Nejlidnatější země jihovýchodní Asie chystá po pandemii rozsáhlé investice na rozvoj ekonomiky. Může je financovat díky rostoucím ziskům z prodeje komodit, kterých má hojnost. Prodává ve velkém ropu, uhlí, cín nebo kakao a palmový olej.
Indonésie, země tisíců ostrovů oplývající rozmanitou faunou a flórou, obrovským nerostným bohatstvím, lidským potenciálem a nesmírně bohatou kulturou, je dlouhodobě ve strategickém hledáčku českých firem. Nedávná podnikatelská mise do Indonésie a také 5. zasedání Česko-indonéského mezivládního smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu pomohly k dalšímu posílení vztahů s tímto významným partnerem v jihovýchodní Asii.
Do střední třídy zatím patří jen 15 procent z početné populace
Z hlediska HDP je Indonésie nejsilnější (1,1 bilionu dolarů) a nejlidnatější zemí (270 milionů lidí) jihovýchodní Asie a také 16. největší ekonomikou světa. HDP na obyvatele je asi 4100 dolarů, to však zemi zařazuje pod světový průměr.
Indonésie se postupně přetransformovala ze země založené na zemědělské výrobě na poměrně diverzifikovanou ekonomiku, v níž sektor služeb a průmyslu hrají stále důležitější roli. Motorem dlouhodobého hospodářského růstu je domácí spotřeba, export přírodních zdrojů a vládní investice. Ty se v posledních letech podílejí jednou třetinou na tvorbě HDP. V současné době dochází k prudkému nárůstu střední třídy (do ní spadá asi 15 procent obyvatelstva), která si může dovolit koupit široké spektrum produktů od výrobků běžné denní spotřeby až po luxusní zboží.
Po pandemii pomůže vyšší příjem z prodeje komodit
Z pohledu budoucího rozvoje představuje velký potenciál struktura populace země. Přes 70 procent z 270 milionů obyvatel je mladších 39 let. Populační boom by měl svůj vrchol dosáhnout v roce 2030, kdy by mělo být 70 procent obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku.
V období před pandemií covidu-19 Indonésie dosahovala vysokého tempa hospodářského růstu. Mezi lety 2010 až 2019 to bylo mezi pěti až šesti procenty ročně. Během roku 2020 se ale kvůli covidu-19 indonéská ekonomika propadla přibližně o 2,1 procenta. Mezi hlavní důvody patřil pokles příjmů z exportu a cestovního ruchu.
Díky šetrně zvoleným protiepidemickým opatřením ze strany indonéské vlády, obnově mezinárodního obchodu a zvyšujícím se světovým cenám komodit, které jsou důležité pro indonéský export (ropa, uhlí, palmový olej, káva, kakao, cín, nikl, hliník), očekává Mezinárodní měnový fond, že hospodářský růst v Indonésii se udrží za rok 2021 na poměrně solidní úrovni 3,2 procenta a v letech 2022 a 2023 bude stoupat na úroveň 5,9 až 6,4 procenta.
Sto let nezávislosti v roce 2045 chce Indonésie oslavit jako pátá největší ekonomika planety
Prezident Joko Widodo (známý jako „Jokowi“) v parlamentních a prezidentských volbách v květnu 2019 obhájil prezidentský mandát s příslibem pokračování strukturálních reforem popsaných ve strategii Vision Indonesia 2045. Země má ambici stát se do roku 2045, na který připadá 100. výročí vyhlášení nezávislosti Indonésie, pátou největší ekonomikou světa s HDP přesahujícím sedm bilionů dolarů.
Roční předsednictví v ASEAN chce Widodo využít na domácí i mezinárodní scéně
Indonésie je rovněž jedinou zemí ASEAN, která je také členem skupiny G20, přičemž od 1. prosince 2021 do 30. listopadu 2022 předsedá tomuto společenství největších ekonomik světa. Pro prezidenta Widoda představuje předsednictví G20 významnou příležitost, jak posílit postavení Indonésie jakožto důležitého globálního hráče a především razantněji prosazovat ekonomické reformy na domácí scéně zaměřené především na dostupnost kvalitní zdravotní péče, digitalizaci a transformaci energetického sektoru.
Soubor více než 70 ekonomických zákonů a regulací musí vláda opravit
Jednou z vlajkových lodí reformního programu indonéské vlády je takzvaný Omnibus Jobs Creation Bill. Jedná se o souhrn změn více než 70 zákonů a státních regulací s cílem zvýšit konkurenceschopnost indonéské ekonomiky, vytvořit daňové pobídky pro potenciální investory, zjednodušit byrokracii pro zahraniční firmy, zrychlit proces udělování podnikatelských licencí a zefektivnit indonéské pracovní právo. Omnibus Jobs Creation Bill byl podepsán v listopadu 2020 navzdory silné kritice ze strany části indonéské veřejnosti, podle níž zákon omezí práva zaměstnanců a ještě více zatíží životní prostředí v zemi. Spor o Omnibus Jobs Creation Bill se dostal až před Ústavní soud Indonésie, jenž dal na konci listopadu 2021 indonéské vládě lhůtu dva roky na odstranění procedurálních chyb v zákoně.
