Zemědělství v Kolumbii čeká reforma. Nový prezident Petro chce rozdělit drobným farmářům tři miliony hektarů půdy, položit větší důraz na ekologii a zavádět do odvětví chytré technologie. Ty už pomohly třeba zvýšit úrodu rajčat.
Jihoamerická Kolumbie je zemí s ideálními podmínkami pro pěstování nejrůznějších plodin, především díky podnebí a přístupu k vodním zdrojům. Bohatství země spočívá v tom, že její půda společně s tropickým klimatem umožňují výsadbu jakéhokoli produktu po většinu roku. Zároveň jde o čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky, která má díky obchodním dohodám s více než 60 zeměmi a geografickému umístění přístup zhruba k 1,5 miliardy spotřebitelů. Poloha Kolumbii umožňuje efektivní spoje s hlavními přístavy Ameriky.
Nejen káva, ale také avokádo nebo konopí
Kolumbii proslavila samozřejmě především produkce kvalitní kávy. Málokdo ale ví, že kromě kávových zrn patří ke globální špičce v pěstování květin, že je čtvrtým největším výrobcem palmového oleje na světě a důležitým exportérem banánů, tropického ovoce, zeleniny a rýže. Krom toho se země řadí ke světovým velmocem v chovu dobytka. Kolumbie také vnímá globální trendy a v posledních letech se více zaměřuje na pěstování avokáda Hass anebo konopí pro medicínské účely. Mezi hlavní exportní trhy této latinskoamerické země patří USA, Belgie, Nizozemsko, Německo a Kanada. Rostou též vývozy do Asie a na Střední východ.
Z celkové rozlohy Kolumbie, která činí zhruba 1,14 milionu kilometrů čtverečních, má potenciál k obdělávání přibližně 39 milionů hektarů, což odpovídá asi třetině území státu. Nicméně podle nedávných průzkumů tamějšího ministerstva zemědělství vyplývá, že Kolumbie aktivně a efektivně využívá pouze okolo 13,5 procenta z celkového pěstebního potenciálu. Značná část úrodné krajiny je totiž používána jako pastvina pro dobytek.
Navíc se osázená plocha meziročně zmenšuje. Za tím stojí především zdražování vstupních surovin, vylidňování venkova a bohužel také rostoucí produkce koky. Největší rozlohu zemědělské půdy v Kolumbii zabírají tropické plodiny, jako je káva, cukrová třtina a kakao (přibližně 1,6 milionu hektarů). Následují obiloviny (1,2 milionu hektarů) a ovocné stromy (zhruba milion hektarů). Tyto tři skupiny představují 70 procent plodin produkovaných na území státu.
Proč Kolumbie coby kávová velmoc dováží sama stále víc kávových zrn ze zahraničí?
Malé farmáře trápí nedostatek peněz na investice
Zeměpisná struktura Kolumbie představuje nejrůznější výzvy pro zemědělský sektor. Hornatý terén a nedostatečná infrastruktura ztěžují přepravu zboží z venkovských oblastí na městské trhy. Kromě toho mohou přírodní katastrofy, jako jsou sesuvy půdy a záplavy, poškodit úrodu a narušit dodavatelské řetězce.
Místní zemědělský sektor stejně jako v mnoha jiných zemích čelí řadě výzev a překážek, které ztěžují konkurenci na globálním trhu. Jeden z klíčových faktorů je historický nedostatek investic do zemědělské infrastruktury a technologií. Mnoho farmářů v Kolumbii stále spoléhá na tradiční způsoby hospodaření, což omezuje jejich produktivitu a efektivitu. Proto se s tímto přístupem některé plodiny nevyplatí pěstovat.
Velká část rolníků také nemá přístup k úvěrům, což jim ztěžuje investice do nového vybavení. Dlouhodobou výzvou je také nerovný přístup k zemědělské půdě, a tedy i koncentrace peněz u velkých společností. Na zemědělský sektor dopadá také klimatická změna, především meteorologické fenomény La Niña a El Niño, které způsobují nadměrné srážky, nebo naopak nedostatek vláhy. Tento jev má negativní dopad především na dobytkářství, pěstování kávy a ovoce.
Vláda chce vykoupit tři miliony hektarů a rozdělit je rolníkům
Navzdory těmto výzvám udělalo kolumbijské zemědělství v posledních letech významný pokrok. Vláda zavedla řadu programů na podporu malých farmářů formou zvýhodněných úvěrů. Také postupné investice do infrastruktury a technologií se začínají vyplácet. S pokračující podporou má kolumbijské zemědělství potenciál stát se v nadcházejících letech konkurenceschopnějším a udržitelnějším.
