Ani pandemie nesesadila Vietnam z postu jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik. Země naopak těží z nové situace. Přetahuje investory, kteří odcházejí z Číny nebo Ruska. Českým firmám mířícím do Vietnamu pomůže dohoda o volném obchodu či chystaná smlouva o ochraně investic.
V prvním roce pandemie byl Vietnam dočasně světovým premiantem. Vykazoval extrémně nízké počty lidí nakažených covidem a dokázal poměrně disciplinovaně zavést ochranná opatření. To bylo dvojnásob cenné právě ve východoasijském regionu, odkud se pandemie do světa šířila. Ale stejně jako jiné státy – včetně České republiky –, které se nechaly chvilkovým úspěchem ukolébat, i Vietnam nakonec pandemie stejně zasáhla v plné síle. Masivní nákazu způsobila a plnoformátový lockdown si vynutila zejména mutace delta v loňském roce.
Nakonec tak patří Vietnam – alespoň co se týče absolutních čísel – k nejvíce zasaženým zemím světa. Podle údajů statistického portálu Worldometer se v současnosti počet zaznamenaných případů v zemi se zhruba 100 miliony obyvatel blíží 11 milionům. Na druhé straně počet mrtvých je vzhledem k velikosti populace relativně malý – aktuálně překročil hranici 43 tisíc obětí, což je zhruba stejně jako v České republice, která má ale desetkrát menší počet obyvatel.
Hospodářství rostlo i v době nejhlubší pandemie
Odstávky průmyslu, onemocnění milionů zaměstnanců a útlum obchodu ale samozřejmě ve Vietnamu citelně přibrzdil ekonomiku. Ta rostla prakticky nepřetržitě od přelomu tisíciletí a ještě v předpandemickém roce 2019 rostl HDP země sedmiprocentní rychlostí. Dokonce ani během pandemie ale Vietnam do recese nesklouzl. V prvním covidovém roce vzrostl HDP o 2,9 procenta, v tom druhém o 2,7 procenta.
Vnitřní spotřeba země byla v té době u dna, hospodářství ale zachránil export. Dobře je to vidět například na statistice vzájemného obchodu s Českou republikou. Vietnamci dokázali výrazně navyšovat dovoz do ČR i v době, kdy Češi zůstávali doma a obchody byly často zavřené. Loni tak vzrostl import z Vietnamu na 43 miliard korun, což je skoro dvakrát víc než ještě v roce 2018. V dovozu dominuje elektronika, obuv a oblečení. Stále výraznější je tak záporné saldo vzájemného obchodu z pohledu ČR, protože české podniky vyvážejí do Vietnamu zboží v průměru jen za zhruba dvě miliardy ročně. Většinou jde o stroje pro vietnamský průmysl.
| Obchod ČR s Vietnamem (v miliardách korun) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | |
| Export | 3,1 | 1,7 | 1,7 | 2,0 | |
| Import | 22,4 | 26,8 | 33,3 | 43,1 | |
| Saldo z pohledu ČR | – 19,4 | – 25,1 | – 31,6 | – 41,1 |
Výrobci elektroniky se stěhují z Číny do Vietnamu
Letos se navíc vietnamská ekonomika vrací k předcovidové dynamice. Podle odhadů by mohla za letošek znovu růst o 6,5 až 7 procent. „Aktuální situace je poměrně dobrá. Výroba, turismus i HDP celkově rostou, země se otevřela, spustila se turistická elektronická víza. Důsledky pro vztah Evropa–Vietnam nejsou nějak zásadní. Vietnam obchoduje převážně se Spojenými státy, Čínou, Japonskem a Jižní Koreou, pak se teprve dostávají na seznam sem tam evropské státy,“ vysvětluje Ivan Nikl, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě. Celá Evropská unie je zatím cílem jen pro 12 procent vietnamského exportu.
Celkově ale za první pololetí letošního roku dosáhl zahraniční obchod Vietnamu impozantního výsledku přes 371 miliard dolarů. Nezaměstnanost se drží kolem pouhých tří procent, inflace také. Země nejenže se rychle otřepala z důsledků pandemie, ale dokonce začíná z nových poměrů globální ekonomiky těžit. „V prvním pololetí získala přímé zahraniční investice přesahující 14 miliard dolarů. Výrobci elektrotechniky se stěhují do Vietnamu, aby se vyrovnali s přerušením nebo ukončením výroby v Číně. Mnozí další výrobci přemisťují výrobu do Vietnamu po odchodu z Ruska,“ říká Marcel Winter, čestný předseda Česko-vietnamské společnosti. Zároveň připomíná, že za prvních šest měsíců roku vzrostla přidaná hodnota vytvořená vietnamským průmyslem téměř o 8,5 procenta. To indikuje, že tamější firmy zvyšují kvalitu výroby a že se země může podobně jako už dříve Čína začít pomalu vymaňovat ze stigmatu pouhého levného producenta zboží nižší kvality.
Střední třída poptává kvalitní potraviny i propriety pro domácí mazlíčky
Znovu rozehřátá vietnamská ekonomika by měla být logicky i v hledáčku českých exportérů. Nadstandardní vztahy navíc podporují Vietnamci v obou státech. V České republice se při loňském sčítání lidu přihlásilo k vietnamské národnosti 39 tisíc osob. „Naší výhodou je, že i ve Vietnamu žije mnoho česky nebo slovensky hovořících přátel, kteří u nás v minulosti pracovali nebo studovali různé vysoké školy,“ připomíná Marcel Winter. Někteří z těchto lidí dnes zastávají důležité funkce ve vietnamských podnicích nebo ve státní správě. Celkově se tak počet Vietnamců s vazbou na Česko a s alespoň částečnou znalostí češtiny může blížit až čtvrt milionu lidí.
