Sen Indie vstoupit mezi ekonomické velmoci se naplňuje. Nekompromisní reformy premiéra Módího zafungovaly a hospodářství roste nejrychleji ze všech velkých trhů. Možná už letos Indie vystřídá Čínu na postu nejlidnatější země planety. A nová generace Indů baží po úspěchu v byznysu.
Než průměrný čtenář dočte tento článek, přibude v Indii asi 270 obyvatel. Mladá a rostoucí populace je hlavním kapitálem země. Víc než polovina obyvatel je mladší 29 let. A zřejmě už na konci letošního roku nebo v průběhu toho příštího předstihne Indie v počtu obyvatel Čínu a s téměř 1,5 miliardy lidí se stane nejlidnatějším státem světa.
Ambicí Indie je vybudovat si adekvátně silnou pozici i v globálním obchodu. Chce definitivně rozbít stereotypní image chudého přelidněného státu, jehož symbolem býval obrázek polonahého jogína žebrajícího na ulici nebo farmář zápasící motykou s vyprahlým polem.
Daně jsou jednodušší, země zve firmy s vyspělými technologiemi
Hybatelem změny je pro mnoho Indů premiér Nárendra Módí, který v zemi vládne pevnou rukou od roku 2014. Přestože se potýká s kritikou zejména za příklon k hindskému nacionalismu, na úrovni ekonomiky prosadil řadu faktických reforem a pro Indy zůstává hrdinou dne.
Hospodářství totiž nepopiratelně roste. V rámci velkých trhů nejrychleji. „Je to pátá největší ekonomika světa. V minulém roce poprvé překročil její hrubý domácí produkt tři biliony dolarů. Růst HDP byl loni devět procent, v letošním roce se předpokládá sedmiprocentní růst,“ informoval Jakub Jaroš, vedoucí obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR v Dillí.
Na semináři o nových obchodních příležitostech v Indii, který uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade a dalšími partnery, Jakub Jaroš dále uvedl, že díky hospodářským reformám se v Indii v posledních letech nesmírně zlepšila vstřícnost podnikatelského prostředí. Za klíčovou reformu považuje zavedení jednotné daně na zboží a služby, která výrazně zjednodušila do té doby složitý systém a pod níž se sjednotila řada jiných daní.
Další velká reforma, kterou premiér Módí prosazuje, je kampaň Make in India. Ta motivuje zahraniční firmy, aby přenesly výrobu přímo do Indie a tamější trh se tak stal víc soběstačným. Země se například ve velkém pustila do výroby fotovoltaických článků, a dokonce zakázala dovoz solárních panelů z Číny. Kampaň Make in India samozřejmě ztěžuje situaci dovozcům, ale na druhou stranu nabízí motivaci pro ty, kteří jsou ochotni umístit výrobu rovnou v Indii, zejména pokud přinášejí moderní technologie.
Na druhou stranu ale podle Jaroše přetrvávají v Indii letité problémy, jako jsou velká byrokracie na úřadech a také problémy s vymahatelností duševních práv.
Mladí Indové? Chytří a s tahem na branku
V zemi čeká jako pracovní síla natěšená nová generace mladých Indů, kteří věří ve vzestup a modernizaci svého státu a chtějí se na růstu čile podílet. „Nabrali jsme mladé Indy, jsou inteligentní, mají drive, mají angličtinu, jsou ochotní pracovat i šest dní v týdnu. Dnes už si to ale samozřejmě také nechají zaplatit,“ uvedl na exportním semináři Libor Musil, předseda představenstva české společnosti LIKO-S.
Firma LIKO-S, která vyrábí interiérové příčky či zelené střechy a fasády, v Indii působí od roku 2012. Podle Musila jsou v současnosti Indové v euforii a říkají, že je čeká zlatý věk. Každý rok se například v zemi postaví 500 kilometrů nových dálnic. LIKO-S měl navíc šťastnou ruku, když jako místo pro vstup na rozlehlý trh zvolil shodou okolností právě město Bengalúru, které se v minulých letech stalo centrem indických startupů i zahraničních investic. Česko právě ve spolupráci se společností LIKO-S otevřelo loni ve městě Bengalúru exportní inkubátor, který má českým podnikům ulehčit vstup na indický trh.
Pandemii vystřídala jiná katastrofa: rekordní sucho
Hospodářským boomem v Indii ale v poslední době zamíchalo několik nečekaných „černých labutí“. Tou nejaktuálnější jsou nebývalá horka. V důsledku globálního oteplování zasáhla Indii největší vlna veder za posledních sto let. Výheň trvá již druhý měsíc. V některých dnech atakují teploty hranici 50 stupňů celsia ve stínu. To samozřejmě ovlivňuje i ekonomiku, protože klesá pracovní výkonnost zaměstnanců a kriticky ohrožena je úroda v zemědělství. Zvyšuje se zároveň už tak velký problém s nedostatkem pitné vody.
Vedra a sucha jsou ovšem hlavně problémem střední a severní Indie, jih zakouší naopak jinou klimatickou anomálii – v tamějších svazových státech, jako jsou Kérala, Tamilnádu nebo Karnátaka, panuje aktuálně předmonzunové období, které je ale letos pro změnu neobvykle deštivé.
Pro zrychlující indické hospodářství znamenala dočasnou brzdu samozřejmě i pandemie covidu-19. Lockdown byl velmi tvrdý. V určitých fázích panoval v podstatě nekompromisní zákaz vycházení, což způsobilo dlouhou odstávku mnoha podniků.
