Kvůli nižší ceně se Kolumbijci spokojí s levnější a méně kvalitní kávou z dovozu, především z Brazílie. Ta nejlepší arabica jde naopak z Kolumbie na vývoz do Evropy či USA.
Káva vypěstovaná v Kolumbii má celosvětově vynikající pověst pro svou bohatou chuť. Místní hory jsou domovem výhradně odrůdě arabica a najít zde lze přes 30 druhů kávy v závislosti na oblasti a klimatu. Časté jsou například druhy Típica, Borbón, Pacamara, Castillo, Colombia, Marsellesa, Tabi, Geisha či Tecnicafé. V roce 2021 byla kávovníky osázena celková plocha téměř 845 tisíc hektarů. Pečuje o ně víc než půl milionu pěstitelů.
Už během prvních desetiletí minulého století se Kolumbie stala po Brazílii druhým největším vývozcem kávy na světě a tuto pozici si udržela až do roku 2011, kdy ji předstihl Vietnam. Dnes se tato latinskoamerická země podle asociace International Coffee Organization drží mezi třetím a čtvrtým místem.
Proč Kolumbie kávu dováží?
Přestože má ale Kolumbie pověst jednoho z největších světových producentů, v posledních letech si stále více Kolumbijců pokládá otázku, zda jejich ranní šálek kávy pochází stoprocentně z místních plantáží. Tradiční nápoj totiž může obsahovat vyšší podíl kávy z dovážených zrn než z těch z místní produkce.
Proč Kolumbie dováží kávová zrna pro domácí spotřebu ze zahraničí? Podle ředitele ekonomického výzkumu Národní federace pěstitelů kávy Josého Liebovich Goldenberga je hlavním důvodem hodnota vyprodukované kávy. Ta je ceněna především na mezinárodních trzích, a proto se farmářům vyplatí kávu spíš vyvážet než prodávat na domácím trhu. Goldenberg tuto skutečnost komentuje, že kdyby Kolumbijci byli ochotni zaplatit stejné částky jako spotřebitelé ve Spojených státech amerických, Německu nebo Japonsku, nebylo by potřeba kávu dovážet, protože národní produkce by pokryla jak export, tak i domácí trh. Kolumbijci totiž nemají tak vysoké příjmy.
Postava ikonického pěstitele Juana Valdéze je fikce
Výsledkem je pití méně kvalitní kávy ze zahraničních levnějších surovin, především z Brazílie. Zatímco méně kvalitní káva se prodává v přepočtu za 50 až 60 korun za půl kila, ta kvalitní stoprocentně kolumbijská se pohybuje mezi 180 až 240 korunami za stejné množství.
Dalším důvodem je téměř úplná absence kultury pití kávy, tak jak je známa z Evropy. Vztah Kolumbie ke kávě není stejný jako vztah Francie k vínu. V Kolumbii je na prvním místě průmysl a pak kultura. Kolumbijci pijí kávu spíše ze zvyku než z potěšení. Proto je pro ně irelevantní, odkud káva pochází, a klidně pijí kávu nižší jakosti. I přes to všechno Federace pěstitelů kávy prodala světu myšlenku, že Kolumbie je zemí, kde se pije kvalitní káva. Za pomoci prestižní newyorské agentury Federace pěstitelů kávy vytvořila fiktivní postavu Juana Valdéze. Usměvavého pracovitého rolníka, který produkuje kávu té nejlepší chuti. Bohužel s takovýmto nápojem se v Kolumbii běžný spotřebitel spíše nesetká.
Roste dovoz kávy od „úhlavního konkurenta“
Kolumbie za posledních pět let zvýšila objem dovážené kávy z Brazílie o celých 50 procent. V roce 2016 to bylo jen 18 200 pytlů kávových zrn. Kromě odrůdy arabica se dováží i méně kvalitní robusta. Na jakosti levných káv se projevuje i fakt, že se vyrábí za použití takzvané pasilla, což je označení pro kávová zrna nízké kvality. Odhady Federace pěstitelů kávy pro letošní rok hovoří o tom, že by výroba měla dosáhnout zhruba 14,1 milionu pytlů. Z tohoto počtu připadne 13,5 milionu na export, zejména do Spojených států a Evropy. V tomto scénáři zbývá pouze 600 tisíc pytlů pro místní spotřebu, přičemž ta se odhaduje na dva miliony pytlů. Zbývající poptávka bude uspokojena levnější kávou z Brazílie. V loňském roce za období leden až září to bylo 900 tisíc pytlů z této destinace. Vloni připadalo na každých 10 šálků kávy vypitých v Kolumbii 5,5 šálku z importovaných zrn.
Jak se káva dostala do Kolumbie?
Historie kolumbijské kávy sahá do 18. století, kdy ji do země přivezli jezuité. První pytle se zrny byly exportovány z města Cúcuta v roce 1835. S rostoucí oblibou kávy především v USA, Německu a Francii raketově rostla také produkce suroviny. Koncem 19. století se tak káva stala pro Kolumbii důležitým devizovým produktem. V roce 1927 byla založena Národní federace pěstitelů kávy (Federación Nacional de Cafeteros), která zastupuje drobné farmáře a pěstitele. V roce 1984 byl vytvořen charakteristický znak Café de Colombia, který dal identitu kolumbijské kávě.
Šance je i pro české dodavatele
Hlavními dovozci kávových zrn do Kolumbie jsou značky Colcafé, Nescafé a Lucafé. Značné procento dováženého produktu je v lyofilizované formě (lyofilizace je proces sušení mrazem).