Co mohou čeští exportéři na bohatnoucí vietnamský trh nabídnout? „Obecně se jedná o zboží zaměřené na nově vzrůstající a sílící střední třídu obyvatelstva, luxusní a dárkové zboží, kvalitní potraviny a potravinové doplňky, sportovní vybavení. Velmi se tu uchytily zahraniční obchody s chovatelskými potřebami a domácími mazlíčky. Lze nabídnout služby, dále pak českou klasiku, jako jsou sklo a porcelán. Velký potenciál tu mají dodavatelé pro energetiku, vodohospodářství a zdravotnická zařízení,“ vypočítává Ivan Nikl.
Čeští investoři vyrábějí kuchyňské potřeby nebo kondenzátory
Podle Souhrnné teritoriální informace, kterou letos v květnu zpracovalo Ministerstvo zahraničích věcí, již české firmy ve Vietnamu investovaly asi 90 milionů dolarů do 34 projektů. „Největším českým investorem nadále zůstává firma PPF, která investovala do oblasti bankovnictví a v průběhu několika let si na vietnamském trhu vybudovala vedoucí postavení v sektoru spotřebitelských úvěrů. Dle posledních informací však PPF zvažuje postupné utlumení svých aktivit v asijském regionu, což bude zřejmě zahrnovat i prodej svého podílu ve firmě Home Credit Vietnam,“ píše se v analýze. „Druhým největším českým investorem je společnost Elmich Group, která provozuje závod na výrobu kuchyňských potřeb v provincii Ha Nam. Třetí největší českou investicí je závod na výrobu kondenzátorů české firmy Hydra v provincii Quang Nam,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí.
Přímý český vývoz do Vietnamu zatím stagnuje. Důvodů může být několik. Jednak je to náročná doprava zboží do vzdálené destinace, což je v době přetížení námořních tras obzvlášť citlivé téma. Vliv mohou mít i odlišné kulturní zvyklosti při obchodování a specifické obchodní prostředí v socialistickém Vietnamu, v němž má stále ještě silné slovo stát.
Dohoda o volném obchodu zrušila část dovozních cel
Situace se ale v mnoha ohledech zlepšuje po přijetí dohody EVFTA, tedy smlouvy mezi Evropskou unií a Vietnamem o vzájemném volném obchodu. V platnost vstoupila v roce 2020 a postupně nabíhá její uplatnění v praxi. „Nyní mohou čeští podnikatelé využít již snížená nebo i zrušená dovozní cla. Vietnam má námořní lodě, které využívají přístav v Hamburku, a vietnamští přepravci odvezou zboží firmě v Česku přímo z podniku,“ uvádí Marcel Winter.
Podle Ivana Nikla nepanují ve vzájemném obchodu nějaké bariéry, které by byly větší než při obchodu s jinými státy. „Každá země mimo EU má víceméně své postupy, které musejí obchodníci dodržovat. Vietnam je samozřejmě velmi protekcionistický trh, zásadní podmínkou jsou registrace produktu, od toho se pak odvíjí náročnost importování do Vietnamu. Například potraviny jsou prakticky na ohlášení, kdežto alkohol a léky vyžadují velmi složitý registrační a atestační proces. I s platnou EVFTA je prosazování smlouvy velmi náročné. Vietnam pokračuje ve školení celníků a implementaci dohody. Jenže to se ukazuje jako velmi zdlouhavý proces, do kterého zasáhla jak pandemie, tak ekonomická nestabilita ve světě,“ podotýká Ivan Nikl. „Co se týká byznysu a vlivu státu, tak bych řekl, že velmi záleží na odvětví. Strategické suroviny a sektory si stát drží pevně v rukách. Naopak ale živnostníci i podnikatelé mají velkou svobodu v byznysu a jsou k podnikání víceméně pozitivně motivováni,“ vysvětluje.
Do dvou let má přijít ještě smlouva o ochraně investic
Podle Marcela Wintera je právě ve Vietnamu nadmíru důležitý teritoriální marketingový průzkum. „Vietnam nepoptává, do Vietnamu se jezdí nabízet! Vždy tam rozhodují nejen kvalita, rychlost a cena, ale i přátelské konexe, což je nutné si uvědomit. Obrovské možnosti jsou v současnosti ve výrobní i exportní kooperaci, protože Vietnam je členem ekonomického sdružení zemí ASEAN, které mají společný trh s více než 600 miliony obyvatel,“ zdůrazňuje Winter.
Přečtěte si více o ekonomice Vietnamu v Souhrnné teritoriální informaci
Vedle nedávno uzavřené dohody o volném obchodu s EU by mohl pozici českých firem na vietnamském trhu vylepšit ještě jeden chystaný dokument. „Další zlepšení pro české investory a investiční možnosti přinese nová Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem, která by mohla vstoupit v platnost v horizontu dvou let, poté co projde ratifikačním procesem v jednotlivých členských zemích EU,“ uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
V době, kdy se české podniky poohlížejí po nových exportních příležitostech, se tak zdá Vietnam býti slibnou volbou. Roste, bohatne a podmínky pro dovoz i investice se v této zemi zlepšují. Snad to pomůže trochu srovnat nevyvážený vzájemný obchod. V něm zatím v celkovém objemu vede vietnamská strana nad tou českou poměrem víc než 20 : 1.
