Dobré výsledky českých exportérů na začátku roku rozmělňuje kurz české měny, která atakuje nejvyšší úroveň za posledních 15 let. Už tento týden ale může přijít korekce.
Každý desetník, o který posílí kurz české měny vůči euru, vezme tuzemským exportérům 20 miliard korun. Tento propočet jsme uvedli na počátku loňského roku v článku, v němž před přílišným posílením koruny varovala Asociace exportérů ČR. A obava vývozců se naplnila. Přitom loni se obávali prolomení hranice 24 korun za euro a nikoho by nenapadlo, že se tuzemské firmy budou muset nakonec popasovat dokonce s kurzem až pod úrovní 23,50. Za rok tedy již tak silná měna dál zpevnila přesně o korunu na každém euru.
Pikantní jsou na současné situaci dvě věci. Jednak to, že i analytici poměrně dlouho tápali, proč je vlastně koruna až tak silná, když by fundamentální stav v ekonomice mluvil spíš pro její návrat ke slabším úrovním. A určitou ironií je i to, že k dalšímu posilování měny vehementně přispívají chtě nechtě právě samotné firmy, kterým to pak zpětně krátí výnosy z exportu.
Centrální bance by nevadil ještě silnější kurz
Ale nejdřív k těm zjevným faktorům, které se za „viníky“ nebývale silné české měny označují už od zimy, kdy její tažení pod hranici 24 korun za euro začalo. V první řadě je to opatrný optimismus trhu, že recese ve stínu války na Ukrajině a energetické drahoty bude letos nakonec jen velmi mělká. Odpovídají tomu třeba i dnešní skvělá čísla z trhu práce – nezaměstnanost nejenže neroste, ale v březnu dokonce meziměsíčně klesla o dvě desetiny na 3,7 procenta. Je tedy naopak až nezdravě nízká.
K hlavním faktorům patří i postoj České národní banky (ČNB), která silnou korunu podporuje, protože to pomáhá tlumit dovezenou inflaci. Během loňského roku dala na umělé posílení měny centrální banka prostřednictvím intervencí asi 600 miliard korun ze svých devizových rezerv. S intervenčním režimem ale mohla na podzim v poklidu přestat, protože kurz měny začal dobývat velmi silné úrovně sám jen působením trhu.
ČNB tak nemusí dál utrácet své devizové rezervy, jejichž hodnota naopak jen od ukončení intervencí v říjnu do konce letošního ledna vzrostly téměř o desetinu na 143 miliard dolarů. Česko tak má stále jedny z největších rezerv na světě (vzhledem k celkové velikosti ekonomiky) a banka dál drží v ruce plně nabitou intervenční zbraň, kterou může kdykoliv použít.
Po jednání bankovní rady na konci března to připomněl guvernér ČNB Aleš Michl, který tentokrát volil poměrně jestřábí rétoriku a už jen tím poslal korunu zase výše. „Michl kvitoval silnou korunu s dovětkem, že by bankovní radě nevadila ještě silnější měna. Jak vymezení se proti dřívějšímu snížení úrokových sazeb, tak i kvitování silné koruny lze chápat do určité míry i jako verbální intervenci na podporu české koruny. Není proto překvapivé, že měna po tiskové konferenci vůči euru posílila pod hladinu 23,60,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Opomíjený faktor? Měnu posilují nechtě samotné firmy
Právě to, že ČNB bude možná muset kvůli nepolevující inflaci držet sedmiprocentní základní úrokovou sazbu déle, než trh původně očekával, je dalším faktorem zpevňujícím českou měnu. Ta je pro zahraniční investory zajímavá díky úrokovému diferenciálu oproti dolaru či euru, vůči kterému se aktuálně vklady v korunách úročí dvojnásobně.
Tato logika ovšem funguje i obráceně. Pro české firmy, které si potřebují peníze půjčit, přestává být koruna zajímavá a raději se zadluží v eurech, protože za takový úvěr platí zhruba jen poloviční úroky. A právě tohle je zřejmě ten dosud trochu přehlížený faktor, který korunu dál převažuje do supersilných pozic. Portál Seznam Zprávy ve své analýze minulý měsíc uvedl, že firmy měly na konci ledna ve svých nových eurových úvěrech ekvivalent 566 miliard korun a že například Komerční banka poskytla právě v eurech v uplynulém roce víc než polovinu všech nových úvěrů.
Exportéři, kteří si peníze na provoz půjčí v eurech nebo inkasují platby za zboží v eurozóně, ale samozřejmě musejí euro nakonec stejně měnit na koruny – například pro výplatu mezd, platby za energie, nákup materiálu a další úhrady v tuzemsku. A stamiliardové směny na koruny českou měnu dál zpevňují. Firmy tak mimoděk samy chtě nechtě pomáhají posilovat kurz, který jim pak zpětně krátí marže při vývozu. „Pokud vývozce inkasuje cizí měnu za své exportované zboží, musí ji směnit do korun a v případě silné domácí měny dostane méně. Proto silná koruna může podlamovat nohy exportu,“ shrnuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Určitou útěchou je pro podniky na druhé straně to, že silná koruna zlevňuje vstupy, jako jsou pohonné hmoty nebo dovážené materiály a díly. Konkrétní dopad silné koruny se tedy liší podnik od podniku v závislosti na tom, jak velkou část subdodávek bere ze zahraničí, jak velké náklady má na provoz v tuzemsku a jak velký podíl na tržbách firmy tvoří export.