S ohledem na dlouhodobé rozvojové priority indonéské vlády a schválený státní rozpočet na rok 2022 s plánovaným deficitem ve výši 4,8 procenta HDP (to je asi 61 miliard dolarů) patří mezi nejperspektivnější sektory pro odbyt českého exportu s přidanou hodnotou na indonéském trhu především energetika, letecký průmysl, zdravotnická technika a obranný sektor.
Zatím převažuje uhlí, země chce zvednout podíl obnovitelných zdrojů na čtvrtinu energetického mixu
V roce 2014 představil prezident Widodo ambiciózní plán investovat přes 72,9 miliardy dolarů do energetického sektoru a zvýšit energetickou produkci Indonésie o více než 35 tisíc MW do roku 2025 (to zahrnuje 291 elektráren, 75 tisíc stožárů eklektického vedení a 1375 rozvoden). Přestože spalování uhlí stále generuje okolo 56 procent elektrické energie v zemi, indonéská vláda klade stále silnější důraz na snižování emisí CO2 a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na energickém mixu, a to ze současných 13 procent až na 23 procent.
To vytváří příležitosti v odvětvích, jako jsou solární a větrná energetika, výstavba vodních elektráren, výroba energie z odpadu, modernizace stávajících tepelných elektráren či dodávek moderních řídících systémů. České firmy mají na indonéském trhu velice dobré renomé v rámci dodávek parních a vodních turbín pro elektrárny na ostrovech Jáva, Sulawesi a Sumatra či systémů řízení záložních zdrojů v nákupních centrech v hlavním městě Jakartě.
Souostroví má stále víc propojovat letecký provoz
Jakožto nejlidnatější země jihovýchodní Asie (tvoří 41 procent populace celého regionu) skládající se z více než 17 tisíc ostrovů Indonésie přirozeně potřebuje leteckou dopravu pro mobilitu svých lidí a zboží. Po Číně je hodnocena jako druhý nejrychleji rostoucí letecký trh na světě, pokud jde o akvizice nových letadel.
Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA se Indonésie má stát do roku 2036 čtvrtým největším světovým trhem letecké dopravy. Předpokládá se, že do roku 2034 využije letecké služby přes 355 milionů cestujících ze země ven i v rámci samotné Indonésie. V současné době je v zemi spravováno ze strany centrálních a místních vlád okolo 673 letišť, dalších 34 je provozováno ze strany indonéských státních podniků PT. Angkasa Pura a PT. Angkasa Pura II.
Jak probíhá boom letectví v Indonésii a v dalších zemích Asie?
Letecký sektor nabízí významné exportní příležitosti pro odbyt českého leteckého průmyslu od dodávek letadel pro regionální dopravu, výcvik pilotů a palubních průvodčích až po letištní technologie. České firmy mají v Indonésii dobré reference například v rámci dodávek radarů pro civilní řízení letového provozu či pasivních sledovacích systémů.
Na zdravotnictví má letos jít přes devět procent rozpočtu
S ohledem na demografický vývoj Indonésie je rozvoj dostupné zdravotnické péče jednou z hlavních priorit indonéské vlády. V roce 2014 byl v zemi zaveden systém veřejné zdravotní péče (JKN), který se týká více než 200 milionů lidí, a centrální a regionální vlády pokračují ve výstavbě a modernizaci zdravotnických zařízení. V současné chvíli funguje v zemi přibližně 2925 nemocnic včetně 1071 veřejných a 1854 soukromých nemocnic s více než 318 tisíci lůžky.
Vedle toho existuje více než 10 tisíc komunitních center veřejného zdraví (PUSKESMAS), která poskytují základní zdravotní péči a očkování. Očekává se, že kvůli pandemii covidu-19 a rostoucí životní úrovni obyvatel růst počtu nemocnic a zdravotnických zařízení bude dále dynamicky pokračovat. Přibližně 9,4 procenta (17,7 miliardy dolarů) ze schváleného rozpočtu na rok 2022 bude vynaloženo na zdravotnictví.
Indonésie kryje poptávku po zdravotnické technice z valné většiny dovozem ze zahraničí. Veletrhy lékařského a nemocničního vybavení (například INDO Health Care Expo) jsou dobrými místy k hledání potenciálních místních partnerů v Indonésii. Asociace společností zdravotnické techniky a laboratoří (GAKESLAB Indonesia) je také cenným zdrojem informací a kontaktů.
