Šanci dobýt rumunský trh mají české firmy nejen v tradičních odvětvích jako jsou energetika, obranný průmysl či zemědělství. Nové možnosti nabízí větší příklon Rumunska k udržitelnosti a s tím spojený rozvoj Smart Cities či chytré dopravy.
Rumunsko dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské Unie. Další rozvoj země mají podpořit mimo jiné miliardy eur ze zdrojů EU v rámci Národního plánu obnovy.
V růstu HDP patří mezi premianty
Revoluce v roce 1989 nastartovala změnu, cesta k prosperitě byla ovšem dlouhá. Tempo porevolučních změn v zemi nebylo překotné, Rumunsko přesto pozvolna dokráčelo mezi vyspělé evropské ekonomiky.
Více než polovinu HDP v současnosti generuje sektor služeb, posílil také tamní průmysl. Stále menší význam má pro rumunské hospodářství tradiční zemědělství. Zásadní byl pro zemi na Balkáně vstup do Evropské unie.
S dědictvím vlády Nicolaea Ceaușesca, za které došlo k obřímu nárůstu zahraničního dluhu a následně při pokusu jej splácet k devastaci ekonomiky a zbídačení obyvatelstva, se země dokázala vypořádat. Rumunsko se v uplynulých letech stalo nejrychleji se rozvíjející ekonomikou východní Evropy.
Zatímco v době vstupu Rumunska do Evropské unie před patnácti lety činil hrubý domácí produkt na hlavu 41 procent průměru EU, v roce 2017 to už bylo 63 procent. A podle posledních dat Eurostatu dosáhl rumunský HDP v uplynulém roce dokonce 77 procent průměrné unijní hodnoty. V tomto ohledu jsou na tom Rumuni aktuálně lépe než Chorvaté a Bulhaři.
Kde tedy hledat příčiny rumunského ekonomického vzepětí? Podle ředitele zahraniční kanceláře agentury na podporu obchodu CzechTrade v Bukurešti Kryštofa Rygla jde o zemi, která naplňuje svůj přirozený potenciál. „Se zvyšující se životní úrovní roste i kupní síla, která bývá významným tahounem ekonomického růstu země. To je faktor, který se například v Česku neprojevuje tak dramaticky vzhledem k pomalejšímu růstu platů než v Rumunsku. Země navíc může těžit z velmi slušného školství, jež je jedním z mála pozitivních pozůstatků rumunského socialismu. To generuje na trh práce množství velmi kvalitních a vzdělaných lidí,“ prozrazuje Rygl.
Odliv mozků se zastaví
V posledních třiceti letech se ovšem Rumunsko musí vyrovnávat se specifickým problémem, který je pro něj stejně palčivý jako pro jeho jižního souseda. Vzdělaní lidé totiž odcházejí ze země po statisících. Od revoluce poklesl počet rumunských obyvatel zhruba o čtyři miliony.
Pokud jde o budoucí vývoj, je Kryštof Rygl mírným optimistou: „Se zvyšující se úrovní života a kultivací politického prostředí je pravděpodobné, že se tento odliv zastaví a Rumunsko bude z těchto kapacit do budoucna významně těžit.“
Rumunsko disponuje také značnými zdroji nerostných surovin, které představují zvláště v době energetické nejistoty a vysokých cen významnou příležitost pro růst rumunského HDP. Přidanou hodnotou je podle zástupce CzechTrade také poloha země na mapě světa. „Poslední roky ukázaly, že pro zachování ekonomické stability, hlavně té vycházející z průmyslové produkce, jsou klíčové stabilní dodavatelské řetězce. Ty byly za poslední roky těžce zkoušeny a mnoho evropských výrobců hledá možnosti, jak svoji výrobu převážně z Číny přesunout blíže ke svému centru. Rumunsko v tomto ohledu představuje skvělou příležitost. Na rozdíl od Turecka a Ukrajiny je součástí EU, což evropským investorům přináší určitou garanci stability, která je v poslední době tolik oceňovanou komoditou,“ popisuje Kryštof Rygl.
V roce 2020 zaznamenalo Rumunsko v důsledku propuknutí pandemie covidu-19 pokles o 3,7 procenta HDP. V dalších dvou letech se však rumunská ekonomika rychle zotavila a posílila o 5,1 procenta, respektive 5,2 procenta – a to přes výrazné zrychlení inflace a vyšší nejistotě kvůli válce na Ukrajině.
