Dněpropetrovská oblast patřila už před válkou k tahounům ukrajinské ekonomiky. Teď se do oblasti uchýlilo mnoho dalších kvalifikovaných lidí. V rámci českého patronátu tam mohou nové šance najít i české firmy.

Evropské země si vzaly patronáty nad jednotlivými regiony Ukrajiny. Česko si vybralo Dněpropetrovskou oblast i proto, že jde po Kyjevu o druhý nejsilnější region ukrajinské ekonomiky.

Dněpropetrovská oblast je klíčovým hospodářským a průmyslovým centrem Ukrajiny. Tento region, který pokrývá 5,3 procenta území země a je domovem přibližně 7,5 procenta obyvatel, se významně podílí na národním hospodářství. Vytváří přibližně desetinu HDP a přes 15 procent ukrajinského vývozu.

Správní centrum, kterým je město Dnipro, se proslavilo silnou průmyslovou základnou, zejména v hutnictví a hornictví, a diverzifikovalo svou činnost do technologického a zemědělského sektoru. Strategická poloha na průsečíku klíčových silničních, železničních a říčních tras posiluje roli Dnipra jako významného obchodního a logistického centra.

V oblasti sídlí na čtyři stovky IT společností

Před ruskou invazí byla Dněpropetrovská oblast prosperující hospodářskou centrálou Ukrajiny. Její podíl na tvorbě celkového HDP podtrhovaly rozmanité průmyslové aktivity. V roce 2020 byly kapitálové investice v různých odvětvích značné: 1,3 miliardy dolarů v průmyslu, 851 milionů dolarů ve službách a 88 milionů dolarů v zemědělství. Přímé zahraniční investice byly silné, přičemž největšími investory byly Kypr, Nizozemsko a Německo.

Český Mironet přišel s iniciativou na dodávky repasovaných počítačů na Ukrajinu

Průmyslové odvětví, zejména metalurgie spolu s rozvíjející se technologickou scénou v Dnipru, se z velké části podílely na hospodářském růstu. Zásadní roli hrálo také zemědělství, které bylo díky úrodné černozemi významným producentem obilí a zeleniny. Vedle toho se Dnipro stalo významným centrem informačních technologií, v oblasti sídlí přibližně 400 IT společností zaměstnávajících zhruba 12 tisíc odborníků. Region také zdědil infrastrukturu pro letecký a obranný průmysl spojený se sovětským raketovým a kosmickým programem.

Do Dnipra utíkají odborníci, znamenají novou pracovní sílu

Ruská agrese způsobila Dněpropetrovské oblasti závažné škody. Role regionu jako klíčového centra pro přesun firem, specialistů a institucí z více válkou postižených oblastí na východ a jih od Dnipra však uvedla do pohybu novou ekonomickou dynamiku. Navzdory nepříznivým okolnostem konflikt vytvořil příležitosti pro růst a rozvoj.

V současné době putují do obnovy a posílení dopravních a logistických sítí značné prostředky. Úsilí o modernizaci silniční, železniční a říční dopravní infrastruktury má zásadní význam pro usnadnění obchodu a zajištění efektivního pohybu zboží, což by mělo do budoucna snížit náklady na dopravu a zvýšit atraktivitu regionu pro investory.

Příchod vnitřně vysídlených osob navíc přinesl do regionu rozmanitou a kvalifikovanou pracovní sílu. Demografická změna zahrnuje odborníky z různých oborů, což posiluje místní zásobu talentů a podporuje hospodářskou aktivitu. Ukrajina má na paměti, že válka společně s lidským kapitálem krade především budoucnost jednotlivců, kteří by v podmínkách míru mohli být tváří změny potřebné pro rozvoj měst a celé země.

Jaké projekty oblast vyhlíží?

Rekonstrukce Ukrajiny vyžaduje více než fyzickou přestavbu toho, co bylo zničeno. Co to ale v praxi znamená?

Sympatie se zasaženou Ukrajinou a její na čas ukradenou evropskou budoucností přilákala významnou mezinárodní pomoc zaměřenou na hospodářskou stabilizaci a obnovu infrastruktury. Tato pomoc podporuje jak okamžité humanitární potřeby, tak dlouhodobé rozvojové projekty.

Ukrajinská vláda a místní samosprávy ve snaze přilákat zahraniční investice nabízejí různé pobídky včetně daňových úlev, dotací a zjednodušených regulačních procesů, což zahraničním společnostem usnadňuje vstup a působení v regionu.

Některé z těchto výhod zahraničním společnostem a investorům poskytuje například mobilní platforma Diia.Business. Objevují se také příležitosti pro jednotlivá odvětví, jako jsou investice do projektů zelené energie, například solární a větrné energie, které odrážejí požadavky EU v oblasti udržitelného rozvoje.

