Kontroverzní prezident může ve volbách čelit staronovému konkurentovi exprezidentovi Lula da Silvovi. Oslabující brazilská měna komplikuje pozici evropských vývozců na největším jihoamerickém trhu.
Nejnovější průzkum veřejného mínění z letošního července ukazuje, že nespokojenost obyvatel Brazílie s vládou prezidenta Bolsonara je na svém historickém maximu. Celkem 56 procent Brazilců považuje jeho vládu v souvislosti s pandemií koronaviru za špatnou až velmi špatnou. Opačný názor zastává 22 procent lidí. Z průzkumu vyšli lépe guvernéři regionálních vlád, jejichž počínání schvaluje 40 procent Brazilců oproti nespokojeným 27 procentům.
Bolsonarovi, který proslul svými výroky o covidu jako o „chřipečce“, je také přičítán největší podíl na covidové krizi v zemi. Ani Brazílii se navíc nevyhnuly netransparentní nákupy zdravotnických ochranných prostředků nebo incidenty související s nedostatkem kyslíkových bomb v regionu Amazonas, dlouhodobá propagace lékaři nedoporučovaných přípravků proti nemoci covid-19, problémy s nákupy vakcín a v neposlední řadě pomalá vakcinace. Ustavena byla parlamentní vyšetřovací komise za účelem prošetření odpovědnosti některých vládních představitelů za kritickou sanitární situaci.
Roste podíl armády na moci
Současná brazilská vláda během Bolsonarových prvních tří let doznala značné proměny. Byli do ní průběžně dosazováni členové armádních složek, přičemž jejich počet v exekutivě se téměř zdvojnásobil. Z 22 ministerstev jich devět ovládají politici s armádní minulostí a příslušníci bezpečnostních složek státu se těší hojnějším benefitům. Překvapivě však mezi hlavou státu a dosazenými armádními zástupci nepanuje absolutní shoda a veřejnost již byla z důvodu neshod s prezidentem svědkem demise ministra obrany, kterou podpořilo několik významných velitelů. Diskutuje se o tom, zda by armáda v případě nepříznivého volebního vývoje podpořila Bolsonarův pokus o převrat. Ten totiž s touto myšlenkou veřejně koketuje. Například v lednu 2021 pronesl, že kdo rozhoduje, jestli bude lid žít v demokracii, nebo v diktatuře, je jeho armáda.
Předvolebním průzkumům vévodí exprezident Ignácio Lula da Silva, který je s podporou 46 procent voličů považován za momentálně nejslibnějšího opozičního kandidáta. Záměr volit Bolsonara uvedla čtvrtina voličů, mezi nimiž jsou zastoupeni zejména nejbohatší vrstvy Brazilců a podnikatelé. V případě druhého kola voleb by se poměr hlasů posunul na 58 procent pro Lulu a 31 procent pro Bolsonara.
Kvůli vnitropolitickým kontroverzím, příklonu k populistickému stylu vládnutí Donalda Trumpa, lhostejnosti k požárům v Amazonii a k ochraně životního prostředí či prohlubování vztahů s Čínou se Brazílie dostala do nebývalé mezinárodněpolitické izolace. Co se týče vztahů v rámci regionu, společnou řeč dlouhodobě nenachází zejména s Argentinou.
Komplikuje se i spolupráce s EU
Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay přitom společně tvoří významné sdružení volného obchodu MERCOSUR, které již dvacet let jedná s Evropskou unií o dohodě o volném obchodu mezi oběma bloky. V roce 2019 dosáhly EU a MERCOSUR politické shody na zmiňované obchodní dohodě. Právě neefektivnost Bolsonarovy administrativy v přístupu jak k ochraně brazilské biodiverzity, tak například k domorodému obyvatelstvu, je některým unijním státům trnem v oku, a proto se od konce roku 2020 jedná o preratifikačních závazcích. Změnu orientace by si tedy přála nejen většina domácího obyvatelstva, ale také mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy a EU.
Portugalsko jako hlavní spojka Brazílie do EU spouští masivní investice. Kam budou směřovat?
Nespokojenost obyvatel se současnou situací je značná a týká se to i části podnikatelské sféry, která si od Bolsonarovy vlády slibovala progresivnější reformy. Pandemie vše zpomalila, k některým reformám nedošlo vůbec, jiné se realizovaly pomalu či nedostatečně. Je zřejmé, že bez změny administrativy, kvalitních reforem, dobře zacílených investic a tlaku domácí občanské společnosti, ale i mezinárodního společenství se Brazílie systémové změny nedočká. Je otázkou, zdali rostoucí popularita Luly da Silvy jako potenciálního prezidenta přetrvá a nepřikloní-li se voliči v konečné fázi k nějakému pravicovému kandidátovi.
