Sýrie se po občanské válce zklidňuje a je teď zajímavou šancí pro exportéry, říká šéf společnosti Arc House Milan Moravec. Firma se jako lokální partner podílí na dodávce pro úpravnu vody v oblasti Aqraba a jedná také o dodávkách technologie pro dva developerské projekty. Se Syřany se snaží sblížit i přes kulturu a sport.
Sýrie zažívala od roku 2011 ničivou občanskou válku, která kulminovala v roce 2018. Od té chvíle se situace zklidňuje a dnes se s výjimkou několika málo lokalit země vrací k normálnímu životu. Obchod s blízkovýchodním státem je ale nadále omezen ekonomickými sankcemi, které jsou uvaleny na diktaturu syrského prezidenta Bašára Asada a exponenty jeho režimu.
Zklidnění poměrů a to, že poničená infrastruktura potřebuje obnovu, nicméně představuje při dodržení sankčních pravidel příležitost pro západní firmy. Říká to český podnikatel Milan Moravec, podle nějž už v Sýrii postupně začíná působit řada zahraničních firem. „Vracejí se uprchlíci, kteří během války odešli do Francie nebo Německa. Obrovský obchodní zájem tam mají arabské země.“ Sýrie má přitom relativně solidní zdroje peněz díky ziskům z prodeje ropy a zemědělských plodin, které pěstuje v úrodných západních částech země.
Ve hře jsou i dodávky pro developerské projekty
Podnikatel Milan Moravec se v posledních letech rozhodl na Sýrii specializovat. S východními trhy měl už předtím bohatou zkušenost. Jako někdejší šéf společnosti Sweco Hydroprojekt vedl různé vodohospodářské projekty ve Střední Asii nebo v Iráku, na Sýrii se víc zaměřil od roku 2016. V rámci rozvojových projektů tam spolupracovaly na vodohospodářských projektech tři české firmy – vedle Sweca to byly také společnosti Vodní zdroje Ekomonitor a G-servis Praha. Firmy si na více než desítce projektů nekonkurovaly, naopak se dobře technologicky doplňovaly.
V současnosti Moravec spolu s dalšími dvěma českými partnery vstoupil do místní společnosti Arc House, která generuje roční obrat v řádu desítek milionů korun, má 20 přímých zaměstnanců a další pracovníky najímá podle potřeb jednotlivých zakázek. Arc House se dříve podílel na většině projektů jako lokální partner a zároveň má reference z řady velkých syrských projektů v investiční výstavbě. Nyní chce figurovat na řadě zakázek jako zkušený lokální partner s mezinárodními zkušenostmi, nebo i jako generální dodavatel technologií z České republiky.
Vedle vodohospodářských projektů se chce zaměřit i na oblast bytové výstavby a infrastruktury a pomoci zahraničním firmám s projekty financovanými z mezinárodních zdrojů. „V říjnu bychom měli dokončit práce pro úpravnu vody pro oblast Aqraba. která je financována Českou republikou. Dále jednáme s jedním místním developerem o dodávkách pro dva bytové projekty. Ty nové rezidenční projekty už musejí podle místních zákonů automaticky obsahovat čistírnu odpadních vod,“ vysvětluje Milan Moravec. Obchodovat v Sýrii se podle něj dá v souladu se všemi pravidly. „Voda, zdravotnictví, rozvojové nebo humanitární projekty jsou totiž mimo sankce. Musíme ovšem dodržet všechno, co se embarga týká – čili v projektu nesmí figurovat nikdo, kdo je na sankčním seznamu.“
Podle Zastupitelského úřadu ČR v Sýrii je zároveň nutno dodat, že problémem jsou nejen sankce americké a evropské, ale i reciproční sankce syrské, které nedovolují import většiny průmyslových výrobku ze Západu. „Zejména evropským jevem je ale na druhou stranu takzvaná over-compliance, tedy přílišná obava ze sankcí v sektorech, které embargu nepodléhají. Jednoduše řečeno firmy se jich obávají natolik, že i legální obchod raději nerealizují, aby to neohrozilo jejich působení v jiných zemí,“ uvedl úřad.
