Omán je poklidnou a zatím spíš nenápadnou zemí při ústí Perského zálivu. Má ale všechny předpoklady pro to, aby se zařadil k premiantům regionu. Sultanát, který oplývá ropou a kadidlem, je sám skvělým trhem pro kosmetiku, šperky, auta či vodohospodářské technologie.
Přezdívá se mu Švýcarsko Perského zálivu. Ne náhodou. Pro Sultanát Omán je typická důsledná neutralita. S tou země přistupuje jak ke sporům uvnitř arabského regionu, tak ke vztahům na globální úrovni. A těží z toho.
Podobnost se Švýcarskem snad začíná pomalu platit i v otázce životní úrovně. Díky ziskům z ropy, která se z oblasti vyváží už od konce 60. let, se během dvou generací proměnila kdysi chudá pouštní země v bohatou ekonomiku, v níž má letos HDP v přepočtu na hlavu dosáhnout hranice 45 tisíc dolarů, tedy zhruba úrovně České republiky nebo Itálie. Díky hospodářské stabilitě má Omán také třetí nejsilnější měnu na světě – jeden rial v posledních dnech posílil v přepočtu až na hodnotu 60 korun.
Při bližším pohledu Omán v mnoha ohledech překvapí. Zdaleka nejde jen o další stát přežívající slepě toliko z ropné podstaty. Naopak, známé ropné zásoby se začínají krátit, a pokud nebudou objevena nová ložiska, ropný průmysl by se měl ocitnout na suchu už kolem roku 2035. Země to dobře ví a stejně jako sousední Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie začal i Omán svou ekonomiku diverzifikovat.
Sází při tom předně na svou strategickou polohu u ústí Perského zálivu. Uzlovým bodem se má stát především rostoucí přístav Dakm. Ten chce Omán proměnit v dopravní křižovatku globálního významu a v konkurenta pro místa v sousedních Emirátech, jakým je třeba přístav Jebel Ali.
Dakm pozval investory do volné zóny
V Dakmu roste volná ekonomická zóna, která přilákala investice už za šest miliard rialů (asi 360 miliard korun). Z toho projekty za 1,8 miliardy rialů jsou právě ve výstavbě. V souladu se snahou o diverzifikaci nejde zdaleka jen o rafinerie. „Region přilákal také skupinu projektů v oblasti obnovitelné energie, zelených technologií a rybářského průmyslu,“ uvedl pro ománskou tiskovou agenturu Ahmed bin Hassan Al Dheeb z vedení zóny. Investorům areál nabízí investiční pobídky, připravené zázemí i dobré dopravní spojení pro zboží po moři.
Sultanát těží i ze zmíněné neutrality, díky níž obchod nedoplácí na diplomatické roztržky. Ománu tak například nepřímo nahrála obchodní blokáda, kterou v minulých letech uvalily některé arabské země na Katar. Omán zachoval neutralitu i v tomto sporu, a tak v jeho přístavech mohly kotvit nadále lodě obou znesvářených táborů, což objem dopravy navýšilo.
Je možné, že aktuálně zase Omán převezme část námořní dopravy, která by šla jinak přes vody sousedního Jemenu. Tam v současnosti lodě ohrožuje ostřelováním povstalecká skupina – Hútíové – a rejdaři začali trasy svých lodí odklánět.
Češi pojedou podruhé na veletrh do Maskatu
Sultanát dosud zůstává ve stínu sousedních Emirátů a Saúdské Arábie, právě toho ale mohou čeští exportéři využít. Konkurence není v Ománu ještě tak přehuštěná, ale kupní síla i apetit rostou každým dnem. „V loňském roce jsme v rámci zahraniční kanceláře CzechTrade pro SAE poprvé uspořádali v Ománu zkušební stánek na stavebním a designérském veletrhu Oman Home and Build Expo. Velmi pozitivně nás překvapila reakce místních a hlad po evropských produktech, které jsou v zemi ceněny. Trh je to v porovnání s Emiráty sice daleko menší, na druhou stranu zde není tak velká konkurence,“ potvrzuje ředitel regionálního centra CzechTrade v Dubaji Vladislav Polách.
„Omán jde vlastní cestou postupného otvírání se světu. Nestaví bombastické developerské projekty, ale to neznamená, že se nerozvíjí. Postupně buduje potřebnou infrastrukturu pro logistiku a turismus. Dalšími prioritními sektory pro diverzifikaci ekonomiky je těžba jiných nerostných surovin, jako jsou chromit, měď či drahé kovy,“ pokračuje Vladislav Polách, podle nějž se v Ománu rychle rozvíjí také zpracovatelský průmysl, zemědělství či rybolov. Kancelář CzechTrade už proto začala připravovat účast na dalším ročníku veletrhu.
