Střední Asie těží z toho, že Rusko se po rozpoutání války na Ukrajině stalo nedůvěryhodným partnerem. Zboží mezi východní Asií a Evropou tak stále častěji putuje takzvaným Středním koridorem. Kazachstán chce proto modernizovat svou dopravu a také snížit závislost na prodeji nerostných surovin.
Nevyprovokovaná ruská agrese vůči Ukrajině v roce 2022 posloužila jako spouštěč řady dalekosáhlých změn v geopolitickém a geoekonomickém uspořádání světového trhu. Jedním z regionů, který nabyl na nové důležitosti, je Střední Asie. Ta zahrnuje Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán.
Sankce uvalené na Ruskou federaci vedly k přeorientování světového obchodu, kdy došlo k přerušení tradičního logistického propojení Evropy a Asie skrze Ruskou federaci, což byla takzvaná Severní cesta. Proto tak vzrůstá význam středoasijských zemí, které nově tvoří most mezi Evropou a Asií, tedy takzvaný Střední koridor.
Kudy vede Střední a Jižní koridor? Přečtěte si podrobnosti o nových alternativách dopravy z Asie
Je i v zájmu českých podnikatelů, aby měli logistické alternativy při vývozu a dovozu zboží, které nebudou vytvářet závislost na Ruské federaci, která je nespolehlivým a nevyzpytatelným partnerem porušujícím mezinárodní právo. Navíc je Střední Asie i region oplývající zásobami strategických surovin a dalším nerostným bohatstvím, což dále zvyšuje jeho význam pro státy Evropy, které hledají náhradu za ztracený import energetických surovin z Ruské federace. Vedle toho jde ve všech případech o rostoucí ekonomiky s mladými populacemi. Navíc zde také, zejména mezi starší generací, panuje tradičně pozitivní vztah k českým výrobkům a řešením.
V regionu mají zájmy Čína, USA i Evropská unie
Z těchto důvodů tak vznikají nové projekty s cílem posílit infrastrukturní propojení globálních trhů se zeměmi Střední Asie, tak aby mohly konkurovat jiným logistickým sítím, přičemž takovéto iniciativy pocházejí jak z vnitřku, tak i z vnějšku regionu.
Středoasijské státy v poslední době urazily dlouhou cestu směrem k odbourávání vzájemných obchodních bariér a zlepšení logistiky. Právě špatná dopravní síť a logistika přitom podle závěrů OECD doposud způsobovaly nízký entuziasmus zahraničních exportérů k obchodu přes Střední Asii. Problémy související se špatným stavem dopravní infrastruktury řeší i další světoví hráči, kteří jsou v regionu aktivní skrze vlastní iniciativy. Čína tak v regionu působí skrze iniciativu Pás a stezka, Spojené státy skrze regionální iniciativu B5+1 a vlajkovou lodí Evropské unie a neoficiálním konkurentem čínských snah je projekt Global Gateway spadající pod portfolio Jozefa Síkely, designovaného eurokomisaře pro mezinárodní partnerství za Českou republiku.
Samotné země regionu pak stojí před značným dilematem. Do počátku konfliktu na Ukrajině byly, s částečnou výjimkou Turkmenistánu, značně ekonomicky navázány na Ruskou federaci. Státy regionu se tak snaží vybalancovat svou nově nabytou důležitost pro Ruskou federaci jakožto země, skrze něž může do Ruska proudit zboží za Západu, se snahou vyvarovat se rozkolu se západními zeměmi kvůli obcházení sankcí. Právě kvůli uvaleným sankcím a obecně změnám v globální geoekonomické situaci se země regionu rozhodly klást větší či menší důraz na hledání nových obchodních partnerů. Jejich cílem je tak diverzifikovat exportní a importní cesty, a to i s ohledem na rostoucí vliv Číny v regionu.
Kazachstán chce podpořit výrobu na vlastním území
Ze zemí Střední Asie je pro Česko nejdůležitějším partnerem Kazachstán, který je nejrozvinutější zemí regionu a tvoří až 60 procent jeho HDP. Má také značné nerostné bohatství a komparativně nejpříznivější podnikatelské prostředí.
Země má ambici zreformovat svou ekonomiku a vymanit se ze závislosti na exportu nerostných surovin. To dokazují i výsledky jednání mezi hlavami středoasijských zemí a německým kancléřem Scholzem, kdy kazachstánský prezident Tokajev letos v září prohlásil, že výměnou za energetický export nechtějí Kazachstánci jen peníze, ale zejména německé know-how s cílem podpořit „lokalizaci výroby a produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou“. Výše uvedený vývoj má významné implikace pro české exportéry, kteří mohou nabídnout srovnatelnou kvalitu výrobků a řešení a cílí často na podobné zákazníky.
