Malá balkánská země zahájila letos předvstupní jednání s Evropskou unií. To přináší dvojnásobný impulz ekonomice. Vláda realizuje reformy, aby se přiblížila unijním požadavkům, zároveň dostane Severní Makedonie od Unie další finanční pomoc na rozvoj infrastruktury.
Republika Severní Makedonie se nachází v centrální části Balkánského poloostrova a jedná se o vnitrozemský stát se dvěma miliony obyvatel. Dříve známá jako FYROM, tedy Bývalá jugoslávská republika Makedonie, získala svůj současný název teprve v roce 2019 po dlouhotrvajícímu diplomatickém sporu s Řeckem.
Severní Makedonii se v posledních letech daří začleňování do euroatlantických struktur. V roce 2020 se stala členem NATO a v letošním červenci zahájila EU a Severní Makedonie odložená předvstupní jednání. Úsilí o vstup do EU vedlo k uskutečnění celé řady reforem, a to včetně těch ekonomických.
Pro české firmy jsou šance v energetice i technologiích pro chytrá města
Severomakedonské hospodářství se stává více stabilním a podnikatelské prostředí předvídatelnějším než v minulosti. Obchodní vztahy balkánské země se státy Evropské Unie jsou oboustranně výhodné. Umožňují totiž jak evropským, tak i severomakedonským společnostem rozšiřovat své pole působnosti. Pro české firmy se zde otevírají nové příležitosti pro spolupráci v oblasti průmyslu, energetiky, zemědělství, budování dopravní infrastruktury nebo dodávek technologií pro chytrá města.
Důležitým sektorem Severní Makedonie je průmysl, který vytváří 26 procent HDP a v němž je zaměstnáno přibližně 30 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tradičně se v místních průmyslových provozech zpracovává ocel a železo, vyrábí cement či jiné chemikálie. Produkuje se zde také množství potravinářského, farmaceutického a kosmetického zboží. Poměrně významný je i textilní průmysl včetně kožedělné výroby a obuvnictví.
Ve volných zónách lze získat deset let daňových prázdnin
Severní Makedonie hledá zahraniční investory a v evropském prostředí nabízí výjimečně štědré podmínky. O tom se na vlastní oči přesvědčili také účastníci podnikatelské mise organizované Hospodářskou komorou a vedené náměstkem ministra průmyslu a obchodu Eduardem Muřickým, když letos v březnu navštívili volnou ekonomickou zónu u hlavního města Skopje. V celé zemi je celkem 14 podobných zón a aktuálně v nich působí na 34 investorů nejen ze zemí EU, ale také z USA, Turecka či Jižní Korey.
Zahraniční investory láká na pobídky také Černá Hora
Vláda Severní Makedonie se pobídkami snaží přilákat zahraniční investice a tím zajistit obyvatelům dostatek pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti se totiž v posledních třech letech pohybuje okolo 17 procent. Mezi hlavní nabízené výhody v ekonomických zónách patří: 10 let osvobození od korporátní daně a daně z příjmu fyzických osob, osvobození od daně při importu do volných zón a osvobození od cla při dodávkách do nich, zdarma přípojky na plyn, vodu a odpad, zdarma vypracování byznys plánu i další pobídky. V zóně Tetovo může dokonce investor dostat zdarma halu postavenou pro stroje či další výhody.
Země má měď, lignit či bílý mramor
V kontextu ruské agrese na Ukrajině roste význam ještě dalšího sektoru, a to sice těžby a zpracování nerostných surovin. Snaha zkrátit dodavatelské řetězce a využívat naleziště z evropského území stáčí pozornost k dosud méně probádaným regionům, které mají veliký potenciál. V Severní Makedonii existují naleziště rudních i nerudních surovin, stavebních surovin i palivoenergetických surovin. Jedná se například o olovo, železnou rudu, měď, zinek, vápenec, mangan, nikl nebo lignit. Severní Makedonie je také exportérem vysoce kvalitního bílého mramoru. I proto za podpory českého Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí v letošním roce vzniká spolupráce mezi českými geologickými službami a severomakedonskými, což by do budoucna mělo přinést rozvoj spolupráce v průzkumu surovinových zásob.
