Do Bosny a Hercegoviny a do Srbska zamířila na konci května mise českých podniků nabízejících řešení v oblasti vodovodů, kanalizací nebo čističek. Vzbudily zájem místních firem i měst a obcí. Na Balkán totiž potečou v následujících letech z EU miliardy eur právě na nákup a rozvoj vodárenských technologií.
V posledním květnovém týdnu se v teritoriu západního Balkánu uskutečnily dvě zajímavé akce na podporu českého exportu s rozvojovým přesahem. V oblasti kolem řeky Driny v Srbsku proběhla prezentace protipovodňových technologií. A v bosenském Doboji se představily firmy, které mají zájem dodávat vodohospodářská řešení místním obcím. Jaké vodohospodářské technologie a metody slaví v tomto regionu úspěch, jaké možnosti financování se nabízejí a co se chystá do budoucna?
V Srbsku předvedli hasiči svou Tatrovku a firmy třeba přečerpávací stanice
V srbské Loznici se uskutečnila akce zahraniční kanceláře CzechTrade, jejímž cílem bylo zprostředkovat výměnu zkušeností mezi českými a srbskými městy o zvládání přírodních katastrof. Firmy doprovázené delegací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR předvedly nejnovější a nejspolehlivější technologie jako jsou například přístroje k filtraci znečištěné vody či přečerpávací stanice. Přítomní byli i zástupci Hasičského záchranného sboru ČR, kteří ukázali výhody používání vozidla Tatra T158.
V bosenském Doboji přišlo na české dny 80 byznysmenů a odborníků
O něco dále v severobosenském městě Doboj se na akci s názvem Czech Water Days organizovanou velvyslanectvím ČR v Bosně a Hercegovině sjely další české firmy. Jedinečnost této události spočívala v propojení prezentace projektů rozvojové spolupráce s byznysovými prvky. Cílem bylo ukázat dlouhodobou připravenost Česka podporovat rozvoj v Bosně a Hercegovině a zároveň podpořit rozmach inovativních českých technologií v regionu západního Balkánu.
Akce nalákala do Doboje hosty z mnoha různých institucí. V publiku se sešlo na 80 zástupců měst a obcí, obecních podniků a firem z celé Bosny a Hercegoviny. Za mezinárodní komunitu vystoupili představitelé Rozvojového programu OSN, Světové banky a Evropské investiční banky. Z české strany se zúčastnili zástupci českého Ministerstva zahraničních věcí, České rozvojové agentury nebo České národní rozvojové banky, na přípravě akce se podílelo také Ministerstvo průmyslu a obchodu a zahraniční kancelář CzechTrade v Podgorici.
Na rozvoji Bosny se Češi podílejí už od dob rakouského mocnářství
Hned v úvodní části programu vystoupil Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, který mluvil o rozsáhlých zkušenostech českých podniků s opravou a modernizací vodovodní sítě i aktuální výzvy v oblasti hospodaření s vodou.
Ve svém úvodním vystoupení zdůraznila velvyslankyně ČR v Bosně a Hercegovině Ivana Hlavsová, že Česko pojí s Bosnou a Hercegovinou dlouhodobé pouto vybudované zejména díky společnému fungování v rámci Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století. V rámci rozvoje této balkánské části tehdejšího císařství se hojně posilovaly vzájemné hospodářské vztahy a mnoho českých architektů, stavebních inženýrů nebo průmyslníků působilo před první světovou válkou právě tam. Ačkoliv se poměry od té doby změnily, vztahy zůstaly vřelé nejen na vládní úrovni, ale také mezi lidmi a podnikateli samotnými. Po ničivé válce doprovázející rozpad bývalé Jugoslávie v 90. letech ukázala Česká republika dlouhodobou připravenost podporovat Bosnu a Hercegovinu jako jednu z prioritních zemí pro rozvojovou spolupráci.
K úspěšným projektům patří čistička vod v Gradačaci nebo vodovody v Gradišce
Aktuálně je Česká republika jedním z hlavních partnerů, kteří se v bosenských regionech zabývají problematikou vody a sanitace. Skrze programy rozvojové spolupráce jsou tam každý rok financovány projekty se zaměřením na vodohospodářskou infrastrukturu v hodnotě téměř dvou milionů eur. Záměrem je nejen napomoct rozkvětu méně rozvinuté části Evropy, ale také tímto způsobem podpořit export českých řešení a technologií na zahraniční trh. Z obchodního hlediska je kýženým výstupem takových programů samozřejmě případ, kdy se česká firma podílí na realizaci rozvojového projektu, díky kterému pak v daném teritoriu získá i další zakázky. Tato multiplikace se nedaří vždy, nicméně kontinuálním prohlubováním vztahů i na úrovni měst a obcí a dobré jméno českých firem v Bosně a Hercegovině tomu napomáhá.
Na Balkán letěla elita českého průmyslu
Z českých firem se akce Czech Water Days v Bosně a Hercegovině zúčastnily společnosti GEOtest, ARKO Technology, VHS Brno, DEKONTA, Wombat, Zikmund Electronics, PROVOD či G-Servis. Na akci CzechTrade k protipovodňovým technologiím v Srbsku se představily Hutira-Brno, Colsys, JaP – Jacina, Sigma DIZ, Sigma výzkumný a vývojový ústav, Holík International a firma Pavliš a Hartmann.
