Evropská unie letos slaví 30. výročí vzniku vnitřního trhu, který patří ke klíčovým prvkům její ekonomické integrace. Zároveň hledá způsob, jak jeho fungování dál zlepšit.
Během 30 let existence se vnitřní trh EU zasadil o nebývalé hospodářské propojení členských států, stal se hybnou silou unijní konkurenceschopnosti a podpořil globální hospodářskou a politickou sílu Unie. Díky vnitřnímu trhu mohou občané EU pracovat, studovat, žít či nakupovat v jakémkoli členském státě bez omezení.
Skoro půl miliardy spotřebitelů
Přínos vnitřního trhu pro občany lze spatřovat také například ve vztahu k urychlení přechodu na zelenou a digitální ekonomiku či vysoké úrovni bezpečnosti výrobků a technologických standardů. Vnitřní trh, který dnes zahrnuje 450 milionů spotřebitelů, zásadním způsobem napomáhá ekonomickému rozvoji členských zemí EU, vytváří 56 milionů pracovních míst a generuje čtvrtinu hrubého domácího produktu EU.
Ačkoliv úspěchy a přínosy vnitřního trhu jsou neoddiskutovatelné, stále je potřeba jej zdokonalovat a posilovat. Má-li být i nadále pro občany i podniky zdrojem růstu a příležitostí, musí se neustále přizpůsobovat změnám a novým výzvám. Důležitost prohlubování a posilování odolnosti vnitřního trhu podtrhly i nedávné krize způsobené pandemií nemoci covid-19 nebo vysokými cenami energií v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Problémem také zůstává nekonzistentní či nedostatečné vymáhání společných pravidel či pokulhávající integrace v odvětví služeb. Přitom podle výzkumu Evropského parlamentu by další opatření v oblasti podpory volného pohybu zboží mohla výrazně podpořit obchod uvnitř EU s potenciálním ekonomickým přínosem 228 až 372 miliard eur ročně. V odvětví služeb by pak mohla další opatření v dlouhodobém horizontu přinést 279 až 457 miliard eur dodatečného HDP ročně.
Komise navrhla sérii novinek, třeba jednotný portál pro notifikace
Výročí 30 let od založení vnitřního trhu vyzývá nejen k ohlížení do minulosti a hodnocení přínosů, ale zejména k reflexi a úvahám o budoucím směřování. Již na konci loňského roku ještě pod vlajkou předsednictví ČR v Radě EU uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí mezinárodní konferenci, která se věnovala zejména budoucí perspektivě vnitřního trhu v kontextu současných krizí a tomu, jak mohou malé a střední podniky benefity vnitřního trhu nejlépe využívat.
Jednou z nejdůležitějších iniciativ v souvislosti s 30. výročím jsou v letošním roce návrhy nových impulsů ve formě dvou sdělení Evropské komise. To první se věnuje konkurenceschopnosti a zejména na její udržení po roce 2030, přičemž v tomto kontextu stanovuje řadu stimulů, jež navrhuje sledovat prostřednictvím množství indikátorů.
Druhé sdělení hodnotí přínosy vnitřního trhu za uplynulých třicet let a nastiňuje oblasti, které by si zasloužily hlubší integraci. Společně s tím Komise navrhuje i některá opatření, která by fungování vnitřního trhu podle jejího názoru mohla pomoci. Například jednotný portál pro notifikace, úřad pro jednotný trh, test proporcionality pro oblast služeb, větší zapojování vnitrotržních témat na Radu pro konkurenceschopnost nebo rozšíření evropského profesního průkazu.
Česko tlačí na další liberalizaci
Česká republika obě sdělení uvítala a oceňuje snahy Komise přijít s vizemi a návrhy na další prohloubení vnitřního trhu a zajištění jeho konkurenceschopnosti do budoucna. Česko totiž patří mezi skupinu členských států, které dlouhodobě volají po větší politické prominenci témat s vnitřním trhem spojených a vnitřního trhu jako takového a opatření uvedená v obou sděleních mohou tomu cíli pomoc. Zároveň však si lze představit mnohem jasnější plán realizace jednotlivých aktivit. Proto bude ČR prostřednictvím MPO nadále tlačit na Komisi a další členské státy, že je potřeba se tématu dále podrobně věnovat, aby byl vnitřní trh pro podnikatele ještě přívětivějším a inspirativnějším místem, než je dosud.
