Špičkové kliniky plastické chirurgie, moderní nemocnice, rozvoj telemedicíny v odlehlých oblastech. Ale i nedostatek zdravotnických technologií či léčiv. Kolumbijské zdravotnictví má zatím silnější i slabší stránky. S plánovanou modernizací mohou pomoct čeští dodavatelé.
Kolumbie patří k nejrychleji rostoucím a nejstabilnějším ekonomikám v rámci Latinské Ameriky. V současnosti je tam třetím největším trhem hned za Brazílií a Mexikem. Podle hodnocení Ceoworld Health Care Indexu za rok 2021 se země nachází na 35. místně v žebříčku nejlepší zdravotní péče na světě z celkového počtu 89 sledovaných zemí. Index klasifikuje jednotlivé zdravotní systémy v kategoriích, jako je dostupnost lékařské péče, infrastruktura, počet odborníků, dostupnosti léků a náklady na léčbu. Kolumbie v tomto srovnání předčila země, jako jsou Itálie, Chile anebo třeba Brazílie. Pro srovnání nejlepší péče je podle studie v Singapuru a naopak nejhorší v sousední Venezuele.
Je však třeba poznamenat, že se pozice Kolumbie ve světovém srovnání v jiných studiích liší. Například časopis The Economist zařadil místní zdravotní systém na šestou pozici ze 40 sledovaných zemí. Světová zdravotnická organizace zařadila Kolumbii v roce 2021 na 22. místo ze 191 hodnocených zemí. Žebříček známý jako The World’s Best Hospitals 2022 také odhalil, že mezi 250 nejlepšími nemocnicemi světa se umístila i kolumbijská Fundación Valle Del Lili. Obsadila 149. příčku.
Ráj plastické chirurgie a zdravotní turistiky
Zdravotní turistika – tedy sektor, do něhož se řadí léčebná, preventivní, estetická a wellness medicína – má v Kolumbii za poslední roky vzrůstající charakter. Dostupné údaje hovoří o tom, že se v zemi ročně provede okolo 300 tisíc plastických operací, čímž Kolumbie získala 14. příčku ve světovém srovnání a čtvrtou v rámci Latinské Ameriky (po Brazílii, Mexiku a Argentině). Mezi nejčastější zákroky patří úprava prsou, liposukce, abdominoplastika a úprava víček. Trend je zaznamenán i u mužů, kteří nejčastěji vyhledávají neinvazivní a chirurgické estetické ošetření obličeje.
Jak utrácejí Kolumbijci či Brazilci za krásu navzdory všem krizím?
Důvodem, proč je Kolumbie vyhledávanou destinací plastické chirurgie, je ten, že tato země může nabídnout svým zahraničním klientům nejen kvalitní zdravotnická zařízení a péči, ale především velmi dostupné ceny. Náklady zákroky jsou tu totiž o 40 až 60 procent levnější než například v USA. U některých zákroků dosahuje rozdíl dokonce až 80 procent. Pro srovnání operace bypassu by v USA stála okolo 80 tisíc dolarů, zatímco v Kolumbii jen přibližně 26 tisíc. Náhrada kolene přijde ve Spojených státech na 40 tisíc dolarů, v Kolumbii na 15 tisíc.
Bogota je typickou destinací pro operace srdce, zatímco Medellín je známý pro svou kosmetickou chirurgii, oční zákroky nebo stomatologické úkony. V Medellínu má sídlo celkem osm ze 42 nejvýznamnějších nemocnic v Latinské Americe a v celé Kolumbii se nachází pět nemocnic s akreditací JCI (Joint Commision International). Podle nejnovější studie Mezinárodní společnosti estetické a plastické chirurgie si 26 procent pacientů, kteří se rozhodli pro mezinárodní elektivní estetickou chirurgii, vybralo Kolumbii. Odhaduje se, že do roku 2032 sektor vygeneruje příjmy minimálně v hodnotě 6,3 miliardy dolarů.