Se změnou v agrárním sektoru úzce souvisí i reforma zemědělství a venkova, která představuje stěžejní část agendy současného prezidenta Gustava Petra. Tato reforma je považována za hlavní projekt a odkaz Petrovy vlády. Je založena na odkupu celkem tří milionů hektarů půdy, která má být následně rozdělena mezi drobné rolníky.
Reforma též přímo souvisí s dalším programovým prohlášení hlavy státu, a sice s přechodem na čisté energie a odklonem od těžby fosilních paliv jako jednoho z hlavních kolumbijských exportních artiklů. Petro chce docílit výrazného zvýšení zemědělské produkce, která by nahradila příjmy z exportu jiných odvětví, především tedy těžebního průmyslu.
Jaké další změny v hospodářství zvažuje prezident Petro?
Příležitosti jsou pro české stroje či hnojiva
Kolumbijský zemědělský a potažmo zpracovatelský sektor se potýká s nízkou konkurenceschopností, a tedy nutností investovat do technologických inovací a nových zařízení, z čehož vyplývají příležitosti i pro české exportéry. Jedná se především o zemědělskou techniku, technologie pro chov dobytka a drůbeže, mlékárenské technologie, stroje pro zpracování a výrobu cukru, technologie pro malé a mikropivovary, stroje na zpracování masa, ovoce a zeleniny. Šancí jsou také hnojiva, především ta šetrná k životnímu prostředí. Uplatnění mohou nalézt taktéž veterinární zařízení a medikamenty pro zvířata stejně jako biologický materiál pro potřeby křížení místního skotu s tím českým za účelem zvýšení masné a mléčné výnosnosti dobytka.
Internet věcí na farmách? Chytré zavlažování zvedlo úrodu rajčat
S rozmachem 5G sítí v Kolumbii se země postupně stává zajímavým trhem pro uplatnění takzvaného internetu věcí (IoT). Zemědělský sektor je vnímán jako ten s velkým potenciálem pro nejrůznější chytrá řešení, protože právě on je pravděpodobně hospodářským a sociálním odvětvím, kde se provádí nejvíce výzkumu v souvislosti s aplikacemi IoT. Problém ale představuje fakt, že v současné době mnoho venkovských oblastí v Kolumbii nemá přístup k mobilním telefonním sítím ani k internetu. Aby tuto překážku překonala, uzavřela vláda dohody s hlavními mobilními telefonními operátory v zemi a do konce roku 2024 se zavázala rozšířit infrastrukturu mobilní telefonní sítě do téměř 3 700 nových venkovských lokalit.
Internet věcí nabízí mnoho možností, které by mohly zemědělcům pomoci při pěstování jejich plodin. Jednou z takových možností je zavedení levných automatizovaných zavlažovacích systémů, které využívají bezdrátové technologie na sledování vlhkosti půdy. Atraktivní je také vývoj technologií pro řízení zavlažovacích nebo hnojících systémů a plánování správy plodin, což umožňuje zvýšit výnos a zároveň snížit environmentální rizika. Další možností je monitorování plodin nebo klimatu, k čemuž mohu mít správci plantáží přístup na dálku prostřednictvím různých online platforem. Pilotní projekty na vybraných polích s rajčaty ukázaly, že když byl implementován internet věcí do zavlažovacího systému, zvýšila se výnosnost plantáže.
U skotu mohou moderní technologie pomoct i proti nemocím
Chov skotu je provozován na velké části kolumbijského venkovského území a byl jedním z mála hospodářských odvětví, který i v pandemických letech 2020 a 2021 vykazoval růst.
Možnosti využití internetu věcí zaměřeného na precizní chov jsou rozmanité. Například sledování zeměpisné polohy zvířat by umožnilo zvýšit jejich reprodukční účinnost a omezit krádeže dobytka. Nemoci a zdravotní problémy, kterými zvířata v zemědělských podnicích trpí, způsobují ztrátu produktivity a ohrožují veřejné zdraví. V tomto smyslu by bylo možné kontrolovat zvířata prostřednictvím systémů řízení a monitorování internetu věcí. Také by bylo možné pomoci zemědělcům při rozhodování o hospodářských zvířatech, mimo jiné díky technikám umělé inteligence a strojového učení. V současné době však nejsou v Kolumbii k dispozici žádné zprávy o velkém počtu projektů IoT zaměřených na chov skotu, ačkoli se v minulosti pracovalo na kontrole mobility hospodářských zvířat nebo na detekci zvířat v říji. I v chovu se tedy otevírají v Kolumbii pro moderní aplikace zatím nevyužité šance.
