nátlaku bude vždy usilovat o co nejširší podporu členských států a nepřijme opatření, která by byla v rozporu s převládajícím názorem členských států. To je důležitý závazek ve srovnání s nástroji na ochranu obchodu, která může Komise přijmout, pokud se nevysloví kvalifikovaná většina členských států proti.
Jaká protiopatření mít v záloze
Rozdílné postoje mezi členskými státy panovaly od počátku také k seznamu možných protiopatření. Část států byla přesvědčena, že potenciální protiopatření by měla být stejná, jako v případě vymáhání práv Unie například po vyhraném obchodním sporu (Enforcement Regulation). Jiné státy naopak požadovaly co nejdelší seznam s odvoláním na to, že jen tak bude nařízení dostatečně efektivní a jedině tak se zaručí odrazující účinek.
Kompromis českého předsednictví zkracuje seznam opatření o možná omezení registrací a povolování podle právních předpisů Unie o chemických látkách a sanitárních a fytosanitárních požadavcích, a také o možná omezení licencovaných vývozů. Reaguje tak na obavy řady členských států, že pravidla v těchto oblastech by neměla být užívána pro obchodně-politické účely, ale měla by i nadále stavět výhradně na splnění podmínek daných příslušnou legislativou.
Předvídatelné investiční prostředí vs. účinný nástroj
Nejvíce sporným bodem do posledního okamžiku bylo možné omezování investic v reakci na ekonomický nátlak. Většinu obav členských států se českému předsednictví podařilo vyřešit tím, že zúžilo případné omezení investic pouze na fázi před přístupem na trh Unie. Odpadl tak strach z možných arbitráží v případě, že by Komise v reakci na ekonomický nátlak chtěla zrušit již existující investice. Zároveň reagovalo na obavy o snížení atraktivity Unie pro zahraniční investice tím, že doplnilo do návrhu povinnost pro Evropskou komisi zohlednit přednostně dopady případných protiopatření na investiční prostředí Unie.
Jednání s Evropským parlamentem
Finální podoba nařízení však bude známá až po vyjednávání s Evropským parlamentem – trialogu. A vzhledem k tomu, že kompromis mezi členskými státy je velmi křehký, nepůjde o vyjednávání jednoduchá. Pro členské státy je nedotknutelná zejména pozice, že úvodní rozhodnutí o aktivaci nového nástroje musí činit Rada kvalifikovanou většinou členských států. Pokud by byl tento princip zpochybněn, hrozí, že se obnoví spory o důvodech samotné existence nástroje. České předsednictví je připraveno zahájit trialogy s Evropským parlamentem na základě schváleného mandátu v nejbližší době.
