Křišťálový pavilon a skleněný maskot René pro Světovou výstavu v Japonsku. Prototyp sklářské vany kombinující teplo z plynu i elektřiny. Obří skleněné kyvadlo kreslící do písku v Emirátech. To jsou jen některé z vizitek českého sklářského průmyslu, který v moderní éře chytře pracuje s designem a inovacemi.
Česko zůstává sklářskou velmocí. Každý den tuzemské firmy vyrobí mimo jiné třeba čtyři tisíce tun skla nebo čtyři miliony lahví. A spoustu dalších výrobků. Obor dává práci 21 tisíci lidem a loni za prodej vlastního zboží a služeb utržil téměř 64 miliard korun.
Zároveň patří sklo a keramika stále k tahounům českého exportu. Loni měl vývoz hodnotu 57 miliard korun, přičemž 80 procent zboží šlo do Evropské unie coby nejdůležitějšího odbytiště. V Unii je výhodou nejenom trh bez bariér, ale i geografická blízkost. Doprava je u skla dvojnásob důležitou položkou. „Delší přeprava je a bude drahá. Do vzdálenějších destinací se mohou vydat jenom speciální výrobky s vysokou přidanou užitkovou nebo uměleckou hodnotou,“ říká Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP).
Pořádnou nadílku od sklárny Moser si z letošního filmového festivalu v Karlových Varech odvezl slavný americký herec Viggo Mortensen. Vázu nazvanou Hruška dostal od firmy darem, sám si přikoupil vázy Purity a Eternity a ještě získal festivalovou cenu Křišťálový glóbus, kterou také vyrábí Moser.
Škála českých sklářských výrobků je ovšem pestrá a zdaleka nejde jen o umělecky vyvedené sklenice nebo lustry. „Česká sklářská rodina je široká. Jsou to jednak běžné aplikace jako izolační skla do oken, nápojové soupravy, lahve všech druhů a tvarů, skleněná vlákna nebo varné nádobí. Výrazně vystupují u nás vyrobená autoskla ve vozech většiny světových značek. České sklo najdete také na skleněných fasádách těch nejfantastičtějších budov od renomovaných světových architektů v Londýne, Stockholmu nebo i v Praze, což je třeba příklad budovy Masaryčka,“ vypočítává Petr Mazzolini.
Střepy jsou cenné pro recyklaci, často ale zatím mizí do zahraničí
Obor se ovšem v poslední době musí vyrovnat s výzvami, jako jsou dražší energie, celková inflace nebo rostoucí požadavky na ekologický provoz v duchu green dealu. Skláři ale zareagovali proaktivně a přišli s novými nápady. „V Čechách probíhá společný projekt dvou největších výrobců plochého skla na světě. Roste prototyp středně velké sklářské vany, která bude umět kombinovat zdroje tepla mezi plynem a elektřinou. Jde o světový unikát,“ informoval Petr Mazzolini.
„Prožíváme už delší dobu krušné období, kdy se v Evropě spojily problémy energetické a geopolitické, a aby toho nebylo málo, my Evropané jsme do toho zamixovali své ambice bleskového přechodu na bezemisní hospodářství. Nyní s obavami sledujeme vývoj cen energií,“ uvádí prezident ASKP.
Tuzemští skláři i proto spolupracují na ochraně před nekalou konkurencí z Východu a chtějí mimo jiné také zvýšit recyklaci střepů. „Nesmějí nám mizet z republiky, jak se to často děje. Prostřednictvím evropské aliance připravujeme podklady pro účinnější antidumpingová opatření na dovozy z Číny. Mají ochránit naše odvětví proti importům z takových zemí, kde výrobci nejsou zatíženi náklady jako my, kde stále ignorují emisní dopady na životní prostředí, nelikvidují odpady nebo využívají dětské práce,“ uvádí Mazzolini.
Funkční design skláři spojili s technologiemi digitálního věku
Dalším prvkem, díky němuž se české sklářství modernizuje, je vedle akcentu na ekologičnost také chytrá práce s užitným designem. Vznikají tak instalace, které spojily tradiční řemeslnou krásu a moderní technologie. „Velké kompozice jednotlivých prvků, kde přidanou hodnotu tvoří zejména design, nikoliv jen samotné sklo. Příkladem je Preciosa Lighting, sklárna, která spojuje tradici s novým pojetím a vytváří atraktivní mix, který na zahraničních trzích funguje,“ uvedl k tomu ředitel proexportní agentury CzechTrade Radomil Doležal, který na začátku září při setkání s tuzemskými skláři navštívil mimo jiné i výrobny značek Crystalex nebo právě Preciosy.