Prezident není všemocný
I když Brazílie je prezidentským systémem, ve skutečnosti je Bolsonarova moc limitována. Soudy i zákonodárná moc prezidentovu sílu dobře vyvažují. O mnohých krocích, které ve své rétorice prezident Bolsonaro zmiňuje, nemůže ve skutečnosti napřímo vlastním výnosem rozhodnout, ale musí pro ně získat dostatečně početnou podporu zákonodárců. Mnoho silných slov tak zůstává spíš politickým divadlem vůči veřejnosti a prezident nekoncentruje ve svých rukou až tak velkou moc, jak se může při pohledu ze zahraničí zdát.
(red)
Od svého nástupu prezident Bolsonaro využívá maximum svých pravomocí k tomu, aby oslabil demokratické instituce v zemi, a zároveň atakuje důvěryhodnost brazilské demokracie i volebního systému. Na půdě parlamentu se hromadí štosy žádostí o prezidentův impeachment a proces podporuje většina dotázaných (54 procent) v rámci průzkumu veřejného mínění i v brazilských ulicích. Zahájit impeachment však může pouze předseda sněmovny, se kterým prezident táhne za jeden provaz. Protesty proti Bolsonarovi se zatím nedají srovnávat s těmi, které provázely impeachment exprezidentky Dilmy Rouseffové, takže se napětí bude stupňovat. Zřejmě se do posledního momentu nebude vědět, nakolik bude respektován demokratický scénář. Ať už však ve volbách zvítězí kdokoliv, bude mít za úkol vypořádat se jak s dlouhodobými problémy, tak s těmi postpandemickými.
Pandemie přinesla pro některé obory nový impulz
Ekonomika Brazílie se nachází v období obnovy ekonomického růstu, který po krizi v letech 2015 a 2016 už začínal nabírat na tempu, ale pak byl zbrzděn pandemií koronaviru. Daňová reforma, boj s chudobou, podpora nejohroženějších vrstev obyvatel a vzdělání, zkvalitnění zdravotní péče, boj proti deforestaci a zvýšení investic patří k hlavním úkolům země. Covidová krize paradoxně pomohla rozvoji v určitých segmentech, například zlepšování infrastruktury, připojení k internetu, využívání chytrých technologií jako třeba „internet věcí“ – IoT, nebo lepších ICT službách hlavně se zaměřením na bezpečnost. Samostatnou kapitolou jsou pak ochrana životního prostředí a také vodohospodářství, které v posledních letech bojuje s nedostatkem srážek.
Podle Mezinárodního měnového fondu je pro tento rok očekáván růst reálného HDP o 5,3 procenta. Rating Brazílie se nezhoršil, ale státní pokladna má neudržitelný dluh, nezaměstnanost je 14,7 procenta a inflace 8,4 procenta. Dovoz meziročně poklesl skoro o desetinu a vývoz o více než šest procent. Přímé zahraniční investice poklesly o 44,6 procenta.
Kvůli mýcení Amazonie ubylo dešťů
Inflace se podepisuje nejen na cenách potravin, ale také na cenách energií, což má však odlišnou příčinu – stoleté sucho, které sužuje jih a jihovýchod země. Brazilská expertka na vesmírný výzkum Luciana Gattiová k tomu v rozhovoru pro deník El País uvedla: „Brazílie zažívá jako jiné země dopady klimatické krize. Ale na rozdíl od toho, co se děje v jiných částech světa, příčiny a následky jsou zřetelné uvnitř hranic. Deforestace Amazonie je jeden z hlavních faktorů, které přispívají k poklesu dešťů.“
Během pandemického roku naopak posílil zemědělský sektor – export zemědělských komodit vzrostl o čtyři procenta, přičemž do Číny putovala více než třetina z celkového agroexportu, mnozí ho považují za jeden z hlavních motorů deforestace. V kontextu nedostatku moderních technologií, které by umožnily zintenzivnit zemědělskou produkci bez potřeby rozšiřování zemědělské půdy budí tento vývoj značné obavy. Roste závislost brazilské ekonomiky na exportech zemědělských komodit na úkor inovativního průmyslu a produkce zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou, dochází k degradaci životního prostředí a posiluje se vazba země na Čínu.