Kazachstán se pyšní velkými zásobami především ropy, zemního plynu a vzácných kovů. Export České republiky do Kazachstánu zahrnuje širokou škálu výrobků, přičemž významné jsou zejména stroje a dopravní prostředky. Export v tomto odvětví loni přesáhl 80 procent podílu na celkovém vývozu. Naopak největšími dovozními artikly jsou energetické suroviny a další přírodní zdroje. Ty mají na dovozu podíl až čtyři pětiny.
Příležitosti jsou v energetice i dopravě
Velkou investiční příležitost pro české firmy představuje oblast energetiky, kdy značná část tamní infrastruktury je zastaralá a opotřebená, což vede k nehodám a vysoké ztrátovosti. Země se tak soustředí na modernizaci stávající infrastruktury a budování nové. Dále také v roce 2021 upravila svůj právní rámec pro energetiku, kdy mimo jiné i přijala ekologický kodex zavádějící emisní limity. Navzdory dominantní roli tepelných elektráren roste v Kazachstánu i poptávka po zařízeních využívající obnovitelné zdroje, a to zejména solární a větrné.
Další lukrativní oblastí pro české společnosti jsou dopravní infrastruktura a logistika. Jak bylo uvedeno, z regionu se stává důležitá spojka mezi Evropou a Čínou a země má eminentní zájem na navýšení svých přepravních kapacit a na modernizaci těch stávajících. Kazachstánská vláda spouští množství iniciativ, které mají za cíl podpořit tuto transformaci. Zároveň nejde zdaleka jen o budování fyzické infrastruktury, ba naopak, v zemi panuje poptávka po digitálních technologiích v mnoha odvětvích od průmyslu po logistiku.
Rizikem je reexport zboží do Ruska navzdory sankcím
Kazachstán má dále zájem o vybudování spolehlivého a dostupného zdravotnictví pro celou zemi, přičemž za období 2023 až 2025 investuje do zdravotnictví a farmacie 14,6 miliardy dolarů. České firmy se tak mohou zapojit do širokého spektra aktivit od modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických zařízení přes dovoz specializovaného zdravotnického vybavení až po školení kazachstánského personálu.
Navzdory těmto lákavým odvětvím přetrvávají v zemi složité regulační podmínky, nedostatek transparentnosti a v některých případech i korupce, což představuje hlavní překážku pro úspěšné zapojení českých subjektů.
Dále je třeba mít na paměti hrozbu obcházení sankcí uvalených na Ruskou federaci, kdy může být zboží podléhající sankčnímu režimu reexportováno skrze Kazachstán do Ruska. Riziko dále prohlubuje existence celní unie, jíž jsou obě země součástí. Proto je nutné, aby exportéři včas a důkladně prověřili osoby, s nimiž obchodují, tak aby se zabránilo potenciálnímu porušení sankčních opatření a s tím souvisejícím reputačním i právním dopadům pro exportéry.
Navzdory některým existujícím překážkám ale celkově představuje Kazachstán zajímavou obchodní destinaci pro české exportéry a jeho význam bude v budoucnosti dále stoupat.
Jakou podporu mohou využít české firmy?
V Kazachstánu se české společnosti mohou opřít zejména o ekonomický úsek Zastupitelského úřadu Astana a o kancelář CzechTrade Almaty. České instituce jsou připraveny podporovat firmy skrze množství nástrojů – od organizování obchodních misí do teritoria přes pomoc se zprostředkováním účasti na mezinárodních veletrzích až po aktivní podporu na G2G úrovni. Příkladem takové podpory je 12. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci mezi ČR a Kazachstánem, které je plánované na první pololetí 2025 s konáním v Astaně. Předpokládá se i organizace české obchodní mise. Zájem Česka ilustruje i návštěva premiéra Petra Fialy na jaře roku 2023.
Na úrovni Evropské unie je vlajkovou lodí v regionu iniciativa Global Gateway. Skrze ni mohou společnosti usilovat o různé formy finanční podpory od EU, mezinárodních finančních institucí či bank. Mimoto se pak tyto projekty těší institucionální podpoře EU i místních delegací EU, což zvyšuje šanci na hladký průběh. Global Gateway v kontextu Střední Asie cílí hlavně na dopravní infrastrukturu a posílení spolupráce v oblasti kritických surovin, nicméně existuje velká míra flexibility při definici sektorů, které je možné pod tuto značku zahrnout.
Důležitost Střední Asie se zrcadlí i v množství zdrojů, které mohou zájemci o tuto zemi prostudovat. Zejména jde o profil země v Mapě globálních oborových příležitostí, neustále aktualizované informace na webu BusinessInfo.cz či o nově zpracovanou studii Technologické agentury ČR stran exportních a investičních příležitostí pro ČR ve Střední Asii v kontextu měnících se tranzitních a infrastrukturních podmínek v regionu, dostupnou na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Exportérům jsou k dispozici mimo jiné i pracovníci teritoriálního odboru ministerstva.
