Po loňské přestávce se znovu vrátil do Brna Mezinárodní strojírenský veletrh. Představil Digitální továrnu, možnosti vodíku jako pohonu v dopravě nebo využití sítě 5G při rozvoji chytrých měst.
Zatímco loni musel být tradiční MSV v Brně kvůli pandemii zrušen, letošní 62. ročník úspěšně proběhl. Oproti běžným rokům pouze trochu později na podzim, až v druhém listopadovém týdnu. Konal se také na menší rozloze než ročník 2019, některé pavilony brněnského Výstaviště využity nebyly. Oproti obvyklému počtu zhruba 1500 vystavovatelů byl zaznamenán zhruba třetinový pokles. Dalším jevem, který potvrzuje i trend z výstav a veletrhů v zahraničí, je celková nižší návštěvnost, ovšem s vysokým podílem odborné veřejnosti a potenciálních obchodních partnerů. Pořadatelé například omezili pozvánky pro školy s tím, že spíše než na masové výpravy žáků se chtějí soustředit na odbornou veřejnost. Na výstavu nakonec dorazilo asi 35 tisíc návštěvníků.
„Veletrh je v postcovidovém vydání menšího rozsahu, což je dáno objektivními faktory, které jsou důsledkem pandemie. Pro každý veletrh je důležitá rovnováha trhu, spíše určitý převis nabídky nad poptávkou. Nyní tomu tak není. Stále to ale je veletrh reprezentující všechny důležité obory strojírenství,“ říká generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Kuliš. A dodává: „Veletrhu se letos účastní 1 016 firem z 35 zemí.“
Oficiální zahraniční účasti typu „partnerská země“ byly tentokrát nahrazeny mozaikou menších zahraničních účastí a veletržních expozic jako například Slovenska, Rakouska, Francie, Polska, Švýcarska a poprvé také Japonska a špiček jejich strojírenských firem.
Tematicky se veletrh zaměřil na oblasti Průmyslu 4.0. Elektromobilita, vodíkové technologie, smart cities, virtuální realita a mnoho souvisejících oborů tak tvořilo podstatou část aktivit celého týdne a i České národní expozice. Atraktivní součástí veletrhu byla také Digitální továrna. Tu si stejně jako přede dvěma lety mohli návštěvníci projít formou 3D simulace.
„Na letošním MSV se už po druhé v jedné České národní expozici pod značkou Czech Republic: The Country For The Future představilo čtrnáct státních organizací. Nejen firmy tak služby a informace od státu získaly na jednom místě,“ připomněl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Premiérová Česká národní expozice získala stříbrnou medaili na mezinárodní soutěži World Exhibition Stand Awards 2020. Letošní prezentace na ni navázala, a lidé se tak na jednom místě dozvěděli víc o podpoře exportu, 5G sítích, programech ekonomické migrace či vodíkových technologií.“
Medaili získala plazma, která čistí vodu i od estrogenů z antikoncepce
Nejlepší exponáty opět soutěžily o prestižní zlaté medaile MSV. Například nejlepší inovací ve zpracovatelské technologii bylo na veletrhu zvoleno zařízení pro dezinfekci a úpravu kapalin CaviPlasma. Vystavilo ho Vysoké učení technické v Brně – Fakulta strojního inženýrství. Nová technologie dokáže dočišťovat vodu pomocí nízkoteplotního plazmatu. CaviPlasma tak umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy, jako jsou sinice a bakterie.
Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody. „Máme postavena tři tato zařízení různých velikostí. Všechna jsou odzkoušená a máme potvrzeno, že náš princip funguje stejně dobře v malém i velkém měřítku, což je pro využití v praxi zásadní. Aktuálně zvládáme desítky metrů krychlových vody za hodinu, což už není jen akademická záležitost, ale zařízení průmyslově využitelné,“ ujišťuje Pavel Rudolf z Energetického ústavu FSI VUT.
Odborná komise udělila vedle této medaile další pět hlavních cen inovativním exponátům plus zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy – tu si převzal profesor Štefan Kassay. Zlatou medaili za inovaci výrobního stroje získaly Slovácké strojírny za multifunkční hrotovou brusku BUD 100/7000 MULTI.
V kategorii inovace v automatizační technice a Industry 4.0 uspěla společnost Misan s exponátem Okuma Armroid. Ve stejné kategorii získala medaili také firma Stoba & Optisolutions s exponátem Al-Inspector.one.
Firma 4dot Mechatronic Systems získala zlatou medaili za senzor přetvoření 4dot SM, který soutěžil v kategorii inovace komponentů ve strojírenství.
V kategorii inovace v transportu a logistice zvítězila firma Beckhoff Automation s exponátem Xplanar.
Auto, které zkoumá řidiče
Odborníci z Ústavu soudního inženýrství VUT představili auto využívané pro výzkum chování řidičů. Moderní vůz s celou řadou asistenčních prvků je rozšířený například o kamerové systémy přímo v kabině vozu, eye tracking sledující pohled řidiče a snímače dalších fyziologických funkcí, jako je pulz, svalová tenze, vodivost kůže a další.