Účastníci Czech Water Days měli možnost poslechnout si více o konkrétních projektech hrazených z peněz české rozvojové spolupráce, mezi které patří například rozšíření vodovodní infrastruktury ve městě Gradiška, rekonstrukce čističky odpadních vod v Gradačaci nebo rekonstrukce úpravny pitné vody v Teslići. „Přínos České republiky v oblasti vodohospodářství a sanitace v Bosně a Hercegovině nespočívá pouze ve financování projektů, ale také v know-how českých firem, které tyto aktivity realizují. Do Doboje dorazilo skutečně reprezentativní zastoupení českých firem a my jsme tak mohli ukázat to nejlepší, co český průmysl nabízí,“ řekla velvyslankyně Ivana Hlavsová.
Zájem vzbudily kořenové čistírny vod nebo roboti na kontrolu potrubí
Vedle českých firem realizujících výše zmíněné projekty bylo během programu představeno několik technologií a metod, které české firmy v oboru vodohospodářství a sanitace nabízejí. Zájemci si mohli prohlédnout chytré roboty analyzující stav potrubí, které je možné řídit na dálku či si poslechnout detaily o bezvýkopové metodě při sanaci vodovodních přivaděčů, která může obcím ušetřit mnoho nákladů. Hovořilo se také o zpracování a likvidaci čistírenských kalů, velký ohlas vzbudilo představení kořenových čistíren vod.
Čím chtějí Češi vybavit města budoucnosti?
Některé z firem již v Bosně a Hercegovině působí, jiné mají zkušenosti z okolních států, například ze Srbska nebo Chorvatska. Regionální obchodní zastoupení v tomto případě velmi pomáhá, protože osobní vztahy jsou pro budování důvěry balkánské kultuře stěžejní. Působení s přesahem do celého regionu západního Balkánu, tedy šesti neunijních států na balkánském poloostrově, může být pro firmy výhodné i z důvodu blízkosti mezi jednotlivými státy, podobností přístupu k veřejným zakázkám nebo legislativního rámce. Vlády všech šesti zemí se snaží o slaďování zákonů a pravidel s EU a rády by se v budoucnu zařadily přímo k členské sedmadvacítce.
Na vodohospodářské projekty pošle EU desítky miliard eur
Ačkoli se státy balkánského regionu aktuálně nachází na různých úrovních integračního procesu, všechny mohou čerpat zdroje z předvstupních fondů EU, čímž se otevírají další zajímavé možnosti pro zapojení českých firem. Důležité je zmínit, že péče o vodu a životní prostřední je identifikováno ve všech strategických dokumentech jako jedna z prioritních oblastí. Důraz je kladen na udržitelnost rozvoje a na použití zelených technologií.
Hlavním nástrojem je IPA III, tedy Instrument for Pre-Accession Assistance, do kterého je pro období 2021 až 2027 alokováno zhruba 14 miliard eur. Akční plány projektů v rámci IPA si každá ze šestice zemí navrhuje sama, poté jsou schvalovány Evropskou komisí. Následuje fáze veřejných zakázek, do kterých se mohou přihlásit firmy či instituce členských států.
K IPA III je přidružen ještě další nástroj, který má navýšit investice do regionu, a to zhruba o dalších 20 až 30 miliard eur. Jedná se o Ekonomický a investiční plán pro západní Balkán, který vznikl v roce 2020 a jehož cílem je nastartovat zelenou a digitální transformaci prostřednictvím intenzivní spolupráce mezi soukromým sektorem a mezinárodními finančními institucemi. Jednou z vlajkových lodí celé této strategie je přímo oblast vodohospodářství, v programu zelené agendy (Green Agenda for Western Balkans) je zase jednou z pěti priorit boj proti znečištění vody, vzduchu a půdy.
Na počátku českého předsednictví EU bude v Praze velká konference o Balkánu
Vzhledem k vyspělosti českých technologií v oblasti vodohospodářství a výhod, které skýtá západní Balkán pro Čechy – jazyková i geografická blízkost, dobré historické vztahy a institucionální podpora ze strany státu – by tuzemští podnikatelé měli využívat příležitostí financování ze strany EU. Česko je tradičním stoupencem politiky rozšíření EU, a proto bude podpora prohlubování ekonomických vztahů se západním Balkánem prioritou také během nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU, které začíná již 1. července.
Jak Česká republika osloví balkánské státy během svého předsednictví EU?
Právě na období českého předsednictví chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu jednu z největších akcí s partnery ze západního Balkánu vůbec. Do Česka se v listopadu sjedou delegace vládních činitelů i starostů a expertů městských samospráv ze všech šesti států na akci EU – Western Balkans: Smart Cities Economic Forum. Bude to příležitost k debatě o možnostech financování při budování chytrých a udržitelných měst s důrazem na městskou mobilitu, odpadové hospodářství a vodohospodářství. České firmy tak znovu dostanou příležitost představit partnerům z EU i mimo ni unikátní řešení a inovativní technologie, které přispívají k zelenějšímu světu.