Voda je tu nad zlato
Co dalšího může ománské zákazníky oslovit? V pouštní zemi pochopitelně třeba vodohospodářské technologie. Dojem z místních dobře zásobených supermarketů klame. Cena balení šesti jedenapůllitrových lahví vody vyjde v přepočtu jen na zhruba 20 korun. To ale vyjadřuje hlavně fakt, že hodnotu vody v extrémně suché zemi si všichni uvědomují, a právě proto na této komoditě nikdo nechce rýžovat zisk. Sympatický je i zvyk, kdy má kdekterý dům vyveden kohoutek za plot na ulici, aby se kolemjdoucí mohl kdykoli během extrémních veder zadarmo napít.
Voda tu nicméně je nad zlato. Její zajištění jak pro domácnosti, tak pro zemědělství zůstává v Ománu klíčovou výzvou a z nemalé části probíhá ještě stále tradičním způsobem. Sladká voda stéká v občasných přívalech k pobřeží přes údolní vádí, kde se jí Ománci snaží zadržet do nádrží a přivést k polím. K tomu ještě mnohde používají po staletí budovaný systém kanálů zvaný aflaj, který lze vidět na více než 3000 místech. Správce prostě uvolňuje nebo ucpává kanál kamenem a tím směruje tok vody do míst, kde je to zrovna potřeba. Přestože tradiční jednoduchý systém má nepochybný půvab a překvapivou účinnost, země se snaží budovat nové velké vodní nádrže a vodohospodářství celkově zmodernizovat.
Kde nevoní kadidlo, tam parfémy ze Západu
Omán je země, která voní kadidlem. Doslova. Vůni této pryskyřice šíří rozprašovače všude – v obchodech, na ulicích, v hotelech, na letišti. Kadidlo je po staletí nejtypičtějším produktem Ománu. Získává se seškrabováním smůly kadidlovníku a už od starověku se široce používá i v Evropě jako jedna z nejčastějších přírodních vonných esencí. Češi nezaměnitelnou vůni znají hlavně z vánočního františka, v němž je kadidlo smícháno s drobnou dávkou dřevěného uhlí.
Prémiovým exportním artiklem Ománu kadidlo zůstává i v současnosti. Možná právě zvyk vše provonět stál u zrodu trendu, kdy Ománci sami ve velkém nakupují parfémy. Obchody s luxusní kosmetikou jsou součástí každého většího nákupního centra. Arabské obyvatelstvo chodí nejen pečlivě navoněné, ale i v prašném pouštním prostředí dokáže udržet až nepochopitelně čisté oblečení. S pečlivým důrazem na vzhled souzní i třetí složka – šperky, obvykle zlaté.
Na trhu se přitom uplatní i oblečení západního stylu nebo módní doplňky z Evropy. Vedle mladší generace Ománců je totiž nakupují i přistěhovalci, kteří hrají v zemi stále významnější roli. Ze zhruba pětimilionové populace tvoří už víc než 40 procent. Jde zejména o lidi z indického subkontinentu – z Pákistánu, Bangladéše, Indie a Srí Lanky –, kteří přicházejí za prací.
Imigranti znamenají další dodatečný zástup spotřebitelů, byť jejich kupní síla je neporovnatelně menší, než jak je tomu u domácích Ománců. „Míchám barvy, které se používají na lakování aut. Mzdu mám velmi nízkou, navíc od rána do večera pracuji v průmyslové zóně, kde ani večer není žádná zábava,“ říká přistěhovalec Pawan, který přijel z indického státu Karnátaka za prací do ománského města Bahla. Pokračuje vysvětlením, že vydělané peníze vlastně ani nemá příliš příležitost utrácet a raději je šetří.
Díky imigrantům funguje země dvojjazyčně
Rostoucí počet přistěhovalců nepřehlédnutelně ovlivnil atmosféru v celém Ománu a pro zahraničního obchodníka má pozitivní přínosy. Například jsou kvůli imigrantům téměř všechny nápisy vyvedeny vedle arabštiny také v angličtině. Alespoň základní úroveň angličtiny zvládá i většina obyvatel arabského původu. Ti jsou díky rostoucí imigraci na cizince zvyklí a v zemi panuje velká míra otevřenosti a tolerance, která se vztahuje i na návštěvníky z Evropy. Země také v posledních letech zjednodušuje s ohledem na turismus vstupní proceduru. Například hosté z některých států včetně České republiky, kteří do Ománu cestují na dobu kratší než 14 dní, nyní nepotřebují vízum.
Ománci s auty srostli
Další typický rys současného Ománu? Životnímu stylu bohatnoucí populace začala zcela dominovat auta. Důvodů je několik. Na jedné straně je relativně levný benzin, který se dá koupit v přepočtu pod 15 korun za litr. Na druhé straně je prakticky neexistující veřejná doprava. V celé zemi, která je téměř čtyřikrát větší než České republika, ji v podstatě nabízí jen jedna autobusová společnost Mwasalat. Ta vypravuje pouze několik autobusů denně mezi největšími městy, další regiony zůstávají bez veřejné dopravní obsluhy úplně. Ománci jsou proto odkázáni na vlastní kola.
A automobilismus jim zachutnal, ve vozech tráví spoustu času. Například rodinná návštěva restaurace často vypadá tak, že zákazníci do podniku vůbec nevstoupí a zůstanou v nastartovaném autě s běžící klimatizací. Na ulici dojde číšník s jídelním lístkem a lidé si objednají přímo ve voze, kde pak i jídlo nebo kávu konzumují. Ve městech lze také vidět speciální parkoviště s desítkami drive-in stánků, k nimž řidiči zajíždějí také v autech.
Příznačnou ukázkou toho, jak moc začal automobilismus určovat život v Ománu, je i urbanistické pojetí hlavního města Maskat. Metropole je v podstatě srůstem několika menších měst, které tvoří úzký pás budov podél hlavní třídy, což je vlastně dálnice dlouhá 54 kilometrů. Kdo nemá vlastní vůz a chce do jiné čtvrti, nejčastěji volí taxi. Autobus jede zřídka a jen do některých oblastí. A pěšky je přesun do vzdálenější části města skoro nemožný.
Tady mají SUV opodstatnění
Právě osobní automobily jsou i s ohledem na tento životní styl zatím největší položkou v českém exportu do Ománu, který v roce 2022 přesáhl objem 1,2 miliardy korun. Následují počítače a elektrické spínací skříně.
Další prostor pro prodej aut ovšem v Ománu zůstává velký. Odbyt se na čas zastavil v době pandemie kvůli ekonomickému útlumu a v současnosti je v zemi registrováno zhruba 1,6 milionu osobních vozů. Ročně se prodá asi 50 tisíc dalších automobilů. Kupující se rekrutují převážně z řad arabského obyvatelstva. Přistěhovalci zatím řeší nezbytnost rychlých kol obvykle pořízením motorky nebo jízdního kola.
Pro automotive průmysl jde o zajímavý trh, protože když už si Ománci auto pořizují, na vybavení nešetří. Vozový park sestává převážně z prémiově vybavených vozů SUV. Bezpodmínečnou výbavou každého vozu je silná klimatizace, kterou jsou Ománci zvyklí nastavit na hodně nízkou teplotu. Dobře se prodávají auta s náhonem na všechna čtyři kola, protože cesty v údolních vádí nebo v hloubi pouštního vnitrozemí bývají nezpevněné. Na druhou stranu v centrálních oblastech rostou kvalitní dálnice, Omán jich má zhruba dva tisíce kilometrů. Země se postupně vypracovala do první desítky zemí s nejlepší silniční sítí na světě, celkově její délka při započítání silnic a dálnic všech kategorií přesáhla 60 tisíc kilometrů.
Když je soused boháč
Přestože už se typický příslušník ománské střední třídy veze v japonském SUV, na rukou má elegantní značkové hodinky a domů se vrací do dvoupodlažního domu s šesti místnostmi, může stále překvapit povzdechem nad chudobou své země. Perspektiva zkresluje, když se Ománci porovnávají hlavně se svými dvěma extrémně bohatými sousedy – Emiráty a Saúdskou Arábií. V takovém srovnání by asi nutně vidět rezervy obyvatel každé země.
Ambice srovnat krok se sousedy nicméně požene v nejbližších letech Omán dál dopředu. Stejně tak bude proměnu ekonomiky dál popohánět odklon od ropy. Přes veškeré úsilí o diverzifikaci zatím generují ropný průmysl a přidružené obory téměř 70 procent hospodářského produktu země. Neprávem přehlížené Švýcarsko Perského zálivu ještě velké změny čekají.
Omán kdysi vládl i východu Afriky
Nenápadný Omán je většinou pod prahem radarů světových médií – nestaví megalomanské mrakodrapy, nezaplétá se do ozbrojených půtek. I v České republice je o této blízkovýchodní zemi relativně malé povědomí, které se obvykle omezuje na představu přímořské turistické destinace. Ve skutečnosti je ovšem Omán (společně s Jemenem) naopak nejvíce etablovaným státem na Arabském poloostrově se staletou historií. Zatímco de facto všechny ostatní státy na poloostrově vznikly až ve 20. století jako důsledek dekolonizace, Omán se může pochlubit kontinuální státností už od středověku. Na vrcholu moci v 19. století dokonce sahal sultanát od jihu Persie a některých oblastí Indie až po celé východní pobřeží Afriky a po ostrov Madagaskar. Ománské námořnictvo tehdy představovalo jednu z největších flotil na světě. Nadstandardní obchodní vazby na tyto oblasti má Omán dodnes.