Čeští vývozci mohou uspět s řešením pro vodohospodářství
Brazilská kancelář CzechTrade tak mohla pracovat například na projektu, který pro firmy nabízí využití dat v zemědělství, kdy pomocí monitorování zemědělských ploch buď přes satelity, nebo lokální snímače přímo na poli nebo v sadu dokáže určit místa, která je nutné více zavlažovat, identifikovat lokality se škůdci nebo plísněmi, popřípadě místa, která nemají dostatek hnojiva.
Ruku v ruce s vyžíváním dat přišly i projekty nabízející jejich lepší zabezpečení. Ať u samotných datových uložišť, počítačů nebo mobilů, tak u aplikací pro ně vyvíjených. Do zlepšování bezpečnosti tak neinvestují jen banky nebo veřejné instituce, ale momentálně už i společnosti střední velikosti. A české firmy často nabízejí produkty ICT, které jsou pro tyto firmy dostupné a zároveň dostatečně kvalitní.
Jedním z oborů, který má aktuálně velkou perspektivu, je vodohospodářství. Brazílie, hlavně jihovýchodní oblast, trpí v posledních letech nedostatkem srážek, který podle meteorologů může být spojen nejen s globálním oteplováním, ale také s postupným kácením deštných pralesů. Sofistikované čističky odpadních vod, popřípadě samostatné řešení pro domácnost nebo budovu, kdy by využitá voda v nich mohla být zpracována samočističkou a znovu použita, jsou možnosti pro firmy, které se tímto sektorem zabývají. Mnoho expertů vidí budoucnost v místní soběstačnosti. Kombinace solárních panelů na střeše se samočističkou v suterénu je jedním ze zásadních předpokladů tohoto konceptu.
Linda Slováková, odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Komentář ze São Paula: Bolsonarovy kroky přispěly k pádu realu o 40 procent
Po zvolení Jaira Bolsonara a s vizí daňové reformy a rychlejšího zotavování ekonomiky mnoho Brazilců věřilo, že po letech socialistické vlády a po přestálé krizi z let 2015 a 2016 bude HDP opět růst minimálně na úrovni nad třemi procenty. Jmenování Paula Guedese, profesora ekonomie z Univerzity v Rio de Janeiru a držitele doktorátu z Univerzity v americkém Chicagu, na post ministra ekonomiky dodávalo i korporátní sféře optimismus. Zahájení schvalování dohody mezi sdružením Mercosur a EU v polovině roku 2019 pak bylo dalším signálem, že je Brazílie na správné cestě. Příchod pandemie nemoci covid-19 v březnu 2020 ovšem veškerý optimismus zchladil.
Prezident v projevu napadl soudy
Brazílie od té doby bojuje na více frontách a prezident Bolsonaro je jedním z těch, kteří místo pomoci, nadhledu a urovnávání sporů spíše tyto spory a problémy iniciuje. V nedávném vystoupení 7. září před svými příznivci prezident přímo verbálně napadal soudce nejvyššího federálního soudu a tím už poněkolikáté útočil na principy demokracie. Od začátku pandemie to bylo již několikáté vystoupení Bolsonara, které bylo odmítáno širokou veřejností a tvrdě kritizováno jak opozicí, tak novináři nebo i justicí.
Oslabení měny uškodilo evropským exportérům mířícím do Brazílie
Na makroekonomické úrovni pak tato prohlášení mívají takřka bezprostřední vliv na vnímání Brazílie investory. S tím je spojené oslabování brazilského realu vůči dolaru i euru. Nebyl to tedy pouze covid-19, který zapříčinil tento propad. Na takřka čtyřicetiprocentní oslabení kurzu mělo vliv i chování prezidenta. Na jednu stranu to pomohlo k udržení ekonomiky, hlavně růstu vývozu plodin a masných výrobku nebo nerostných surovin, na druhou stranu to však vedlo k omezení dovozu, který se mimo jiné týkal také EU, potažmo České republiky.
Brazilští ekonomové a analytici proto hledí na vývoj v dalších měsících s velkou opatrností. Pandemická situace se sice v posledních měsících a týdnech postupně zlepšuje, chování prezidenta a s tím spojená napjatá vnitropolitická situace však může opět vést k oslabování měny a tedy přímému vlivu na import zboží a služeb do této jihoamerické země.