Data z něj využívají studenti i odborníci. „Lidský faktor je pro nás stále velká neznámá. Sice už jsme dělali nějaká měření na simulátoru, ale i kdyby byl sebelepší, pořád řidič sedí v místnosti, a to má s reálnými podmínkami v běžném provozu jen málo společného,“ naznačil výhody měření přímo v terénu Martin Bilík z VUT. „Dokážeme sledovat chování řidiče a jeho fyziologické funkce, co se děje v kabině vozu i před vozidlem. Tolik sjednocených snímačů nemá k dispozici nikdo jiný. Díky tomu můžeme lépe analyzovat chování řidiče, takže například víme, jak reaguje, když mu nenadále vstoupí chodec do vozovky,“ doplňuje jeho kolega Michal Belák z Odboru znalectví ve strojírenství, analýz dopravních nehod a oceňování motorových vozidel.
Na síť 5G půjdou dotace
Jak se daří první pětici českých měst implementovat principy smart cities za pomoci 5G sítí, jak v tom pomáhá stát a jaké možnosti nabízí sítě nových generací českým městům v jejich rozvoji? O tom se mluvilo na 5G semináři, který se uskutečnil v České národní expozici.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko uvedl, že se blíží finanční podpora rozvoje v této oblasti. „Počítáme s tím, že 1,1 miliardy korun půjde na podporu vývoje a nasazování aplikací sítí 5G, a první menší výzva je připravována na začátek roku 2022 pro demonstrativní projekty měst.“
Zavádění 5G sítí v ČR pokračuje, pilotní projekty pro lepší život obyvatel postupně realizuje Bílina, Jeseník, Karlovy Vary, Plzeň i Ústí nad Labem, tato města zvítězila v soutěži „5G pro 5 měst“. Z Národního plánu obnovy je tak v Plzni v přípravě projekt autonomní tramvaj – rozvoj polygonu s podporou 5G a například v Ústí nad Labem se počítá se zvýšením dopravní bezpečnosti v ulicích a monitoringem bezpečnosti účastníků silničního provozu, respektive s rozvojem polygonu U SMART a využitím technologií LiDAR a analýzy obrazu.
„Je předpoklad, že do roku 2035 bude ve světě prostřednictvím 5G sítí vyprodukováno zboží a služby o hodnotě 13,2 bilionu dolarů a vznikne přes 22 milionů pracovních míst,“ připomíná náměstek ministryně místního rozvoje pro regionální rozvoj David Koppitz.
Chytrá výhybka se sama dobíjí z vibrací projíždějícího vlaku
Součástí expozice VUT byla nová chytrá výhybka z Fakulty stavební. Zatímco dnes se několik desítek tisíc výhybek v české železniční síti musí kontrolovat přímo na místě v jakémkoliv počasí, do budoucna by mohla rutinní práci zastat čidla a umělá inteligence. Snímače by dokázaly upozornit na horší kondici výhybky ještě předtím, než by byla potřebná nákladná oprava a zastavení tratě. Zároveň by se čidla dokázala sama dobíjet z vibrací vzniklých při průjezdu vlaku. „Umělá inteligence bude data zpracovávat a říkat, jestli je výhybka v pořádku, jestli se v ní děje něco hodného pozornosti, a případně označí výhybky, které vyžadují okamžitý zásah,“ připodobňuje systém k semaforu Otto Plášek, vedoucí Ústavu železničních konstrukcí a staveb.
Chystají se první tři vodíkové plnicí stanice
Vodík – cesta k transformaci hospodářství, tak se jmenoval blok věnovaný možnostem rozvoje „vodíkových měst a údolí“ a průmyslové aplikace vodíkových technologií například v oblastech mobility, jeho distribuce a logistiky nebo v samotném výzkumu. „Naší prioritou je v tuto chvíli využívat vodík zejména v dálkové nákladní dopravě, autobusové dopravě a také pro osobní vozidla. Začátkem příštího roku by tak měly být v ČR otevřeny první tři vodíkové plnicí stanice,“ říká zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart.
Na vodík sázejí při svém rozvoji některé regiony. Jde například o Ostravsko. „Zabýváme se vodíkem od roku 2017, kdy jsme ho zapojili do strategického rozvoje kraje,“ říká vedoucí odboru energetiky, průmyslu a chytrého regionu Moravskoslezského kraje Karin Černá. „Usilujeme o nastavení podmínek a seskupení stakeholderů, aby vodíkové údolí v Moravskoslezském kraji vzniklo co nejdříve. V roce 2023 by mělo vyjet prvních pět ostravských vodíkových autobusů a v roce 2024 by jich mělo jezdit po kraji deset,“ dodává.
Podobný projekt se chystá na severu Čech. „Pro nás je vodík důležitá systémová inovace, něco, co může změnit strukturu ekonomiky našeho kraje, který prochází poměrně dramatickou dekarbonizací,“ říká RIS3 manažer Ústeckého kraje Zdeněk Hušek. „Chystáme například projekt vodíkových autobusů a připravujeme také vodíkovou strategii regionu, která napoví, jakým směrem bychom se měli dál ubírat,“ doplňuje.