Od skalpelu po laser: Češi mohou uspět se škálou výrobků
I přes veškeré dosavadní úspěchy čelí Kolumbie také několika výzvám v tom, aby si nadále udržela pozici přední destinace ve zdravotní turistice. Podle organizace Colombia Productiva musí země překonat některé mezery v infrastruktuře a dvojjazyčnosti, aby mohla dále využívat své výhody konkurenčních cen a svého lidského talentu.
Pro české exportéry existuje široká škála výrobků a technologií, které mohou u místních klinik plastické chirurgie najít uplatnění. Jedná se o jednoduché výrobky jako skalpely, svorky, retraktory anebo anesteziologická vybavení, operační stoly a světla, zařízení pro liposukci (kanyly, tumescentí roztoky), laserová zařízení včetně přístrojů na obnovu povrchu kůže, depilaci, mikrochirurgická vybavení anebo implantáty a další protetická zařízení využívaná v plastické chirurgii.
Většinu zdravotnického zboží lze dovést bez cla
Státní výdaje do sektoru zdravotnictví loni činily přibližně 4,1 procenta HDP, což řadí Kolumbii v latinskoamerickém regionu mezi země, které nejvíce investují do zdraví. Ve srovnání s vyspělým světem ale Kolumbie investuje do tohoto sektoru výrazně méně. I přes relativně vysoké státní výdaje do zdravotnictví se země potýká s problémem dostupnosti zdravotní péče. Na jedné straně tu jsou velká města a velmi rozvinuté oblasti se silnou soukromou sférou ochotnou investovat a na druhé straně existují velmi chudé komunity v nerozvinutých regionech, kde lidé nemají přístup ke kvalitnímu zdravotnictví.
Proto je Kolumbie trhem jak pro nová inovativní řešení, tak i pro rozvoj projektů, kde zásadní roli hrají základní vybavení a materiál. Se začátkem platnosti Dohody o volném obchodu ze srpna 2013 mezi Kolumbií a zeměmi EU bylo zrušeno okamžitě 65 procent veškerých dovozních cel na vybrané zboží a u ostatních položek se postupně dovozní clo snižuje, až bude úplně odbouráno. Jedná se o přechodné období do roku 2023. Převážná většina zboží včetně zdravotnické techniky je zahrnuta v seznamu volného dovozu bez jakýchkoliv omezení.
Čtyři pětiny zdravotnických výrobků země dováží
Kolumbie je na dovozu zdravotnických zařízení a technologií výrazně závislá. Odhaduje se, že import ze zahraniční představuje okolo 82 procent celkového trhu, protože výrobky pro zdravotnictví vyráběné lokálními firmami jsou na velmi nízké technologické úrovni. V čem je tato země naopak silná a relativně soběstačná, je výroba spotřebního zdravotnického materiálu.
Hlavní oblastí trhu s vyspělou technikou je metropole Bogota a její blízké okolí. To dokládá i fakt, že v Bogotě mají své pobočky mnozí velcí hráči na trhu jako například Johnson & Johnson, Siemens, 3M Medtronic, General Electric Boston Scientific, B. Braun Medical a další.
Kolumbie je též hodně závislá na dovozu léčiv. Importuje je hlavně z Evropy (42 procent), Severní Ameriky (29 procent) a Asie (23 procent). Co se týče vývozu, pro téměř devět desetin exportu kolumbijských medikamentů jsou cílem další země Latinské Ameriky.
V otázce regulace trhu se zdravotními potřebami a přístroji není v Kolumbii tak složitá situace jako třeba v Mexiku nebo Brazílii. Nicméně samotný proces může být velice zdlouhavý a byrokraticky náročný. Každá společnost, která uvažuje o dodávání zdravotnického zařízení nebo medikamentů na kolumbijský trh, musí mít vyřízenou registraci u Národního institutu kontroly medikamentů a potravin, zkráceně INVIMA. Tuto část většinou zajišťuje místní zástupce nebo distributor zahraniční firmy. Pokud má výrobce daný produkt certifikovaný pro prodej například v EU nebo v USA, je samotný proces registrace relativně jednoduchý.
