Ambiciózní vize cirkulárního hospodářství má v následujících letech zcela proměnit Nizozemsko. K cílům patří stoprocentní recyklace plastů, opakované používání textilií nebo snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Nizozemci jsou zvyklí důsledně recyklovat odpad a nádoby pro tříděný sběr jsou široce dostupné, jako třeba na této ulici v Haagu.

Prioritou Nizozemska je přechod na cirkulární ekonomiku, ve kterém hraje velmi důležitou roli zpracovávání odpadu. Konkrétně se země snaží o využití biomasy jako cirkulárního materiálu, o opětovné použití plastů i vytváření nových primárních surovin z odpadu.

Nizozemsko je členem Platformy pro urychlení cirkulární ekonomiky (PACE), do níž je zapojeno více než 40 zemí. Je také evropským lídrem v oblasti recyklace, ale protože odpad není řádně separován, velké množství se stále spaluje nebo se používá jen k aplikacím nízké kvality, jako jsou například silniční patníky.

Podle zjištění z poslední zprávy o integrovaném oběhovém hospodářství (ICER) z konce loňského roku bylo zatím dosaženo malého pokroku v naplnění cíle, že nizozemská ekonomika bude plně cirkulární do roku 2050. Klíčové je, aby produkty byly navrženy tak, aby podporovaly vysoce kvalitní recyklaci, dlouhodobější používání a omezené využívání nových surovin.

Realita je zatím za ambiciózními cíli ve zpoždění

Jak se podle zprávy liší plány oproti realitě? Nesoulad je mezi ambiciózními cíli a zavedenými politikami. Nestačí se zaměřit jen na dobrovolné dohody, jako je Pakt plastů a podporu experimentálních projektů, ale je nutné směřovat k delšímu a opakovanému používání surovin a produktů. Několik trendů ve využívání surovin jde špatným směrem. Vláda nedosáhne svého cíle snížit spotřebu abiotických (neživých) surovin na polovinu do roku 2030.

Kreativně naložila s odpadem v Nizozemsku umělkyně Caroline Dima, která vytvořila na pobřeží z 10 tisíc plastových lahví sochu velryby. 

Ze zprávy také vyplývá, že množství spáleného a skládkovaného odpadu v Nizozemsku vzrostlo. Vzrostla i rizika dodávek kritických surovin pro nizozemskou ekonomiku, což má dopad na technologii obnovitelných zdrojů energie a v posledních letech navíc přibývá plastových obalů a snižuje se životnost nábytku a oděvů.

Co zpráva ICER doporučuje za opatření? Je nutné zajistit vysoce kvalitní recyklaci, snížit dovoz strategických surovin, případně zajistit opětovné užití strategických surovin ze stávajících produktů. Současné produkty často nejsou navrženy s ohledem na budoucí využití materiálů. Cirkulární design výrobků je předpokladem budoucí dostupnosti druhotných materiálů. Bude zapotřebí nová těžba v Evropě, aby bylo k dispozici dostatek surovin pro energetickou transformaci.

Globální spotřeba surovin se podle zprávy za posledních 50 let ztrojnásobila a do roku 2060 se ještě zdvojnásobí. Těžba a zpracování surovin tvoří polovinu celosvětových emisí skleníkových plynů a ztráty biologické rozmanitosti na zemi.

K cirkulární ekonomice mají vést čtyři cesty

V novém Národním programu cirkulární ekonomiky vidí nizozemská vláda čtyři způsoby, jak co nejrychleji přejít na cirkulární ekonomiku. V tom spočívají mimo jiné i i příležitosti pro české firmy.

První cestou je snížení spotřeby surovin, sdílení věcí, efektivní výroba. Druhou je náhrada surovin. Tedy používání udržitelných, obnovitelných a široce dostupných surovin, pokud je to možné. Například jde o výrobu biomasy (suroviny vyrobené z rostlin, stromů a odpadu z potravin). To učiní Nizozemsko méně závislým na fosilních zdrojích a zlepší životní prostředí.

I díky respektu k principům cirkulární ekonomiky uspěly v Nizozemsku slunečníky od firmy Montis. Přečtěte si příběh průkopníka reklamního tisku

Třetím způsobem je prodlužování životnosti produktů a tím zpomalení poptávky po nových produktech a nových surovinách. A čtvrtým přístupem je vysoká úroveň zpracování. Lze recyklovat materiály a suroviny tak, aby z nich mohly být vytvořeny nové produkty. To znamená, že méně odpadu končí na skládkách nebo je spalováno. A zvyšuje to nabídku udržitelných surovin.

Příležitosti pro české firmy jsou v obalech, potravinách i stavebnictví

Pro české dodavatele přináší úsilí Nizozemska o větší ekologičnost šance například v oblasti obalů. Ty by měly být primárně vyráběny z druhotných surovin. Všechny obaly by měly být vhodné pro vysoce kvalitní recyklaci na konci své životnosti.

Pro výrobce textilu budou platit pravidla UPV (rozšířená odpovědnost výrobce). To znamená, že výrobce musí splňovat pravidla pro omezení mikroplastů v životním prostředí. Cílem je v roce 2025 uvést do provozu pokračování prvního programu Cirkulární textil s důrazem na opakované používání a snížení spotřeby. Program se zaměří na výrobu a spotřebu s důrazem na odstranění rychlé módy.

Výzvou zůstává v Nizozemsku zejména recyklace plastů.

Další příležitostí je využití nových organických materiálů (biomas), které budou zahrnuty do půdy pro zvýšení kvality a imunity půdy. U potravin se čeká přechod k alternativním proteinům.

Příležitosti jsou pro biologické a biologicky rozložitelné plasty jako alternativy k fosilním plastům. Samostatný sběr plastového odpadu je v současné době aktuálním tématem. Nicméně recyklace plastů v Nizozemsku je stále problémem ve srovnání s recyklací jiných materiálů.

V průmyslové výrobě probíhá přechod od fosilních k obnovitelným surovinám a od těch „kritických“ k obecně dostupným. Ve stavebnictví je příležitost pro inovativní firmy zaměřené na úspory energie, snížení emisí CO2 a omezení používání surovin.

Vize nizozemské vlády? V půlce století plná cirkulace plastů

Pokud to bude technicky možné, chce nizozemská vláda docílit stavu, kdy budou do roku 2050 stoprocentně obnovitelné (recyklované a biologicky rozložitelné ) plasty používány bez jakéhokoli škodlivého vlivu na životní prostředí. Budou držet svou hodnotu a budou navrženy v konceptu cirkulárním systému.

Podle strategie v oblasti cirkulární ekonomiky by mělo dojít ke snížení používání primárních surovin u obalů, menšího používání nadměrných balení a normou budou opakovatelné obaly. Pokud to bude možné, obaly budou vyrobeny ze sekundárních, recyklovaných a biologicky udržitelných surovin. Dojde také k postupnému vyřazení škodlivých látek a přísad ve všech obalech. Všechny obaly budou vhodné pro kvalitní recyklaci na konci životnosti. Na obalech bude jasná informace, z čeho se skládají a jak jej třídit. Bude velký tlak na vývoj nových technologií třídění odpadu a bude se klást důraz na zvýšenou efektivitu oběhu zálohovaných obalů.

Martina Paříková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Benelux

Další články