Prahu navštívil v květnu srbský prezident Aleksander Vučić. V té souvislosti připomněl ekonomický potenciál své země, která dobře ustála koronakrizi a kde patří Česká republika mezi sedm největších investorů.
Těžko bychom mimo Evropskou unii hledali oblast, která je Čechům tolik blízká jako západní Balkán. Ačkoliv je tamní společnost v mnohém odlišná, díky jazykové příbuznosti, historicky pevným politickým a kulturním vazbám nebo početným krajanským komunitám žijících v mnoha oblastech tohoto regionu jsou vzájemné vztahy s Českou republikou pevně ukotveny a dále proaktivně rozvíjeny. Ačkoliv mnoho Čechů zná tento jihovýchodní kout Evropy hlavně jako dovolenkovou destinaci, turismus zdaleka není jediným důvodem, proč se o toto teritorium zajímat.
Srbskou ekonomiku srazila pandemie jen o procento
Největší a nejrychleji rostoucí ekonomikou západního Balkánu je Srbsko, které prokázalo svou odolnost i během koronavirové krize. Hrubý domácí produkt v roce 2020 meziročně kleslo o pouhých 1,1 procenta a podle odhadu Mezinárodního měnového fondu bude letos růst o pět procent. Jedním z důvodů slibného ekonomického rozmachu je příval zahraničních investic, které do Srbska proudí ze všech částí světa. Již několik let poskytuje srbská vláda zahraničním investorům výhodné pobídky v mnoha sektorech. Zájem českých podnikatelů o jejich využití roste a objemem vložených prostředků se Česká republika řadí na 7. místo v žebříčku nejvýznamnějších investorů v Srbsku.
O dalším rozvoji vzájemných ekonomických vztahů přijel ve dnech 18. – 19. května 2021 do Prahy jednat srbský prezident Aleksander Vučić. V letošním roce to byla již třetí oficiální návštěva v česko-srbské relaci, což samo o sobě potvrzuje aktuální silné vazby mezi oběma státy. Kvůli hygienickým opatřením proti šíření koronaviru nebyl prezident doprovázen podnikatelskou delegací, nicméně ekonomická dimenze spolupráce zůstala jedním z hlavních námětů všech jednání.
Příležitosti jsou nejen v Bělehradě, ale i v Novem Sadu nebo Niši
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček představil prezidentovi Vučićovi prioritní oblasti, ve kterých se české firmy snaží v Srbsku uspět. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu, vodohospodářství, těžbu a energetiku. Během druhého dne návštěvy se uskutečnilo bilaterální jednání ministra Karla Havlíčka se srbským ministrem financí Sinišou Malim. V rámci schůzky byly prodiskutovány především záruky a možnosti státního financování konkrétních zakázek. Srbská delegace také informovala o nových příležitostech pro české firmy vyplývajících z dynamického rozvoje srbských měst. Bělehrad, ale také Novi Sad a Niš se rychle rozrůstají, a tak se nabízejí možnosti pro zapojení do developerských projektů nebo do dodávek systémů na řízení městské hromadné dopravy.
Vzhledem k možnostem srbské vlády používat k financování určitých projektů předvstupní fondy EU se česká a srbská vláda také zaměří na spolupráci v „zelených“ programech podporujících ochranu životního prostředí. Prioritou je využít moderních českých technologií, které jsou spolehlivé a pro Srbsko finančně dostupné.
Pokrok zapojení českých společností na srbském trhu bude reflektován na podzimním zasedání mezivládního Smíšeného výboru, které se tentokrát bude konat v Praze.
Veronika Grossová, oddělení zemí východní Evropy, západního Balkánu a Střední Asie, odbor zahraničně ekonomických politik I, sekce EU a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu
