Velkolepá světová výstava v japonské Ósace, nástup Donalda Trumpa na post amerického prezidenta či podzimní volby doma v Česku. I tyto události ovlivní v sezoně 2025 tuzemský byznys. Nejvíc ale bude exportéry zajímat vývoj v Německu, jehož stále slabá hospodářská kondice táhne dolů i české dodavatele.
Symbolicky úplně první ekonomická statistika, která je v novém roce 2025 zveřejněna, je zpráva o zhoršení výhledu tuzemského průmyslu. Index PMI nákupních manažerů zpracovatelského sektoru klesl v prosinci ze 46 na 44,8 bodu. Údaj se pohybuje na nejnižších úrovních za poslední roky. Hlavní důvod pesimistické nálady obchodníků? Především pokračující slabé výsledky německé ekonomiky, která odebírá skoro třetinu českého exportu.
Zahraniční poptávka zůstává chabá i jinde. „Průmysloví výrobci momentálně prostě a jednoduše nemají pro koho vyrábět. Oživení domácí spotřebitelské poptávky sice probíhá, nicméně nedokáže převážit negativní efekt slabého odbytu na klíčových zahraničních trzích, speciálně pak v Německu. Tamní ekonomika přitom nepřestává překvapovat směrem dolů, což nedává velkou naději na brzký obrat,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Pokud v řádu měsíců nedojde v Německu k obratu – čemuž zatím mnoho nenasvědčuje –, reálně hrozí, že se v letošním roce český průmysl překlopí z dosavadní stagnace rovnou do poklesu,“ obává se Vít Hradil. Samotní Němci doufají, že změnu do jejich hospodářství by mohlo přinést nové vedení země, které vzejde z předčasných voleb chystaných na příští měsíc.
Trump možná Evropě cla „odpustí“ výměnou za větší nákupy plynu a ropy
Další zahraniční divokou kartou je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Inaugurace staronového amerického prezidenta proběhne už 20. ledna a krátce poté se zřejmě Evropská unie dozví rozřešení otázky, nakolik Trump splní hrozby, že zavede plošná cla „se vším všudy“ i pro dodavatele z Evropy.
Zatímco ztížení dovozu do USA cly je téměř jisté pro firmy ze sousedního Mexika a Kanady a také z Číny, evropští dodavatelé včetně těch českých by mohli být tohoto problému ušetřeni. Trump totiž říká, že disproporci ve vzájemném obchodu může Evropa vyvážit větším nákupem amerického plynu a ropy. A to se s ohledem na další oříznutí ruských dodávek beztak děje a EU do navýšeného odběru z Ameriky ani nikdo dvakrát nutit nemusí.
Pro české vývozce začíná být přitom otázka amerických cel dost citlivá, protože význam USA jako exportního cíle roste. V roce 2023 export tam přesáhl hranici 145 miliard korun, což byl historický rekord. A v uplynulém roce se vývoz dále zvýšil asi o čtvrtinu. Spojené státy mají jako destinace na celkovém českém exportu podíl asi tři procenta, čímž jsou vedle Velké Británie aktuálně nejdůležitějším cílem mimo EU. Pokud by slibně rozjetý obchod náhle rozťala nová cla, bolelo by to hlavně dodavatele ve strojírenství nebo potravinářství.
Dynamicky roste hlavně export do Asie
Právě protože visí letos nad vývojem tradičních odbytišť tyto otazníky, vrací se letitá výzva českého vývozu – diverzifikace na nové trhy. Zatím poslední statistika exportu je za říjen 2024, kdy šlo z Česka do světa zboží a služby za víc než 426 miliard korun, což byl meziroční růst o 2,8 procenta. Potvrzuje se přitom, že příležitosti je nutné v současnosti hledat hlavně v exotičtějších zemích. „Největší nárůst jsme z vybraných padesáti zemí zaznamenali ve vývozu do asijských zemí, jako jsou Singapur, Malajsie a Korejská republika,“ komentoval statistiku Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.
Podle něj přinese rok 2025 rostoucí důraz na inovace a digitalizaci. „Proto je nutné posilovat technologické zázemí firem a podporovat jejich expanzi i mimo tradiční trhy EU. Za slibné považujeme například otevření kanceláří CzechTrade v San Franciscu a Malajsii, kde se české firmy mohou prosadit v oblastech s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává Radomil Doležal.
České firmy vyrazily objevovat startupový ráj v severních státech USA
V Ósace už dokončují hrubou stavbu české zářící spirály
Právě a zejména asijským zemím předloží Česká republika svou vizitku na očekávané Světové výstavě Expo 2025, která začne v japonské Ósace přesně za 100 dní. Brány výstavy se otevřou poprvé 13. dubna a ambiciózně pojatá Světová výstava bude pak pokračovat šest měsíců, během nichž organizátoři očekávají až 30 milionů návštěvníků. Specifikem letošního Expa je, že vzhledem ke geografické odlehlosti Japonska bude menší podíl návštěvníků z jiných koutů planety, zatímco výstava osloví hlavně Asijce a samotné Japonce, kteří mohou tvořit až 85 procent celkové návštěvnosti.
Mezi nejočekávanější stavby výstavního areálu je řazen i český národní pavilon, který bude pojat jako zářící spirála kombinující hlavně sklo a dřevo. Dřevěná hrubá stavba byla v prosinci již z 80 procent hotová. Vedle představení české kultury a tradičních symbolů, jako jsou sklářská umělecká díla nebo pivo, které nabídne restaurace uvnitř pavilonu, má být stavba i základnou pro české firmy, jež budou moci oslovit nové zákazníky. „Máme zájem seznámit se například s firmou zabývající se výrobou hliníkových prosklených konstrukcí, nebo společností, která se zaměřuje na výrobu prefabrikovaných železobetonových konstrukcí,“ uvedl například Jan Hasík, předseda představenstva společnosti Purposia Group, která se na české účasti podílí.
