Stát finalizuje novou exportní strategii pro roky 2023 až 2033. Ta klade důraz na zlepšení pozice českých podniků v hodnotových řetězcích, na příklon k moderním technologiím či na větší přímé zastoupení firem na zahraničních trzích.
Každá koruna vložená do podpory exportu se podle odhadů vrátí 50krát až 80krát v objemu samotného exportu. Česká republika navíc patří k zemím, které mají největší poměr exportu k velikosti HDP – dlouhodobě tento ukazatel přesahuje hranici 70 procent. Česká ekonomika je tedy na vývozu osudově závislá.
I proto připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) novou exportní strategii pro období od letoška do roku 2033. Ta by měla reflektovat novou situaci na globálním trhu, vývoj technologií i stále rostoucí um a ambice tuzemských firem. Návrh mají v současnosti k připomínkování ostatní rezorty a 10. července by ho měla projednat tripartita. Pak návrh půjde k projednání a schválení na vládu.
Jaké jsou rámcové cíle nové strategie? „Exportní strategie sleduje záměr zvýšit přidanou hodnotu v českých exportech ze současných zhruba 60 na 70 procent, což by odpovídalo úrovni Rakouska,“ vypočítává Rudolf Klepáček, ředitel odboru podpory exportu MPO. Dalším cílem je zvýšení ziskovosti tuzemských firem, a to zejména tím, že se posunou v mezinárodních řetězcích tak vysoko, aby inkasovaly větší, nebo dokonce rozhodující část zisků.
Místo prioritních zemí podpora moderních oborů
Jak posílení exportu dosáhnout? Strategie bere v potaz aktuální situaci a trendy ve světě. Je to v první řadě ruská agrese na Ukrajině, která znovu ukázala, že je potřeba diverzifikovat český vývoz do mnoha zemí, tak aby případný výpadek jednoho trhu dokázali exportéři vyvážit odbytem v jiné zemi. Vedle podpory samotného exportu jde proto o růst přímého zastoupení českých firem na zahraničních trzích – například o vznik nových zastoupení a poboček nebo o přímé investice v zahraničí.
Dalším pilířem strategie má být posun českých podniků do horních pater mezinárodních dodavatelských řetězců a do pozice toho, kdo dodává zákazníkovi v zahraničí finální produkt a inkasuje rozhodující část marže. Toho lze dosáhnout mimo jiné akcentem na moderní technologie.
K novému pojetí patří také odlišná diverzifikace. Jestliže dříve stát jmenoval několik málo vybraných prioritních zemí, kam chce vývoz zesíleně podporovat, nová strategie se kloní spíš k sektorovému přístupu – hodlá tedy podporu profilovat podle oborového klíče. Firmám působícím v progresivních odvětví chce pomáhat mixem nástrojů od podpory marketingu přes asistenční služby až k zajištění exportního financování. Použití těchto nástrojů v daném teritoriu má na sebe navazovat a sledovat dlouhodobé cíle. „Pracovat chceme zejména s technologickými doménami, jako jsou 3D tisk, umělá inteligence, aplikace principů cirkulární ekonomiky či smart řešení využívající digitalizaci. Domény jsou založené na inovacích, které ministerstvo považuje za základ konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnoty. Nadále však platí, že budeme podporovat i tradiční obory,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Na veletrhy lze jet s finanční podporou
Jednou z už hojně využívaných konkrétních podpor exportu, kterou firmy často volí, je společná účast na oficiálních českých stáncích na mezinárodních veletrzích. Tuto možnost hodlá MPO dále rozšiřovat.
Pro firmy má tři hlavní výhody. Pro účast na vybraných veletrzích mohou získat od státu finanční podporu. Letos plánuje MPO alokovat na tuto podporu celkem přes 100 milionů korun.
Na odbornou veřejnost a potenciální zahraniční partnery přitom zároveň působí velmi dobře, pokud podnik nepřijede do zahraničí nabídnout své produkty sólo, ale v rámci oficiální účasti zaštítěné Českou republikou. Punc státem zastřešené nabídky je dvojnásob důležitý třeba v arabských zemích nebo některých postsovětských státech, což jsou regiony, která právě u českých exportérů patří k těm nejoblíbenějším cílům.
Další výhodou je, že oproti individuální prezentaci jednotlivých firem má společný oficiální stánek větší možnosti. Organizuje ho tým lidí s početnými kontakty na obchodníky v místě a díky synergické nabídce různých firem, jejichž produkty se vzájemně doplňují, může oslovit potenciální zákazníky s komplexním řešením.
Češi oslovili zdravotnictví v Uzbekistánu i obranný průmysl v Řecku
Takto oficiální stánek České republiky triumfoval v konkurenci ostatních národů třeba na dubnovém zdravotnickém veletrhu TIHE v Taškentu v Uzbekistánu. MPO tam získalo od veletržní správy cenu za nejlépe zorganizovaný stánek a Česká republika měla i nejlepší propagaci. Firmy díky této úspěšné prezentaci výrazně posílily českou přítomnost ve zdravotnickém sektoru významné středoasijské země.
