Na Expu v Ósace zazáří český pavilon v podobě skleněné spirály

Soutěž o návrh českého národního pavilonu pro Světovou výstavu v roce 2025 vyhrál koncept využívající sklo jako tradiční produkt. Teď se chystá výběrové řízení na zhotovitele stavby, jejíž rozpočet může dosáhnout ke 150 milionům korun. Má ambici zařadit se k nejkrásnějším expozicím Expa.

Český pavilon na chystané Světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace by mohl zazářit. Doslova. Odborná porota soutěže vyhlásila vítěze výběrového řízení na architektonický návrh. Vyhrál společný koncept společností Apropos Architects a Lunchmeat Studio. „Na výstavě se očekává více než 80procentní účast japonských návštěvníků. K vítěznému projektu jsme si řekli, že by v Japonsku mohl zazářit českým sklem, tedy něčím, co tam českou zemi reprezentuje,“ uvedla předsedkyně poroty, architektka Eva Jiřičná.

Pavilon bude mít tvar velké skleněné spirály, která se bude obtáčet kolem centrálního auditoria. Ponese název Sochání vitality. „Říkali jsme si, že nemůžeme Japonsku konkurovat v technologiích či třeba gastronomii. Zvolili jsme téma vitality. Společnost stárne a vitalita nespočívá jen ve fyzické formě, ale je důležité udržovat si i tu vitalitu vnitřní,“ uvedla k symbolice vítězné koncepce její spoluautorka Tereza Šváchová. Pojetí pavilonu tak koresponduje s celkovým tématem Expa, které zní „Navrhujeme budoucí společnost pro naše životy.“

Architektka Nikoleta Slováková ze studia Apropos Architects uvádí, že fasáda českého pavilonu bude vytvořena z tabulového spékaného skla. „Řemeslné zpracování skla na českém území má nesmírnou tradici a jeho využití nám logicky zapadlo jak do tématu světové výstavy, tak do námi zvoleného tématu vitality. Jako společnost se budeme dožívat vyššího věku v plné síle. K posílení vnitřní vitality si potřebujeme uvědomovat i společenské a kulturní hodnoty, neustále si je připomínat a posilovat. Proto pavilon ze dřeva a skla, řemeslně a kreativně pojatý, naplněný českým umem a kreativitou. Ve tvaru dynamické spirály jako té nejideálnější cesty,” shrnuje Slováková.

Pavilon by mohly navštívit až dva miliony lidí

Podle předsedy České komory architektů a člena poroty Jana Kasla by mohlo jít na Expu o jeden z nejlepších pavilonů, který nezapadne i právě díky použití skla jako materiálu . „Japonci tradičně stavějí ze dřeva, výstava bude samé dřevo. Proto nakonec ve výběrové soutěži o český pavilon vyhrálo sklo.“

S tím souhlasí také generální komisař české účasti Ondřej Soška. „Byl to jediný návrh, který intenzivně s tematikou skla pracoval. Cenu stavby určí veřejná soutěž o zhotovitele. Aktuálně pracujeme s částkou kolem 120 až 150 milionů korun. Bude to samozřejmě výzva v situaci, kdy rostou ceny všeho nejen v Česku, ale i v Japonsku,“ konstatuje Soška.

Pavilon by měl být reálně dostavěn na počátku roku 2025, aby stihli organizátoři připravit i interiér na otevření Světové výstavy 13. dubna téhož roku. Expo pak bude trvat šest měsíců. „Náš odhad je, že českou expozici navštíví celkově jeden a půl až dva miliony lidí. To znamená průměrně asi 10 tisíc návštěvníků denně, takže takovému náporu bude muset pavilon stačit,“ vysvětluje Soška. Celkově by mohlo Expo v Ósace navštívit až 30 milionů lidí.

Podle jednoho z členů poroty architekta Balasze Bognara, který má zkušenosti i s japonským trhem, tam panuje o Česku solidní povědomí a do zájmu o českou expozici se to promítne. „V japonském kontextu byste se nikdy neměli podceňovat. Japonci znají Muchu, Dvořáka, české sklo. Byli byste překvapeni, jaké mají povědomí o české kultuře,“ zdůrazňuje Bognar.

Výběr byl tentokrát ve veřejné soutěži, zájem předčil očekávání

Poprvé po více než 20 letech byl návrh pavilonu vybrán nikoli formou přímé zakázky od Kanceláře generálního komisaře české účasti, nýbrž v otevřené veřejné soutěži. Zájem architektů překonal očekávání. „Přihlásilo se 38 návrhů. Když mi to řekli, málem jsem spadl ze židle, protože to jsme opravdu nečekali,“ přiznal Soška.

„Když jsme dělali interní sázky v organizačním týmu, tak jsme tipovali něco mezi osmi a dvaceti projekty,“ ilustruje tisková mluvčí české účasti Jana Kohoutová. „Ve veřejné soutěži byla podoba národního pavilonu vybrána naposledy při Světové výstavě v Hannoveru v roce 2000,“ podotýká.

Předseda České komory architektů Jan Kasl ocenil, že se nyní organizátoři k výběru formou veřejné soutěže vrátili. „Ukázala, že to není přehnaně drahé ani přehnaně složité a dlouhé. Je to nejférovější způsob, jak vybrat,“ podotýká Kasl.

Projekty, které se umístily na prvních čtyřech místech, získaly finanční odměnu. Za první místo to je 500 tisíc korun, za druhé 400 tisíc a za třetí 200 tisíc korun. Autoři návrhu, který získal speciální cenu poroty, dostanou 100 tisíc korun.

Druhý skončil les, třetí zahrada, zvláštní cenu má houba

Návrh pavilonu bude muset být schválen také Japonci. Pokud by z jakéhokoli důvodu nakonec nemohl být realizován, může generální komisař využít další návrhy, které skončily na druhém či třetím místě.

Na druhé příčce se umístilo pražské studio A69 – Architekti se svým konceptem „procházka lesem vertikál“. Podle studia má Česko oproti Japonsku náskok v industrializaci a přechodu z industriální do postindustriální epochy. Autoři proto tematizovali to, jak se změnil volný čas, který mohou lidé věnovat rodině a koníčkům. A symbolem je právě ten les, kam lze jít třeba s rodinou na procházku nebo sbírat borůvky.

Třetí se umístil návrh libereckého architektonického studia Mjölk, kterému byla pro změnu inspirací zahrada, tedy představení České republiky jako zahrady.

Speciální odměnu poroty pak získalo studio Plus One Architects, které představilo originální pojetí pavilonu ve tvaru houby.

Celkový rozpočet je půl miliardy korun

Na českém výstavním pavilonu se tedy začíná pracovat, k dalším krokům přípravy české účasti nyní bude patřit oslovení českých vystavovatelů a spolupracujících firem. V září chce proto generální komisař zahájit roadshow po jednotlivých českých krajích, kde koncept české účasti představí místním lidem a firmám.

Celkový rozpočet české účasti počítá s částkou zhruba půl miliardy korun. „Do Ósaky nejedeme s nějakým malým rozpočtem. Máme ho v korelaci s podobně velkými zeměmi, jako jsou Nizozemsko nebo Švýcarsko,“ uvádí Ondřej Soška. Vláda poskytne české výpravě víc než 290 milionů korun. Další část rozpočtu by měla pocházet od soukromých firem, organizací a institucí, a to v plánovaném rozmezí 170 až 220 milionů korun.

Tomáš Stingl