Boj s inflací je ve zlomovém bodě. Včera přišel rekordní údaj o víc než 14procentním dubnovém růstu cen. Dnes byl navíc novým guvernérem České národní banky jmenován Aleš Michl, který odmítá jestřábí postoj banky při krocení inflace. Ceny dramaticky rostou i na zahraničních trzích.
Každý měsíc vždycky ještě o něco vyšší, než všichni čekali. Taková je letos v Česku inflace. Český statistický úřad oznámil včera nelibý údaj za duben. V meziročním srovnání se inflace vyšplhala až na 14,2 procenta. Je to smutný rekord – znamená to nejvyšší růst cen za posledních 30 let.
A zřejmě dosud není u konce. Podle ekonomů bude inflace ještě kulminovat. „V květnu se téměř s jistotou opět zvýší a zřejmě se přiblíží hranici 15 procent. Za zvýšením budou pravděpodobně stát stejně jako v dubnu hlavně dražší potraviny, a to i s přispěním nízké základny z loňska, a vyšší ceny elektřiny. Na rozdíl od dubna je také třeba počítat s opětovným zdražením pohonných hmot. Nadále předpokládáme, že inflace bude vrcholit v polovině roku a poté se začne i díky vyšší základně postupně zmírňovat,“ uvedl Patrik Rožumberský, ekonom společnosti UniCredit Bank.
Firmám vzrostou náklady víc než o čtvrtinu
Co znamenají tato čísla pro exportéry? Obecná inflace pro ně není ten nejdůležitější údaj, protože ta se počítá podle spotřebního koše běžného občana. Pro firmy je důležitější cenový vývoj vstupních nákladů, které ale rostou ještě hrozivěji. V nové prognóze Česká národní banka (ČNB) předpovídá, že letos vzrostou ceny výrobců o drtivých 27,6 procenta. Přitom ještě v předešlé prognóze předpokládala jejich růst „jen“ o 12,5 procenta.
I veřejností víc vnímaná celková inflace má ale pro exportéry neblahý dopad. Mimo jiné v tom, že zaměstnanci a odbory ji využívají jako argument při dožadování se vyšších mezd. Podle ankety Hospodářské komory z minulého měsíce bude muset letos zvyšovat mzdy sedm z deseti tuzemských firem. A podle aktuálních výsledků průzkumu kariérního portálu Nelisa si letos už víc než polovina tuzemských pracovníků řekla kvůli inflaci minimálně o 10 procent vyšší mzdu.
Rekordní zdražování, které letos kraluje jako hlavní téma i v hospodských diskusích nebo hádkách na sociálních sítích, ovšem jako argument padá pochopitelně i v dodavatelských řetězcích. „Dvouciferná meziroční míra inflace se stále silněji promítá do dodavatelských smluv. Velkým tématem jsou v posledních týdnech inflační doložky. Využívají je zejména firmy v průmyslu a stavebnictví, jejichž klienti je ve většině případů akceptují, protože vědí, že jinak se dodávka vůbec neuskuteční,“ upozorňuje Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.
Základní úroková sazba může šplhat k sedmi procentům
Dalším důsledkem jsou stále vyšší úrokové sazby. Původně plánovala ČNB zastavit růst základní dvoutýdenní reposazby na hranici pěti procent. Minulý týden ale centrální banka potvrdila svůj dosud jestřábí tón a zvedla sazbu nečekaně razantně o dalších 0,75 bodu na 5,75 procenta. A při současné pádivé inflaci se možný horní limit úroků může podle analytiků posunout až někam k sedmi procentům. To samozřejmě bude dál prodražovat firmám úvěry.
Michl míří do křesla guvernéra, koruna ztrácí
Situací ale ještě dál zamíchal prezident Miloš Zeman. Dnes jmenoval novým guvernérem ČNB svého oblíbence Aleše Michla. To může exportéry docela zajímat. Není jasné, k jakým krokům se v čele centrální banky ve složité situaci Michl odhodlá, každopádně některé důsledky jsou zřejmé už nyní.
Především už po oznámení pravděpodobného nového guvernéra začala ztrácet na hodnotě česká měna. Jestliže se ještě v půli minulého týdne držela kolem úrovně 24,50 koruny za euro, když se v médiích objevila zpráva o pravděpodobném jmenování Michla, měna okamžitě oslabila k úrovni 25 korun za euro.
