Přestože stojí trochu v mediálním stínu jiných oborů, ve skutečnosti patří elektrotechnický průmysl mezi nejdůležitější pilíře české ekonomiky. Do světa prodávají tuzemské firmy pestrou škálu elektrovýrobků od malých domovních instalací až po vybavení velkých elektráren.
Pro veřejnost není možná produkce českého elektrotechnického průmyslu tak čitelná jako export piva nebo aut. Přesto jde o oporu tuzemského hospodářství. A v éře drahých energií a boomu nových technologií dostal obor další impulzy. „Význam elektrotechnického průmyslu roste zejména v současné době, v níž se pokouší celá česká ekonomika zvládat dopady bezprecedentní krize energií, a to jak na straně zdrojů, tak i na straně efektivní spotřeby,“ konstatuje v úvodníku ročenky Elektrotechnické asociace České republiky (ElA) pro rok 2024 její prezident Jiří Holoubek.
Asociace sdružuje téměř sedm desítek podniků, vědeckých pracovišť a dalších členů, kteří představují jádro oboru. Celý elektrotechnický průmysl je přitom provázanou sítí, která se rozkládá napříč ekonomikou. „Elektro je co do obratu velké zhruba tak jako automotive průmysl, počet zaměstnanců je někde mezi 120 až 150 tisíci. Někdy je přitom těžké určit, zda firma patří do elektroprůmyslu, do ICT, do strojírenství či do automotive odvětví,“ vysvětluje ředitel asociace Jan Prokš. „Elektrotechnika zcela jistě tvoří něco mezi 15 až 20 procenty obratu ve zpracovatelském průmyslu, a přestože nemá takové PR jako „autaři“, tak v mnohých ohledech je pro Česko významnější,“ pokračuje.
Na Maledivách si turisté pustí hudbu z českého rádia ve zdi
Elektrotechnika je tudíž důležitá i pro export. Jan Prokš podotýká, že úspěšných vývozů je mnoho, a uvádí některé příklady. „Mezi top špičku patří čeští výrobci silnoproudé elektrotechniky, jejich výrobky najdete po celém světě od elektráren v Kanadě přes trafostanice na Ukrajině až po smart grid prvky v Maroku,“ říká.
„Vedle silnoproudu bych rád vyzdvihl ještě pokročilou automatizaci, nebo chceme-li použít modernější termín, tak prvky a komponenty z oblasti Průmyslu 4.0 zaměřené do výroby. Jde o zabezpečení, komunikaci, řízení, vizualizace. Dále o práci s daty a vytváření informací z dat, software, zabezpečení, blockchainy. A nevynechal bych ani domovní instalace – i v této oblasti máme firmu, která svá řešení vyváží z Holešova opravdu do celého světa,“ vypočítává Jan Prokš škálu českých výrobků.
Příkladem globálního hráče je třeba právě zmíněná firma z Holešova, značka Elko EP. Vyváží do 70 zemí a má roční obrat kolem 20 milionů eur. Dodává zejména elektronická relé a řešení v duchu internetu věcí. Mezi její prestižní zakázky patřilo třeba řízení světel v dubajském showroomu sportovních aut Ferrari nebo montáž přehrávačů Lara do luxusního turistického resortu na Maledivách. Lara je jakési „rádio ve zdi“, tedy vestavěný přehrávač hudby nebo internetových poslechových stanic, který má velikost a parametry vypínače. Letos chce Elko EP posílit svou přítomnost na africkém trhu. Jako bránu do něj by firma ráda využila Maroko.
Přečtěte si více o plánech společnosti Elko EP
Dalším zajímavým exportérem je třeba společnost EMOS z Přerova. Dodává baterie, svítidla pro domácnosti i průmysl, antény, zvonky a další drobné elektrozboží do 26 zemí Evropy ke 400 milionům spotřebitelů. Firma má své sesterské společnosti na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Slovinsku. Roční obrat holdigu přesahuje dvě miliardy korun.
Součástky z Kolína využil vědecký komplex CERN
K dobře zavedeným značkám patří také společnost Kopos Kolín. Ta má kořeny v někdejší privatizaci státního podniku Kablo Kolín a pokračuje v tradici, která sahá až do období první republiky. Hlavním produktem značky je elektroinstalační materiál. Firma má také vlastní výzkum a vývoj a mimo jiné se zaměřuje na oblast odstínění radiace v jaderných zařízeních. Roční obrat společnosti, která dává práci zhruba 350 lidem, je kolem 1,2 miliardy korun. Mezi nejprestižnější zahraniční zákazníky Koposu patří švýcarské výzkumné centrum CERN.
CERN oslavil 70. let existence. Tendry na dodávky vybavení jsou šancí i pro české firmy
Chytrou elektroniku dostanou i včelaři
Pozoruhodnými projekty se může pochlubit i plzeňská firma SpeechTech. Ta už od přelomu tisíciletí zdokonaluje svá řešení pro převod mluveného slova na psaný text – anebo naopak pro převod textu na řeč. S takovou službou přišla výrazně dříve, než se ve světě začala stávat běžnější díky široce dostupné umělé inteligenci. Řešení od SpeechTechu například využívá Česká televize a Český rozhlas pro titulkování v reálném čase živě vysílaných pořadů.
