V srdci indonéského souostroví roste nové hlavní město Nusantara. Postupně se tam přesunou úřady z přetížené Jakarty. V metropoli budoucnosti uprostřed tropické přírody mají být dvě třetiny všech ploch zalesněny a centrální dispečink bude ovládat chytrou dopravu s drony a auty bez řidičů.


Prvním symbolem Nusantary se hned stal impozantní prezidentský palác, který má připomínat mýtického krále ptáků Garudu.

Sen Indonésie o nové metropoli, které se stane zároveň vzorem města budoucnosti, se začíná naplňovat. Země dokončila první fázi výstavby Nusantary. Místo pro ni bylo vybráno na Kalimantanu – tak se nazývá indonéská část tropického ostrova Borneo. Do roku 2045 tam má vyrůst za 32 miliard dolarů sídlo nejen pro vládu země, ale také až pro 1,9 milionu obyvatel.

Už letos se tam postupně přesouvají některé vládní úřady a asi osm tisíc pracovníků ministerstev ze stávajícího hlavního města Jakarty. To leží na sousedním ostrově Jáva a s 12 miliony obyvatel trpí přelidněností, dopravními zácpami, smogem a znečištěním životního prostředí. Navíc se kvůli zvyšování hladiny světového oceánu a podmáčenému podloží Jakarta v podstatě pomalu potápí do moře.

Vznikne rovnou trojměstí

Nové hlavní město tak Jakartě uleví a navíc trochu vyváží nerovnoměrné rozložení populace v Indonésii. Ta je s 283 miliony obyvatel čtvrtou nejlidnatější zemí světa. Ale přestože velmi rozlehlý indonéský archipelag zahrnuje víc než 17 tisíc ostrovů, polovina celé populace země je zatím soustředěna na jediném ostrově, právě na Jávě.

Projekt nová metropole tedy naopak přiláká víc lidí i na Kalimantan. Zároveň leží lokalita v symbolickém středu celého souostroví. Už název odráží snahu o vybudování metropole, který bude souhrnně reprezentovat nesmírně různorodou zemi. Celý název zní Ibu Kota Nusantara – tedy prostě „hlavní město Nusantara“. Ono slovo Nusantara je přitom historickým označením indonéského souostroví a Malajského poloostrova.

Nusantara vyrůstá v geografickém středu velmi rozlehlého indonéského souostroví, které se od východu na západ táhne v délce víc než pěti tisíc kilometrů.

Ve skutečnosti má ovšem na vybraném místě vyrůst vlastně trojměstí. Pro samotnou Nusantaru, která bude hlavně prostorem pro vládní úřady a prezidentský palác, v těsném sousedství vytvoří ještě rezidenční zázemí města Balikpapan a Samarinda. Dohromady má trojměstí pojmout asi čtyři miliony lidí.

Město má mít sto procent obnovitelné energie a nulovou uhlíkovou stopu

Nová metropole je budována hlavně v duchu dvou přístupů – má být chytrá a ekologická. Důsledky obrovského projektu pro životní prostředí jsou nejcitlivějším tématem. Právě Kalimantan se totiž stal v posledních letech symbolem ekologické katastrofy. Ostrov ležící přesně na rovníku se proměnil na mnoha místech v zelenou poušť, když původní deštný prales s obrovskou druhovou pestrostí zemědělské firmy vypalují a místo toho sázejí monokulturní plantáže olejových palem.

I proto vzbudil plán vybudovat uprostřed tropické přírody nové trojměstí obavy ekologů. Autoři projektu ale naopak zdůrazňují jeho udržitelné pojetí. Nusantara má mít plochu čtvrt milionu hektarů, z toho ale jen čtvrtina bude zastavěná. „Přes 75 procent vládní zóny zůstane zelených. Každý obyvatel města bude moci snadno během 10 minut dosáhnout nějakou zelenou rekreační oblast,“ uvádějí webové stránky projektu jeden z klíčových principů, na nichž celé pojetí stojí.

Desetina plochy metropole má sloužit pro zemědělské účely a akvakulturní produkci ryb. „Obnovitelné zdroje poskytnou 100 procent energie, které bude Nusantara potřebovat. Do roku 2045 projekt dosáhne úrovně nulové uhlíkové stopy,“ slibuje se v dalším bodu, na nichž projekt stojí.

