Hranici, kde začíná a končí ochrana duševního vlastnictví při využití umělé inteligence, zatím zákony hledají těžko. Podnikatelům se ji pokusil nastínit listopadový seminář v Praze.
Umělá inteligence (AI) se rychle stává klíčovým hráčem v mnoha oblastech, včetně výzkumu, vývoje a inovací. Dotýká se výrazně i problematiky duševního vlastnictví. Řeč o tom byla na semináři s podtitulem „Inovace a jejich budoucnost: Duševní vlastnictví ve 21. století“. Akce se konala v listopadu na Ministerstvu průmyslu a obchodu a účastníci se dozvěděli mimo jiné to, jak AI mění duševní vlastnictví nejen z hlediska ochrany práv, ale i výzev, které tento nový fenomén přináší.
Technologický vývoj reaguje v oblasti ochrany průmyslových vzorů zahrnutím pohybu, přechodu nebo animace do popisu, nebo netradičními typy ochranných známek, jakými jsou například zvukové, pohybové, multimediální, holografické a další.
Pozor na lhůtu pro minerálky či řemeslné a průmyslové výrobky
Novinkou, na kterou by si podnikatelé měli dát pozor, je blížící se lhůta platnosti zapsaného vnitrostátního (národního) označení původu minerálních vod a solí. Zanikne 14. května 2025, v případě řemeslných a průmyslových výrobků pak 2. prosince 2026. V tomto případě se doporučuje zachovat právní ochranu označení původu podáním žádosti o evropský zápis prostřednictvím českého Úřadu průmyslového vlastnictví za poplatek 500 korun.
Podnikatelé mohou využít na ochranu duševního vlastnictví dotace
Malé a střední podniky mohou čerpat podporu na náklady vynaložené při zpracování přehledu o stavu ochrany duševního vlastnictví, potenciálu, rizicích a doporučeních, včetně poradenství v oblasti vymáhání práv, v rámci programů IP Scan a IP Scan Enforcement. Mohou tak snáze získat jistotu, že neporušují cizí práva duševního vlastnictví, či naopak že mají své duševní vlastnictví dostatečně chráněno.
Nástrojem pro získání podpory ve výši 75 procent uznatelných výdajů na ochranu technického řešení, vnějšího vzhledu výrobku či ochranu označení výrobku nebo služby poskytují inovační vouchery, které nabízí Agentura pro podnikání a inovace.
Pro inovující podnikatele existuje také zajímavá možnost profitovat z daňové optimalizace prostřednictvím odečtu výdajů na výzkum a vývoj. Na konkrétních případech bylo účastníkům semináře vysvětleno, jak je důležité řádně proces dokumentovat, včas oznámit záměr, účtovat odděleně výdaje a pohlídat formální požadavky na projektovou dokumentaci.
Může být umělá inteligence autorem?
S velkým zájmem se setkává téma umělé inteligence (AI), která hraje stále častější roli v procesu inovativní tvorby. AI se již aktivně podílí na vývoji nových technologií, včetně vynálezů, software nebo designu produktů. Ačkoli je schopna vykonávat složité analytické úkoly a generovat nová řešení, otázka, kdo je skutečným vlastníkem výsledků vytvořených AI, je stále otevřená.
V současnosti většina právních systémů na světě uznává pouze lidské tvůrce jako nositele práv k duševnímu vlastnictví. Avšak s rostoucí schopností AI „vytvářet“ – ať už jde o patenty, ochranné známky nebo průmyslové vzory – se objevuje potřeba redefinovat hranice mezi lidskou kreativitou a algoritmickým výstupem.
Kde je hranice porušování práv ze strany AI
Další výzvou je problematika porušování práv duševního vlastnictví umělou inteligencí. AI se čím dál častěji používá k analýze a extrahování informací z existujících databází, což může vést k (neúmyslnému) porušení autorských práv nebo patentových práv.
Aby systémy AI mohly fungovat tak, jak nyní fungují, musely se učit z velkého množství dat, které měly k dispozici díky internetu. Je nicméně otázkou, zda bylo využití webových stránek a jejich prezentací pro trénování právně nezávadné, s čímž souvisí i otázka, kdo je odpovědný za porušení práv vyplývající z duševního vlastnictví v případě, kdy je AI při své tvorbě více než inspirována cizími zdroji. V této souvislosti se eviduje několik sporů, které aktuálně probíhají v USA a směřují proti největším hráčům v oblasti generativní umělé inteligence, jako jsou společnosti OpenAI nebo Microsoft.
V prostředí EU existuje možnost zakázat vytěžování textů a dat (opt-out). Úspěšnou obranou proti porušování zejména autorského práva ze strany společností vlastnících nebo trénujících AI je proto zakázat využívání obsahu webových stránek pro účely trénování AI ve smluvních podmínkách. Podnikatelé byli na semináři informováni o standardizovaných vzorech připravených Sdružením pro internetový rozvoj.
Jaké přináší AI podnikatelům výhody?
Umělá inteligence nicméně není pouze nástrojem pro porušení práv duševního vlastnictví, ale může významně pomoct podnikatelům, kteří vyvíjejí inovativní řešení, a to skrze výjimečné vyhledávací funkce, které nesnesou srovnání s dnes již klasickým „Google vyhledávačem“. Důkladná rešerše zamezí vynalézání již vynalezeného, přinese aktuální informace o vývoji a sníží rizika porušení cizího patentu či průmyslového vzoru.
AI může konkrétně pomoct s detailním vyhledáváním patentů podle odvětví, podle konkurence i podle definice patentového nároku, včetně možnosti „překlopení“ patentového nároku do obrázkové podoby, pro účely lepší představy o podstatě patentu. Využívání AI tedy umožňuje podnikatelům ušetřit čas i finanční prostředky, které můžou využít jinde a tím zvýšit celkovou konkurenceschopnost celého regionu.
Oblast práva duševního vlastnictví prochází neustálým vývojem, v poslední době akcelerovaným překotným vývojem v oblasti AI systémů. Proto je klíčové, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Úřadem průmyslového vlastnictví pořádaly vzdělávací semináře a poskytovaly služby a poradenství ke zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Je zřejmé, že s rostoucími technologickými schopnostmi AI se bude muset přizpůsobit i právní rámec pro duševní vlastnictví. Seminář ukázal, že v oblasti ochrany práv k inovacím je potřeba vyvinout snahu využít stávající právní úpravu za podmínky, že budou reflektována specifika technologických změn. Přesto, že EU již přijala Akt o umělé inteligenci, není tento dokument všeobjímající.
AI totiž nejenže mění způsob, jakým vznikají inovace, ale také klade nové otázky ohledně správy a ochrany práv k těmto inovacím. S dalším rozvojem technologií se lze těšit na novou éru duševního vlastnictví, která bude muset vyvážit lidskou kreativitu s technologií, která ji stále více nahrazuje.
