Hybridní autobus na vodík, skládací trenažér stíhačky, virtuální dvojčata budov. Robot, který čepuje pivo nebo ošetřuje nemocná rajčata. Digitální továrna i superrychlý obráběcí stroj. Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh předvedl špičkové inovace a přilákal o polovinu víc návštěvníků než loni.
Nešlo to nevidět. Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV), který se konal na brněnském výstavišti od 4. do 7. října, vrátil vrcholnou akci tuzemské byznysové sezony na výsluní. Při pandemickém útlumu se mluvilo o tom, že klasickým veletrhům už pomalu odzvonilo. Letošní „strojírák“ ale ukázal, že potkat se s obchodními partnery osobně a podívat se třeba na nejnovější obráběcí stroj přímo v akci, tomu se online konference zkrátka nevyrovná.
Osm pavilonů brněnského výstaviště tak pulzovalo čtyři dny všudypřítomným cvrkotem. Přišlo přes 52 tisíc návštěvníků, což bylo o 50 procent víc než loni. Své technologie předvedlo přes 1250 vystavovatelů ze 41 zemí. Poprvé například přijely podniky z Finska, partnerem veletrhu se stal francouzský region Auvergne-Rhône-Alpes.
„Celková účast vystavovatelů v této situaci není vůbec špatná. Za členské firmy našeho svazu jsme v porovnání s rokem 2019 zhruba na 80 procentech z pohledu plochy a na 100 procentech z pohledu počtu účastníků,“ informoval ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík.
Atmosféru si pochvalovala například Pavlína Křepelková, obchodní ředitelka společnosti TOS Kuřim – OS: „Je velká účast, aktivně se jedná o konkrétních zakázkách. Není to jen o té společenské části, kdy se lidé potkávají. Jedná se o projektech, o zakázkách, takže za nás je to výborné. Uličky jsou plné, u každého stolu někdo sedí.“
Tomáš Hůlka, ředitel společnosti Maqfort, která dodává stroje nebo výrobní linky, vnímá jako výhodu i termín veletrhu na začátku října. „Je to pro nás jedinečná příležitost, jak ukázat a představit stroje ještě dříve, než je povezeme do Hannoveru. A tento měsíční náskok může být pro některé zájemce rozhodující,“ uvedl.
Hybridní autobus na vodík vyhrál zlatou medaili
Tím hlavním, co veletrh vedle početné účasti zdobilo, ale byly samozřejmě samotné vystavené technologie. Od klasických obráběcích strojů, přes nejrůznější roboty, 3D tiskárny, až po elektromobily nebo virtuální dvojčata fyzických výrobků.
Ze záplavy inovací je těžké vybrat jen některé příklady. Jedním z těch oficiálně oceněných byl třeba hybridní městský nízkopodlažní autobus od společnosti Mobility & Innovation Production. Ten bral na výstavě vítězství v soutěžní kategorii Inovace v transportu a logistice a tým jeho vývojářů obdržel zlatou medaili MSV.
Jde o jediný hybridní autobus na elektřinu a vodík ve střední Evropě. Tankuje ho klasickým způsobem ve formě plynu, který se natlačí do tří tlakových nádob v zadní části autobusu. Ten je pak schopen ujet 300 až 320 kilometrů. Pokud se k tomu přidá jízda na elektrický pohon, tak se trasa prodlužuje na 400 až 420 kilometrů. „Pro srovnání, průměrný městský autobus ujede za desetihodinovou směnu 150 až 200 kilometrů. To znamená, že daný hybrid dokáže na jedno natankování sloužit dva dny,“ říká hlavní konstruktér autobusu Michal Choma. „Jízda na vodík je v podstatě také jízda na elektrický pohon. V bateriích se vodík mění na elektřinu, která pohání motor. Pokud se však jedná o jízdu ujetou čistě na elektrickou energii, tak to funguje na základě elektrické energie, která se nabíjí přímo ze sítě do baterií ve střední části autobusu pod sedadly,“ pokračuje Michal Choma. Autobus na vodíkový pohon podle něj představuje dobré udržitelné řešení do městského prostředí i jinam, protože spalováním vodíku vzniká jen vodní pára. Hlavním problémem pro zařazení těchto vozů do běžného provozu je tak zatím nedostupnost sítě tankovacích stanic vodíku.
