Po potlačení protivládních demonstrací se situace v největší středoasijské zemi zklidňuje. Její hospodářství se má ale proměnit. Kazachstán se chce vymanit ze závislosti na těžbě surovin a dovozu zboží ze zahraničí. Plánuje naopak zvýšit výrobu na vlastním území.
Žádná země světa nevstoupila do roku 2022 tak dramaticky jako Kazachstán. Hned 2. ledna vypukly protivládní demonstrace, jejichž důvodem bylo původně dvojnásobné zdražení zkapalněného ropného plynu, který je v zemi hojně využíván jako pohonná hmota. Protesty v největším městě Almaty a některých dalších oblastech rychle přerostly do násilných střetů s policií a útoky na veřejné budovy.
Prezident Kasym-Žomart Tokajev nařídil střílet do demonstrantů ostrými náboji a při několikadenních střetech bylo zabito nejméně 225 lidí. Dalších více než 10 tisíc demonstrantů bylo zatčeno a uvězněno. Podle vlády zneužily demonstrace k rabování různé zločinecké a teroristické skupiny.
Do 10. ledna byl v zemi zaveden výjimečný stav. Ve městech Nur-Sultan a Almaty a také v Almatinské, Žambylské, Kyzylordinské, Mangystauské či Atyrauské trval až do 19. ledna. Podniky, banky i další instituce byly odstřiženy od internetu, což dočasně paralyzovalo byznys i v místech, které nebyly násilnostmi bezprostředně zasaženy.
Po Rusku už druhý největší dodavatel ropy do ČR
Situace se ale rychle uklidňuje. „Život v Almaty se pozvolna vrací k normálu, avšak úplný návrat může trvat dlouho,“ informoval Petr Jurčík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade sídlící právě v Almaty. Na online konferenci, kterou bezprostředně po skončení výjimečného stavu agentura CzechTrade zorganizovala, Jurčík uklidnil české exportéry, že obchod s největší středoasijskou ekonomikou by měl po krátkém výpadku normálně pokračovat.
Kazachstán je přitom pro Českou republiku v tomto regionu největším obchodním partnerem. Vývoz tam v roce 2020 dosáhl objemu 8,7 miliardy korun, v zemi působí asi 30 firem s českou účastí. O obchod s Kazachstánem se podle Ministerstva zahraničních věcí formou různých misí nebo obchodních průzkumů zajímají na dvě stovky českých společností.
V opačném směru je Kazachstán zase stále významnějším dodavatelem surovin do Česka. Loni se dokonce vyhoupl za Rusko na druhé místo v žebříčku dodavatelů ropy, když předběhl Ázerbájdžán. Podíl Kazachstánu na celkových dodávkách černého zlata do ČR se za jediný rok zdvojnásobil z devíti na 18 procent.
Měnový závazek má ochránit tenge
Podle pozorovatelů bylo zdražení pohonných hmot poslední kapkou, po níž se provalila dlouhodobá frustrace řadových Kazachstánců ze sociální nerovnosti, korupce a dalších stinných stránek tamějšího autoritářského režimu. Oficiální výklad vlády je naopak takový, že nepokoje byly cíleně vyvolány ze zahraničí.
Ekonomiku Kazachstánu čekají změny na každý pád, protože ty byly plánovány i samotnou vládou už dříve. Hlavní cíl je jasný. Snížit závislost země na příjmech z prodeje ropy, plynu, uhlí, uranu a dalších nerostných surovin. Těch má sice Kazachstán pod zemí obrovské množství, opakované velké výkyvy v cenách komodit v posledních letech ale znamenaly, že příjmy země jsou nevyzpytatelné a státní pokladna i hospodářství jako celek jsou velmi zranitelné případnými cenovými pády komodit – jako byl naposledy ten v roce 2020 po nástupu pandemie.
Vedle těžebního průmyslu se má proto začít víc rozšiřovat i výroba zboží s přidanou hodnotou přímo na území Kazachstánu. „Tlak na diverzifikaci byl už dříve, teď nabere obrátky,“ uvádí Petr Jurčík. „V Kazachstánu se prakticky nic nevyrábí, všechno dovážejí. Bude tlak na zahraniční firmy, aby si zřídily pobočku a vyráběly tady,“ dodává. S tímto záměrem zároveň souvisí snaha o snížení byrokratické zátěže.