Město Dnipro má přes jeden milion obyvatel a dlouhou tradici třeba v hutnictví nebo v oblasti obranného a kosmického průmyslu.

V této souvislosti je také často skloňována energetická bezpečnost a cíl osamostatnit se od ruských surovinových dodávek. Výstavba solárních a větrných elektráren získává na významu, čímž se zvyšuje decentralizace energetických zdrojů. Do dodávek solárních panelů se již zapojily aktivní české firmy, mnohé ve spolupráci s neziskovým sektorem.

Startupy přijely na konferenci do Prahy, příští bude v Kyjevě

Dněpropetrovská oblast je také centrem inovací a domovem několika technologických parků a inkubátorů, jako je například Dnipro Tech City. IT služby a startupy v oblasti fintech, healthtech a agritech zde zažívají výrazný růst, podporovaný investicemi do výzkumu a vývoje. Společnosti jako SoftServe a EPAM Systems mají v regionu svá významná vývojová centra.

Dnipro je čtvrtou nejčastější destinací ukrajinských IT specialistů. Pomáhat propojovat ukrajinské startupy s investory si klade za cíl iniciativa Invest in Bravery, která letos v březnu pořádala konferenci v Praze. Příští ročník konference bude v Kyjevě letos na podzim.

V Dnipru by mohla sídlit další zastoupení české diplomacie a byznysu

Dnipro je klíčové pro eurointegraci Ukrajiny. Průmyslová a zemědělská síla regionu může pomoci stabilizovat národní hospodářství, což je další kritérium pro vstup do Evropské unie.

Podniky by však měly mít na paměti nestálou bezpečnostní situaci, která vyžaduje důkladné posouzení rizik. Orientace ve vyvíjejícím se regulatorním prostředí může být náročná, ale je nezbytná pro dodržování předpisů. Pomoci v tomto směru firmám může rozšiřující se síť kanceláří CzechTrade na Ukrajině, ale také zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově.

Obchodní šance představuje exportérům Business klub Ukrajina

Dnipro je v současnosti centrem pozornosti oficiální česko-ukrajinské obchodní spolupráce. Hned jak to bezpečnostní situace dovolí, mohlo by v něm být zřízeno další diplomatické zastoupení na Ukrajině, vedle lvovského. Také by následovala kancelář CzechTrade.

Vznikl program pro speciální formu pojištění

Chybějící nabídku garančních programů ze strany multilaterálních institucí řeší pojištění skrze Fond Ukrajina. Vznikl loni v létě a poskytuje částečné zmírňování rizik spojených s obchodováním s válkou zasaženou zemí, která je tak nepojistitelná standardním způsobem. Program zahrnuje vývozní záruky poskytované českou Exportní garanční a pojišťovací společností EGAP. Program je z důvodu návratnosti prostředků vysoce selektivní, perspektivním projektům však umožňuje zapojit se do rekonstrukce Ukrajiny se sníženým rizikem, což řeší chybějící nabídku garančních programů ze strany multilaterálních institucí.

Finance na obnovu půjdou také z EU

České Ministerstvo průmyslu a obchodu si v zapojení do rekonstrukce Ukrajiny klade realistické cíle, a to sice investice prostředků z Programu Ukrajina do projektů Capacity Building. Jde tedy především o přenos znalostí a expertní výměny.

Zároveň je to i cesta k zapojení se do velkých finančních schémat, která výhledově nabízí například EU Ukraine Facility, Evropská investiční banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj, protože předložené projekty musí mít alespoň základní projektovou dokumentaci a posouzení proveditelnosti.

S tím pomůže ukrajinské straně druhý český program, Aid for Trade – Ukraine. Již je evidován ukrajinský zájem převyšující finanční kapacity programu, proto byl dočasně pozastaven příjem žádostí. Tyto dva zmíněné programy jsou poskytovány prostřednictvím Business klubu Ukrajina – platformy pro kterýkoli český subjekt, který se chce zapojit do rekonstrukce Ukrajiny.

Volba českého patronátu v Dněpropetrovské oblasti je přirozeným pokračováním clusteru českých firem, které zde působily již před válkou. Vedle toho navázal s touto oblastí spolupráci Jihomoravský kraj.

Dněpropetrovská oblast je ukázkou odolnosti v nejtěžších představitelných ekonomických i lidských podmínkách. Podniky, které zvažují vstup na ukrajinský trh, musí zvážit rizika i příležitosti a využít silných stránek regionu. Jeho odolnost, podpořená významnými infrastrukturními projekty a přílivem lidského kapitálu, mu dává předpoklady k silnému poválečnému růstu.

Maria Gorbatova, Jakub Mareš
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Další články