Návštěvníci si zalétali v profesionálním simulátoru stíhačky F-16
Hlouček zájemců se neustále kupil kolem dalšího atraktivního exponátu, kterým byl letecký simulátor od pražského startupu Vrgineers. Trenažér dokáže vytvořit za pomoci virtuální technologie velmi věrnou iluzi letu stíhačkou či helikoptérou včetně fyzického ovládání kniplu či pedálů. Tento simulátor využívají i profesionální piloti, například včetně ukrajinských leteckých sil.
Z bezpečí kokpitu na zemi si tak i návštěvníci veletrhu zkusili profesionální výcvik, který na totožném stroji absolvují letci americké armády v mutaci letounu F-16 či vrtulníku Blackhawk. „Revoluční koncept trenažéru spočívá v tom, že celá simulace probíhá s brýlemi pro virtuální realitu. Pilot se může volně rozhlížet po kabině a může se dívat dokonce i přes své rameno, aby viděl, co se děje za ním. U běžných simulátorů, které mají před sebou plátno, tento typ úhlu pohledu není možný. Brýle svou kvalitou nemají na trhu žádného přímého konkurenta, neboť zorné pole je 180 stupňů a rozlišení 8k,“ uvedla společnost.
Velký simulátor F-16 využívá mixovanou realitu, kdy pilot vidí sám sebe a jednotlivá tlačítka uvnitř kabiny. To, co je vidět ven z kabiny, je dokreslováno virtuální realitou. Umožňuje to tak i věrnou simulaci vzdušného souboje s jiným letadlem.
Trenažér je přenosný a dá se snadno zabalit do kufru. Pilot si jej může s sebou vzít na misi, kde potřebuje trénovat konkrétní situace dřív, než nasedne do skutečného letadla. Celý simulátor se dá rychle přestavět během pěti minut na stíhačku nebo normální letadlo. Software totiž podporuje různé druhy letounů.
Nejlevnější digitální dvojče se rodí díky přenosnému skeneru
Že Češi umějí nabídnout levná a chytrá řešení složitých úkolů, to ukázala třeba pražská firma Intellmaps. Ta předvedla systém, který dokáže s využitím speciálního laserového skeneru vytvořit rychle a jednoduše digitální dvojče budov. Mobilní skener může snadno přenášet na zádech jediný člověk. Funkčnost systému demonstroval přímo na veletrhu osobně výkonný ředitel firmy Ladislav Čapek, který s přístrojem prošel a naskenoval největší výstavní pavilon P. „Naskenovat celou halu mi trvalo asi jen půl hodiny,“ říká Ladislav Čapek a ukazuje výsledek digitalizace na obrazovce u výstavního stánku firmy. „I práce s digitalizovanými daty je pak v našem systému jednoduchá. Na projekt jsme získali podporu 3,5 milionu korun z evropských dotací,“ doplnil šéf firmy.
Mobilní laserové skenery jsou zahraniční výroby, stojí v současnosti zhruba v rozmezí tří až osmi milionů korun, ovšem jejich cena bude zřejmě díky konkurenčnímu prostředí v budoucnosti klesat. Společnost Intellmaps je využívá jako první ve střední Evropě a nabízí k nim vlastní programovou nadstavbu. Formou cloudového řešení zobrazuje zákazníkům data o naskenovaných stavbách v online aplikaci, kde z nich uživatel čerpá informace podle svých potřeb. Systém je tak šikovným řešením nejen pro firmy a podniky, ale třeba i pro města a obce.