Vláda si také stanovila závazek udržovat místní měnu tenge stabilní. Ta musela být v minulosti – v letech 2014 a 2015 – hned dvakrát devalvována, což dopadalo na životní úroveň obyvatel a vnášelo nejistotu mezi firmy i investory. „Očekáváme, že měna se bude pohybovat do hranice 440 tenge na dolar,“ uvádí Petr Jurčík.
V klíčových firmách se mění vedení
Prezident Tokajev, který nastoupil do čela země v roce 2019 a vystřídal tak v této funkci dlouholetého vládce Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, slibuje i určité změny v oblasti stylu řízení země.
Tokajev mluví o konceptu „naslouchajícího státu“. Došlo také k výměně některých lidí nejen ve vysokých veřejných funkcích, ale i v klíčových podnicích. „Je snaha o zvýšení transparentnosti místního prostředí. Prezident Tokajev zmínil (ve svém veřejném projevu), že některé osoby měly zvýhodněný přístup ke státním zakázkám,“ připomněl na online konferenci Rudolf Hykl, velvyslanec České republiky v Kazachstánu. „Nelze nevidět, že personální výměny na vysokých místech, například v podnicích navázaných na těžbu, jsou osoby, které jsou velmi blízce napojeny na dřívějšího prezidenta Nazarbajeva,“ podotkl velvyslanec.
Plánované mise a veletrhy platí
Aby se na chystaném rozvoji hospodářství výrazně podílely i české firmy, tomu má napomoci několik obchodních misí s podporou státu, které jsou chystány na nejbližší měsíce. Cílí na nejperspektivnější obory. Rudolf Hykl připomněl, že plán těchto akcí nadále platí a nejbližší mise se chystá už na březen, přičemž zaměřena bude na oblast rostlinné výroby, krmiv, zemědělských či zelených technologií.
Na konci dubna poletí do Kazachstánu metalurgická mise. V květnu se představí česká výprava na veletrhu KADEX 2022 v hlavním městě Nur-Sultan. Jde o jeden z nejvýznamnějších veletrhů zaměřených na obranný průmysl a letectví.
Hned po jeho skončení zamíří do Kazachstánu další česká mise, tentokrát půjde o firmy působící v energetickém průmyslu. Akce bude zajímavá tím, že zamíří také do sousedního Uzbekistánu. A na energetiku se zaměřuje také zářijové veletrh Powerexpo Almaty, na nějž také pojede společná česká výprava.
Cenovou konkurencí jsou hlavně ruské výrobky
Na online konferenci se čeští vývozci dotazovali na šance dalších druhů výrobků. U potravin či výživových doplňků může podle Petra Jurčíka exportér zápasit – zejména při současném silném kurzu české koruny – s místní nebo zejména ruskou levnější konkurencí. Země je spolu s Ruskou federací a Běloruskem v celní unii, takže má ruské zboží na kazachstánský trh velmi snadnou cestu. Navíc tvoří populaci Kazachstánu z více než 18 procent etničtí Rusové – žijí zejména v severní části země. Ti tedy tvoří pro firmy z Ruské federace logickou spojnici na kazachstánský trh.
Celkový vliv Ruska v Kazachstánu zřejmě v důsledku lednových událostí ještě výrazně vzroste poté, co Moskva vyslala na žádost Tokajeva do Kazachstánu kontingent více než dvou tisíc vojáků, kteří se podíleli na pacifikaci nepokojů.
E-shopy v zemi donedávna neexistovaly
Alternativní zdroje energií a elektromobilita mají podle Petra Jurčíka v Kazachstánu zatím jen omezený potenciál. „Asi 90 procent energie je tu získávána z uhlí. Zbytek elektráren je na plyn a mazut. Infrastrukturu pro elektromobilu zatím nevidím jako úplně berné téma. Obecně pro Kazachy nejsou energie tak závažným tématem – ceny energií jsou tu zhruba 5,5krát nižší než v České republice.“
Oblast e-commerce se v době pandemie začala více rozvíjet, obor je v Kazachstánu ale zatím v plenkách. „Nic takového, jako je například služba Amazon, tu zatím neexistuje. Ještě pět let zpátky tu nebyly prakticky žádné e-shopy,“ říká Petr Jurčík.
Zásilkové služby nebo dodávky potravin jsou omezeny většinou na jedno konkrétní město. Vyplývá to z velikosti řídce osídlené země, která má rozlohu víc než 2,7 milionu kilometrů čtverečních (vešlo by se do ní tedy asi 34 Českých republik). Na této obrovské ploše ale žije pouhých 19 milionů obyvatel.
Tomáš Stingl
Přečtěte si detailní informace o obchodování v Kazachstánu a tamější ekonomické situaci