Mezi firmami, které se na Expu představí, je také značka Preciosa, která ukáže spojení tradičního sklářského mistrovství s novými technologiemi v instalaci Crystal Grid, jež bude dominantou české restaurace. Tvoří ji ručně foukané křišťálové trubice uspořádané do geometrických mřížek. „Crystal Grid představuje čistou harmonii geometrie. Minimalismus je v Japonsku velmi oblíbený, a proto jsme tento design pro český pavilon zvolili spolu s architekty záměrně. Kombinuje jednoduchost tvaru s precizností ruční výroby a oslavuje české řemeslo v jeho nejčistší podobě. Díky dynamickým světelným scénám však přesahuje tradiční pojetí a ukazuje, jak inovace a technologie obohacují umění sklářství,“ uvedl designér projektu Martin Prokeš.
K dalším firmám, které jsou mezi partnery české výpravy, patří třeba developerská společnost CTP, pivovar Prazdroj nebo šperkařská firma Granát Turnov. Z Česka jde na národní účast na Expu zhruba půl miliardy korun. Z toho ze státního rozpočtu asi 290 milionů korun, dalších až 220 milionů by mohlo přijít od soukromých firem a dalších institucí. Od české účasti se hodně očekává i proto, že má navázat na velmi úspěšnou československou národní výpravu na někdejší Světovou výstavu, která se už jednou v Ósace konala, a to v roce 1970.
Přečtěte si více o českém pavilonu v Ósace a pojetí české účasti na Expu
Mzdy rychle rostou, i když k tomu inflace nedává důvod
Vedle dění ve světě samozřejmě exportéry ovlivní i vývoj doma v samotné České republice. K těm příjemnějším makroekonomickým zprávám patří zkrocená inflace, která by se měla letos snad už konečně usadit poblíž inflačního cíle ČNB, tedy kolem dvou procent. Díky tomu by povolení šroubů od centrální banky a snižování úrokových sazeb mělo zejména v první půli roku pokračovat. Základní úroková sazba by mohla podle analytiků zakotvit kolem tří procent, což bude znamenat dostupnější úvěry. Česká měna by měla zůstávat na slabších hodnotách nad hranicí 25 korun za euro, což exportu také svědčí. K pozitivům patří i zklidnění cen energií.
Naopak problémem dál zůstávají příliš rychle rostoucí mzdy, které stoupají výrazně více než produktivita práce. Odbory a zaměstnanci tlačí na další navýšení odměn s argumentem vysoké inflace, který ale už dávno neplatí. Například před uplynulou sezonou Českomoravská konfederace odborových svazů požadovala zvyšování mezd o 8 až 10 procent s tím, že podle jejich vlastní prognózy bude inflace 5,5 až 6 procent. Ve skutečnosti ale byl růst cen v sezoně 2024 oproti této predikci jen zhruba poloviční. Po vyjednávací bitvě se ale už na neopodstatněný požadavek rychle zapomnělo a pro letošek jsou znovu na stole další velké mzdové nároky. Navíc musejí firmy zaměstnance tučnějšími výplatnicemi přesvědčovat samy, protože na trhu práce pokračuje zoufalý nedostatek lidí.
Na přelomu roku tak dostali mnozí zaměstnanci příjemné bonusy. Vyplývá to z aktuálního šetření Hospodářské komory nazvaného Komorový barometr. S třináctým platem mohli na konci roku počítat pracovníci téměř ve 42 procentech firem. „Téměř třetina respondentů uvedla, že tento benefit poskytují pravidelně každý rok, zatímco 12,3 procenta firem se rozhodlo mimořádně odměnit zaměstnance s cílem udržet si je v silné konkurenci na trhu práce,“ informovala Hospodářská komora.
Výplaty se tak nadále zvyšují znatelně rychleji než ceny. Ve 3. čtvrtletí vzrostla průměrná měsíční nominální mzda meziročně o 7 procent, což znamená po odečtení inflace reálný růst o 4,6 procenta.
Ve světle faktů neobstojí ani při vyjednávání často používaný argument, že firmy mají zpětně dorovnat zaměstnancům inflaci z dřívějších let. Ve skutečnosti i při započítání inflačního šoku v roce 2022 si totiž zaměstnanci výrazně polepšili. Za uplynulou dekádu vzrostla průměrná mzda v Česku téměř o 75 procent, zatímco souhrnná inflace byla za tu dobu jen zhruba 40 procent. Tlak na další připlácení přesto pokračuje a bobtnání mzdových nákladů zůstává bolestivým problémem hlavně pro malé a střední podniky.
Na domácím scéně pak pro české firmy není moc příznivou okolností ani to, že se blíží podzimní sněmovní volby. Kvůli gradující předvolební kampani už zřejmě nelze až do října očekávat žádné závažnější reformy veřejných financí nebo byznysového prostředí, které česká ekonomika potřebuje jako sůl. A po volbách lze zase čekat zdlouhavé sestavování nové vlády. Jinak řečeno, podnikatelé budou muset letos zřejmě kličkovat byznysem v rámci těch pravidel, jaká jsou aktuálně platná, a na potřebné změny si ještě počkat.
