Štěstí. To byl leitmotiv 23. ročníku největšího tuzemského festivalu designu a módy Designblok. Byl obsáhlejší než loni a využil netradiční prostory – bývalý klášter, odsvěcený kostel či bezemisní loď.
Pražský festival Designblok měl letos opravdu štěstí. Na rozdíl od loňského roku, kdy byl počet vystavujících i návštěvníků poznamenán hrozbou koronaviru, letos se v atmosféře festivalu naopak odrazilo popandemické probuzení ekonomiky. Na akci konané od 6. do 10. října přijelo víc designérů, návštěvníků i studentů designu a kreativních oborů. Obdivovat mohli například brýle, které reagují na zrakový handicap uživatele, nebo třeba bundy z padákoviny. Zájem byl i mezi vystavujícími firmami. „Vystavovatelů byly zhruba dvě stovky,“ informovala PR manažerka festivalu Helena Novotná.
Vedle štěstí v mnoha podobách mířily instalace a vystavené produkty často k tématu udržitelnosti. „Letošní Designblok je pro mne důkazem, že design může výrazně přispívat k řešení problémů současné civilizace a zároveň plnit svou estetickou funkci,“ uvedla ředitelka festivalu Jana Zielinski.
Exponáty byly k vidění po celé Praze
K tématy festivalu dobře sedly zvolené prostory. Centrem akce byly prostory bývalého kláštera na pražském Smíchově nazvané Gabriel Loci. Tam se Designblok přestěhoval už loni (oproti dřívějším ročníkům na Výstavišti Praha). Pořadatelé ale tentokrát využili daleko větší část rozsáhlého prostoru tří pater i suterénu. Spletité chodby a různé postranní místnosti někdejšího kláštera tak vytvořily svého druhu atmosférický labyrint, kde návštěvníci s papírovou mapkou expozice v rukou hledali, jaký neotřelý exponát se objeví za následujícím rohem.
Další bývalá sakrální stavba hostila část festivalu hned naproti přes ulici – módní přehlídky a slavnostní vyhlášení nejlepších exponátů se konaly v bývalém kostele Sacre Coeur.
Na další část výstavy museli návštěvníci přejít přes Vltavu do Uměleckoprůmyslového musea. Designbloku se ale účastní také desítky dalších galerií nebo firemních showroomů po celé Praze, takže kdo chtěl obsáhnout poctivě kompletní záběr festivalu, mohl tím strávit opravdu celých pět dní.
Absolutním vítězem jsou Myslitelé
Jaké exponáty na Designbloku upoutaly nejvíc? Odborná porota letos udělila ceny hned ve třinácti kategoriích. Hlavní cenu získal projekt Myslitelé. Jde o fotografické portréty českých osobností z kultury, filozofie, sociologie, ekonomie, mediálních studií, literatury a dalších oborů. Projekt vznikl ve spolupráci mezi značkou Vitra a katedrou fotografie pražské UMPRUM pod vedením Václava Jiráska a Štěpánky Steinové. „Moderní fotografie, provokativní i humorný pohled objektivem nastupujících talentů plně souzní s identitou značky,“ řekl ke spolupráci Jiří Zavadil, ředitel společnosti Vitra pro ČR a Slovensko.
„Mám velkou radost, že zvítězily projekty s velkým přesahem. Myslitelé jsou konceptuální projekt, který představuje skutečné české hvězdy, intelektuály, kterým není lhostejný osud naší země,“ uvedla ředitelka festivalu Jana Zielinski.
Mistrem mezi nábytkem je židle Mistra
Na festivalu byla k vidění spousta kvalitního designového českého nábytku. Jako ten nejlepší vybrala porota židli Mistra. Výrobek firmy Master & Master navrhla designérka Lucie Koldová. Cenu za nejlepší bytové doplňky získali nováčci na scéně – studio Space of Space s kolekcí kovových stolků a doplňků. Mezi svítidly porotu nejvíce zaujala světla Luna od designéra Jiřího Krejčiříka.
Z novinek, které na Designbloku představili výrobci a firmy, si cenu odnesli Lockers.cz za úložné boxy. Za novinku mezi designéry získali ocenění Terezie Lexová & Štěpán Smetana za kolekci konferenčních stolků SWELL.
