Obchodní mise do Vietnamu vedená ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou pomohla stvrdit přímý vstup Škody Auto na tamější trh či zakázky na výcvik pilotů pro vietnamské aerolinky. Rozvíjí se také mnoho forem obchodu s Ukrajinou. Export jako celek čeká nová strategie. „Vydáváme se směrem ke kvalitě, nikoli kvantitě,“ říká ministr Síkela.
Počátkem června byl spuštěn program Aid for Trade Ukraine. Co zahrnuje?
Ukrajinské úřady, obce a instituce aktivně připravují žádosti o produkty, které by mohly dodat české firmy. V následujících týdnech předpokládáme spuštění výběrových řízení, do nichž se budou moci firmy hlásit. Prostředky z tohoto programu mohou být využity především na vypracování dokumentace projektů, studií proveditelnosti, případně vzorové dodávky. Zároveň mají firmy možnost se zapojit do dalších programů našeho resortu. Vedle Aid for Trade Ukraine připravujeme také programy Twinning a Incoming, které by měly umožnit návštěvu České republiky pro ukrajinské úředníky a představitele byznysu. V neposlední řadě mají firmy možnost konzultace s agenturou CzechTrade, mohou navštívit veletrhy zaměřené na pomoc Ukrajině – například ReBuild Ukraine ve Varšavě nebo i pavilon věnovaný Ukrajině na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Další iniciativou je Business klubu Ukrajina. Jak funguje?
Zaměřuje se na přípravu byznysových projektů pro jednání česko-ukrajinské mezivládní komise, na úrovni B2G disponuje klub přímými kontakty na ukrajinskou stranu. Pořádá také podnikatelské mise na Ukrajinu a setkání s důležitými představiteli země. Kdo se chce zapojit, může navštívit web klubu, kde najde konkrétní projekty a poptávky ukrajinských obcí, měst a úřadů. Zároveň bych rád poděkoval více než 140 českým firmám, které se k naší iniciativě přidaly a vytvořily s námi tuto důležitou platformu.
Přečtěte si více o Business klubu Ukrajina
Nedávno jste navštívil s obchodní misí Vietnam. Které obory jsou tam příležitostí pro české podniky?
Vietnam v současné době představuje našeho nejdůležitějšího obchodního partnera v jihovýchodní Asii. Je v hledáčku řady českých firem, o čemž svědčí i výsledky vzájemné obchodní výměny. Ta loni dosáhla rekordní úrovně 55,4 miliardy korun. Během návštěvy mě doprovázela podnikatelská mise pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy čítající přes 20 společností.
Potenciál vietnamské trhu je až jeden milion vyrobených a prodaných vozů v roce 2025. Země se může stát výrobní základnou i pro další expanzi Škody Auto do celé jihovýchodní Asie.
V Hanoji jsem vedl konzultace s ministrem průmyslu a obchodu Nguyen Hong Dienem o posílení spolupráce ve vybraných sektorech včetně automobilového průmyslu, podpory vzájemných investic, důlních technologií či petrochemického průmyslu. Česko má z hlediska proexportní podpory určitou konkurenční výhodu, protože mnoho představitelů země, kteří zastávají vysoké pozice v místní státní správě či v rámci státních podniků, studovali nebo pracovali v České republice.
Které nové kontrakty byly během mise projednány?
Pro nás zcela klíčový je vstup společnosti Škoda Auto na vietnamský trh a založení výroby v provincii Quang Ninh. Tu jsem osobně navštívil a jednal s tamějším vedením. Škoda Auto tu plánuje se svým vietnamským partnerem, firmou Thanh Cong Group, dodávat na trh až třicet tisíc automobilů ročně. Vietnamský automobilový průmysl zažívá v posledních letech obrovský rozmach a potenciál trhu je až jeden milion vyrobených a prodaných vozů v roce 2025. Vietnam se může stát výrobní základnou i pro další expanzi Škody Auto do celé jihovýchodní Asie.
Perspektivní oblastí je letecká doprava, přičemž během podnikatelského fóra v Hanoji byla podepsána dohoda mezi českou firmou F Air a společností Vietnam Airlines a leteckou školou Viet Flight Training na výcvik vietnamských pilotů v České republice.
Přečtěte si více o výcviku vietnamských pilotů v české letecké škole
Jaké šance jsou ve vietnamské energetice?
