Česká měna zpevňuje k nejsilnějším úrovním v historii. Od začátku roku se bleskově přiblížila hranici 24 korun za euro. Co to znamená pro vývozce a kde se posilování tuzemské měny zastaví?
Exportéři se dostali mezi mlýnské kameny. Aktuálně jsou pod těžkým tlakem současně na straně nákladů i výnosů. Podle průzkumu Asociace exportérů zdražily v uplynulém roce vývozcům vstupy o 18,5 procenta. Jejich produkce ale podražila v průměru jen o 8,5 procenta.
Roste nejen cena materiálů, pohonných hmot či energií, ale také mzdy zaměstnanců. Dlouhodobý nedostatek lidí na českém pracovním trhu kvůli odchodu desítek tisíc cizinců zpátky do svých zemí během pandemie ještě graduje. Lednová nezaměstnanost byla pouhých 3,6 procenta, a to i přes tradiční růst tohoto ukazatele v zimních měsících. „Zaměstnanci tak mají výhodnou pozici pro vyjednávání lepších mezd, firmy naopak čelí obtížím, kdy jejich podnikání často omezuje nedostatek pracovní síly,“ připomíná analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Zaměstnancům dává navíc do ruky při požadování vyšších mezd silný argument vysoká inflace atakující hranici deseti procent. „V každém případě však růst produktivity práce výrazně pokulhává za růstem mezd a situaci navíc zhoršuje i skutečnost, že platy ve státním sektoru jsou dnes již výrazně vyšší než mzdy v průmyslu, což ještě dále zvyšuje konkurenci na trhu práce,“ uvádí Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
Když každý desetník znamená 20 miliard
Jestliže náklady českým exportérům skokově vzrostly, z druhé strany ale zároveň klesají výnosy v zahraničí. Důvody jsou dva. Jednak právě kvůli nedostatku lidí nebo dílů nemohou vývozci přijímat vícero zakázek, kterých je jinak v současnosti na globálním trhu v souvislosti s oživením po pandemii spousta.
Výnosy ale zkrátilo také bleskové posílení české měny. Jestliže ještě na začátku prosince byla na úrovni 25,50 koruny za euro, na začátku ledna posílila až k hranici 24,30 koruny, poblíž které se nyní stále drží. Důvodem je hlavně opakované razantní zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), díky němuž je koruna pro investory zajímavá vzhledem k velkému úrokovému diferenciálu oproti euru.
Asociace exportérů zveřejnila kalkulaci, o kolik by tak mohli letos čeští vývozci – kteří většinu obchodů uzavírají v eurech – kvůli sílící tuzemské měně přijít a o kolik bude tratit hospodářství jako celek. „Pokud by zůstal průměrný kurz na úrovni 24,36 koruny za euro, pak by exportéři přišli o 257 miliard korun a HDP o 19 miliard. V případě, že by průměrný kurz dosáhl hodnoty 23,80 koruny za euro, pak by exportéři ztratili 369 miliard a HDP 28 miliard,“ uvedl Otto Daněk. „Toto jsou zcela jistě varovná čísla a k tomu je třeba ještě zohlednit skutečnost, že nákupní kurzy komerčních bank jsou o 60 až 84 haléřů nižší než kurz ČNB,“ dodává. Drahá koruna také snižuje cenovou konkurenceschopnost českých výrobků v zahraničí.
Vyšší úroky čekají možná už i eurozónu
Podle aktualizované prognózy, kterou ČNB zveřejnila minulý týden, se měna po současných dramatických skocích zklidní. „Kurz k euru nejprve zpevní v reakci na strmý nárůst domácích úrokových sazeb, poté se ustálí těsně pod hladinou 24 korun,“ uvedla ve své zprávě centrální banka.
Tomáše Kudla, obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury, také zatím případné oslabení koruny neočekává, pokud nepřijde výjimečná událost. „Nastat by mohlo, pokud by eskalovaly vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou nebo by hrozil jiný geopolitický konflikt,“ uvedl.
Podle Davida Vagenknechta, analytika Raiffeisenbank, by ale mohlo v následujících měsících způsobit eventuální zpětné oslabení koruny to, že Evropská centrální banka i americký FED začaly v rozporu s dřívější liknavostí nyní signalizovat razantnější postup proti rostoucí inflaci. „Očekávání ještě více jestřábího FEDu by mělo tendenci tlačit korunu ke slabším hodnotám. Další přítěží pro korunu mohou být dozvuky zasedání Evropské centrální banky,“ uvedl Vagenknecht. Po zmíněném zasedání na začátku února už prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová nezopakovala dřívější tvrzení, že je v eurozóně letos nepravděpodobné zvyšování úroků. Zároveň oznámila, že na dalším zasedání v březnu dojde k přehodnocení měnové politiky. Už jen v reakci na tyto verbální proklamace reagovaly trhy posílením eura a potažmo mírným poklesem koruny.
Černý Petr zůstal právě vývozcům
Jak tedy kurz koruny dál zamíchá těžkou situací vývozců? V první řadě je zřejmé, že podnikatelé se už za léta výkyvů české měny naučili důsledně zajišťovat hedgingem, což by jim při současných turbulencích měny mohlo dát alespoň nějakou jistotu.
