Najmout řemeslníka z Indonésie nebo IT odborníka z Turecka? Pro české firmy by mělo být získání potřebných pracovníků ze zahraničí snazší než dříve. Nové programy ekonomické migrace nabízejí rychlejší řešení.

Mezi hlavní obory, které volají po příchodu většího počtu expertů ze zahraničí, patří informační technologie.

Garantování termínu na zastupitelském úřadě České republiky pro zahraničního pracovníka. Vyřízení pobytového oprávnění pro vysoce kvalifikované pracovníky a další vybrané skupiny cizinců v expresním režimu. Umožnění pobytu pro digitální nomády působící v IT, podpora výcviku zahraničních leteckých kadetů prostřednictvím zjednodušeného vízového procesu, praxe indonéských studentů polytechnických škol u českých zaměstnavatelů. To všechno jsou oblasti, ve kterých programy ekonomické migrace pomáhají tuzemským podnikatelům (zaměstnavatelům) a jejich zahraničním pracovníkům.

Vysoce kvalifikované experty lze najímat z celého světa

V současné době existuje několik programů ekonomické migrace a dva projekty ekonomické migrace, které usnadňují příchod kvalifikovaných cizinců, přičemž jejich základní rozdělení spočívá v zaměření na pracovní pozice, které budou cizinci v Česku vykonávat. K tomu je využívána národní Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Účastníky programů jsou jak zaměstnavatelé splňující stanovena kritéria, tak jejich zaměstnanci (občané třetích států).

Pro cizince, kteří budou obsazovat vysoce kvalifikované pozice, jako jsou například vývojář softwaru, účetní, specialista v oblasti marketingu nebo strojní inženýr (třídy CZ-ISCO 1-3), jsou určeny Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. Pro středně a nízko kvalifikované pracovníky (třídy CZ-ISCO 4-8) je určen Program kvalifikovaný zaměstnanec. Vysoce kvalifikované specialisty je v rámci programů možné najímat z celého světa, středně a nízko kvalifikované pouze z Ukrajiny, Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Běloruska (v současné době nelze), Moldavska, Černé Hory, Kazachstánu, Arménie, Gruzie a Severní Makedonie.

Kde se dozvědět více?

Bližší podrobnosti o vládních programech ekonomické migrace a další novinky v oblasti zaměstnávání cizinců je možné získat například na seminářích pořádaných každoročně Ministerstvem průmyslu a obchodu napříč Českou republikou. Semináře jsou bezplatné. Bližší informace k termínům a místům konání najdete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v sekci Zahraniční obchod/ekonomická migrace.

Nový program jde vstříc digitálním nomádům

Jako reakce na měnící se trendy v oblasti mezinárodní mobility zaměstnanců a freelancerů k výše uvedeným programům fungujícím od roku 2019 přibyl v červenci 2023 Program Digitální nomád. Ten je určen výhradně pro občany Austrálie, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Tchaj-wanu a má za cíl primárně zatraktivnit Českou republiku pro světovou IT komunitu digitálních nomádů, kteří preferují pracovat prostřednictvím telekomunikačních prostředků na přeshraničních projektech. Zařazení digitální nomádi mají nárok na speciální proceduru pro zrychlené získání víza k dlouhodobému pobytu v ČR.

Do leteckých škol mohou nastoupit budoucí piloti třeba z Vietnamu nebo Keni

V závěru roku 2023 vláda dále schválila Projekt Pilot, jehož hlavním smyslem je podpora leteckých škol zajišťující výcvik zahraničních kadetů z Arménie, Ázerbájdžánu, Číny, Filipín, Ghany, Gruzie, Indie, Indonésie, Kazachstánu, Keni, Malajsie, Malediv, Nigérie, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu po útlumu leteckého průmyslu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Cizincům zařazeným do projektu je garantovaná možnost požádat o pobytové oprávnění za účelem leteckého výcviku.

Testovací projekt se osvědčil, z Indonésie přijdou další pracovníci

Cílená ekonomická migrace však není pouze o tom, že se Česká republika snaží naplnit nedostatek pracovních míst pracovníky z ciziny „bez dalšího“, ale i o vzájemné spolupráci se zdrojovou zemí. Z iniciativy české strany a indonéského ministerstva školství a indonéské hospodářské komory vznikl Pilotní projekt pracovní migrace z Indonésie, jehož smyslem bylo prohloubení ekonomické spolupráce obou zemí. Jednalo se o první testovací projekt, který měl zajistit formou hromadného náběru na zastupitelském úřadě v Jakartě praxi 300 studentům a absolventům indonéských polytechnických škol u společnosti ŠKODA Group v Česku.