Obchodní blokádu Ruska Módí využil pro nákup levných surovin
Další nečekanou ranou je válka na Ukrajině. Její vliv na indickou ekonomiku ale nemusí být jen negativní. Je pravda, že Indie nepříjemně pociťuje růst cen nerostných surovin a jejich nedostatek, protože patří k jejich největším dovozcům. Například co se týče ropy, Indie pokrývá z dovozu 85 procent své spotřeby.
Země zareagovala také na růst poptávky po obilovinách v době, kdy dodávky z Ruska a Ukrajiny jako dvou klíčových světových producentů kvůli válce váznou. Indie proto tento měsíc zakázala vývoz pšenice, jejímž je druhým největším producentem po Číně. Chce si pohlídat zásobování alespoň vlastního vnitřního trhu. Letos přitom původně plánovala vyvézt na deset milionů tun pšenice do zahraničí, přičemž k hlavním odběratelům patří další lidnaté asijské státy jako Indonésie nebo Filipíny.
Indie ale v prvních měsících války na Ukrajině dokázala situace i zcela pragmaticky a bez skrupulí využívat. Nakupovala zlevněnou ruskou ropu, kterou nikdo jiný nechtěl, i další komodity. Jako jediná významná demokratická země vysloveně neodsoudila ruskou agresi. Premiér Módí buduje dlouhodobě vztahy s Ruskem i Západem a balancuje mezi oběma stranami i teď. Vedle nákupu levných surovin může pro udržení obchodu s Kremlem vést Indii i to, že její armáda stojí zatím stále z velké části na sovětské či ruské technice. Země je kritizována zbytkem demokratického světa, že podkopává obchodní sankce vůči Rusku.
Zetor chystá výrobu přímo v Indii
I přes válku, sucho, pandemii či další katastrofy ale současná indická ekonomika rychle roste stejně jako její populace. Přestože kvůli současným problémům byly odhady letošního sedmiprocentního růstu HDP zredukovány zhruba o jeden procentní bod, o tom, že je Indie stále jedním z nejperspektivnějších trhů dneška, není pochyb.
Mnohé české firmy už tam působí. Například lídr českého exportu, automobilka Škoda Auto, provozuje výrobu na třech místech přímo v Indii a několik variant svých vozů vyvinula speciálně pro tamější trh. Automobilka dlouho hledala cestu, jak se vejít do limitů kupní síly indických zákazníků. V současnosti se na trhu etablovala jako značka vyšší třídy.
Také výrobce traktorů Zetor připravuje joint venture na výrobu svých stojů přímo v Indii. Dlouhodobě je tam aktivní i výrobce nákladních vozů Tatra. Mezi další české společnosti přítomné v Indii patří například Bonatrans, ZKL Bearings, Technicoat, Doosan Škoda Power, finanční skupina Home Credit nebo sklářské značky Lasvit a Preciosa.
Co čekat při obchodní cestě do Indie? Více čtěte v článku o kulturních odlišnostech této země
O příležitostech v dalších oborech referoval Ivan Kameník, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bengalúru. České firmy se podle něj mohou zapojit do rozvoje energetické infrastruktury, která nestačí bouřlivému růstu celé ekonomiky. Ivan Kameník to sám názorně pocítil při online přenosu své prezentace na exportním semináři – v místě jeho kanceláře vypadl těsně před seminářem proud, takže se musel na online přenos rychle přesunout do prostor českého exportního inkubátoru.
Podle Kameníka jsou také velké šance pro české dodavatele v oblasti vodohospodářské infrastruktury, jejíž špatný stav aktuálně znovu zviditelnila ona dlouhotrvající sucha. „Indie představuje 18 procent světové populace, ale má jen čtyři procenta světové sladké vody. Při své mírumilovnosti to Indie určitě nebude řešit nějakými výpady,“ uvádí Ivan Kameník. Na 26. až 30. září proto CzechTrade připravuje do země misi vodohospodářských firem.
Dalším slibným oborem je zdravotnictví. „Indie dováží až 80 procent zdravotnických přístrojů. Chceme letos udělat misi nebo webinář s nákupčími indickými nemocnic,“ zmínil Ivan Kameník.
Země má také problém s uskladňováním jídla. 30 procent potravin kvůli nedostatečným skladovým kapacitám nebo jejich špatné kvalitě podléhá ztrátám. Na září se proto plánuje také česká mise do takzvaných foodparků.
Video:
Jakou pomoc nabízí firmám exportní inkubátor v Bengalúru vysvětluje Ivan Kameník
Výrazně se rozvíjí těžební a důlní průmysl. Indie má určité vlastní zdroje nerostných surovin, které by mohly sytit domácí poptávku, zatím je ale nedokáže sama příliš úspěšně těžit. Příkladem je třeba uhlí, jehož těžba se rozběhla zatím jen v omezené míře kvůli sporům o pozemky. Indie je přitom z 95 procent soustředěna na povrchovou těžbu.
Firmy, které mají na indickém trhu nějaký zajímavý investiční záměr nebo tam již působí a chtějí svou aktivitu prohloubit, mohou zkusit využít pomoc v rámci projektu PROPEA. Na letošní rok je vyhrazena podpora ve výši půl milionu korun, přičemž jedna firma může získat až 100 tisíc korun.
Čtěte více o projektu PROPEA a podpoře při obchodu na indickém trhu