Kolumbijci chtějí dobrou kvalitu i cenu
Pro místní kolumbijské partnery je klíčovým faktorem cena, což je bohužel všeobecným pravidlem napříč všemi sektory. Ve zdravotnictví je ale kromě ceny vyvíjen velký tlak i na kvalitu nabízeného zboží.
Hlavní koncoví uživatelé ve zdravotním sektoru v Kolumbii jsou nemocnice. Ty jsou zároveň považovány za hnací sílu pro zadávání veřejných zakázek ve státních nemocnicích za účelem zvýšení efektivity, snížení provozních nákladů a získání akreditace za kvalitu prováděných služeb.
Historicky byly tyto inovace řízeny konkrétním lékařem pro konkrétní účel nebo výrobcem, který pomáhal realizovat pilotní projekty s cílem představit a prodat své produkty.
Mnoho kolumbijských univerzit však tento trend mění tím, že stimuluje inovace prostřednictvím vzdělávání a „objevováním“ nových technologií. Kromě výše uvedených importních položek pro sektor zdravotní turistiky patří mezi velmi žádané technologie například chirurgické, stomatologické a veterinární nástroje, ortopedická zařízení, naslouchátka, diagnostická zobrazovací zařízení, laboratorní vybavení, ultrazvuky, mamografy, kardiovaskulární zařízení, zařízení pro jednotky intenzivní péče, kardiologie, neurologie a onkologie, vybavení pro modernizaci nemocnic.
Data o zdraví mají být v systému digitálních složek občana
Digitalizace státu je jednou z hlavních priorit minulé i současné kolumbijské vlády. Ve zdravotním sektoru se jedná o dvě oblasti. První z nich je digitální evidence pacientů. Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem informatiky představilo desetiletý Plán digitální transformace a interoperability zdravotnictví pro roky 2021 až 2031.
Dlouho odkládanou digitalizaci tohoto sektoru rozpohybovala pandemie nemoci covid-19. Mezi primární cíle této iniciativy patří myšlenka elektronické lékařské knihy. Pilotní projekt se provádí v hlavním městě a okolních obcích departmentu Cundinamarca. Počítá s tím, že postupně budou zdravotní údaje Kolumbijců spadat pod jeden nástroj, který obsahuje standardizované údaje, aby výsledná databáze byla efektivní pro každého aktéra v systému.
Přitom je velký důraz kladen na kybernetickou bezpečnost a jednoduchou správu dat. Podle vlády je tento krok klíčový pro dosažení interoperability v celém plánu digitální vlády. Stěžejním úkolem tohoto projektu je tedy včlenit všechny subjekty zdravotního sektoru a integrovat tato data do takzvané „digitální složky občana“.
V současnosti je celostátně do pilotního projektu připojeno necelých 600 zdravotnických subjektů a různé sektory vlády. První dokončená implementovaná procedura v systému je digitální potvrzení o očkování proti covidu-19. Metou je postupné zapojení do této infrastruktury všech zdravotnických zařízení v Kolumbii.
Telemedicína chce přivést zdravotní péči i do nejodlehlejších regionů
Druhou oblastí digitální transformace a velkou výzvou místního zdravotnictví je implementace telemedicíny v zemi. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví aktuálně pouhá 4,2 procenta autorizovaných poskytovatelů zdravotní péče v zemi nabízí telemedicínu, a to přibližně v 370 obcích Kolumbie.
Navíc existuje propastný rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem, protože 90 procent telemedicíny provozují soukromé subjekty. V plánu rozvoje zdravotního sektoru pro roky 2021 až 2031 se vláda zavázala telemedicínu zpřístupnit svým občanům především v odlehlých částech země.
České firmy by v této otázce mohly nabídnout řešení umožňující vzdálený přístup na hůře dostupná místa nebo aplikace pro komunikaci mezi lékaři a pacienty. Další příležitostí je tvorba unifikovaných databází a či ochrana osobních dat proti zneužití.