Studenti, kteří absolvovali výběrové testy a prokázali kvalifikační a odborné dovedností, mohli přijet do České republiky zhruba tři týdny po podání žádosti na zastupitelském úřadě v Jakartě. S ohledem na skutečnost, že se testovací projekt osvědčil, schválila vláda letos Projekt pracovní migrace z Indonésie.

Tento projekt je otevřen všem společnostem, které mají více než 500 kmenových zaměstnanců a vyvíjí činnost primárně v odvětví automobilového, slévárenského, ocelářského a gumárenského nebo chemického průmyslu či dopravy. Zároveň je určen firmám, které mají zájem zaměstnat více než 100 indonéských studentů nebo absolventů vybraných polytechnických škol na pracovní poměr na dobu dvou let na kvalifikovanou pozici hlavní třídy 7 „Řemeslníci a opraváři“ podle platného znění aktualizované Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO.

Jak najít spolehlivého partnera v zahraničí?

Pracovní migrace je velmi komplexní proces. Důležitou roli hraje také nalezení a výběr výhodného kandidáta v zahraniční. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto jako reakci na četné dotazy ohledně zprostředkování náboru zahraničních pracovníků připravilo v letošním roce spolu s agenturou CzechTrade novou službu spočívající ve zprostředkování spolehlivého kontaktu, který bude schopen vytipovat požadované pracovníky ve vybraných zdrojových zemích v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Po postupném vyčerpání potenciálu hostujících dělníků z Ukrajiny a dalších východoevropských zemí přicházejí stále častěji i pracovníci z Asie.

Jaké jsou výhody vládních programů?

K přednosti nových programů patří v první řadě to, že nabídly zaměstnavatelům efektivní nástroj pro získání pracovní síly v zemích, kde poptávka po zahraničních pracovnících převyšovala stávající kapacity zastupitelských úřadů. Umožnily tak lépe naplánovat nástup cizince do práce. V případě úplné žádosti je vysoce kvalifikovaný uchazeč zařazen do programu do druhého dne od podání žádosti, termín na zastupitelském úřadě obdrží v rozmezí od 2 do 7 dnů a samotné vyřízení žádosti o pobytové oprávnění zabere 40 dnů. U Programu klíčový a vědecký pracovník je garantována lhůta pro vyřízení žádosti o pobytové oprávnění do 30 dnů, a to v případě, že je žádost podána řádně a bez vad. To je oproti zákonné lhůtě 60 až 90 dní výrazná časová úspora.

Proces se výrazně zrychluje

V případě pracovní migrace skrze Program kvalifikovaný zaměstnanec je u některých zemí velký převis poptávky zaměstnavatelů nad možnostmi jednotlivých zastupitelských úřadů. Měsíční kvóta se u některých zemí vyčerpá ihned po přidání do systému, proto jsou čekací lhůty delší. Nicméně i zde došlo k výraznému zkrácení migračního procesu a u méně vytížených zemí jsou úplné žádosti vyřizovány do tří dnů, termín na zastupitelském úřadě obdrží uchazeč v rozmezí 3 až 6 týdnů. Pobytové oprávnění, pokud je podáno bez vad, je vyřízeno do 55 dnů.

Své zkušenosti s využíváním Programu klíčový a vědecký personál popisuje například Petra Wurmová ze společnosti RELO4YOU, která program doporučuje svým klientům od počátečního spuštění: „Na základě našich zkušeností se ukazuje, že zařazením kandidáta do tohoto programu se celý proces relokace do České republiky zrychluje až o několik měsíců, což přináší značnou časovou úsporu pro všechny zúčastněné. Tento přínos je pozitivně hodnocen hlavně našimi klienty – zaměstnavateli. Vzhledem k výhodám, které program poskytuje, vnímají naši klienti – zaměstnavatelé nábor cizinců z třetích zemí jako méně problematický a jako podpory ze strany českých úřadů, která jim umožňuje lépe rozvíjet jejich podnikatelské záměry,“ uvádí Petra Wurmová.

S experty se mohou přistěhovat i jejich rodiny

Další výhody migračních programů zaměřených na vysoce kvalifikované cizince spočívají v tom, že některé povinné náležitosti žádosti o pobytové oprávnění je možné nahradit písemným potvrzením zaměstnavatele. Jde například o doklad o zajištění ubytování, pracovní smlouvu, vysílací dopis a v případě Programu klíčový a vědecký personál také doklad o kvalifikaci.

Tuto skutečnost potvrzuje i Tomáš Petyovský z Petyovský & Partners, který říká: „Díky programům se též sjednotily a vyjasnily požadavky na jednotlivé dokumenty přikládané k žádostem, protože někdo konečně vytvořil jasný manuál k tomu, co jednotlivé náležitosti žádosti znamenají. Do té doby jsme znali pouze odpověď: Podívejte se do zákona. Důsledkem tohoto kroku je znatelné zrychlení imigračního řízení, které je mnohdy rychlejší než řízení zahájená na území.“

Významným benefitem programů zaměřených na vysoce kvalifikované zaměstnance je rovněž to, že se spolu s uchazečem mohou přestěhovat i jeho rodinní příslušníci, což značně ušetří čas v zemích, kde je na zastupitelských úřadech ČR obtížné získat termín (například ZÚ Dillí).

Odborníci našli uplatnění v IT i ve zdravotnictví

Aktuálně jsou vládní programy schopny absorbovat zájem zhruba 40 tisíc kvalifikovaných cizinců o práci v České republice. Za celou dobu jejich existence využily vládní programy tisíce společností a bylo do nich zařazeno více než 160 tisíc kvalifikovaných cizinců a jejich rodinných příslušníků. Programy plnily svůj účel i v době pandemie, kdy i přes četná proticovidová opatření pomohly řadě tuzemských zaměstnavatelů.

Nábor zdravotnické personálu ze zahraničí je jednou z hlavních cest, jak ulevit českým přetíženým lékařům a zdravotním sestrám.

V současné době přicházejí díky programům do Česka vysoce kvalifikovaní pracovníci primárně z Indie, Velké Británie, Spojených států amerických, Korejské republiky a Turecka. Tito cizinci nacházejí uplatnění zejména v IT, zdravotnictví a marketingu.

České firmy poptávají nejvíce pracovníky z Filipín či Mongolska

Mezi českými zaměstnavateli eviduje Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě největší zájem o středně a nízko kvalifikované pracovníky z Filipín, Mongolska a Moldavska. Tito pracovníci se nejčastěji uplatňují na českém trhu práce v pozicích svářečů, montážních dělníků, řidičů, zpracovatelů masa a kuchařů. Před vypuknutím konfliktu na Ukrajině byla hlavní zdrojovou zemí ekonomické migrace Ukrajina, z níž přes programy ekonomické migrace přišlo za prací do České republiky přes 65 000 pracovníků. V důsledku vojenského konfliktu došlo v roce 2022 k pozastavení náběru žádostí o pobytová oprávnění na zastupitelských úřadech České republiky na Ukrajině a žádostí podávaných občany Ruska a Běloruska, tedy do té doby klíčových zdrojových zemí pracovní migrace. Od 1. ledna 2024 došlo ke znovuobnovení ekonomické migrace z Ukrajiny, avšak díky režimu dočasné ochrany již není Ukrajina hlavní zdrojovou zemí.

Cílená ekonomická migrace není statický pojem, ale dynamický jev, který se vyvíjí v čase a na nějž působí řada faktorů. Hlavní smysl programů však nadále zůstává stejný – pomáhat českým podnikatelům při zohlednění bezpečnostních a integračních aspektů a eliminovat z migračního procesu neseriózní subjekty.

Cílem je i eliminovat neseriózní zprostředkovatele práce

Programy ekonomické migrace představují etablovaný systém, který přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti českých zaměstnavatelů a tuzemské ekonomiky a zároveň se snaží eliminovat z migračního procesu neseriózní podnikatelské subjekty. Navázaly na úspěšnou realizaci řady projektů a režimů ekonomické migrace, které byly postupně spouštěny od roku 2012 a které byly v září 2019 transformovány do vládních programů. Cílem této transformace bylo projekty a režimy zpřehlednit a zjednodušit. I přes jednotlivá specifika programů, jako je například teritoriální zaměření či vymezení okruhu zaměstnavatelů a cizinců, na něž se programy vztahují, je společným rysem všech programů garantování termínu pro podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Dalším společným rysem je prvek kontroly a dohledu nad zaměstnavateli a zahraničními pracovníky a výrazná spolupráce mezi zástupci zaměstnavatelů a resorty průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zahraničních věcí a vnitra.

Kolektiv autorů MPO