Volby vynesly ve středoamerické zemi do vedení novou prezidentku Xiomaru Castrovou, která slibuje sociální programy i přehodnocení zahraniční politiky. V Hondurasu lze vidět česká letadla a vzkvétá česká komunita na ostrově Roatán.
V listopadu se ve středoamerickém Hondurasu po čtyřech letech konaly všeobecné volby, kde si lidé zvolili novou prezidentku, 128 poslanců, starosty všech 298 obcí a radní. Jednalo se de facto o referendum o dvanáctileté vládě konzervativní Národní strany, jež je pro mnohé symbolem spojení politiky s korupcí a drogovým byznysem.
Očekávané drama se nakonec nekonalo, volby skončily bez jakýchkoli nepokojů přesvědčivým vítězstvím opoziční strany LIBRE (Partido Libertad y Refundación), která získala post prezidenta, nejvíce křesel v Národním kongresu a starostu jak v hlavním městě Tegucigalpě, tak v ekonomickém centru země San Pedro Sula. Dobrou zprávou je vysoká volební účast přesahující 68 procent.
Korupce a kriminalita tvoří začarovaný kruh
Desetimilionová Honduraská republika, která letos oslavila 200 let nezávislosti, patří k nejchudším zemím západní polokoule. Trpí všudypřítomnou korupcí, vysokou mírou kriminality a násilí, obrovskými sociálními nerovnostmi a nedostatkem pracovních příležitostí. Ve velkých městech je nebezpečné chodit pěšky po ulici i za bílého dne, v mnoha čtvrtích vládnou gangy (takzvané maras), které vybírají výpalné.
To vše jsou důvody, proč lidé odcházejí za lepší budoucností. Migrace má v posledních letech vzestupnou tendenci – známé jsou záběry pochodujících karavan mířících na sever až do Spojených států. Přes milion Hondurasanů dnes žije v USA a posílají peníze domů příbuzným. Remitence tvořily v minulém roce rekordních 23 procent honduraského HDP.
Kvůli problematické bezpečnostní situaci a politické nestabilitě se do Hondurasu bojí investoři a vzniká tak začarovaný kruh. V letech 2011 až 2012 se jednalo dokonce o nejnebezpečnější zemi světa mimo válečné zóny: podle statistiky projektu InSight Crime připadalo 86 vražd na 100 tisíc obyvatel. Dnes je toto číslo poloviční, což se dá označit za vládní úspěch, přesto však Honduras zůstává v první pětce této nelichotivé statistiky. Je to tradiční tranzitní země pro kokain mířící na americký trh, většina vražd se proto děje mezi soupeřícími gangy zapletenými do drogového byznysu.
Volby menšího zla
Honduras má prezidentský systém jako většina zemí Latinské Ameriky. O nejvyšší post se utkali tři hlavní kandidáti: dlouholetý starosta hlavního města Tegucigalpy Nasry „Tito“ Asfura za pravicovou Národní stranu (PN), bývalá první dáma Xiomara Castrová za levicovou LIBRE a Yani Rosenthal za středovou Liberální stranu. Všichni tři vítězové březnových stranických primárek mají za sebou zajímavou historii. Asfura, údajná loutka dosluhujícího prezidenta Hernándeze, čelí obvinění z korupčních podvodů a Rosenthal si dokonce odseděl tři roky ve vězení v USA za korupci a praní špinavých peněz v souvislosti s obchodem s drogami. Castrová je ženou bývalého prezidenta Manuela Zelayi, přítele autoritářských prezidentů Venezuely a Nikaraguy Madura a Ortegy, jehož vládu ukončila v červnu 2009 armáda státním převratem, který mají lidé stále v živé paměti.
První prezidentka slibuje změnu
Xiomara Castrová se stane první ženou v čele Hondurasu. Jako zásadní krok pro vítězství se ukázala dohoda se Salvadorem Nasrallou, druhým na pásce v roce 2017, který odstoupil v její prospěch a od ledna bude viceprezidentem. Dlouho to totiž vypadalo, že PN jednokolovou prezidentskou volbu opět vyhraje, protože rozdrobená opozice se nedokázala shodnout na společném kandidátovi.
Kritici budoucí prezidentky se bojí výrazného směřování země doleva, zaznívá také strašení Venezuelou. Tisíce Hondurasanů ji přesto volilo jako „menší zlo“ reprezentující jedinou reálnou šanci porazit PN, která je velmi dobře organizovaná a hojně využívala vládní peníze na svou předvolební kampaň.
Čína dostane přednost před Tchaj-wanem
Castrová dokázala vyhrát nad Asfurou o propastných 14 procent. Chce reformu ústavy, sociální programy i legalizaci potratů, ale konkrétnější plány na nutné strukturální reformy chybějí. Hovoří se rovněž o navázání diplomatických vztahů s Čínou na úkor Tchaj-wanu, který Honduras oficiálně uznává a udržuje s ním aktivní styky. Dále se očekává ochladnutí vztahů s Izraelem, kde letos Honduras přesunul jako čtvrtý stát světa svou ambasádu do Jeruzaléma.
Kuba prochází historickou proměnou. Co to může znamenat pro české vývozce?