Koruna je na křižovatce, trend mohou otočit čísla o březnové inflaci
Obrat ve vývoji koruny by ale mohl přijít už od zítřka. Český statistický úřad totiž zveřejní klíčový údaj o březnové inflaci. Pokud bude pod 15 procenty, znamenalo by to začátek zpomalování inflace. I koruna by v takovém případě mohla začít lehce oslabovat vůči euru díky naději na dřívější snížení úrokových sazeb v ČR.
Pokud bude inflace naopak nad 15 procenty, bude to signál, že se boj s ní nedaří a že úrokové sazby zůstanou vysoko déle, nebo že je dokonce bude muset ČNB ještě dál zvýšit. Takový signál by lákal do koruny další investory a měna by ze současné rekordní hladiny kolem 23,40 za euro mohla ještě dál posílit.
Dva scénáře: Další rekordy, nebo odchod spekulantů?
Analytici ČSOB Dealing tak dnes zveřejnili dva alternativní scénáře pro vývoj koruny. Podle toho základního čekají postupné oslabování měny ve druhé polovině roku až k úrovni 24,50 za euro: „Tento scénář stojí na dvou důležitých předpokladech. Zaprvé na snížení úrokových sazeb ze strany ČNB o 100 bazických bodů v posledním čtvrtletí, respektive zužujícím se úrokovém diferenciálu mezi Českem a eurozónou, potažmo USA. Zadruhé na postupném opuštění intervenčního režimu ČNB ke konci tohoto roku, který by měl vést k odlivu části spekulativního kapitálu.“
Vzhledem k vysoké nejistotě ale ČSOB Dealing přišel i s alternativním scénářem. „Ten se vztahuje především k předpokladu o ukončení intervenčního závazku ČNB, kde vnímáme aktuálně největší nejistotu – ať již jde o načasování, nebo i samotné provedení. Ve hře je proto i varianta, že by ČNB mohla bránit nadměrným ztrátám koruny po výrazně delší dobu, což by se mohlo zamlouvat guvernérovi Michlovi, který chce vidět dlouhodobě silnou měnu. V takovém scénáři by mohla setrvat na současných silných úrovních až hluboko do roku 2024.“
Spíše s pevnější měnou kalkuluje také dnes zveřejněná predikce Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Silná koruna patrná v prvních měsících letošního roku zhoršila pozici a mezinárodní konkurenceschopnost exportérů a naopak napomohla dovozu… Česká národní banka nicméně považuje silný měnový kurz za součást protiinflační politiky, proto lze předpokládat, že bude mít koruna po většinu roku spíše tendenci udržet se na silnější úrovni – tedy znevýhodňovat exportéry a zároveň vylepšovat pozici dovozu,“ uvádí se v prognóze.
Export roste silné koruně navzdory
Na počátku letošního roku se vývozcům i přes rekordně silou měnu daří. V únoru vzrostl export meziročně téměř o desetinu a tuzemské firmy vyvezly zboží a služby za 358 miliard korun. „Ze statistik je patrné, že největší hodnotu vývozu vykazují v únoru stále položky v odvětví automotive a strojírenství, výraznější meziroční růst zaznamenáváme u motorových vozidel a potravinářských výrobků. Avšak exportérům v současné době neprospívají ceny vstupů a vyšší kurz koruny,“ shrnul Radomil Doležal, generální ředitel proexportní agentury CzechTrade. Příznivé je, že zahraniční obchod byl v únoru přebytku, když export převážil nad importem o víc než 14 miliard korun. Podepsaly se na tom nižší dovozní ceny ropy, plynu a dalších komodit, jejichž cena se po loňských šocích vrací do normálu.
Proti kurzovém riziku pomůže zajištění i kalkulačka E-start
Nakonec víc než samotná příliš silná nebo slabá koruna vadí firmám spíš velké kolísání kurzu. Exportéři tak už běžně zařazují do svého repertoáru zajištění. „Jedním z faktorů proč se českým vývozcům a dovozcům daří je, že se firmy naučily pracovat dobře s kurzovým rizikem a zajišťovat se proti nechtěnému pohybu kurzu koruny,“ říká Tomáš Volf.
Společnosti Ebury připomíná, že pro toto zajištění mohou firmy obecně volit ze dvou možností. První je fixní forward, při němž si na začátku firma zvolí pevnou cenu, za kterou bude cizí měnu v budoucím dohodnutém termínu konvertovat. Výhodou je naprostá jistota, kolik pak přesně korun firma obdrží nebo naopak vydá. Nevýhodou je naopak to, že exportér nevydělá více, pokud by se mezitím kurz změnil příznivě.
Tuto šanci ovšem dává druhá metoda, tedy window forward. Při ní se firma se svým zajišťovatelem domlouvá na tom, že od něj v určitém časovém okně odkoupí cizí měnu za předem stanovenou částku, případně že mu ji za tuto částku prodá. Společnosti Ebury ale připomíná, že navíc při této metodě může exportér směnit i za aktuální kurz, pakliže je to pro něj výhodné.
Praktickou pomůckou může být exportérům v časech velkých výkyvů koruny Kalkulačka kurzových rizik E-start. Ta je zdarma k dispozici na portálu BusinessInfo.cz. Do jednoduché online aplikace stačí během pár minut vložit základní vstupní údaje – například v jaké měně firma kontrakt uzavírá, na jaké období, kdy je datum splatnosti. Kalkulačka uživateli pomůže vyčíslit kurzové riziko, přičemž pracuje s 32 nejobvyklejšími měnami, které lze libovolně kombinovat.
Spočítejte si kurzové riziko v kalkulačce E-start
