Země na Pyrenejském poloostrově má velké ambice v kosmickém programu. Chystá také velké investice do digitalizace i úplného přechodu na obnovitelné zdroje energie. V mezidobí ale zároveň modernizuje i jaderné elektrárny, což patří mezi příležitosti pro české dodavatele, říká ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Madridu Marek Zmrzlík.
Kancelář v Madridu jste převzal nedávno. Co bude patřit k vašim pracovním prioritám?
Co se sektorů týče, rád bych se zaměřil zejména na energetiku či životní prostředí. Nový energetický plán Španělska má mnoho témat od dekarobnizace a postupného přechodu na obnovitelné zdroje až po energetickou bezpečnost a dopad této strategie se samozřejmě přelévá i do dalších oborů, jako je železniční doprava či elektromobilita. Španělsko je zemí závislou na dovozu energie, i když má výsadní postavení, pokud jde o obnovitelné zdroje. Nástroje a harmonogram přechodu představuje Integrovaný národní plán pro energii a klima (PNIEC) pro období 2021 až 2030. Energetickou krizi se snaží země řešit i různými fiskálními nástroji, jako je snižování DPH nebo redistribuce zisku energetických společností.
Jak je na tom s jádrem?
Španělsko má stále několik jaderných elektráren, které chce dále využívat, než v budoucnu přejde stoprocentně na obnovitelné zdroje. Stále řeší otázku jejich údržby a renovace. Téma jaderné energetiky je zde stále živé a velmi zajímavé, ač je v plánu postupné uzavírání sedmi jaderných reaktorů. Plán na uzavření jaderných elektráren počítá nejprve s uzavřením čtyř reaktorů do roku 2030. Zbylé tři země postupně uzavře do konce roku 2035. Stále se o tom vede diskuze, jelikož jaderná energetika je jedna z nejlevnějších a v současné energetické krizi, kdy raketově rostou ceny energií i zde ve Španělsku, dává smysl uchování těchto zdrojů, jako se k tomu například přiklonila sousední Francie.
Mohou se na dodávkách podílet české firmy?
V příštím roce bychom chtěli zrealizovat misi právě v oblasti jaderné energetiky. Věříme, že jsou velké příležitosti pro české podniky v oblasti služeb a technologií pro provoz jaderných elektráren, zajištění bezpečnosti, renovací a údržbu stávajících zařízení stejně jako pro dodavatele technologií pro skladování jaderného odpadu, sanaci a dekontaminace okolí. Jsme v úzkém kontaktu s asociací Foro Nuclear, s níž misi připravujeme. Původně jsme měli v plánu i návštěvu některé elektrárny a skladu odpadu, ale je otázkou, co bude možné vzhledem k pandemii covidu. Věřím, že minimálně návštěva skladu jaderného odpadu El Cábrilu na jihu Španělska by se mohla podařit.
Právě skladování jaderného odpadu je ve Španělsku palčivé téma.
Ano, v současné době disponuje země pouze jedním skladem pro jaderný odpad s velmi nízkou, nízkou a střední radiací. Zbylý jaderný odpad, ten s vyšší radiací, je uskladňován v dočasných skladech jednotlivých jaderných elektráren. Již řadu let existuje snaha o vytvoření „dočasného centralizovaného skladu“ v Cuence. Plány nicméně dosud narážely na politické a ekologické bariéry. Cílem současné vlády je podpořit vznik takovéhoto centralizovaného skladu, který by měl být vytvořen ideálně před ukončením jednotlivých jaderných elektráren, nejpozději pak v roce 2035.
O šancích pro české dodavatele čtěte více v analýze tamější ekonomiky v době po pandemii
Jak jsou na tom španělské jaderné elektrárny v otázce bezpečnosti?
Musejí pravidelně představovat plány, v jejichž rámci vysvětlují svá bezpečnostní opatření. Každoročně je v zemi investováno asi 40 milionů eur do údržby existujících jaderných elektráren.