Že ale budou tak jako tak do jisté míry tratit, je zřejmé. V boji proti inflaci, kterou aktuálně vede ČNB prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, zůstává černý Petr v ruce bohužel právě exportérům. Dovozcům i domácnostem silná měna spíš pomáhá, protože tlumí růst cen zboží z dovozu, pohonných hmot či energií. Cestovní kanceláře také hlásí nákupní horečku – čeští turisté jsou natěšení na cizinu po dvou letech, kdy bylo cestování omezeno, a chtějí navíc využít právě silnou českou měnu. „Koruna je blízko svých historických maxim třeba vůči turecké liře, polskému zlotému nebo švédské koruně. Vůči euru je poblíž takřka jedenáctiletého maxima. V uplynulých měsících výrazně zpevnila proti celé řadě dalších měn,“ připomíná člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Některé tuzemské cestovní kanceláře tak hlásí až o padesát procent vyšší prodeje na letní sezonu, a to dokonce i ve srovnání s předpandemickým rokem 2019.
Jak se projevily změny kurzu a rekordní inflace v Turecku a na dalších velkých exportních trzích?
Předseda Asociace exportérů Jiří Grund upozornil na situaci vývozců vedení ČNB. Centrální banka ví, že vysoké úrokové sazby a potažmo silná koruna dostává exportéry pod tlak, podle členů bankovní rady je ale dočasné vyšponování úroků až někam k hranici pěti procent v boji proti růstu cen nutné. Ztráty spojené s inflací se tak nyní rovnoměrněji rozkládají mezi domácnosti a vývozní podniky. Navíc lze podle některých analytiků vnímat současnou situaci jako určité vyrovnání za dřívější kurzový závazek, kdy ČNB držela v letech 2013 až 2017 měnu uměle nad hranicí 27 korun za euro a tím naopak pomáhala vývozcům na úkor tuzemských domácností či dovozců.
Silná měna exportérům citelně pomáhá na vstupech
Letošní diskuze o ztrátách exportérů kvůli zpevňující měně je ale trošku specifická oproti dřívějším podobným peripetiím. Tentokrát vývozci nemusejí vnímat silnou českou korunu jen jako komplikaci, přestože atakuje vlastně nejsilnější úroveň v historii. I jim totiž tlumí dopady zdražení ropy, plynu, energií, cenných kovů, pohonných hmot či dílů dovážených ze zahraničí. A tohle zdražování trápí v současnosti české firmy vlastně víc než odbyt a marže v zahraničí.
Stejně tak na druhé straně se výrobci nemusejí tolik podbízet cenou, protože i v Evropské unii je nyní v mnoha odvětvích takový převis poptávky nad nabídkou, že může český vývozce do budoucích cen hotového výrobku snadno část kurzového rozdílu promítnout, aniž by riskoval, že zboží neprodá.
Euro v Česku? Ne za této vlády
Volatilní kurz koruny zároveň pomohl znovu dostat do veřejné diskuze téma přijetí eura. Šéf nové vlády Petr Fiala ovšem jasně uvedl, že přijetí společné evropské měny nejenže není na pořadu dne, ale nebude ani silným tématem v celém funkčním období této vlády.
Současný dramatický růst inflace navíc ukázal, že nezávislá česká koruna má své výhody. ČNB může s růstem cen bezprostředně bojovat a sazby precizuje přesně podle potřeb malé české ekonomiky. Naopak Evropská centrální banka musí najít kompromisní řešení pro různé ekonomiky v odlišné situaci. V současnosti tak drží úroky i přes inflaci abnormálně nízko zejména s ohledem na zadlužené státy jižní Evropy. Na to ale zase doplácejí někteří severní členové eurozóny, jako jsou například Pobaltské státy, kde řádí až 12procentní inflace a místní hospodářství by potřebovalo vyšší sazby.
Jaké výzvy české čekají exportéry v roce 2022?
Koruna zůstane v České republice platidlem evidentně ještě roky. A experti se shodují, že dlouhodobě půjde i přes dočasné výkyvy vždycky spíš nahoru. Pravděpodobně až do doby, kdy Česko přijme euro. Exportéři se s tím učí žít. Letos si snad – řečeno z perspektivy vývozců – tuzemská měna většinu cesty vzhůru možná dokázala vybrat už za pouhý první měsíc roku.
Loni skončil zahraniční obchod ve schodku, poprvé od roku 2010
Že zažívá český vývoz těžké chvíle, potvrdil finální účet zahraničního obchodu za loňský rok. Podle aktuálních čísel byl jen za měsíc prosinec v deficitu 15 miliard korun. Trh přitom očekával záporné saldo jen kolem osmi miliard. Za celý rok 2021 pak vykázal zahraniční obchod schodek 1,5 miliardy korun. „Ve schodku, jde však spíše o červenou nulu, tak skončil poprvé od roku 2010,“ připomíná člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Neradostnou bilanci přitom nelze odůvodnit jen globálními restrikcemi kvůli nemoci covid-19. „Výsledek ostře kontrastuje s vrcholně pandemickým rokem 2020, kdy zahraniční obchod vykázal historicky rekordní přebytek 180 miliard korun,“ porovnává Kovanda. K hlavním příčinám schodku patřil propad vývozu automobilů. Na straně dovozu pak statistiku ovlivnil hlavně vyšší finanční objem dovozu plynu a ropy.