Prototyp robota umí ošetřit nemocná rajčata
Zajímavou inovaci v podobě umělé inteligence, která se používá i ve výrobě automobilky Škoda Auto, předvedla společnost OptiSolutions – ovšem pro změnu s uplatněním v zemědělství. V podstatě se jedná o tutéž technologii, která se používá v montážních linkách ve Škodovce, avšak zemědělci ji mohou využít ke sledování a péči o rajčata ve skleníku řízeném počítačem. Na rostlinách se kontroluje, v jakém jsou stavu, zda nemají nemoci, jestli neschnou. Umělá inteligence kontroluje, jak kvetou květiny, zda jsou opylené, jak dozrávají plody. „Na základě těchto dat od robota se tvoří predikce, které pomáhají stanovit, co budou zemědělci v budoucnu sklízet a jaké nemoci se mohou mezi rostlinami rozšířit. Jedním ze základních ukazatelů ve sklenících je opylenost květů, což informuje o rozložení čmeláků v prostoru. Na základě toho se může zajistit rovnoměrné opylení rostlin,“ vysvětluje některé funkce systému jednatel společnosti Vratislav Beneš. „V robotovi je celkem sedm neuronových sítí, kterými získává umělá inteligence informační vstupy. Jedna síť řídí robota a pomáhá mu rostlinu zaměřit, druhá rozpoznává stav opylení, další monitoruje vyzrálost rajčat. Agronom řídící daný skleník vždy ví, v jakém stavu má své rostliny. Pokud se tam nachází nějaký počátek nemoci, systém dá informaci správci, který podle situace rozhodne o dalším řešení situace. Buď rozhodne, že na místě stav prověří zaměstnanec, který může rostlinu odborně ošetřit, nebo ošetřujícím roztokem zabezpečí rostlinu sám robot, a to přesně jen na konkrétním kritickém místě. Robot ve spolupráci s vyškoleným personálem dokonce dokáže i sám odštěpovat výhonky,“ pokračuje Vratislav Beneš.
Video:
Podívejte se na reportáž z letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu
Robot tak výrazně šetří čas. Zatímco člověk objede jeden hektar zemědělské plochy za 40 hodin, stroj to zvládne za dvě směny a může pracovat i v noci. Firma OptiSolutions má první funkční prototyp robota a nyní chce docílit běžného komerčního prodeje systému.
S jakými technologiemi české firmy uspěly na Světové výstavě v Dubaji?
Umělá inteligence dohlíží v lisovně na kolegy stroje
Další virtuální dvojče, které upoutalo pozornost, patří do automobilového průmyslu. V kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0 získal zlatou medaili MSV projekt s jednoznačným názvem Inteligentní digitální dvojče. Spolupracovala na něm automobilka Škoda Auto a společnosti Cerebrica a Twinzo. Projekt je dosud pouze ve zkušebním procesu v lisovně automobilky v Mladé Boleslavi, kde kombinuje digitální vizualizaci procesů s daty. Tam zatím ověřují funkčnost této platformy. „Všechna data jsou sbírána umělou inteligencí, která na jejich základě vytváří predikce možných poruch a je schopna efektivně přeplánovat výrobní procesy, aby zabránila vzniku předvídatelných chyb,“ uvádí Lukáš Kousal, který se ve společnosti Škoda Auto podílí na implementaci IT systémů pro výrobu a údržbu. „Další výhodou je, že v reálném čase může firma sledovat, kde se stroje nacházejí a jak pracují. V případě problému tak lze přímo a rychle reagovat. Na základě nasbíraných informací lze na místo poslat zaměstnance, aby se podívali a případně opravili daný problém. Systém tím v podstatě umožňuje sledování a monitorování logistiky společnosti,“ vysvětluje Lukáš Kousal.
Nepřesnosti blatníku zvýrazní barvy v grafickém modelu
Společnost Hexagon předvedla na veletrhu robotickou buňku pro automatizované skenování. „Tato technologie se využívá pro dotyková měření nebo skenování. Skenování se používá, když díly mají obecné tvary – například pokud jde o blatník od auta nebo přístrojovou desku. Pokud díly mají pravidelné tvary, využívá se dotykové měření, které je přesnější a rychlejší,“ říká Adam Chalupa ze společnosti Hexagon. „Naskenovaná data se v modelu zobrazí v podobě „mračna bodů“ neboli jinak řečeno barevné mapy. Z toho je možno vyhodnotit odchylky měřeného výrobku. Grafický model obsahuje několik barev, z čehož každá vyjadřuje určitý rozměr odchylky a zjednodušuje tak vizualizaci,“ popisuje Adam Chalupa.
Roboti hráli dámu a roznášeli brožury
Hlavně laickou veřejnost bavili na veletrhu interaktivní roboti, kteří možná nepředstavují ty úplně nejnovější inovace ve strojírenství, ale o to vděčnější představení nabídli. Třeba ve stánku značky Kuka zkoušeli návštěvníci porazit robota při hře dámy. Mnoho úspěšných přemožitelů umělé inteligence se prý nenašlo.