Slunce zde svítí 280 dní v roce, vláda chce nahradit uhlí obnovitelnými zdroji
V současné době je Severní Makedonie závislá na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Země ale disponuje obrovským potenciálem pro výrobu především prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie. Stát má díky své geografické poloze a klimatu v průměru 280 slunečných dní v roce, což vytváří ideální podmínky pro výrobu solární energie.
Vláda plánuje podpořit výstavbu solárních parků, vodních a větrných elektráren a postupně nahradit uhlí. Daný krok povede ke snížení nákladů na energii a závislosti státu na importu, vytvoření nových pracovních míst a dekarbonizaci země, což je jeden z pilířů zelené agendy. V loňském roce byl také vyhlášen nový plán reforem Akcia 21, který obsahuje plán modernizace železnic, výstavby silnic a v neposlední řádě i přestavbu tepelné elektrárny Negotino na plynovou elektrárnu. Severní Makedonie je stát, který disponuje potenciálem k využívání zelené energie a jehož cílem je zajistit si energetickou soběstačnost. Představuje tak pro zahraniční investory obrovskou příležitost v rozvoji sektoru obnovitelných zdrojů energie.
Zemědělství zatím postrádá moderní techniku
Makedonie je převážně agrární stát a domácí produkce uspokojí domácí poptávku. Příznivé podnebí i geografická poloha země vytvořily ideální klimatické podmínky pro pěstování široké škály různorodých plodin včetně tabáku, bavlny, slunečnice a obilovin (pšenice, kukuřice, rýže), které se vyznačují mimořádně vysokou kvalitou a jsou následně vyváženy do sousedních zemí.
Mezi největší obchodní partnery Severní Makedonie patří hlavně země Evropské unie, zejména Německo, Řecko a Bulharsko. Významnými partnery jsou také Velká Británie a Srbsko. Mezi klíčové suroviny severomakedonského zemědělství patří vinná réva. Vinařství totiž představuje jednu z nejrozvinutějších větví zemědělského sektoru země. V hornatých oblastech, které nejsou vhodné k pěstování plodin, převažuje chov zvířat (ovce, kozy a skot). V agrárním sektoru je zaměstnáno asi 16 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, proto dané odvětví představuje pro současnou vládu prioritu k rozvoji. Země postrádá pokročilé technologie, což otevírá možnost zahraničních investic ke zlepšení efektivity v zemědělství.
S unijní pomocí má železnice propojit východ a západ státu
Podíl domácností Severní Makedonie bez připojení na kanalizaci tvoří 35 procent, což pak zapříčiňuje kontaminaci okolí odpadní vodou. Daný problém by měl být vyřešen rekonstrukcí a výstavbou kanalizačních systémů a čističek odpadní vod. Financování projektů je podporováno z předvstupních fondů EU (IPA III).
V zemi převládá především automobilová a autobusová doprava, která není šetrná k přírodě. Navíc vozový park hromadné dopravy je z většiny zastaralý a vyžaduje modernizaci. Finanční pomoc při řešení problémů spojených s dopravní infrastrukturou nabídla Evropská unie. Za pomocí poskytnutých finančních prostředků plánuje stát výstavbu železniční trati, která by propojila východ a západ země, včetně budování tunelů, mostů a železničních stanic.
Zaregistrujte se na akci o spolupráci v oblasti smart cities se Severní Makedonií
Další oblastí, ve které mohou české firmy navazovat spolupráci jsou technologie pro chytrá města, která zlepšují například urbánní mobilitu, zvyšují bezpečnost pohybu po městě a dělají život v něm pohodlnějším. S cílem propojit české firmy nabízející smart cities řešení a zástupce měst a obcí Severní Makedonie pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve dnech 16. až 18. listopadu velké ekonomické fórum. Na akci se sjede 100 představitelů nejen ze Severní Makedonie, ale také dalších pěti států západního Balkánu.