Speciální brýle reagují na zrakový handicap uživatele
Často byly na festivalu vidět výstřední nebo neortodoxně tvarované brýle. Jedny vyhrály také v kategorii Nejlepší kolekce šperků. Jde o brýle, které vytvořilo Nastassia Aleinikava studio pro umělce Patrika Kriššáka. Vedle jejich vizuální stránky porota ocenila i to, že jsou plně přizpůsobeny uživateli a reagují na zrakový handicap umělce.
Cenu za mimořádný počin zároveň získala výstava Brejle a Okuliare, Design brýlí v Československu kurátora Ondřeje Viceny.
Z módních počinů získal prvenství PÁR, nová značka barevných pohodlných bot od Dariny Zavadilové a Jana Klosse.
Co se týče instalací na výstavě, mezi designéry zvítězil etablovaný šperkař Zdeněk Vacek, který v Uměleckoprůmyslovém museu představil techniku pukování přímo na vystavených špercích i v rámci videoinstalace. Za výrobce a prodejce zaujala nejvíce prezentace QUBUS Design Studia s kachlíkovou abecedou. Ze škol zvítězil Ateliér keramiky FDU Ladislava Sutnara v Plzni.
Festival využil elektromobily i elektroloď
Jako jednu cestu ke štěstí skloňoval letošní Designblok udržitelnost a dobré prostředí pro život. Ohleduplnost vůči přírodě, která se projevuje i v designu, šetření materiálem, redukci odpadů a využití moderních inovací festival zakomponoval i do samotné organizace. Poprvé v historii se například tato akce obešla bez tištěného katalogu. V papírové verzi vyšly jen ty nejnutnější materiály pro návštěvníky, jako byla mapa instalací v prostorách Gabriel Loci. Katalog byl naopak nově převeden do online verze. Organizátoři také výrazně omezili leteckou dopravu hostí festivalu.
Srdce Designbloku, instalace nazvaná Designérie, vznikla z recyklovaných materiálů. Lavičky, stolky a další nábytek v Designérii vznikly z paneláží z předchozích ročníků.
Flotilu využitou při organizaci tvořila desítka elektrických vozů Hyundai v čele s elektromobilem IONIQ 5, který mimo nových technologií vyniká právě neotřelým designem.
Souběžně s festivalem také vyplula každý večer na Vltavu nová elektrická loď Marie D’Bohemia, na níž se konaly diskuze se čtyřmi osobnostmi české architektury a designu. Jiří Pelcl, Martin Rajniš, Michal Froněk a Adam Rujbr v nich propojili své obory s festivalovým tématem štěstí.
Na tematiku udržitelnosti se zaměřila také nová soutěžní kategorie, pro niž vznikla samostatná porota. Šlo o ocenění za udržitelný design. Vyhrál projekt Balance is Motion, za nímž stojí čtyřčlenný tým včetně designérů Filipa Mirbauera a Marii Niny Václavkové. Projekt se zaměřuje na materiálové poradenství, pracuje s metodou Life Cycle Assessment, která pomáhá měřit potenciální zlepšení v environmentální stopě produktu, a věnují se také produktovému designu.
Výrobci ukázali formy z mycelia i bundy z padákoviny
Mezi designéry zaujalo také studio LLEV, které experimentuje s materiálem mycelium, tedy podhoubím. Světovou premiérou na Designbloku byla kolekce skla foukaná do forem z české směsi mycelia a bioodpadu.
Firma Brokis nabídla ve spolupráci se Sklárnou Janštejn nový unikátní materiál ze skleněných střepů. Zaujaly i nápady českých módních návrhářů, které mají vést ke snížení dopadu módního průmyslu na životní prostředí. Nová kolekce udržitelného activewear značky NANICHE představila bundy z padákoviny, dále legíny či body a plavky z recyklovaného nylonu.
Papírnictví Papelote představilo výběr 13 projektů, v nichž se udržitelnost spojila s účelností i krásou. Šlo například o Papírovou spižírnu, tedy nástroj, který má pomoct omezit plýtvání jídlem a který vznikl ve spolupráci s projektem Zachraň jídlo. Papelote také představil diář pro kampaň Opatruj.se zaměřenou na podporu duševního zdraví. Dále představil různé zakázky na míru, například upcyklované produkty pro nakladatelství Meander a Českou Filharmonii nebo znovupoužitelné dárkové balení pro distributorskou firmu audio a video techniky BaSys.