Technologie z Česka? Dobré a za fér cenu
České vodohospodářské know-how je v Sýrii podle Milana Moravce ceněno. „Ptají se na evropské a české technologie díky našim projektům, protože neudělali dobrou zkušenost s kvalitou tureckých a čínských výrobků. Ty přitom už paradoxně nejsou ani levné. Česká technologie je naproti tomu jednoduchá, dobrá a není drahá, což Syřanům vyhovuje. Navíc ji umíme do Sýrie dopravit a proclít.“ Ocenili i to, že se čeští byznysmeni nebáli jezdit do země i v době bojů. Během uplynulých sedmi let tak vznikly s účastí českých společností vodohospodářské projekty nejen v bezpečnějších centrálních oblastech kolem metropole Damašek, ale i ve válkou postižených odlehlejších částech země.
Vodohospodářské projekty v Sýrii s českou účastí
- Obnova válkou zničených zavlažovacích systémů v oblasti Latakia a Tartus
- Čištění odpadních vod pro nemocnici al-Houda – dodávka a montáž technologie
- Úpravna podzemní vody pro pitné účely ve čtvrti Hazzeh, východní Ghúta – projektová dokumentace, dodávka a montáž
- Napojení koncových uživatelů na páteřní infrastrukturu vodovodu v lokalitě Hazzah, východní Ghúta – projektová dokumentace, dodávka technologie a montáž
- Sledování a eliminace zdrojů povrchových vod v oblasti Homs – studie proveditelnosti
- Úpravny vody pro místní komunitu v části východní Ghúta – studie proveditelnosti
- Náprava znečištění povrchových vod v oblasti Aleppo – studie proveditelnosti
- Čistírna odpadních vod pro místní část Hazzah, východní Ghúta – studie proveditelnosti
- Úpravna podzemní vody pro pitné účely v oblasti Aqraba – projektová dokumentace, dodávka a montáž včetně odběrných míst pro obyvatelstvo (dokončení plánováno na říjen 2023)
Zdroj: Arc House
Do Damašku zamířily abstraktní obrazy i tenis
Milan Moravec, který si oblíbil i syrskou společnost jako celek, se ovšem rozhodl sbližovat ji s Českem i přes umění nebo sport. V pražské vile Grébovka proto nedávno uspořádal výstavu děl syrského malíře Edwarda Shahdy. Naopak v Damašku v prestižní galerii Mustafy Aliho vystavovala letos v únoru svých 25 abstraktních obrazů podnikatelova manželka Alexandra Moravcová. „Byli vděční – deset let u nich nikdo takovou výstavu neuspořádal, navíc pod záštitou české ambasády,“ říká podnikatel. Na říjen pak chystá taktéž v syrské metropoli tenisový turnaj Syria–Czechia Open 2023.
Co se týče kulturních odlišností při obchodní jednání, je Sýrie podle českého podnikatele méně odlišná od Evropy než jiné blízkovýchodní trhy. „Jednání jsou poměrně rychlá, srozumitelná, oni fungují flexibilně, je to kosmopolitní země. Snadno se domluvíte anglicky, také lze často použít ruštinu. Po té válce je ale společnost dost roztříštěná na klany a rodiny. Bez místního kvalitního partnera nelze byznys vůbec dělat. Ten partner musí vědět, jak rodiny oslovit a také třeba jak správně zaplatit dopředu zálohy pracovníkům. Když jsem ale pak viděl práci místních dělníků, tak bych si je vzal s chutí všechny domů – byli jsme z nich nadšení,“ říká podnikatel.
Jak je to s bezpečností?
I když válka už de facto skončila, její dozvuky jsou v zemi ještě znát. „Z pohledu investorů a exportérů lze konstatovat, že Sýrie opravdu není klasickou zemí s klasickým tržním prostředím a právním systémem. Bezpečnostní situace je stále velmi volatilní, dochází k raketovým útokům na Damašek a další města. V zemi stále působí více cizích armád, které mimo centrální oblasti Sýrie bojují se zbytky Islámského státu či částečně proti sobě. Rovněž dochází k únosům,“ upozorňuje Zastupitelský úřad ČR v Damašku. Před samotnou cestou do země je proto třeba bezpečnostní rizika důkladně zvážit a Ministerstvo zahraničních věcí obecně českým občanům do Sýrie cestovat nedoporučuje. „Rizika plynou i v oblasti investic. České firmy v případě snahy o uchycení se na monopolizovaném syrském trhu musí mít schopného místního partnera, který překoná administrativní překážky, které by český podnikatel neměl šanci z Česka vyřešit. Zastoupení vhodným prostředníkem či vlastní pobočkou je tak základním předpokladem úspěchu. Nezapomínejme také na syrskou podnikatelskou kulturu, která úzký kontakt prakticky vyžaduje. Syřané jsou zkušení obchodníci s dobrou pověstí, v případě dostatku vhodných kontaktů a dohledu se tak ale není třeba obávat neřešitelných problémů,“ uvádí český zastupitelský úřad.
