Jednání podniků v oblasti ochrany životního prostředí, nakládání s daty či respektování práv zaměstnanců. Na tyto i další aspekty se zaměřuje klíčová směrnice OECD, která se letos dočkala aktualizace.
Na ministerské konferenci mezinárodní organizace vyspělých zemí OECD začátkem června byla přijata aktualizace Směrnice OECD pro nadnárodní podniky (dále jen Směrnice), jež je souhrnem nezávazných doporučení pro podniky ohledně společensky odpovědného chování s cílem podpořit udržitelný rozvoj a minimalizovat nepříznivé dopady podnikatelských aktivit.
Směrnice byla přijata již v roce 1976 a pokrývá veškeré klíčové oblasti, jichž se činnost podniků dotýká, jako jsou například lidská práva, práva zaměstnanců, životní prostředí nebo korupce. Za dobu své existence si vydobyla široké uznání jako nejlepší globální standard pro odpovědné chování podniků, a dokonce se stala inspirací pro návrh legislativy Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti.
Aktualizace zahrnula zkušenosti z uplynulé dekády
Předchozí znění směrnice bylo vydáno v roce 2011, přičemž současná aktualizace odráží více než desetiletí nových zkušeností získaných od posledního přezkumu a zároveň reaguje na naléhavé výzvy ze sociální, environmentální a technologické oblasti. K předběžnému návrhu aktualizovaného znění Směrnice měli možnost se vyjádřit zástupci podniků, akademické sféry, neziskových organizací i jednotlivci formou veřejné konzultace. Nové znění bylo v rámci aktualizace přejmenováno na Směrnici OECD pro nadnárodní podniky k odpovědnému podnikatelskému chování.
Dopady na životní prostředí má podnik nejen vyhodnocovat, ale má jim i předcházet
Změny provedené ve Směrnici se dotkly všech jejích 13 kapitol. Nejrozsáhlejšími změnami prošla kapitola věnovaná životnímu prostředí, kde byla doporučení upravena a rozšířena tak, aby byla v souladu s mezinárodně přijatými cíli v oblasti změny klimatu a biodiverzity. Nově jsou například explicitně vyjmenovány oblasti, ve kterých zejména dochází k nepříznivým dopadům činnosti podniků na životní prostředí: změna klimatu, ztráta biodiverzity, degradace půdních, mořských a sladkovodních ekosystémů, odlesňování, znečištění ovzduší, vody a půdy a závadné nakládání s odpady včetně nebezpečných látek.
Pravidla pro podniky jsou zpřesněna v tom smyslu, že nemají pouze vyhodnocovat dopady své činnosti na životní prostředí, ale také provádět souhrnný proces due diligence neboli náležité péče ohledně nepříznivých dopadů jeho činnosti na životní prostředí, a to se zaměřením na dopady, které mohou představovat pro životní prostředí největší riziko. Takovým dopadům by měl podnik předcházet a v případě jejich vzniku řešit nápravu.
Velkou změnou prošly také pasáže o technologiích
Druhou oblastí, kde došlo za poslední desetiletí k obrovskému posunu, na který Směrnice reaguje, jsou technologie. I zde se zavádí doporučení procházet kompletním procesem náležité péče ohledně vývoje, financování, licencí, prodeje a užití technologií včetně sběru a užití dat. Podniky zapojené do vývoje nových technologií by měly předvídat a případně řešit etické, právní, pracovní, sociální a environmentální výzvy vyvolané těmito novými technologiemi a zároveň podporovat odpovědné inovace a zapojit se do dialogu s místními regulačními orgány a zástupci zaměstnanců. V oblasti dat by podniky měly při jejich sběru, sdílení a užití zvýšit transparentnost smluv o přístupu k datům a jejich sdílení a vypracovat interní postupy odpovědné správy dat.
Směrnice je doporučením pro všechny podniky, nejen pro ty státní
Vedle jednotlivých oblastí činností podniků došlo i k aktualizaci obecných pravidel, na nichž jsou doporučení podnikům ohledně odpovědného chování ve Směrnici založena. Vzhledem k tomu, že Směrnice je primárně určena nadnárodním podnikům, a to z důvodu, že právě ty měly největší potenciál ovlivňovat podnikatelské prostředí a posouvat standardy firemní kultury v době, kdy byla směrnice před téměř 50 lety přijata, dochází v aktualizaci ke zpřesnění definice nadnárodního podniku pro její účely. Směrnice umožňuje rozšiřující výklad tohoto pojmu, upřesňuje však zároveň, že hlavními faktory pro posouzení, zda se v konkrétním případě o nadnárodní podnik jedná, by měly být mezinárodní povaha, struktura společnosti a jejích aktivit a v neposlední řadě i obchodní povaha a účel činnosti společnosti. OECD však klade důraz na to, že i když se na ostatní podniky znění směrnice výslovně nevztahuje, bylo by velmi vhodné, aby se všechny podniky na trhu doporučeními směrnice v oblasti náležité péče a odpovědného chování v co nejvyšší možné míře řídily.
Podívejte se na aktualizované znění Směrnice (v angličtině)
Co se týče procesu provádění náležité péče, Směrnice v novém znění upřesňuje, že by opatření, která podnik přijme k provádění náležité péče, měla být založena na míře rizika a měla by být vhodná a přiměřená danému kontextu. Pokud není možné řešit všechny identifikované nepříznivé dopady najednou, měl by podnik provádět opatření nejdříve u nepříznivých dopadů, které považuje za nejzásadnější na základě závažnosti a pravděpodobnosti nepříznivého dopadu.
Náležitá péče zohledňující riziko související s produkty nebo službami podniku by měla zohledňovat známé nebo rozumně předvídatelné okolnosti používání produktu nebo služby v souladu s jejich zamýšleným účelem. Je ale potřeba brát ohled i na rozumně předvídatelné nesprávné použití nebo zneužití výrobku nebo služeb, ze kterého by mohly plynout nepříznivé dopady.
Firmy mají informace o svém zodpovědném chování zveřejňovat
Směrnice obsahovala již od počátku řadu doporučení pro odpovědné chování podniků, která byla nyní relativně rozsáhle aktualizována a v rámci tohoto textu bylo možné uvést pouze několik z významných změn. Pro další je potřeba se obrátit na plné znění aktualizované Směrnice.
Novinkou je však i to, že podnik by měl nyní podle zásad odpovědného chování nejen postupovat, ale také o těchto svých postupech zveřejňovat informace. Dosud se kapitola zveřejňování informací soustředila na otázky obchodní povahy, nově se k nim přidávají i otázky odpovědného chování podniků. Podniky by měly zveřejňovat metodiky, které se týkají závazků postupovat podle principů a standardů obsažených ve Směrnici a plánů pro implementaci náležité péče v rozsahu doporučeném Směrnicí.
Aktualizované znění Směrnice by mělo v konečném důsledku přinést podnikům lepší a jasnější návod, jak reagovat na složité výzvy dnešního světa a nezatěžovat v rámci své podnikatelské aktivity svět a společnost více, než je nezbytně nutné.