Typickým obrazem z Nusantary se mají stát rezidence obklopené zelení a propojené vysutými chodníky pro pěší.

Chytré má být žití i doprava

Nusantara má zároveň využívat moderní technologie a celý urbanistický koncept od začátku stojí na vizi chytrého města. Ta zahrnuje jak digitální komunikaci s úřady, tak třeba veřejnou dopravu. „Chytrá doprava představuje systémy, které monitorují stav dopravní situace ve městě v reálném čase a dle aktuální situace dopravu koordinují. Pro obyvatele města by služby integrované veřejné dopravy měly být jednoduše přístupné v aplikaci pro chytré telefony, v jejímž rámci mohou zakoupit jízdné, naplánovat svou cestu či najít volná parkovací místa,“ uvádí ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie Ivan Kameník, který zpracoval analýzu, jaké šance přináší projekt nové metropole zahraničním firmám včetně českých dodavatelů.

Základní princip, podle nějž je plánovaná hromadná doprava v nové metropoli, je cíl v podobě nulové uhlíkové stopy.

Ivan Kameník zároveň podotýká, že systémem dopravy v Nusantaře počítá i s autonomními dopravními prostředky, s drony a s leteckými aerotaxíky o kapacitě pět osob. Všechny dopravní prostředky budou elektrifikovány a řízeny z centrálního dispečinku.

Propagační výstavy ukazují indonéské veřejnosti jak urbanistický plán města, tak třeba i fungování jeho centrálního dispečinku.

Ivan Kameník dále připomíná, že koncept metropole zahrnuje také „chytré žití“. „V oblasti veřejné bezpečnosti jsou to například technologie aplikující umělou inteligenci pro detekci podezřelé činnosti, řízení mimořádných situací či varování obyvatel o přírodních katastrofách.“

Město má podporovat také chytrý průmysl a rozvoj lidských zdrojů. „Pro podporu průmyslu by měla být vytvořena platforma pro malé a střední podniky, jež by jim měla pomoci s provozem, marketingem, prodejem. Součástí je mimo jiné i vytvoření demonstračního centra v podobě živé laboratoře, jež bude sloužit k představení nových technologií za pomocí rozšířené a virtuální reality,“ uvádí Ivan Kameník.

Formálně zatím zůstává metropolí Jakarta

Tradičním centrem byznysu sice zůstane přístav Jakarta, i v Nusantaře se ale celkem logicky bude rozvíjet obchod zejména ve vazbě na rozsáhlý vládní aparát. I úředníci a jejich rodiny potřebují jíst, bavit se, nakupovat běžné zboží. Za samotným indonéským úřednickým soukolím se navíc postupně budou stěhovat – mnohé už v letošním roce – také ambasády dalších zemí, hotely či centrály významných firem. Celkově by se mohla už letos začít počítat populace Nusantary ve stovkách tisíc lidí.

Zatím se do vznikajícího města budoucnosti stěhují hlavně ti Indonésané, kteří se sami podílejí na jeho výstavbě a fungování.

Mnohé instituce ale zatím čekají, až bude změna hlavního města formálně potvrzena i na papíře. To se totiž zatím nestalo. „Přesunu hlavního města Indonésie na Východní Kalimantan, a tedy přesun statutu z Jakarty na nově budovanou Nusantaru je vizí bývalého indonéského prezidenta Joko Widoda. Vzhledem ke zpožděním v budování základní infrastruktury v Nusantaře prezident Widodo před svým odchodem z funkce na konci října nepodepsal prezidentský dekret, kterým by de facto k přesunu statutu hlavního města na Nusantaru došlo,“ vysvětlil Radomír Karlík z českého velvyslanectví v Jakartě.

„Nový prezident Prabowo Subianto se k odkazu Jokowiho přihlásil a podpořil myšlenku přesunu hlavního města. Prezidentský dekret, který by tento krok potvrdil, ale dosud nepodepsal. Jakarta tak nadále zůstává hlavním městem Indonésie,“ shrnuje prozatímní stav situace Radomír Karlík.