Typickou vizitkou moderní éry českého sklářství je tak třeba instalace Billion Pixels od Preciosy, která zdobí recepci budovy televize Sky v Londýně. Společnost si objednala svítidlo, které umí naprogramované dynamické scény zobrazit se stejnou barevnou škálou, jakou mají v daný moment i televizní panely stanice Sky.
Další prestižní česká značka Lasvit zase spojila mistrovství sklářů a moderní techniku například v instalaci Art Therapy v nemocnici v Abú Dhabí. Jde o 16 metrů dlouhé skleněné kyvadlo, které visí nad písečným kruhem, do nějž pomalým pohybem kreslí obrazy. Kyvadlo pohánějí tři skryté motory. U instalace je panel, na němž si pacienti nemocnice mohou sami nakreslit návrh kresby a pak pozorovat kyvadlo při jejím provedení, což je jakousi meditativní součástí léčby.
Takových originálních řešení čeští skláři tvoří v současnosti mnoho. Právě funkční design českého skla chce podle Radomila Doležala agentura CzechTrade akcentovat i při české účasti na veletrhu Find Design Fair Asia v Singapuru, který se bude konat 26. až 28. září. Podle Doležala jsou pro skláře zajímavé zahraniční trhy jako třeba Saúdská Arábie nebo Katar – tedy bohaté země, které chtějí luxusní výrobky.
V oblasti designu nabízí pomoc a poradenství Design Centrum CzechTrade
Podle prezidenta ASKP Petra Mazzolinho hraje při vývozu byznysová podpora stejně důležitou roli jako samotný výrobek. „I tradiční české značky, které si drží vysoký standard, k tomu dnes mají neodbytný výborný marketing. Technologie výroby skla jsou obecně známé, a proto základní sortiment umí zkopírovat a vyrobit leckdo. Ale marketing, podpora prodeje, dumping, to jsou stále významnější ,diferenciátoři‘ dneška,“ vysvětluje.
V Ósace bude skleněným maskotem exponaut René
I proto se dohodla asociace ASKP s další organizací působící v tuzemském sklářském průmyslu – Svazem výrobců skla a bižuterie –, že budou společně akvírovat firmy z členských základen, aby se prezentovaly na chystaném Expu 2025 v Ósace. Světová výstava se bude v tomto japonské městě konat už podruhé v historii, když při předešlé výstavě v roce 1970 se s velkým ohlasem setkala právě česká výprava. Zásluhu na tom měly tehdy i ukázky českého skla, jež má v zemi vycházejícího slunce skvělou pověst.
Díky čemu vyhrál v těžké konkurenci návrh skleněného pavilonu pro českou výpravu na Expo v Ósace?
I příští rok má proto hrát sklo v rámci české účasti výraznou úlohu. Už sám český národní pavilon bude pojat jako jedna velká skleněná spirála. Maskotem české účasti bude skleněný exponaut René. Autorem této figurky byl slavný český umělec René Roubíček, který postavičku stvořil už na konci padesátých let minulého století. Roubíček se účastnil se svými pracemi předchozí Světové výstavy v Ósace a prostřednictvím maskota se tak symbolicky propojí odkaz tehdejší úspěšné české výpravy s tou, která se chystá na příští rok.
Mladá generace sklářů chybí, školy mají jiné cíle než průmysl
České sklářství si tedy úspěšně hledá svou moderní tvář pro 21. století. I přes všechny současné úspěchy ale zůstává otazník pro budoucnost: Kdo bude v tradici pokračovat? Nová generace sklářů zatím nepřichází. „Bohužel zájem o práci ve sklářství je minimální. Ano, speciální dovednosti, zkušenosti se pomalu vytrácejí a není je komu předat. Ještě máme pár středních škol, které tyto hodnoty chrání a předávají, ale na vysokoškolské úrovni je to hodně špatné,“ varuje Petr Mazzolini.
Více informací o oboru nabízí Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR
Jeden z důvodů neutěšeného stavu je v tom, že školy – aby získaly více peněz od státu – lákají studenty na obory, s nimiž pak absolventi těžko hledají uplatnění. „Nastavená pravidla v našem školství nutí školy mít jinou motivaci, než má průmysl. Často se podbízejí studentům, bojují mezi sebou o ně, hýčkají je a častým důsledkem je školský produkt, který nemá využití. Poptávka průmyslu se rozchází s cíli škol. Sklářství podobně jako řada jiných průmyslových odvětvích je dnes hlavně o strojích, o jejich řízení, o automatizaci a robotizaci. Tento trend nesmíme zaspat. V Česku to bez odborníků na sklářské technologie opravdu nepůjde,“ shrnuje prezident ASKP.
Celkově ale zůstává optimistou: „Jsem přesvědčen, že sklářství má obrovskou perspektivu. Sklo prostě nemá ve většině případů srovnatelného náhradníka,“ uzavírá.
