Do přípravy Národní polovodičové strategie je zásadním způsobem zapojen Český národní polovodičový klastr. Vede ho expert na mikroelektroniku Stanislav Černý. Ten vidí české příležitosti třeba v dodávkách pro světového giganta TSMC či v dalším rozvoji výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm.
Kdy můžeme očekávat novou Národní polovodičovou strategii (NPS), co přinese českému polovodičovému sektoru?
NPS je důležitým krokem České republiky určit si priority a příležitosti pro posílení svého polovodičového hodnotového řetězce, která zahrnuje širokou škálu expertizy od IP designu, EDA nástrojů až po front-end a back-end technologie včetně využití elektronové mikroskopie a dalších. I když Česká republika zřejmě nebude lídrem Evropy v počtu vystavěných továren, může významně mobilizovat svůj intelektuální potenciál a získat strategické investice v oboru. NPS vzniká v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), přičemž klastr a další spolupracující organizace zaštiťují odbornou stránku. Důležitou součástí definice strategických cílů je využití analytických zdrojů a průzkumu trhu za přispění významných subjektů – tato část práce klastru by měla být hotová do konce letošního roku. Přínosem pro český polovodičový průmysl bude například zapojení se do prvního pilíře evropského Aktu o čipech s cílem výrazně zlepšit pozici českého polovodičového hodnotového řetězce.
Umístění polovodičové továrny v Drážďanech, zhruba 40 kilometrů od českých hranic, skýtá velkou příležitost pro Českou republiku nejen s ohledem na možné zapojení českých firem do dodavatelského řetězce TSMC, ale také na umístění nových poboček některých dodavatelů TSMC v zemi.
Jak bude klastr Národní polovodičovou strategii naplňovat?
Obecně bude její provádění rozděleno mezi adekvátní instituce, které budou pracovat ve spolupráci s dalšími aktéry a v rámci gesce MPO. Důležitý bude rozpočet na provádění českého polovodičového zákona. Sousední země, jako je například Německo, v současné době investují do svého polovodičového řetězce vyšší desítky milionů eur. V rámci NPS bude klastr expertní silou, která propojuje akademické instituce s průmyslem a bude nadále spolupracovat s Evropskou komisí v oblasti designu IP a dalších součástí prvního pilíře evropského Aktu o čipech. Současně díky svému evropskému rozměru a síti partnerů bude Českou republiku propojovat do významných aktivit, standardizací ve spolupráci s agenturou CzechInvest, MPO, MŠMT, Úřadem vlády a regionálními inovačními agenturami.
Stanislav Černý
• 1983 vystudoval VUT v Brně se zaměřením na mikroprocesory a mikroelektroniku
• 1989 založil firmu CerSoft – inovativní vývojové nástroje pro mikroprocesory
• 1997 s týmem vyvinul světově první vývojový nástroj pro akceleraci vývoje aplikací s procesory na principech generativní AI, která asistuje uživateli jako virtuální aplikační inženýr
• 2001 obdržel cenu za nejlepší evropskou technologii za nástroj Processor Expert – o nástroj projevily zájem Fujitsu Europe, National Semiconductor a Motorola
• 2009 se stal vedoucím pobočky Freescale Brno a manažerem vývojových nástrojů
• 2018 založil firmu SmarterInstruments – výzkum a vývoj umělé inteligence pro mikroprocesory s nízkým příkonem pro novou generaci AIoT zařízení
• 2021 byl zvolen pro IPCEI Mikroelektronika národním kontaktním bodem, spolupracoval na přípravě strategie ČR v rámci IPCEI
• 2022 byl jmenován poradcem MPO za Hospodářskou komoru a zvolen prezidentem Czech National Semiconductor Cluster z. s.
Co konkrétně klastr plánuje v nadcházejícím období?
Díky strategickému zapojení klastru do Silicon Europe, největší sítě evropských klastrů reprezentující 400 tisíc high-tech pracovních míst v Evropě, je Česká republika zapojena do evropské synergie pro implementaci Aktu o čipech. Společně plánované akce zahrnují SEMICON Mnichov, pokračování aktivit aliance evropských polovodičových regionů (ESRA), networking pro IPCEI v oblasti Mikroelektronika a komunikační technologie v roce 2023. Klíčovou evropskou událostí roku je první schůze IPCEI v Berlíně, kde bude oficiálně spuštěno 68 evropských projektů. Jejich celkový rozpočet je 22 miliard eur. Klastr připravuje národní projekty pro pilíř I. Aktu o čipech a účastní se workshopů v rámci společného podniku na výrobu čipů a pracovních komisí DG Connect. Současně se klastr připojil k evropské výzvě pro vzdělávání v oblasti IP designu, dále plánuje projekty v oblasti výzkumu a vývoje, podání evropského projektu pro posílení polovodičových kompetencí regionu Zlín (spolupráce s nizozemským Brainport a saským Silicon Saxony) a řadu dalších akcí.
Jak se rozvíjí zahraniční spolupráce, například s Tchaj-wanem?
Ne náhodou se chce ve svých aktivitách klastr zaměřovat právě i na Tchaj-wan. Z teritoria totiž pochází řada významných polovodičových výrobců, jako je například MediaTek, ASE Technology Holdings, United Microelectronics Corp., Novatek Microelectronics či Realtek Semiconductor. Tím nejvýznamnějším je však bezesporu Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC). Jméno společnosti bylo v poslední době často skloňováno vzhledem k chystaným investičním záměrům v zahraničí – v Japonsku, USA, ale také v sousedním Německu.
Umístění polovodičové továrny v Drážďanech, zhruba 40 kilometrů od českých hranic, skýtá velkou příležitost pro Českou republiku nejen s ohledem na možné zapojení českých firem do dodavatelského řetězce TSMC, ale také na umístění nových poboček některých dodavatelů TSMC v zemi. Ve snaze podpořit maximální využití této příležitosti chystá MPO ve spolupráci s Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji a agenturou CzechInvest na příští rok hned několik souvisejících aktivit včetně investičního workshopu na Tchaj-wanu, investiční konference v České republice nebo českou účast na polovodičovém veletrhu SEMICON Taiwan 2024.
Přečtěte si více o výrobě polovodičů v Česku i ve světě
Jak je na tom výroba čipů přímo v ČR?
V České republice působí například ONsemi, světově významná polovodičová společnost se zaměřením na špičkovou výkonovou elektroniku a inteligentní snímání. V Česku má dvě špičková návrhová střediska zaměřená na vývoj nových polovodičových součástek, jejich inovační potenciál je doložen více než 300 mezinárodními patenty. A právě v Rožnově pod Radhoštěm pak ONsemi rozvíjí sedmdesátiletou tradici bývalé Tesly ve výzkumu, vývoji a výrobě polovodičových materiálů a součástek. Aktuálními výkony – přes tři miliony polovodičových leštěných a epitaxních desek a přes tři miliardy čipů – ONsemi vrací Česko na polovodičovou mapu světa. Za posledních 30 let tak pomáhá měnit svět k lepšímu také celkem 63 miliard čipů z Rožnova. Letos oznámila korporace ONsemi zájem o možnou investici do rozšíření výroby v Rožnově ve výši dvou miliard dolarů, jejíž realizace by aktivovala také příležitosti celého polovodičového řetězce – od výzkumu a vzdělávání přes dodávky spotřebních materiálů a přípravků až po nová zařízení.