Právě v tomto odvětví je šance i pro české firmy, jelikož kromě ceny je dalším faktorem prakticky absence průmyslu, který by kávu dále zpracoval. Mezi dováženými položkami jsou i různé směsi pro prodejní automaty, kromě již uvedené lyofilizované formy. Je to dáno i kvalitou, kterou mají některé zahraniční směsi, a know-how pro sestavení vhodné směsi, která zajistí nižší náklady na údržbu automatu či jeho menší poruchovost.
Při asistenční službě, kterou zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Bogotě v minulém roce realizovala pro společnost SIMANDL, tak byla poměrně dobrá odezva od místních partnerů. Hlavním tématem nebyla kvalita, ale cena i s ohledem na velmi nestabilní prostředí v přepravním sektoru.
Ceny mezinárodní přepravy se samozřejmě projevují i v ceně surovin. To posiluje tendenci navyšovat domácí zpracování kávy do různých směsí. Dá se nicméně předpokládat, že trend exportu kvalitnějších zrn se měnit nebude, neboť cena, kterou bude ochoten zaplatit zahraniční nákupčí, bude stále vyšší než ta, kterou by akceptoval běžný kolumbijský spotřebitel.
Produkci poznamenalo počasí, nepokoje i úbytek farmářů
Ačkoliv má produkce kolumbijské kávy dlouhodobě stoupající křivku, loňskou sklizeň negativně ovlivnilo hned několik faktorů. Prvním z nich je fenomén La Niña, který se projevuje nadměrnými a dlouhotrvajícími dešťovými srážkami. Meteorologický úkaz spojovaný s dopady globálního oteplování kávové plantáže ovlivňuje druhý rok po sobě.
Dalším důvodem byly loňské protesty a blokády klíčových silnic. Třetím významným tématem ovlivňujícím produkci jsou sociodemografické jevy. V tradičních kávových oblastech v centrální části země, jako jsou departmenty Caldas, Quindío, Risalda a Antioquia rostou náklady na půdu a lidskou práci takovým tempem, že pro mnoho rolníků přestal být tento obor finančně atraktivní. Někteří začali produkovat jiné plodiny anebo se začali zaměřovat na ekologický cestovní ruch.
V kávovém průmyslu přibývá žen
Výroba kávy je jeden ze sektorů v Kolumbii, kde se dlouhodobě daří vytvářet genderovou rovnováhu. S cílem přispět k prosazení pracovní rovnosti mužů a žen zahájila Federace pěstitelů kávy v roce 2006 program s názvem Familias Cafeteras con Equidad de Género y Empalme, který kromě genderové rovnosti podporuje podnikání mladých lidí v oblasti kávy, důstojný a udržitelný život farmářů a rozvoj malých kávových komunit. V současné době je z celkového počtu 524 tisíc pěstitelů kávy téměř 160 tisíc žen. V průměru každá z nich vlastní 1,1 hektaru kávových plantáží a největší koncentrace žen v tomto odvětví se nachází v departmentech Cauca a Huila.
Bývalí pěstitelé otevřeli své malé kávové plantáže veřejnosti a udělali z nich tak turistickou atrakci. Dalším demografickým jevem je fakt, že mladé generace pěstitelů kávy neláká život na farmě a stěhují se do velkých měst. Fenomén trvá několik let a tradiční kávové plantáže, označované Eje Cafetero, se stávají minulostí. Naproti tomu se kávový průmysl začíná více prosazovat v zónách Cauca, Nariño a Huila, čili v departmentech, kde cena půdy roste pomaleji a pracovní síla je mnohem dostupnější.
Podle dat Federace pěstitelů kávy bylo loni vyprodukováno 12,6 milionu 60kilových pytlů zelené kávy, což je o devět procent méně než v roce 2020. V případě exportu se vyvezlo o jedno procento méně než v roce 2020, což představuje 12,4 milionu pytlů.
Nejlepší káva je z Antioquie, nejchutnější kakao z Quindía
Kolumbie pravidelně obsazuje přední příčky nejrůznějších mezinárodních soutěží a žebříčků kvality nejen kávy, ale i další úspěšné plodiny, kterým je kakao. Vloni vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Cup of Excellence káva z malé vesničky Urrao v departmentu Antioquia. Oceněný druh Chiroso pocházel z farmy Los Tres Mosqueteros a kromě ní byla v soutěži úspěšná také káva Geisha z Huily nebo tatáž odrůda z departmentu Nariňo.
Vedle kávových zrn Kolumbie boduje i na poli kakaa. Malá rodinná firma Terra Dulce loni získala prestižní pařížské ocenění Gourmet Bronze Award za 70% kakaovou tyčinku z bobů vypěstovaných v Quindíu. Soutěžilo více než 200 čokolád z celého světa.
Jiný kraj, jiná chuť
V departmentech Nariňo, Cauca a Huila na jihu Kolumbie se káva pěstuje ve vysokých nadmořských výškách. Díky jedinečnému podnebí i půdě je káva z těchto oblastí typická vyšší kyselostí, voní po květinách a v chuti připomíná citrusy. V centrální oblasti země, označované jako Eje Cafetero, kam patří departmenty Antioquia, Quindio a Caldas, mají zpracovaná zrna ořechovou a čokoládovou chuť a vyznačují se střední až nízkou kyselostí a jemnou nasládlostí. Na severu v okolí města Santa Marta a departamentu Santander v nižších nadmořských výškách a v mnohem vyšších teplotách se pěstuje káva s hlubokou plnou chutí a střední kyselostí.