Vodík se plánuje nasadit tam, kde je to vzhledem k ceně nejefektivnější. Proto nejdřív v dopravě a poté, v návaznosti na pokles ceny, v energetice a také jako chemické suroviny a zdroje tepla v průmyslu. Vodíková strategie ČR zdůrazňuje rozvoj technologií, které by mohly pomoci transformaci českého průmyslu.
„Kapesní“ systém osvětlení je řešením pro malá letiště
Mezi novinky z Fakulty strojního inženýrství (FSI) VUT patřil mobilní systém osvětlování MoLiS. Ten má pomoci malým letištím, jejichž technika dožívá. Dá se složit do vozíku, zapřáhnout za osobní auto a kamkoliv odvézt. Systém vyvinula firma Transcon Electronic Systems ve spolupráci s Leteckým ústavem FSI. MoLiS by mohl na malých letištích nahradit zastaralé systémy, využití ale najde i jako záložní soustava pro velká letiště nebo v případě, že je potřeba připravit přistávací dráhu v místě, které jako letiště běžně neslouží.
Na rozdíl od zahraničních osvětlovacích soustav tohoto typu není český systém napájen z baterií nebo solárních panelů, ale prostřednictvím kabelového rozvodu. „Chtěli jsme, aby údržba systému byla pro malá letiště co nejjednodušší, a údržba baterií se nám zdála příliš náročná. Z důvodu co nejnižších nároků na elektrický generátor sloužící pro napájení systému využívá naše řešení v co nejširší míře LED technologie,“ vysvětluje Jiří Chlebek z Leteckého ústavu. Po rozbalení a instalaci osvětlovacího systému tak má letiště k dispozici kompletní osvětlení pro noční provoz letadel.
Na národním stánku nabídlo služby společně 14 státních institucí
Stejně jako v roce 2019 koordinovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tentokrát společně s Českou exportní bankou, přípravu České národní expozice – The Country For The Future. Myšlenkou národního stánku, ve kterém se prezentovalo kromě MPO dalších 13 státních institucí, je One-Stop-Shop, kde na sebe jednotlivé služby navazují, doplňují se a návštěvníkům usnadní celkovou orientaci v nabídce státu. Na jednom místě tak firmy mohly najít podporu státu ve všech fázích životního cyklu produktu.
Video:
Ohlédnutí za Mezinárodním strojírenským veletrhem 2021
Společná národní expozice je také prostorem, kde dochází k dialogu a získávání aktuální zpětné vazby, podle níž lze nastavovat parametry konkrétních služeb. Důležitá je také diskuze s firmami o jejich zájmech v EU a z toho vyplývajícím nastavování politik EU, podmínek na vnitřním trhu a prioritách v rámci společné obchodní politiky. To je důležité zvláště nyní v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v EU.
Z akcí, které se na expozici uskutečnili, lze jmenovat už zmiňovaný blok na téma 5G pro Průmysl 4.0 & Smart Cities, který se věnoval rozvoji a průmyslovému využití sítí páté generace, digitalizaci a modernizaci našeho průmyslu. Pozornost byla věnována nejen digitálním technologiím, ale obecně všem inovativním řešením podporujícím rozvoj sídelních útvarů, jejíchž klíčovým momentem je udržitelnost.
Historie veletrhu
Počátky moderního brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu sahají do roku 1959, kdy proběhl jeho první ročník. Zprvu byly na tomto veletrhu zastoupeny i další sektory, příkladem jsou petrochemie, textilní průmysl či automobilový průmysl. Postupně však získal MSV v Brně takovou prestiž, že bylo nutné jednotlivé obory vyčlenit a uspořádat pro ně samostatné výstavy. Od roku 1959 až do roku 2019 nedošlo k jedinému přerušení veletržní tradice. Až pandemie covidu znemožnila v roce 2020 poprvé v historii konání akce.
Další aktivity představila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová. „Na veletrhu jsme informovali o nové proexportní platformě City For The Future, která sdružuje českou nabídku na poli Smart Cities a prezentuje ČR jako vysoce inovativní zemi. Souběžně s tím vznikla v rámci agentury CzechTrade exportní aliance Prvky pro Smart City, kterou chceme podpořit konkrétní obchodní a marketingové aktivity českých výrobců. Aliance cílí na dodávky zejména pro menší a střední sídelní útvary do 100 tisíc obyvatel.“
Tradičně populární Meeting Point CzechTrade – konzultační den pro české exportéry – připravila agentura CzechTrade. Zástupci více než stovky podniků se zúčastnili přes čtyři stovky konzultací s celkem pětatřiceti řediteli zahraničích kanceláří CzechTrade.
Národní stánek dále zpestřily expozice nově zformované Smart cities aliance, která prezentovala technologie a dodavatele pro chytrá města, Virtual lab, která představila technologie pro průmyslové aplikace rozšířené a virtuální reality, a v neposlední řadě také propojení s probíhajícím Czech space weekem, zajišťované Ministerstvem dopravy společně s agenturou CzechInvest.