Další rozvoj země bude záviset především na schopnosti efektivně čerpat zdroje z Recovery and Resilience Plan (PNRR) fondů Evropské unie. Navýšení prostředků z EU by mělo podpořit růstový potenciál země a příliv investic. V rámci Národního plánu obnovy bylo Rumunsku přiděleno 12,1 miliardy ve formě grantů a 14,9 miliardy eur v půjčkách.
Unie se nakonec shodla na přijetí země do Schengenu
Další pokrok brzdilo mimo jiné to, že Rumunsko dosud nebylo členem Schengenského prostoru. Podmínky pro vstup splňujeme, trvá na svém rumunská vláda, za balkánského uchazeče se staví i Evropská komise a Evropský parlament. „Schengen je Evropa. Bulharsko i Rumunsko si zaslouží cítit se naplno její součástí. Čekání bylo dlouhé, příliš dlouhé,“ glosovala na konci loňského roku eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Vstup tehdy zablokovalo Rakousko, nakonec se ale v prosinci 2023 všechny unijní země na přijetí shodly.
Výhody z členství v Unii byly i tak nepopiratelné. „Rumunsko těží ze členství v EU hlavně v podobě fondů, které díky tomu může čerpat. Unii vděčí za to, že může stavět dálnice, které zemi žalostně chyběly a na jejichž dokončení se stále čeká. Pro mnoho společností je členství v EU garance respektování určitého právního rámce a tím se pro ně investice v takové zemi stávají atraktivnější,“ popisuje Kryštof Rygl.
Mírný růst HDP pokračuje, byť v posledních měsících ekonomika přibrzdila. „Za rok 2023 růst rumunského HDP oproti předchozím rokům opět zpomalil. Oživení bude záviset na mnoha faktorech. Současnou situaci významně ovlivňuje nejenom situace na Ukrajině a s tím spojený nárůst cen energií, ale zároveň i narušení dodavatelských řetězců, vysoká inflace a s tím spojené vyšší úrokové sazby,“ připouští Rygl.
Válka je hrozba, ale i příležitost
Konflikt na Ukrajině představuje pro Rumunsko geopolitickou hrozbu, protože země s Ukrajinou přímo sousedí. Kromě ruských výhrůžek už se Rumuni dočkali například i zatoulaných ruských vojenských dronů.
Kromě negativních aspektů přinesla situace na Ukrajině Rumunsku paradoxně i mnoho příležitostí, a to právě ekonomických. „Víc než kdy jindy se začíná podtrhovat geografický význam Rumunska jakožto nárazníkové země Evropské unie v tomto regionu a její napojení na energetické trasy pro dopravu ropy a zemního plynu ze Střední Asie a kaspického regionu,“ doplňuje ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bukurešti.
Stejně tak je zde potenciál pro rozvoj kapacit v rumunských přístavech, přes které se v současné době dopravuje po železnici ukrajinské obilí. „Právě rozvoj přístavních kapacit a jejich napojení na dopravní tepny jak železniční, tak silniční může pro Rumunsko znamenat šanci pro další ekonomický růst,“ shrnuje Rygl.
Vzájemný obchod s Českem roste
Rumunsko se řadí k tradičním a významným obchodním partnerům Česka. V roce 2022 narostl tuzemský export do balkánské země ve srovnání s předchozím rokem zhruba o pětinu (ze 74 na 88 miliard korun). Letošní statistiky pak ukazují na podobné hodnoty jako loni. „Ve statistikách z prvních třech kvartálů 2023 figuruje Rumunsko na 15. místě v exportu a na 18. místě v importu a podílí se na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR příspěvkem na úrovni 1,5 procenta. V exportu a importu nicméně jistě existuje prostor pro další růst,“ domnívá se zástupce CzechTrade.
| Obchod ČR s Rumunskem (v miliardách korun) | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|
| Export | 66 | 71 | 69 | 74 | 88 |
| Import | 54 | 58 | 53 | 62 | 65 |
Růst podle Kryštofa Rygla odráží spíše oživení ekonomik v celém regionu a v absolutních číslech je relativně nízký. „Jde spíše o růst ze setrvačnosti, než že by šlo o nějaké nově nalezené příležitosti, které by se nyní realizovaly. Doby, kdy bylo možné přivézt a prodat zde téměř cokoliv, jsou dávno pryč. Rumunský trh je již velmi dobře saturovaný,“ upozorňuje zástupce CzechTrade.
