Rusko spoléhá při výpadku odběru plynu Evropou na prodej do Číny. Ta ho ale kupuje pětkrát méně a může tlačit dolů i cenu, protože není na ruských dodávkách závislá.
Sankce jednohlasně uvalené na Ruskou federaci a Bělorusko přišly rychle. Ke krokům Evropy se přidávají další státy z celého světa a kvůli agresi Kremlu na Ukrajině aplikují tvrdá opatření zacílená na ty nejmocnější osoby z ruského i běloruského režimu. Dopad na tamější ekonomiky může být značný a s tímto zásahem se obě země nebudou snadno vypořádávat. Jaký je faktický účel sankcí a jejich mechanismus?
Z Ruska se stala nejvíce sankcionovaná země
Domnělá jistota, že ozbrojený konflikt v Evropě 21. století nemůže proběhnout, a už vůbec ne v takové drastické podobě, vzala za své již v roce 2014. Tehdy došlo k bojům v Doněcké a Luhanské oblasti a anexi Krymu. Už od května 2014 tak vydala Rada EU řadu sankčních opatření, kterými se členské státy Evropské Unie dosud řídí a vymáhají jejich obsah. Od tohoto momentu se datuje začátek války, který byl po několik let ve stadiu „zamrzlého konfliktu“.
Ten dostal ale letos novou podobu. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 21. února dekret nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Reakce Rady EU na tento akt nenechala dlouho čekat a obratem 23. února vydala nařízení č. 2022/263 k sankcím. Jedná se o navazující dokument na předchozí sérii sankcí z uplynulých let. Jejich mechanismus tak pro české podnikatele není velkou novinkou. Nařízeními Rady z letošního roku však sankce dosáhly rozsahu, které jsou známy na příkladech Severní Koreje, Kuby, Íránu. Ruská federace se tak stala nejvíce sankcionovaným státem světa.
Vydírání přes plyn Kremlu nevyšlo
Sankce mají v zásadě hned čtyři funkce, kterými mají zastavit nežádoucí jednání. Tou první z nich je zastrašení. Rusko, jehož export tvoří z 35 procent surová či rafinovaná ropa a ropný plyn a z celých 59 procent všechna paliva a nerostné suroviny, na vrcholu topné sezony předpokládalo, že vývozní embargo na paliva je pro Evropu oslabenou energetickou krizí obtížně průchodné.
Naopak export paliv nyní Moskva podmiňuje různě, třeba platbou v rublech, aby se snáze dostala za rubly ke směněným eurům a dolarům a posílila ruskou měnu na trhu. Česká pozice však podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely nebude reflektovat ad hoc požadavky ruské administrativy. „Firmy z Evropské unie budou pokračovat v platbách za energie v té měně, ve které byly schválené. Jakékoli změny budou považovány za porušení smluv,“ uvedl ministr Síkela.
Zadní vrátka do Číny vedou přes Sílu Sibiře
Pokud by sankce měly zapříčinit zastavení exportu zemního plynu z Ruské federace, pak by se ruská ekonomika zcela ochromila. Z rizika takové krajní varianty si již několik let Rusko snaží vybudovat zadní vrátka na východ. Projekt nového plynovodu ruské společnosti Gazprom Síla Sibiře II navazuje na menší projekt plynovodu Síla Sibiře I, kdy už teď může Rusko exportovat nerostné bohatství do Číny.
Čínští zákazníci aktuálně odebírají asi 38 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, zatímco evropští 200 miliard kubíků. Ztráta evropského trhu by tedy pro Rusy byla značně nevýhodná. Ze strategie dvojí cesty distribuce plynu pro Rusko neplyne jen pozitivní dopad. V případě zastavení dodávek do Evropy tím Rusko zároveň bude v pozici, kdy bude mít pouze jednoho významného odběratele, a to Čínu, která si díky tomu bude moci diktovat velice nízké ceny, protože na Rusku není závislá. Naopak v případě, že by Evropa stále plyn odebírala, postavila by tím proti sobě čínské a evropské spotřebitele a surovinu prodala za nejvyšší cenu.