Spolupráci jsem prodiskutoval s prezidentem hlavního státního energetického podniku Vietnam Electricity (EVN) Tran Dinh Nhanem. Podařilo se prosadit další zapojení českých firem do energetických projektů včetně modernizace vietnamských uhelných elektráren, dodávek softwaru a sdílení zkušeností v oblasti přenosových sítí a datových center. Vietnamská energetika prochází dynamickým rozvojem. Asijská země chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a počítá s postupným odklonem od uhlí ke spalování plynu a obnovitelným zdrojům.
Ministerstvo v současnosti finalizuje Exportní strategii ČR do roku 2033. Jak byste shrnul její podstatu?
V první řadě si musíme uvědomit, jak důležitý export pro naši zemi je. Více než 70 procent našeho hrubého domácího produktu tvoří právě vývoz zboží a služeb, čímž jsme v Evropské unii nadprůměrní. České firmy navíc loni dosáhly rekordního objemu exportu ve výši 4,5 bilionu korun, což jasně ukazuje, jak důležitá je efektivní a cílená podpora vývozu. Abychom zajistili jeho budoucí udržitelný růst, je potřeba hledat nové úspěšné firmy, které budou schopny prodávat finální výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou. A naše úloha je v tom, abychom byli takovým českým podnikům partnerem na cestě do vyšších příček v hodnotových řetězcích. Rád bych zdůraznil, že se vydáváme směrem ke kvalitě, nikoli kvantitě. Toto naše pojetí se promítá do všech cílů nové exportní strategie.
Konkurenceschopnost nemůžeme stavět pouze na nižší ceně, klíčová je podle nás inovativnost řešení a produktů včetně navázaných služeb. Zaměříme se na podporu firem, které působí v nově vznikajících oborech, takzvaných technologických doménách. Jde například o pokročilé výrobní postupy a materiály, jako jsou třeba 3D tisk, umělá inteligence či takzvaná smart řešení. Nadále chceme podporovat diverzifikaci, více partnerů na více trzích totiž znamená vyšší odolnost a minimalizaci rizik při krizích a turbulencích. I v této oblasti se chceme posunout od plošné podpory a prioritních zemí k dlouhodobému sektorově zaměřenému působením ve všech teritoriích.
Zpřehlední se orientace v podpoře podnikání?
Po schválení strategie začneme implementovat stanovená opatření, která budou přinášet nové prvky do systému podpory exportu. Vyzdvihl bych jedno opatření systémové povahy. Chceme vytvořit proexportní ekosystém, který bude zahrnovat všechny instituce, které poskytují podporu v různých fázích podnikání. Kontaktní body všech zapojených institucí musí fungovat na základě principu „No Wrong Door“. Firma získá v jakémkoli vstupním bodě analýzu svých potřeb od odborníků, kteří jí navrhnou postup ušitý na míru. Koordinační manažeři v jednotlivých institucích s firmou provedou základní analýzu potřeb a zprostředkují jí nabídku služeb nejen své vlastní organizace, ale všech dalších relevantních zapojených institucí. Tím vznikne systém ucelené nabídky navazujících služeb ve všech fázích podnikání – od inovace (nápadu) přes rozvoj až po expanzi na globální trhy včetně financování jednotlivých stadií. Reagujeme tak na poptávku firem po snadné orientaci v systému podpor. Na úrovni státu tím zajistíme efektivní využívání dostupných zdrojů.
Stále víc se klade důraz na design výrobků. Které prvky státní podpory designu byste vyzdvihl?
Naše ministerstvo poskytuje prostřednictvím Design Centra CzechTrade širokou škálu služeb, které mohou firmy využít. Aktuálně ze zdrojů Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost běží výzva Design pro konkurenceschopnost, dále z Národního fondu obnovy mohou firmy žádat o podporu z programu Design Credits, který realizujeme ve spolupráci s Ministerstvem kultury. Podporu poskytujeme mimo jiné i prostřednictvím společných účastí na výstavách a veletrzích. Konkrétně v dubnu se řada známých českých značek – například Lasvit, Ton, Preciosa a další – s naší podporou zúčastnily České oficiální účasti na veletrhu Salone del Mobile v Miláně a odvezly si řadu velmi zajímavých zakázek.