Na trhu už je konkurence ze Západu
A co poradit tuzemským vývozcům před vstupem na rumunský trh? „Na tamní trh se jistě nevyplácí vstupovat s představou, že se z českých exportérů Rumuni posadí na zadek. V zemi velmi aktivně působí konkurence z Itálie, Francie, Španělska, ale i z Turecka, která svojí výrobou dostatečně saturuje místní trh,“ varuje Kryštof Rygl.
Výhodou pro Čechy může být nezanedbatelný historický sentiment Rumunů ze společné socialistické minulosti. České výrobky zde mají obecně dobré jméno. „Rumuni velmi dbají na své společenské postavení a jakýkoli projev neúcty může vést k rychlému ochlazení zájmu o spolupráci. Obecně bych tedy českým exportérům doporučil, aby si primárně ověřili, že je jejich produkt na místním trhu konkurenceschopný. Následně, aby měli velmi jasně definované, čeho chtějí na místním trhu dosáhnout, a podle toho si hledali partnery,“ popisuje zástupce CzechTrade.
„Každému českému exportérovi by Kryštof Rygl poradil, aby nepodceňoval právní a daňovou přípravu svých kroků v Rumunsku. CzechTrade musí často řešit případy klientů, které potkaly obtíže, a často se řeší už jen co největší zmírnění škod. V tomto ohledu určitě platí: Lépe být připraven než překvapen,“ dodává Rygl.
Pro koho mají Rumuni otevřené dveře
Nejvýznamnější příležitosti pro české exportéry vidí Kryštof Rygl zejména v energetice. Rumunské výrobní energetické kapacity totiž potřebují významné investice do své obnovy. „V České republice disponujeme strojírenskými podniky, které mohou být významnými partnery při této obměně. Další kategorií, která je perspektivní, jsou technologie do chytrých měst. Aby mohly rumunské municipality čerpat zdroje z evropských fondů obnovy, musí připravovat projekty, které snižují energetickou náročnost svého provozu. Stejně tak je zde příležitost pro systémy chytrého řízení dopravy,“ vypočítává vedoucí zahraniční kanceláře v Bukurešti.
Šanci mají české společnosti také v oblasti železniční výroby a obranného průmyslu a potenciál je i v zemědělství. Rumunsko patří v současnosti k největším producentům obilovin v EU, před ním jsou pouze mnohem lidnatější Německo a Francie. „To jasně ukazuje na potenciál rumunského zemědělského sektoru a tím i potenciál pro české dodavatele, například výrobce zemědělské techniky, strojů a vybavení, moderních technologií, hnojiv. České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na samotné výrobě potravin, nápojů, perspektivní jsou i dodávky kvalitního potravinářského sortimentu,“ říká Rudolf Opatřil z ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Bukurešti.
A Rumunsko je atraktivním trhem také pro české investory. Prim hraje opět energetika, dalšími odvětvími, které poslední dobou přitahují pozornost tuzemských investorů, jsou průmyslový development a e-commerce. K úspěšným českým projektům v Rumunsku patří například logistické parky společnosti CTP, rozvoz potravin společnost Sezamo (Rohlík Group) či aktivity logistické společnosti Packeta.
Dobrou příležitostí jsou veletrhy
Se vstupem na trh pomůže českým vývozcům kancelář proexportní agentury CzechTrade v Bukurešti. „Téměř každý klient, který byl připravený na vstup na rumunský trh, našel díky naší pomoci protistranu, která projevila zájem o další diskuzi o spolupráci. Úspěchy v Rumunsku mají například firmy z potravinářského oboru, a to také díky organizované účasti na mezinárodním potravinářském veletrhu Idagra Food, kde své partnery našlo hned několik vystavovatelů v národním stánku CzechTrade,“ popisuje Kryštof Rygl.
„Pro české firmy jsme uspořádali také společnou účast na mezinárodním veletrhu Metal Show 2023. Je to nejvýznamnější veletrh v oblasti strojírenství v Rumunsku a na Balkáně. Veletrh každý rok navštíví více než 4000 odborných návštěvníků a poskytuje skvělou příležitost pro networking a B2B setkání. Ze sjednaných mítinků na tomto veletrhu vytěžil například český výrobce hydraulických nůžek na stříhání kovového odpadu. Ještě na veletrhu se objevil zájemce, kterému náš klient prodal vystavený stroj,“ dodává zástupce agentury CzechTrade.