Do roku 2030 má být investováno téměř čtvrt bilionu eur
Integrovaný národní plán pro energii a klima PNIEC je program, který španělská vláda navrhla, aby usnadnila plnění cílů stanovených Evropskou unií v roce 2030. Jeho cílem je dosáhnout 42procentního podílu obnovitelných energií na konečné spotřebě energie v roce 2030 a dosáhnout 74procentního podílu obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny. Za tímto účelem zahrnuje různé technologie skladování energie: sezonní, denní, distribuované parkem elektrických vozidel, tepelné skladování (termoelektrické solární elektrárny), chemické skladování ve formě obnovitelného vodíku.
Jeho hlavní body jsou tyto:
• PNIEC zmobilizuje ve Španělsku v letech 2021 až 2030 investice ve výši 241 miliard eur, což bude mít významný expanzivní efekt na ekonomiku.
• Hrubý domácí produkt se v letech 2021 až 2030 zvýší o 16 500 až 25 700 milionů eur jak díky plánovaným investicím, tak i díky větším úsporám energie a účinnosti a nižšímu dovozu fosilních paliv.
• Opatření vytvoří 253 tisíc až 348 tisíc nových pracovních míst. Pouze investice do obnovitelných zdrojů vygenerují během desetiletí 107 tisíc až 135 tisíc pracovních míst, z čehož bude mít prospěch zpracovatelský průmysl, stavebnictví a všechny služby spojené se sektorem obnovitelných zdrojů.
• PNIEC ušetří 67 miliard eur do roku 2030 snížením poptávky po dovozu fosilních paliv, což také zlepší energetickou bezpečnost tím, že bude nahrazeno domácími energiemi.
Významným hráčem jsou Španělé v kosmickém průmyslu.
Ano, podle asociace TEDAE dosahovalo odvětví kosmu ve Španělsku v roce 2019 obratu v hodnotě 860 milionů eur, z čehož 81 procent činil export. Obrat odvětví tak tvořil půl procenta HDP. V posledních deseti letech navíc vzrostl o více než 70 procent. Díky vesmírným programům, integraci do TEDAE a investicím přibližně 11 procent obratu sektoru do inovací mají firmy enormní potenciál do budoucna.
Španělsko se zabývá zejména výrobou satelitů, nosných raket a pozemních segmentů. Podle údajů Evropské investiční banky se španělský vesmírný sektor v investicích nachází na druhém místě v rámci Evropy a na šestém místě v celosvětovém srovnání. Rovněž zaměstnanost v tomto oboru se za posledních pět let zvýšila o 25 procent, čímž Španělsko překonalo skupinu evropských zemí o šest procentních bodů, což odráží velmi zajímavou dynamiku sektoru. Do budoucna se rovněž počítá se založením Španělské kosmické agentury. Plán na její vznik oznámil letos v květnu roku 2021 ředitel kabinetu předsedy vlády Iván Redondo. Cílem jejího vytvoření je efektivnější správa španělského kosmického programu.
Jaké kosmické projekty už Španělé úspěšně realizovali?
Obrovským úspěchem je vytvoření stoprocentně španělské rakety Miura1, která by měla příští rok letět do vesmíru. Pokud vše půjde podle plánu, stane se Španělsko čtrnáctou zemí, která se připojí k užšímu seznamu států schopných vyslat raketu do vesmíru.
Země se účastní i celé řady dalších programů. Jedním z nich je například program PNOTS probíhající od roku 2007, jenž spočívá v národním vývoji dvou kompletních systémů pro pozorování Země. Jednoho s technologií radaru se syntetickou aperturou Paz a druhého s optickou technologií Ingenio. Tento program poskytuje Španělsku autonomii k získávání obrazů Země pro řadu aplikací a otevírá dveře komerčním příležitostem v zahraničí. Očekává se pokračování prostřednictvím programu PNOTS 2.