Seznam potrestaných je přístupný na webu
Sankce mají státy povinnost vynucovat. Jakmile vejdou v platnost, musejí místní úřady vymáhat jejich dodržování. A to by měli proaktivně řešit i čeští exportéři, aby se nedostali do problémů. Za české úřady sankce vynucuje Finanční analytický úřad (FAÚ), který je správním úřadem podřízeným Ministerstvu financí a aktivně vyhledává sankcionovaný majetek, „zajišťuje správu zmrazeného (zajištěného) majetku a kontroluje a vynucuje dodržování závazných mezinárodních sankcí. Kontrolu dodržování mezinárodních sankcí v rámci své působnosti vykonávají, vedle FAÚ, všechny státní orgány, do jejichž působnosti patří výkon kontroly, a Česká národní banka u jí kontrolovaných subjektů,“ jak uvádí FAÚ své pole působnosti.
Úřad dohlíží na omezení specifikovaného zboží a technologií vhodných pro ropný průmysl, omezení v oblasti leteckého a kosmického průmyslu a omezení v oblasti financování a kapitálového trhu.
Podrobnější informace se mohou podnikatelé dočíst na webových stránkách www.financnianalytickyurad.cz. Tam se seznámí s kompletním seznamem sankcionovaných osob a subjektů. FAÚ však nepokrývá omezení v oblasti obchodu se zbraněmi nebo strategickým zbožím a technologiemi, kde je příslušným orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu s jeho Licenční správou.
Vše, co vynucuje FAÚ, je prováděním mezinárodních sankcí dle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, který kromě právního rámce zajišťuje efektivní provázanost kroků tuzemských státních orgánů s postupem mezinárodních organizací a orgánů EU. Národní sankční mechanismus oporu v české legislativě nemá. V této situaci mezinárodních vztahů je tedy nasnadě, aby se legislativci na znění provádění českých sankcí shodli.
Od ruských poslanců po běloruské pohraničníky
Subjekty fyzické i právnické zveřejněné na sankčním seznamu jsou všichni členové ruské Dumy a Rady federace, Rady národní bezpečnosti, oligarchové a podnikatelé ze strategických sektorů či lobbisté a členové jejich rodin. Za Bělorusko se jedná o osoby, které napomohly invazi na Ukrajinu. Jsou to zástupci armády, ministerstva obrany, běloruské Rady národní bezpečnosti a pohraniční stráže.
Sankční seznam se neustále aktualizuje. Jeho provádění však komplikuje několik faktorů. Odhalování skutečných vlastníků společností v České republice i v zahraniční komplikuje působnost vlastníků společností v daňových rájích či fiktivní vlastnictví firem bílými koni. Řešením může být dokonalejší registr skutečných majitelů a zlepšení vymahatelnosti uvádění údajů. Rychlé zavedení rozsáhlých sankcí v únoru letošního roku však eliminovalo možnost převedení firem na bílé koně, čímž se sankce staly efektivnější. Odkrývání skutečných vlastníků je ale i tak stále velmi obtížné a bílé koně postihnout nelze.
Nejde o vyvlastňování majetku
Sankce sice dominují titulkům periodik celého světa, avšak už není tolik známé, co opravdu znamenají. Mýtem je, že sankce znamená vyvlastnění. FAÚ uvádí na pravou míru, že sankcemi se nemyslí vyvlastnění ani konfiskace. Majetek, který patří osobě či subjektu na sankčním seznamu, spravuje FAÚ. Ve své výroční zprávě úřad uvádí, že „v důsledku uplatnění těchto omezení nedochází ke ztrátě či k jakékoli přeměně vlastnického práva sankcionované osoby k zmrazenému (zajištěnému) majetku“. Stát je zodpovědný za stav sankcemi zmrazeného majetku, proto při správě má FAÚ povinnost daný majetek chránit a hospodárně jej spravovat.
Vyloučení z veřejných zakázek
Jedním z cílů sankcí je vyloučení osob zalistovaných na sankčním seznamu z účasti na veřejných zakázkách. Tato snaha však naráží na limity dané primárním i sekundárním právem EU a zejména pak mezinárodní dohodou o vládních zakázkách, které Rusko ani Bělorusko nejsou signatáři. Logickým krokem vlády je rozhodnutí, že osoby na sankčním seznamu odstřihne od veřejné podpory. Jedním z prvních kroků je zveřejnění nových výzev dotačních covidových programů. Obě výzvy do programů COVID – Nepokryté náklady – Výzva pro vybrané sektory i COVID 2022 – Sektorová podpora vylučují tyto osoby z okruhu oprávněných žadatelů.