Důvod je zřejmý. Aleš Michl, takto bývalý poradce Andreje Babiše a od roku 2018 člen bankovní rady ČNB, je dlouhodobě v opozici proti většině rady a hlasuje opakovaně proti zvyšování úrokových sazeb. V sedmičlenné radě tvoří menšinový dvojblok společně s Oldřichem Dědkem, který má podobný názor, tedy že zvyšování sazeb už stejně inflaci nezastaví a naopak může příliš přidusit hospodářský růst. A pokud by Michl v čele centrální banky nakonec zastavení růstu sazeb prosadil, česká koruna by začala být pro investory méně zajímavá. Slabší koruna a nižší úrokové sazby by pak mohly naopak vyhovovat právě českým exportérům.
Jmenování Michla guvernérem ale automaticky neznamená změnu postoje ČNB. Spíš hrozí rozkol uvnitř bankovní rady a nejednoznačná komunikace banky směrem k veřejnosti. Většina radních totiž stále preferuje tvrdší boj proti inflaci za pomoci vyšších sazeb, takže hlasování v radě může stále skončit vítězstvím jestřábí většiny. „I když je známo, že Michl je v otázce sazeb střídmý a nyní je už nehodnotí jako výrazně efektivní nástroj, přece jen bude mít v radě váhu svého jednoho hlasu, v případě rovnosti hlasů má guvernér dva hlasy. A jelikož v bankovní radě stále převažují jestřábí názory na otázku dalšího nastavení úrokových měr, je možné, že k dalšímu zvýšení sazeb dojde už 22. června,“ komentuje Tomáš Volf ze společnosti Citfin – Finanční trhy.
Na druhou stranu bude Michl jako guvernér logicky nejviditelnější tváří a hlasem banky a veřejnost tak může pak být do jisté míry zmatena tím, že hlava instituce hlásá opačný trend, než jaké je potom faktické rozhodnutí rady. Michl také hned po svém jmenování na Pražském hradě řekl, že v srpnu na prvním zasedání bankovní rady, kterému bude předsedat, navrhne ponechání úrokových sazeb beze změn.
Jisté je zatím každopádně jen to, že na Michlovo jmenování reagovala koruna okamžitě oslabením o dalších 30 haléřů zhruba na úroveň 25,30 za euro.
Jak začalo na počátku roku zdražování na zahraničních trzích?
Turci chudnou v inflační spirále, Erdogan může mít problém ve volbách
Z významných trhů je na tom co do inflace momentálně nejhůře Turecko. V dubnu zaznamenalo rekordní meziroční inflaci 70 procent. Země se točí v klasické inflační spirále a zboží musejí obchodníci přeceňovat prakticky každý den. Na vině je ekonomická politika ražená prezidentem Erdoganem, která dala nový význam starému českému rčení o tureckém hospodářství. Erdogan přiměl centrální banku držet úrokové sazby i přes drtivou inflaci nízko v naději, že to podpoří výrobní firmy a exportéry. Ekonomická logika ale neúprosně zafungovala a roztočila se cenová spirála, jejíž zastavení je v nedohlednu. Střízlivé prognózy očekávají za celý letošní rok průměrnou tureckou inflaci někde nad 50 procenty. Všeobecné zdražování, které rychle sráží životní úroveň řadových Turků, by mohlo podvázat popularitu prezidenta Erdogana před prezidentskými volbami, které se mají v zemi konat příští rok v červnu.
Rusko platí inflací za rozpoutání války
Nebývalé zdražování drtí také Rusko, které doplácí na rozpoutání války na Ukrajině a následné obchodní sankce uvalené Evropskou unií a dalšími obchodními partnery. V březnu v Rusku inflace skokově vystřelila v meziročním srovnání o 16,7 procenta. Některé výrobky zdražily rázem skoro o polovinu. Nejen potravinářské zboží jako cukr nebo cibule, ale například také elektronické pračky. Zdražování má ale kvůli rostoucí obchodní izolaci Ruska ještě gradovat a za celý rok ekonomové předpokládají inflaci ve výši 24 procent, přestože oficiální inflační cíl jsou pouhá čtyři procenta.
Zdražování dostihlo i hlavní trhy
Na jaře se ale začala povážlivě zvedat i průměrná inflace v Evropské unii, kde se přehoupla nad hranici sedmi procent. A ve Spojených státech amerických rostou v současnosti ceny meziroční rychlostí kolem osmi procent, což je nejvyšší zdražování v Zámoří za posledních 40 let. Doposud zdrženlivější Evropská centrální banka a americký FED tak musejí také přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb.
Pro české vývozce ale znamená zdražování na hlavních trzích, kam míří české výrobky, možnost nabízet je také za vyšší ceny. Při převodu přes slabší kurz české měny tak exportér inkasuje přece jen solidnější výnos a tím i částečnou náplast na rostoucí náklady v tuzemsku.