Zahraniční firmy mohou využít daňové pobídky a zvýhodněná cla

Pro zahraniční firmy včetně těch českých je každopádně budování Nusantary velkou obchodní příležitostí. Vláda pro investory připravila celou řadu zvýhodnění včetně daňových prázdnin a snížení celních sazeb pro dovážené moderní technologie.

Pro investory jsou možné tři formy investování. Tou první je klasická přímá investice, kterou si zahraniční firma bude řídit sama. Další dvě varianty jdou formou PPP projektů, na nichž bude spolupracovat vláda a vybraná soukromá firma. „Přičemž se liší v tom, zda jsou tyto projekty iniciovány vládou (solicited PPP) či investorem (unsolicited PPP). U vyžádaných PPP vláda sama identifikuje a navrhne projekt, přičemž následně přizve partnery ze soukromého sektoru k výběrovému řízení. Vybraní partneři poté s vládou na projektu úzce spolupracují,“ shrnuje Ivan Kameník s tím, že v tomto přístupu půjde hlavně o projekty klíčové infrastruktury. „V případě nevyžádaných PPP projekt identifikuje a vládě navrhne sám investor. Projekt v tomto případě bude realizován pouze při schválení vládou a za její kooperace,“ dodává.

Kde hledat další informace?

Zájemci o obchodní příležitosti při stavbě nového hlavního města Nusantary i o další exportní šance v jihoasijské zemi se mohou obrátit na ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie Ivana Kameníka na e-mailové adrese ivan.kamenik@czechtrade.cz. Další informace nabízejí také webové stránky agentury.

V první etapě v předchozích dvou letech budovaly město jen domácí indonéské firmy. Nyní ale začíná další fáze, kdy mohou do hry vstoupit i zahraniční firmy. Zájem je obrovský od uchazečů z Číny, Malajsie, Japonska, Indie, USA, Španělska, Německa i dalších zemí EU.

Ivan Kameník podotýká, že se o účast v projektech ucházejí i některé české firmy. Agentura CzechTrade proto připravuje na letošní rok obchodní misi, díky níž se budou moci čeští podnikatelé podívat přímo do budovaného města Nusantary a vytipovat si obchodní příležitosti i kontakty při osobní návštěvě.

Nové hlavní město si už postavili Brazilci, Kazaši či Barmánci

Indonésie není jedinou zemí, která se v moderní éře rozhodla postavit z nuly zbrusu nové hlavní město. Udělalo to již několik států, výsledky ale někdy nebyly příliš uspokojivé.

Nejpodobnějším příběhem je asi vznik nového hlavní města Brazílie. Pod přímočarým názvem Brasília začalo růst v polovině dvacátého století. Motivace pro jeho vznik byla podobná, jaká je dnes u indonéské Nusantary. Do nové jihoamerické metropole se stěhovaly hlavně prezidentovy a vládní úřady, aby bylo odlehčeno předchozímu hlavnímu městu Riu de Janeiro a celkově přelidněné pobřežní oblasti, která zahrnuje i nejlidnatější aglomeraci São Paulo. Zároveň byla lokalita Brasílie zvolena tak, aby ležela více v geografickém středu státu. Na svou dobu mělo mít město novátorské urbanistické pojetí. Veřejné budovy navrhovali slavní architekti, jako byl Oscar Niemeyer. Dodnes ale metropole nevystoupila ze stínu populárních měst na pobřeží a domovem se stala asi „jen“ pro tři miliony obyvatel, zatímco například São Paulo má s aglomeracemi zhruba osmkrát větší populaci.

Mezi další příklady opulentních metropolí, které za obrovských nákladů vyrostly z ničeho na „zelené louce“, ale nikdy úplně nezískaly srdce domácích obyvatel na úkor původního hlavního města, patří také nová metropole Myanmaru nazvaná Neipyijto nebo kazašská Astana.

Nejnověji oznámil snahu vystavět nové sídlo pro vládní úřady Egypt. Aglomerace Káhiry už totiž dávno přestala stačit potřebám více než 22 milionů obyvatel.

Tomáš Stingl

Další články