Dalším programem v dané oblasti realizovaným ve Španělsku je program Spainsat-NG. Mezi významné události v oblasti je rovněž řazeno zahájení mise Cheops vedené španělskými společnostmi a uplynutí prvního roku úspěšného fungování satelitu Paz. Ten byl v současné době využit k monitorování erupce sopky na ostrově La Palma. Satelit pomáhá z vesmíru odpovědným institucím se zjišťováním vzniklých škod a mapováním postiženého území.
který má víc než 100 tisíc uživatelů, je jen jedním z mnoha prvků moderní městské infrastruktury v Barceloně.
Barcelona zavedla superbloky bez aut
Vhodným místem pro inspiraci českých měst ve využívání nových technologií a přístupů je Barcelona. Již v roce 2016 byla prvním průkopníkem zavádění takzvaných „superbloků,“ které omezují dopravu v určitých částech města, investují do obnovy zeleně těchto oblastí a oživují tak ekonomický a sociální potenciál těchto oblastí. Prvním projektem tohoto typu byl superblok v okrese Poblenou, který přinesl koncept vyřezávání ostrovů prostoru bez aut přesměrováním dopravy.
Během příštího desetiletí chce Barcelona přeměnit celou svou centrální síť na zelenější oblast přátelskou k chodcům, téměř zcela bez aut. V této fázi chce 21 ulic v barcelonské čtvrti Eixample přetvořit v jakýsi supersuperblok – provoz vozidel bude povolen pouze po obvodu, takže ulice uvnitř čtvrti budou přístupné motorovými vozidly pouze pro rezidenty a dodavatele služby nebo zásobování. Tato náměstí a ulice budou osázeny stromy, které v dospělosti zastíní 6,6 hektaru (16 akrů), zóna bude obsahovat dalších 33,4 hektaru pěší plochy. S pracemi započatými v roce 2022 a rozpočtem 38 milionů eur
(45 milionů dolarů) tento plán představuje jednu z nejdůkladnějších přestaveb velkého evropského města v tomto století. Je to pokus o nové město pro současnost i budoucnost – s menším znečištěním, novou mobilitou a novým veřejným prostorem.
Město věří, že by v budoucnu mohlo uvolnit 70 procent svého současného silničního prostoru pro aktivní cestování a rekreační prostor, pokud dosáhne svého cíle pokrýt celou svou plochu v superblocích, čímž se sníží znečištění ovzduší, uhlíkové emise a hlukové znečištění. Letní teploty by mohla snížit i rozšířená stromová plocha. Pozitivní dopad by byl i na zdraví občanů. Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Environment International by úplná realizace blokového plánu města mohla zabránit 667 předčasným úmrtím ročně.
Důležitými obory jsou ve Španělsku potravinářství a zemědělství. Mají tam přesto šanci uplatnit se i dovozci v těchto odvětvích?
Nechceme samozřejmě konkurovat španělským potravinovým výrobkům, i když i to je možné. Chceme zejména pomoci technologickým firmám dostat své produkty do výrobních procesů španělských potravinářských firem. Obdobný přístup bychom rádi uplatnili v oblasti zemědělství.
A jaké další obory hodnotíte na Pyrenejském poloostrově jako perspektivní pro české vývozce?
Obor, který bude čím dál více rezonovat, je určitě ICT. Zajímavou příležitosti může být i zdravotnictví, které – jak se ukázalo i během pandemie – stát celkem podceňoval, a chce to dohnat a investovat velké prostředky.
Všemi těmito obory jde napříč otázka moderních technologií a nových smart řešení, která bychom rádi představili španělskému trhu. Španělská vláda vytvořila strategii Digitální Španělsko 2025, která má sloužit jako nástroj technologické a digitální transformace. Zahrnuje téměř 50 opatření seskupených do deseti strategických os. Jedním z cílů je urychlit digitalizaci ve strategických odvětvích, jako jsou mimo jiné potravinářství, doprava, zdravotnictví, cestovní ruch, obchod nebo energetika. Ve spojitosti s digitalizací se plánují investice ve výši téměř 600 milionů eur.
(red)