Rubl se vrací k dřívější hodnotě, inflace ale v Rusku hrozivě roste
Další funkcí sankcí je trest národní ekonomiky. Na rozdíl od sankčních seznamů, které trestají adresně fyzické či právnické osoby spoluzodpovědné za porušení mezinárodního práva a nenásledují princip „kolektivní viny“, tento dopad sankcí postihuje národní hospodářství plošně.
Ekonomické dopady se projevily na ruské burze okamžitě, rubl spadl mezi 20. únorem a 11. březnem vůči americkému dolaru o celých 35 procent. Na začátku dubna je patrné, že se kurz měny po rozsáhlých intervencích ruské centrální banky vrátil blíže k úrovni hodnoty rublu před 20. únorem. Téměř měsíc neobchodovala ruská burza a okamžitý nárůst inflace se projevil v ruských obchodech, kde obsluha nestačí měnit cenovky na zboží.
Do začátku května lze pro některé zboží získat na export výjimku
Pro české podnikatele bude Ruská federace i po ukončení platnosti sankcí dlouhé roky nejistým obchodním partnerem, dlouhodobě bude trhem s podprůměrnou růstovou dynamikou a se značným rizikem. Obchodování na ruském trhu bude provázet riziko, že jejich případný úspěch se bude snažit vláda využívat k ekonomickému vydírání. Nezmění-li se radikálně režim v Ruské federaci, klientelismus a korupce zůstanou tradičním koloritem obchodu. Přesto nelze pominout fakt, že země se 145 miliony obyvatel a limitovanou průmyslovou produkcí bude potřebovat ke svému fungování pestrou paletu zboží, kterou si musí importovat.
Zboží dvojího použití a další citlivé zboží však mohou být na základě oprávněné výjimky vyvezeny, pokud vývozce požádá o výjimku do 1. května 2022, je-li to zboží nevojenského použití a pro nevojenského konečného uživatele, pokud mají být dodány nebo poskytnuty na základě smlouvy uzavřené před 26. únorem 2022.
Oslabení výroby průmyslových produktů v Rusku český import příliš neovlivní, na prvním místě je totiž hrozba uzavření kohoutků zemního plynu z Ruska. Náhradní řešení za ruské dodávky surovin se v této chvíli hledají těžko a improvizace by stála nemalé prostředky. Další složkou ve strategické infrastruktuře jsou paliva a další materiály pro provoz jaderných elektráren. Jejich dovoz do České republiky z Ruska nebyl omezen.
Zatím Česko zajistilo majetek za stovky milionů korun
Nejdůležitější cíl sankcí je rehabilitace neboli změna jednání dané země. Výše zmíněné fáze účinků sankcí by měly eskalovat v diplomatické jednání za účasti mediátora. V uplynulých týdnech existovaly pokusy o mediaci sporu, avšak ruskou stranu spíše než diplomacie ohrožují neúspěchy v boji. Ani měsíc a půl od počátku invaze na Ukrajinu není zřejmá vůle Moskvy změnit svůj kurz a rehabilitovat se v očích mezinárodního společenství. Nenaplněná očekávání rychlé akce obsazení Ukrajiny se bohužel proměnila v táhlý vojenský konflikt. Západní státy proto projevily vůli radikálně zasáhnout dostupnými prostředky ekonomiku agresora i za cenu dopadů na vlastní ekonomiku.
Aktuálně FAÚ zajistil v souvislosti s nově vydanými sankcemi majetek ve výši stovek milionů korun. Další majetky jako nemovitosti, movité zboží či finanční prostředky si tak bere na zodpovědnost stát. Vymáhání platných sankcí zjevně nebude krátkodobý proces, proto bude na tuto agendu potřeba vynaložit nemalé prostředky z veřejných zdrojů. V reálném čase vidíme, jak konkrétně se funkce sankcí z psychologického i ekonomického hlediska propisují do soudobých dějin evropského kontinentu a života Rusů. V kontextu aktuálního dění je vývoj situace nepředvídatelný a těžko tak odhadovat, jak dlouho budou uvalené sankce v platnosti. Důležité je, aby nastal klid zbraní, situace se řešila diplomatickou cestou a mezinárodní společenství pomohlo Ukrajině v poválečné rekonstrukci.