Mediální pozornost vzbudilo nedávno „probuzení“ hlasu zesnulého zpěváka Karla Gotta prostřednictvím umělé inteligence, na němž se plzeňská firma podílela. K zajímavým formám využití know-how SpeechTechu patří mimo jiné také vývoj elektronického komunikátoru pro práci včelaře na včelnici. Ten má při práci u úlů zaměstnány ruce a v ochranném oděvu má celkově ztíženou orientaci. Projekt má za cíl vyvinout osobní mobilní zařízení, které bude mít pracovník u sebe a snadno mu zpřístupní údaje ze včelařského deníku a IoT senzorů.
Společné výpravy poletí příští rok do Dubaje či Maroka
Podobná chytrá řešení vyvíjejí desítky tuzemských firem. Obor se ale snaží zlomit také letité téma českého byznysu – tradované tvrzení, že Češi mají sice chytré hlavy a šikovné ruce, ale za vývojem technologií pokulhává jejich prodej a obchodnické dovednosti českých podnikatelů.
Na podpoře vývozu i proto Elektrotechnická asociace ČR systematicky spolupracuje s proexportní agenturou CzechTrade. K záměrům patří rozšířit seznam zemí, kam jsou české elektrovýrobky vyváženy. „Jsme zatím hodně navázáni na německý průmysl. Některé firmy více, některé méně. Ten, kdo nemá vazbu tak silnou, má lépe rozložená rizika. Lehko se řekne, hůře udělá. Proto vítáme systémovou spolupráci s agenturou CzechTrade a jsme rádi, že jsme díky ní mohli v letošním roce nabídnout exkluzivní setkání s významnou marockou misí nebo například představení firem z Filipín,“ říká Jan Prokš.
„Z misí a projektů nás čekají na začátku roku 2025 veletrh v Dubaji, což je brána na Střední východ. Později během roku se chystáme právě s CzechTrade do Maroka. Akcí je ale více – ukázalo se, že budeme muset zopakovat jednodenní akci nazvanou Cyber-attack experience. Letos se nám na ní posluchači ani nevešli do sálu,“ zmiňuje některé akce Jan Prokš.
Spolupráci si pochvaluje také generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. „S Elektrotechnickou asociací máme velmi intenzivní kontakt a spolupráce přináší výsledky. Příkladem je uzavření memoranda mezi ElA a marockou asociací FENELEC za podpory naší zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko. Na jednání valné hromady ElA jsme také členské základně představili zajímavé akce na příští rok, které jim pomohou využít exportní příležitosti,“ říká Radomil Doležal.
Akce, které spolupořádá ElA, cílí i na osvětu. „Určitě budeme vzdělávat firmy v oblasti povinností při uvádění výrobků na trh. A připravujeme ještě jednu novinku. Stejně jako pro firmy umíme realizovat whistleblowing linku na ochranu oznamovatelů, tak doufáme, že připravíme i model firmy, jakési univerzální digitální dvojče, pro jednoduché reportování ESG. Nakonec díky členství v asociaci mají firmy to „S“ a „G“ téměř splněno,“ podotýká Jan Prokš. Zkratka ESG zastřešuje ekologicky udržitelné a společensky zodpovědné řízení podniků (z anglických slov environmental, social a governance).
Asociace využila svou sílu při společném nákupu energií
Ke službám, které nabídla Elektrotechnická asociace ČR svým členů, přibyl centrální nákup energií. „Je to vlastně jednoduché. Pomocí pákového efektu většího množství nakupované energie (plynu a elektřiny) dosáhneme na zajímavé ceny na komoditní burze,“ říká Jan Prokš. „Je však nutné si uvědomit, že to je pouze slabá náplast na celkovou energetickou a cenovou politiku, která firmám rozhodně nepomáhá. Je smutné, že se toto dlouhodobě nedaří řešit,“ dodává.
Prohlédněte si nabídku služeb Elektrotechnické asociace ČR
V digitalizaci mají zatím zahraniční hráči náskok
Podle Jana Prokše zůstává pro tuzemský elektrotechnický průmysl aktuální výzvou postupná digitalizace. „Ne proto, že by nám ji někdo nakázal, ale protože zahraniční konkurence ve velkém digitalizuje. Roste jim produktivita, nejsou tolik závislí na vnějších vlivech a stále snáze si českou konkurenci – promiňte mi ten výraz – namažou na chleba. V digitalizaci není na co čekat. Čím dříve se do toho vlaku podaří firmě nastoupit, tím lépe pro ni. Ovšem musí jít o racionální projekty digitální transformace založené na analýze potřeb a s jasnými a měřitelnými cíli,“ dodává Jan Prokš.