Před byznysem má přednost rodina
Kontrakty jsou obvykle uzavřeny v místní měně, syrské libře. Do marže je tudíž potřeba promítnout předpokládanou vysokou inflaci, která se v posledních letech pohybuje nad úrovní 90 procent za rok.
Pokud už se zakázka rozjede, je vhodné rozvíjet vztahy výrazně nad rámec pouhého obchodu a přijmout pozvání na oběd nebo na návštěvu. „Syřané říkají – když spolu děláme byznys, tak jsme i přátelé. Jídlo, pití, víra, rodina, ty jsou u nich vždycky na prvním místě.“
Společnost Arc House hodlá využít svých místních kontaktů a zkušeností a vedle vlastních projektů se chce v Sýrii stát prostředníkem i pro obchody dalších českých i evropských firem. Využít chce náskoku, který bude mít při obnově válkou poničené země před konkurencí. „Očekáváme, že za pár let sankce skončí kompletně. V té chvíli bude mít Sýrie obchodně ohromný potenciál,“ předpovídá český exportér.
Jaká jsou pravidla obchodování se Sýrií?
Sankce jsou zásadní překážkou při obnovování nejen samotné Sýrie, ale i česko-syrských obchodních vazeb, které byly historicky na velmi vysoké úrovni. Česká republika i někdejší Československo má v zemi stále velmi pozitivní renomé ve všech segmentech hospodářství. Úspěchy českých firem nejsou vyloučeny. Je zde pár odvětví, které sankcím nepodléhají. Jedná se zejména o zdravotnictví, vodní hospodářství, zemědělství (vyjma velkých strojů) a dalších odvětví. Je povoleno obchodovat se soukromými subjekty, nikoli však se státními či vládními podniky. Vyloučena je prozatím obchodní spolupráce v oblasti energetiky, strojírenství, stavebnictví či dopravních staveb.
Celý syrský finanční sektor je pod sankcemi, tudíž k samotnému převodu peněz nemůže legálně dojít vyjma prostředků spadajících pod humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci či využití třetí země.
Česká republika prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí a Zastupitelského úřadu v Damašku realizuje stabilizační aktivity financované z vládního rozvojového nástroje Rekonstrukční program ČR v oblasti Blízkého východu 2022 – 2024. Tyto aktivity se zaměřují na ty nejpalčivější problémy, které současnou, stále válečnou, Sýrii trápí. Jedná se o projekty v oblasti vodohospodářství (čističky vod, distribuce čisté vody), zdravotnictví (vybavování válkou zničených či nově vznikajících charitativních nemocnic českými technologiemi) a další malé lokální projekty na podporu vzdělanosti a malého podnikání.
Rozvojové aktivity mimo svůj primární humanitárně-stabilizační rozměr (pomoc trpícímu obyvatelstvu) cílí zároveň na podporu českých firem, kterým otevírá komplikované blízkovýchodní trhy. Podniky, které již rozvojovou či humanitární pomoc v Sýrii realizovaly, jsou v zemi a humanitární komunitě bohatých mezinárodních organizací vidět a jsou vysoce ceněny. Proti svým, nejen západním, konkurentům mají reputační a informační náskok na období po eventuálním ukončení sankcí.
Nově se českým firmám daří oslovovat mezinárodní organizace, které disponují značným kapitálem, jejich aktivity nejsou pod sankcemi a chybí jim kvalitní, cenově dostupné technologie, které už jsou fungováním v Sýrii osvědčené. Podniky už také v Sýrii disponují kvalitní sítí kontaktů.
Země je v současnosti ve velkém investičním očekávání. Po znovupřijetí do Ligy arabských států Syřané čekají na příliv investic z bohatých zemí Perského zálivu, což je vzhledem k absenci technologii v regionu rozhodně příležitostí pro české firmy. Je třeba pozorně sledovat vývoj, připravovat si kontakty, být trpělivý a včas do vlaku naskočit.
Zdroj: Zastupitelský úřad ČR v Damašku
Více se o obchodu se Sýrií dočtete v Souhrnné teritoriální informaci na portálu BusinessInfo.cz
