Víc než dvě třetiny energie pro padesátimilionovou jihoamerickou zemi dávají vodní elektrárny. Vláda má plán na další masivní výstavbu hydroelektráren i dalších obnovitelných zdrojů energie.
Kolumbie dlouhodobě podporuje a aktivně se podílí na rozvoji nových projektů nekonvenčních zdrojů energií. Je tomu tak jednak z důvodu diverzifikace energetické matice, dále díky postupnému odklonu od spalování fosilních paliv a také kvůli nevyzpytatelným vlivům počasí, jako je například fenomén El Niňo, který výrazně negativně ovlivňuje počet srážek a tím i množství vody v tocích.
Vodní elektrárny: Sedm desítek projektů
Místní vláda si společně s Jednotkou pro těžbu a energetiku (zkráceně UPME) jako cíl stanovila posílení energetického mixu země o takzvanou pevnou energii generovanou pomocí tradičních obnovitelných zdrojů, v tomto případě malými vodními elektrárnami. Tato strategie jde ruku v ruce s ekonomickou aktivací pandemií pošramoceného kolumbijského hospodářství.
Podle registru projektů plánovací jednotky UPME existuje v současnosti 70 projektů na rozvoj malých vodních elektráren, z nichž 39 je v rozmezí instalovaného výkonu méně než 10 MW, zatímco 15 projektů se pohybuje v rozsahu 10 až 20 MW.
Kolumbie dlouhodobě těží ze své výsadní geografické polohy, která představuje velký vodní potenciál. Hydroelektrárny se významně podílejí na celkovém objemu generované energie v zemi, proto je tento typ projektů zásadní pro zajištění spolehlivé, nepřetržité a kvalitní služby poskytování elektrické energie.
Registr UPME v oblasti hydraulické energie obsahuje od roku 2007 do současnosti celkem 568 projektů. Malých vodních elektráren bylo jen za rok 2019 naprojektováno celkem 15, v roce 2020 se jednalo o 46 iniciativ a pro rok 2021 je prozatím evidováno devět.
Letos začne elektřinu vytvářet Zeus
Z databáze lze dále vyčíst, že celkem 16 projektů je ve fázi 1 (předstudie proveditelnosti). Umístěny jsou departmentech Antioquia, Arauca, Caldas, Cauca, Cundinamarca, Norte de Santander, Quindío a Tolima a celkový instalovaný výkon činí 177,08 MW. S uvedením do provozu se u nich počítá v rozmezí let 2022 až 2026.
Ve fázi 2 (studie proveditelnosti) je aktuálně 16 registrovaných projektů, které se nachází v departamentech Antioquia, Boyacá, Cauca, Norte de Santander a Valle del Cauca. Celková instalovaná kapacita je 199,51 MW a do provozu by vodní elektrárny měly být uvedeny v průběhu let 2022 až 2024.
Třetí fázi (konstrukce) odpovídá aktuálně jediný projekty s názvem Zeus, který se nachází v obci Santa Rosa de Osos v departmentu Antioquia s kapacitou 9,9 MW. Spuštění elektrárny se odhaduje na konec prosince roku 2021.
Kapacita kolumbijských malých vodních elektráren se pohybuje v rozmezí 500 a 20 000 kW. Podle informací společnosti XM, správce místního trhu s energiemi a provozovatele národního propojeného systému, v zemi působí 11 malých vodních elektráren, které mají celkovou instalovanou kapacitu 1 015 MW.
Podle instituce je potenciál hydroenergie v Kolumbii opravdu velký. Odhaduje se přibližně na 65 GW instalovaného výkonu. Benefitem rozvoje projektů malých vodních elektráren je také pozitivní sociální dopad ve formě zvýšení zaměstnanosti v regionech v průběhu výstavby a též dlouhodobý příjem z licenčních poplatků pro jednotlivé obce.
Poslední malá vodní elektrárna, která vstoupila do provozu v září 2020, byla realizována společností Celsia a je umístěna v departmentu Antioquia v obci San Andrés de Cuerquia. Výstavba trvala 26 měsíců a vytvořila více než tisícovku pracovních míst.
Voda dává Kolumbii víc než dvě třetiny energie
Přestože je Kolumbie bohatá na uhlovodíkové zdroje a v zemi se nachází Cerrejon, tedy největší povrchový uhelný důl na světě, 70 procent energie je získáváno pomocí vodních elektráren. Největší hydroelektrárnou je Guavio, která patří společnosti Emgesa, a disponuje účinnou kapacitou 1250 MW. Zbývajících 30 procent energetického mixu je tvořeno z 10 procent spalováním zemního plynu a 7 procent spalováním uhlí. Pouze tři procenta energie pocházejí z dalších alternativních zdrojů. Jedná se přibližně o 173 MW instalované kapacity solárních a větrných farem umístěné především na severu země.
Hustě obydlené aglomerace 50milionové Kolumbie se nachází v severní a centrální části země a obsluhuje je takzvaný Národní propojený systém. Zbývající oblasti jsou klasifikovány jako nepropojené zóny a primárním zdrojem energie je nafta. Tyto velmi špatně dostupné části Kolumbie představují příležitosti pro budování projektů mobilních zdrojů čisté elektrické energie, především té solární. Očekává se však, že počet nenapojených oblastí se v nadcházejících letech zmenší, protože místní vláda zřídila investiční fond zaměřený na modernizaci a zlepšení energetické infrastruktury.
Zvýšená poptávka pomůže snížit ceny elektřiny, které jsou v Kolumbii jedny z nejvyšších v rámci Latinské Ameriky.
UPME odhaduje, že trend vzrůstající poptávky po elektrické energii, který se začal výrazně projevovat v roce 2017, bude pokračovat, přičemž projekce říká, že se do roku 2027 zvýší průměrně o 3,4 procenta. Růst kolumbijského hospodářství a městská expanze budou i nadále tento růst podporovat, a to dle odhadů až do první čtvrtiny 21. století. Věří se také, že zvýšená poptávka pomůže snížit ceny elektřiny, které jsou v Kolumbii jedny z nejvyšších v rámci Latinské Ameriky.
Plány na energetickou expanzi vláda představila v dokumentu Plan Expansión de Generación 2015–2029, který počítá v tomto období s využitím konvenčních i nekonvenčních zdrojů energie a je založen především na výrobě na bázi vodních elektráren (přibližně 1500 MW), využití větrných elektráren na severu země v departmentu La Guajira (v řádu 1200 MW), uhlí (přibližně 1000 MW) a solární, geotermální elektrárny a projekty využívající biomasu (přibližně 500 MW a 700 MW v součtu pro menší projekty generování energie).
Součástí strategie je také budování a rozšiřování přenosových soustav a napojení nově budovaných solárních a větrných farem na severu země. Vzhledem k očekávanému velkému rozvoji energetiky lze nové projekty chápat i jaké dobrou příležitost pro případné české dodavatele technologií a dalšího vybavení.
Pavel Eichner, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bogotě