Produkty jsou, chybí sebevědomí
Podnikatelé, kteří na festival přišli, vyzdvihli, že design není jen otázkou estetiky, ale má význam i pro komerční úspěch českých výrobků a jejich vývoz do zahraničí. „Každý design, pokud má být úspěšný, musí spojit tři složky. Tu kreativní, výrobní a obchodní složku,“ řekla na diskuzi o podpoře českého exportu módní návrhářka Lada Vyvialová. Podle ní mají české podniky výborné produkty, ale chybí sebevědomí při jejich prodeji. Podle Vyvialové se dá uplatnit zajímavý design u každého produktu. „Příležitost je všude od veřejných záchodků po velké křišťálové lustry.“
Větší průbojnost je potřeba i podle Martina Wichterleho, majitele strojírenské společnosti Wikow. „Máme spoustu skvělých designérů a produktů a musíme se naučit je prodávat do světa,“ uvedl Wichterle.
Podle Zuzany Sedmerové, vedoucí manažerky projektu Design pro konkurenceschopnost v agentuře CzechTrade, je potřeba do tohoto procesu přizvat profesionály. „Přála bych Česku osvícené firmy, které si nedělají design samy, ale využijí služeb designérů,“ řekla v diskuzi Zuzana Sedmerová.
Video:
Jaký vliv má design na exportní úspěch vysvětlují Lukáš Pejchal ze společnosti Clap Design a Václav Velát z firmy Vavex.
Podle podnikatele Martina Wichterleho mají akce jako Designblok nebo různé obchodní veletrhy své místo i v době, kdy se po pandemii vše stále více přesouvá do online prostředí. „Ty veletrhy mají pořád velký smysl – setkat se s konkrétními lidmi, vidět ty produkty,“ uvedl na festivalu podnikatel.
Na druhé straně Designblok reflektuje současný trend a svou digitální část stále rozšiřuje. I proto zájemci, kteří nemohli na festival dorazit, si mohou ještě do konce října prohlédnout na webových stránkách www.designblok.cz jeho virtuální verzi.
V knihovně se představilo Design Centrum CzechTrade
Ve stylové knihovně budovy Gabriel Loci se v rámci festivalu zabydlela expozice nazvaná Design Library, kterou navrhla designérka Iva Bastlová. Ta představila pestrost české výroby prostřednictvím výrobků desítky českých firem a čtyř stylů interiérového designu: Scandi, Classic, Industry a Glamour. „Jedná se o pomyslnou knihovnu stylů, které jsou právě trendové. Je to krásná ukázka české produkce v různém provedení a současně inspirace a edukace pro návštěvníky akce,“ řekla o expozici její autorka Iva Bastlová. „Design Library ukazuje produkty deseti českých firem, které se zaměřují jak na sériovou, tak i na zakázkovou výrobu od nábytku z masivu, kamene, betonu, kovu přes čalounickou výrobu až po interiérové doplňky,“ dodala.
V knihovně se zároveň mohli podnikatelé i další zájemci dozvědět víc o službách obnoveného Design Centra CzechTrade. „Propojuje kreativní a podnikatelskou sféru s cílem využívat design jako konkurenční výhodu. Snažíme se navýšit počet firem, které budou správně využívat design jako marketingový nástroj k posilování konkurenceschopnosti,“ vysvětluje Zuzana Sedmerová, vedoucí manažerka projektu Design pro konkurenceschopnost v agentuře CzechTrade. „Kvalitní design produktu dokáže být rozhodující konkurenční výhodou při exportu. Obnova Design Centra CzechTrade českým firmám může právě v tomto aspektu při dobývaní zahraničních trhů výrazně pomoci,“ uvedla náměstkyně ministra obchodu a průmyslu Martina Tauberová.
Video:
Designérka Iva Bastlová vysvětluje, odkud se trendy v interiérovém designu berou a jak je využít.
Kde najdou výrobci pomoc s designem? Více informací nabízí Design Centrum CzechTrade