Třeba společnosti ProSpon a EGO Zlín uzavřely ve stánku memorandum o spolupráci na tomto trhu. „Firma ProSpon se zúčastnila TIHE podruhé. I díky oceněnému českému stánku a propagaci byl zájem o naši firmu nad očekávání úspěšný. Navštívili jsme několik klinik a potenciálních partnerů včetně edukačního centra, se kterým jsme navázali spolupráci, stejně tak s Univerzitou TIMC. Díky této účasti se pro nás stal Uzbekistán jedním z prioritních trhů,“ potvrzuje Ivana Čejková, obchodní ředitelka společnosti ProSpon.
Přímý kontakt s místními zákazníky ocenila také Mája Maximová, obchodní ředitelka EGO Zlín pro státy SNS: „Během výstavy proběhla jednání s představiteli ministerstva zdravotnictví, ministerstva vnitra a obrany Uzbekistánu. Bylo podepsáno memorandum o spolupráci s Tashkent International Medical Centrem, které rozšiřuje hranici působení firmy EGO Zlín v Uzbekistánu,“ uvedla.
Další úspěšná společná účast mířila minulý měsíc do Atén na veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu DEFEA. Díky státní podpoře a zároveň aktuálnímu růstu zájmu o bezpečnostní průmysl šlo dokonce o historicky největší zastoupení českých firem na zahraničním zbrojním veletrhu. Společné národní expozice se zúčastnilo 11 firem. Český obranný průmysl se představil na společných expozicích i individuálních komerčních pavilonech a stáncích o rozloze téměř 400 metrů čtverečních. „Jako přínosnou hodnotím možnost prezentace před zástupci řecké armády a záchranných složek. Nasbírali jsme cenné kontakty a budeme mít určitě zájem o účast na dalších akcích nejen v Řecku, ale i v dalších lokalitách, které ministerstvo podporuje,“ uvedl Jakub Tomeš, jednatel společnosti Rescue Trailer, která vyrábí taktické přívěsy.
„První oficiální účast České republiky na veletrhu byla významným krokem při rozšíření spolupráce se stávajícími a novými řeckými obchodními partnery. Přímý kontakt se zákazníky byl pro nás velkým přínosem,“ ocenil Michal Filipi, jednatel společnosti Avec Chem zaměřené na výrobu ochranných prostředků dýchacích cest.
Přečtěte si více o státní podpoře účasti na veletrzích a výstavách
Že po covidovém útlumu získává osobní účast na mezinárodních veletrzích znovu na významu, to potvrdil v květnu třeba i veletrh Transport & Logistics v Mnichově, který měl také rekordní českou účast.
Představily se firmy ze spedice a logistických služeb včetně poskytovatelů softwarových řešení. Na veletrhu jich bylo celkem 47, z toho 15 společností bylo zastoupeno ve stánku české oficiální účasti pod patronací MPO. „Naše společnost vystavovala na veletrhu světového formátu poprvé a účast hodnotíme velmi kladně. Před samotným veletrhem jsme kontaktovali naše obchodní partnery a díky tomu jsme ve stánku přivítali celou řadu našich stávajících zákazníků. Získali jsme také nové cenné kontakty a věříme, že alespoň část z nich proměníme v nové obchodní příležitosti,“ uvedl Václav Lorenc ze společnosti Lorenc Logistic.
„I přes určitou skepsi vyvolanou dlouhou přestávkou během covidové uzávěry veletrh Transport Logistic 2023 nezklamal, a dokonce předčil všechna očekávání jak co do rozsahu, tak do kvality obchodních i společenských akcí,“ shrnul své dojmy Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky.
Incomingové mise pomohou leteckému průmyslu i zubařům
Podpora exportu ale nemíří jen za hranice, ale i v opačném směru. Řeč je o stále častějších incomingových misích, kdy Česko pozve potenciální obchodní partnery z určitého oboru na návštěvu a setkání s možnými dodavateli přímo do České republiky. Loni takových misí MPO zastřešilo sedm. Například Asociace leteckého a kosmického průmyslu tak mohla představit schopnosti českých leteckých podniků zástupcům firmy Calidus, kteří přijeli ze Spojených arabských emirátů. Incomingová mise pomohla i České stomatologické komoře na Dnech české stomatologie za účasti zástupců z Německa, Maďarska a Slovenska. Tuzemští slévárenští výrobci zase mohli na svém setkání přivítat potenciální odběratele z Velké Británie, Německa, Francie, Itálie, Švédska, Polska nebo Rakouska.
Na uspořádání podobných akcí lze získat od MPO podporu až do výše 120 tisíc korun na jednu incomingovou misi. Navrhovateli těchto misí přitom mohou být profesní asociace, svazy, sdružení, hospodářské a obchodní komory, podnikatelské clustry, vývozní aliance agentury CzechTrade nebo jiné podnikatelské reprezentace.
Letos se počet incomingových misí i zájem o ně dramaticky zvyšuje. Na druhé pololetí se chystají například dvě mise pod patronací Asociace českého leteckého a kosmického průmyslu. V září se firmy z tohoto odvětví představí zahraničním zájemcům z Francie na Dnech NATO a Vzdušných sil v Ostravě. Koncem roku pak chystá svůj Dodavatelský den pro evropské firmy společnost Aero Vodochody. Asociace českého průmyslového designu zase plánuje incomingovou misi pro partnery z Hongkongu v rámci říjnového pražského festivalu Designblok. Za celý rok se bude letos incomingových misí do České republiky konat celkem třináct. To je tedy skoro dvakrát více než loni.