Po celém areálu se pohybovalo několik autonomních robotů, kteří nabízeli informační brožury a svou schopnost pohybu v náročném prostředí demonstrovali už jen tím, že se v přeplněných uličkách mezi stánky dokázali vyhnout kolizi s návštěvníky. Nabídnout pivo zase zvládalo robotické rameno zprovozněné Výzkumným a inovačním centrem pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP ve spolupráci s plzeňským pivovarem.
Cenu získala zakružovačka plechu i systém přesného chlazení
Stejně jako loni i letos poutala velkou pozornost odborné veřejností souhrnná expozice nazvaná Digitální továrna 2.0. Projektu se zúčastnilo přes 40 firem v čele se společností Siemens coby zlatým partnerem.
Mezi zajímavé exponáty veletrhu patřila například i čtyřválcová zakružovačka plechu výrobce Haeusler a vystavovatele Maqfort, která získala vítězství v soutěžní kategorii Inovace výrobního stroje. V kategorii Inovace ve zpracovatelské technologii odbornou komisi nejvíce oslovil Systém horkých vtoků pro tlakové lití zinku výrobce Ferrofacta a vystavovatele Eichler Company. V kategorii Inovační komponenty ve strojírenství získal Zlatou medaili Vysoce přesný systém chlazení – ECHO výrobce Regionální technologický institut. A Zvláštní cenu komise získal Tepelný management cylindrických baterií pomocí tepelného výměníku využívajícího polymerní dutá vlákna. Jeho výrobcem je společnost Promens Zlín.
Firmy uvítaly konzultace o exportu
Jak (nejen) strojírenské výrobky úspěšně vyvézt do světa, s tím firmám v rámci veletrhu poradilo 22 ředitelů zahraničních kanceláří proexportní agentury CzechTrade na tradiční akci Meeting Point. Ta byla součástí doprovodného programu MSV. Podnikatelé se měli možnost osobně setkat při individuálních konzultacích s pracovníky agentury, kteří dlouhodobě působí přímo v zahraničí a mají proto informace o evropských i mimoevropských trzích z první ruky. Zájem firem byl obrovský. „Mám plno, je to sled 15 schůzek. Z toho asi polovinu jsem domlouval předem s firmami napřímo, další se přihlásily samy,“ uvedl například Pavel Eichner, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Bogotě, který poradil exportérům se zájmem o byznys v Kolumbii. „Považuji za nenahraditelné potkat se osobně. Například právě v regionu Latinské Ameriky jsou veletrhy a osobní setkání klíčové – byznys tam s partnery děláte formou budování vztahu,“ říká Pavel Eichner.
Ředitel Služeb pro exportéry Jan Kubata u příležitosti Meeting Pointu připomněl, že agentura CzechTrade rozšiřuje svoje služby: „Na ruský trh se zřejmě čeští exportéři dlouho nebudou moci vrátit. Hledáme i proto nové trhy. Chystáme mimo jiné otevření další kanceláře ve Spojených státech amerických, konkrétně v Texasu ve městě Austin. To je takové druhé americké Silicon Valley. Navíc jih spojených států dobře koresponduje s českým průmyslem – je tam například hodně rozvinuté odvětví automotive,“ podotýká Jan Kubata.
Ozubená kolečka se po covidu zase roztočila
Na potřebě osobního setkávání v byznysu se shodovali na veletrhu všichni, stejně tak na potřebě hledat nová odbytiště. Ve svém komentáři k MSV shrnul smysl brněnské přehlídky strojírenství ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Všichni se zde můžeme přesvědčit, že osobní kontakt je k vybudování vztahů a důvěry mezi obchodními partnery v podstatě nenahraditelný. Společně musíme přečkat dobu, kdy se zbavujeme surovinové a energetické závislosti především na Rusku, a společně si musíme vytvořit nové vztahy, na čemž intenzivně pracujeme. MSV je vhodnou příležitostí vykročit správným směrem,“ řekl ministr.
A samotné logo veletrhu využil jako metaforu generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Tomáš Moravec: „Po covidové pauze jsme opět naplno roztočili ozubená kola, která jsou už od roku 1959 symbolem MSV. Účast vystavovatelů i návštěvníků ukázala, že tento veletrh zůstává pro průmyslové firmy důležitým místem,“ shrnul Moravec už 63. ročník akce, která podala o aktuálním stavu tuzemského strojírenství velmi příznivou zprávu.