Armáda kombinuje letouny z Ruska, USA, Británie i Brazílie
Přestože je Indonésie významným zahraničněpolitických hráčem v regionu jihovýchodní Asie, výdaje na obranu v minulosti dosahovaly poměrně nízké úrovně. To se v posledních letech mění a obranný rozpočet země roste v souvislosti s koncepcí současné vlády razantně zmodernizovat jednotlivé části ozbrojených složek (letectvo, armáda a námořnictvo) čítající přibližně 400 tisíc vojáků. Nicméně v porovnání s ostatními zeměmi v regionu včetně Singapuru, Thajska či Vietnamu patří Indonésie z hlediska obranných výdajů k HDP spíše pod průměr.
V roce 2022 by okolo pěti procent celkových vládních výdajů (0,7 procenta HDP) mělo jít do rozpočtu Ministerstva obrany. Specifikem indonéského trhu je skutečnost, že země diverzifikuje svoje armádní nákupy a pořizuje vojenskou techniku z více zdrojů. Proto například v indonéském letectvu vedle sebe slouží americké stíhačky F-16 různých verzí, britské víceúčelové stroje Hawk 200, jihokorejské cvičné a víceúčelové letouny T-50 a zároveň ruské bojové letouny Su-27S a Su-30 či brazilské turbovrtulové stroje Embraer EMB 314.
Hlavní akcí obranného průmyslu v Indonésii je veletrh Indo Defence Expo & Forum, který se koná jednou za dva roky v Jakartě. Česká republika má v Indonésii v obranném sektoru velice dobré renomé díky historii vysílání československých vojenských exportů do Indonésie a také pokračující úspěšné spolupráci mezi českými a indonéskými podniky v oblasti dodávek obrněných vozidel, raketových systémů a náhradních dílů pro indonéskou armádu a námořní pěchotu. Významným úspěchem pro český obranný průmysl byl loni podpis smlouvy mezi společností Excalibur Army, člen skupiny Czechoslovak Group, s indonéskou firmou PT Republik Defensindo o společné výrobě raketometů RM-70 Vampire na podvozcích Tatra v Indonésii.
Vzájemný obchod s Českem vzrostl za uplynulých pět let o víc než 40 procent
Z pohledu Česka patří Indonésie dlouhodobě mezi nejdůležitější partnery v Asii se značným potenciálem pro další rozvoj obchodních vztahů. S ohledem na velikost místního trhu, bohatost země a strategickou polohu mezi Indií, Čínou, Austrálií a regionem Pacifiku řadí Česko Indonésii v rámci své exportní strategie mezi prioritní teritoria. Obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi se dlouhodobě zvyšuje. Za posledních pět let zaznamenal nárůst o 41 procent, přičemž v roce 2020 dosáhl rekordního výsledku 569 milionů dolarů a 509 milionů dolarů za období leden až říjen 2021. Pro česko-indonéské obchodní vztahy je charakteristická negativní obchodní bilance v neprospěch Česka. Vývoz do Indonésie v roce 2020 činil 191 milionů dolarů a 85 milionů dolarů za deset měsíců roku 2021.
Kultura je bohatá díky odkazu mnoha náboženství i etnik
Indonésie je fascinující země s mnoha poklady. Při zmínce o Indonésii se lidem nejčastěji vybaví pozoruhodné zážitky cestovatelů Jiřího Hanzelky, Miroslava Zikmunda a Miloslava Stingla popsané v knihách Past na rovníku – Tajemná Indonésie a Tamtamy času, pohostinnost ostrova Bali, aktivní sopky a buddhistické a hinduistické památky (komplex Borobudur a chrám Prambanan) na ostrově Jáva, úchvatná fauna a flóra na ostrově Sumatra či domorodé kmeny Papuy Nové Guiney.
Navzdory omezení cestování v souvislosti s pandemií se loni podařilo uspořádat hned dvě významné akce na podporu vzájemných ekonomických vztahů. První byla návštěva ministra životního prostředí Richarda Brabce a náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martiny Tauberové v Indonésii v červnu 2021, které doprovázela třicetičlenná podnikatelská mise českých firem organizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR. V rámci třech podnikatelských fór ve městech Jakarta, Medan a Banda Aceh měli čeští podnikatelé možnost jednat s desítkami místních firem podnikajících v různých oblastech včetně energetiky, obnovitelných zdrojů, zpracování odpadů, infrastruktury či letectví.
V průběhu návštěvy přijala českou oficiální delegaci mimo jiné indonéská ministryně životního prostředí a lesnictví Siti Nurbaya Bakar, ministryně zahraničních věcí Retno Marsudi, ministr energetiky a minerálních zdrojů Arifin Tasfir, koordinující ministr hospodářství Airlangga Hartarto, guvernér provincie Západní Jáva Ridwan Kamil či starosta města Banda Aceh Aminullah Usman.
Další důležitou událostí bylo konání 5. zasedání Česko-indonéského mezivládního smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Během jednání byl potvrzen plán rozšířit spolupráci mezi Českem a Indonésií v dalších perspektivních oblastech včetně civilního letectví, energetiky, železničního sektoru a těžebního průmyslu. Na akci bezprostředně navázalo Česko-indonéské business fórum v Brně pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory Indonésie (KADIN), Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí Indonésie.