Od roku 2014 je u moci v Hondurasu Juan Orlando Hernández (JOH), jehož bratr byl v březnu 2021 odsouzen v USA na doživotí plus 30 let za obchod s drogami. Soud mu prokázal vazby na známé narkobarony včetně El Chapa Guzmána, sám prezident však jakákoli nařčení ohledně své osoby odmítá. Stal se kontroverzní zvlášť po volbách 2017, kdy během sčítání na několik hodin vypadl počítačový systém a pak mu zázračně narostl počet hlasů, ačkoli chvíli předtím jasně prohrával s protikandidátem Salvadorem Nasrallou.
JOH byl nakonec znovuzvolen minimálním rozdílem. Do té doby navíc druhý po sobě jdoucí mandát ani nebyl možný, ale jeho strana disponující parlamentní většinou prosadila změnu ústavy. Během násilných povolebních protestů používaly bezpečnostní složky donucovací prostředky a podle lidskoprávních organizací zemřelo kolem třiceti lidí. Pro letošní volby byla pod mezinárodním dohledem učiněna opatření, aby se takový scénář už neopakoval: vznikly nové volební instituce, volební zákon a Hondurasané dostali moderní občanské průkazy spárované s jejich otisky prstů zamezující volebnímu podvodu.
Ekonomika se vzpamatovává z koronavirové krize
Tvrdou ranou pro Hondurasany, z nichž více než polovina žije pod hranicí chudoby, se stala pandemie covidu-19 a její socioekonomické důsledky. Kvůli přísnému lockdownu přišly desetitisíce obyvatel o obživu a některé školy dodnes neobnovily prezenční výuku. Podle analýzy FOSDEH (Foro Social de la Deuda externa y Desarrollo de Honduras) může pandemie za ztrátu 560 tisíc pracovních míst. Krize postihla především malé a střední podniky, podíl neformální ekonomiky stoupl až k 70 procentům.
Stále rezonujícím tématem jsou také rozkradené prostředky na boj proti covidu, například sedm předražených mobilních nemocnic (tři z nich se nikdy neotevřely). Občanská společnost reagovala antikorupční kampaní s heslem „Kde jsou peníze?“, které se objevilo na zdech domů, silnicích, autech i tričkách. Další úder zasadily zemi loni v listopadu tropické bouře Eta a Iota, které zasáhly hlavně severozápad Hondurasu. Záplavy se dotkly čtyř milionů lidí a přes 90 tisíc jich muselo hledat novou střechu nad hlavou.
Honduraská ekonomika měla před covidem poměrně stabilní růst. Za pandemický rok 2020 sice zaznamenala rekordní devítiprocentní propad, ale pro roky 2021 a 2022 se očekávají opět černá čísla. Národní měna honduraská lempira je poměrně stabilní a pro našince snadno uchopitelná, protože jedna lempira má hodnotu zhruba jedné české koruny.
V Hondurasu létají letadla z Kunovic
Obchodní výměna mezi Českem a Hondurasem je však malá, hlavním obchodním partnerem jsou Spojené státy. Do Hondurasu se dováží zejména zboží s vysokou přidanou hodnotou, vyváží se naopak potravinářské produkty (ovoce, káva, krevety) nebo textil – typický pro sektor maquilas u San Pedro Sula. V posledních letech v zemi vyrostla call centra pro americké firmy. V Hondurasu můžeme vidět kunovická letadla Let L-410 Turbolet, v ČR se pak dá najít kvalitní honduraská káva.
Těsně před volbami byly dokončeny velké infrastrukturní projekty jako Canal Seco (dálnice usnadňující cestu mezi pobřežím Atlantiku a Pacifiku) a nové mezinárodní letiště Palmerola blízko bývalého hlavního města Comayagua, které nahradí tegucigalpské letiště Toncontín proslulé těžkými podmínkami pro přistání. Připravují se i další projekty, například modernizace přístavu La Ceiba či lanovka jako MHD v hlavním městě.
Na ostrově Roatán roste česká komunita
K přednostem Hondurasu patří srdeční lidé a krásná příroda, díky níž by se mohl stát ekoturistickou velmocí. Zde se skrývá velký potenciál. Díky Mezoamerickému korálovému útesu se řadí karibské Ostrovy zálivu (Islas de la Bahía) patřící Hondurasu mezi top potápěčské destinace a největší z těchto ostrovů, Roatán, nabízí krásné bílé pláže a dobrou infrastrukturu. Oproti pevnině je zde bezpečno a lze se domluvit bez problému anglicky.
Právě na Roatánu, který leží 65 kilometrů severně od honduraské pevniny a často bývá označován jako karibský ráj ještě nezasažený masovou turistikou, existuje už 15 let česká vesnice s českou hospodou. Na ni navazují další české rezidenční projekty jako Diamond Hill a Diamond Rock. Aktuálně vlastní na ostrově nemovitosti přes 150 Čechů a už i pár Slováků, většinou jako investici a letní sídlo. Několik z nich tam žije dokonce natrvalo, pracují v turistickém ruchu nebo realitách.
Historie krajanů na Roatánu sahá na začátek tisíciletí, kdy se na ostrov dostali v podstatě náhodou čeští podnikatelé, kteří založili pivovar. Ten dnes už neexistuje, ale česká komunita se dál rozrůstá. V roce 2019 vznikl na Roatánu honorární konzulát a letos krajanský spolek.
Martin Tušl
Oddělení Amerik
Odbor zahraničně ekonomických politik II
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Další podrobné informace o ekonomice Hondurasu čtěte v souhrnné teritoriální informaci
