Srbsko finalizuje plán modernizace své energetiky, vodohospodářství i dopravy. Společným jmenovatelem je ohled na klimatické změny a ekologii. S podporou peněz z EU i z národního rozpočtu chystá rozsáhlou proměnu infrastruktury. K tomu chce přizvat i české dodavatele.
Srbsko produkuje elektrickou energii ze zhruba 65 procent spalováním lignitu. Necelá čtvrtina produkce připadá na hydroelektrárny, malou část energie vytvářejí větrné a plynové elektrárny. Ostatní zdroje jsou zatím zanedbatelné. To by se mělo v následujících letech změnit, pokud budou plněny cíle v nedávno představeném Integrovaném národním energetickém a klimatickém plánu do roku 2030 s výhledem do roku 2050 (INEKP).
Návrh prezentovala loni v červenci srbská ministryně hornictví a energetiky Dubravka Đedović a následně byl podroben veřejnému připomínkování. K formálnímu přijetí textu by mělo dojít do léta letošního roku.
Plán je přijímán po vzoru a v souladu s podobnými energeticko-klimatickými plány členských států EU a obsahuje cíle a politiky ve všech pěti prioritních oblastech Energetické unie na období 2021 až 2030 s výhledem do roku 2050. Těmi jsou snižování emisí uhlíku, energetická účinnost, energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Zmíněné cíle jsou zčásti reflektovány i v platném unijním právu, jehož přejímání je pro Srbsko jakožto kandidátskou zemi na vstup do EU součástí přístupového procesu.
Srbové mají zájem o zapojení českých firem
Plán INEKP je celkově předstupněm pro konkrétní příležitosti a projekty v Srbsku v následujících letech, které mohou být potenciálně zajímavé i pro české firmy. Ty už v Srbsku a v celém regionu západního Balkánu mají široké zkušenosti například z energetiky, vodního hospodářství včetně výstavby čističek odpadních vod, vývozu dopravních prostředků nebo výstavby hydroelektráren, a mohou tak na ně navázat.
Témata reflektovaná v INEKP jako energetická transformace, dekarbonizace, digitalizace nebo odpadové hospodářství rezonovala při loňském dubnovém jednání česko-srbské mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci a srbská strana v tomto směru vyjádřila zájem o zapojení českých firem do implementace souvisejících projektů. Navíc Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo účast českých firem na prestižním mezinárodním veletrhu SAJAM VODA, který byl organizován v prosinci v Bělehradě a jak už název napovídá, zaměřil se na vodohospodářství. Česká oficiální účast na tomto veletrhu je plánovaná i letos.
Náklady na transformaci mají přesáhnout 27 miliard eur
Implementace INEKP ve shodě s cíli EU počítá se zvýšením obnovitelných zdrojů energie v produkci elektrické energie na 45 procent a se snížením emisí skleníkových plynů o 40,3 procenta oproti roku 1990. To v praxi bude znamenat nejenom nutnost vytvoření nových produkčních kapacit včetně solárních a větrných elektráren, ale i úpravy přenosové soustavy, vyšší využití vozů na elektrický pohon, rozvoj sítě nabíjecích stanic, zlepšení energetické účinnosti v průmyslu či dopravě nebo také nastartování produkce a využití vodíku. Ruku v ruce s těmito ambiciózními kroky má jít omezení produkce elektrické energie ze spalování lignitu a to o 25 procent v roce 2030 oproti roku 2019.
Celkové náklady této transformace v Srbsku jsou do roku 2030 odhadovány na 27,4 miliardy eur. Tyto peníze mají být čerpány jak z domácího rozpočtu, tak od mezinárodních partnerů, zejména EU. Část prostředků na výše uvedené aktivity již využívána je.
Jak Evropská unie, tak i Srbsko a další státy z regionu západního Balkánu zároveň zdůrazňují nutnost takzvaného spravedlivého přechodu na zelené zdroje energie. Tím jsou myšleny kroky v ekonomické a sociální rovině vedoucí k omezení negativního vlivu přechodu na obnovitelné zdroje energie na místní obyvatelstvo a zejména pracovní trh v oblastech nejvíce zasažených například útlumem těžby uhlí nebo uzavíráním tepelných elektráren. Mezi ně patří mimo jiné přeškolování, tvorba nových pracovních míst nebo relokace.
Cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v Srbsku bude znamenat i výstavbu nových větrných a solárních elektráren. V roce 2020 byl výkon stávajících solárních a větrných elektráren přes 500 MW, cílem je v roce 2030 výkon 3500 MW, přičemž na každý zdroj má připadnout zhruba 50 procent. Mezi producenty solární energie jsou zahrnuti také takzvaní prosumeři, tedy spotřebitelé energie, kteří jsou zároveň jejími producenty.
Díky dotacím má v zemi jezdit do konce dekády přes 20 tisíc osobních elektromobilů
Plán počítá také se zvýšením počtu aut na elektrický pohon a s tím souvisejícím rozšířením sítě nabíjecích stanic. Cílem je do roku 2030 zvýšení počtu osobních automobilů na elektrický pohon na 20 500 a to i se státní finanční podporou při pořízení a užívání těchto aut, kdy celkové implementační náklady jsou odhadovány na 570 milionů eur. Podobně má podpora směřovat do nákupu až 18 900 lehkých užitkových vozů a 2 400 elektrobusů, kde jsou celkové implementační náklady násobně vyšší.
I když je v současnosti v Srbsku počet prodávaných aut na elektrický nebo hybridní pohon relativně nízký, předloni to bylo například 625 vozidel, dochází rok od roku ke skokovému nárůstu prodejů a z tohoto pohledu se deklarované cíle prodejů počtů vozidel na elektrický pohon nejeví jako nereálné.
Srbsko chce cílit také na zvýšené užití vodíku a to nejen v dopravě. K tomu mají být vytvořeny velkokapacitní vodíkové úložiště a infrastruktura pro přenos vodíku, která má částečně vycházet ze současné infrastruktury pro přenos zemního plynu. S tím souvisí i předmětný právní rámec, který se teprve formuje.
Mezi dalšími v plánu zmiňovanými opatřeními jsou například ty na zvýšení energetické účinnosti průmyslu a zemědělství. Spočívat mají mimo jiné v širším zavádění kogeneračních jednotek, digitalizaci industriálních procesů či podpoře produkce biomasy. Dále pak plán zmiňuje podporu výstavby nových čističek odpadních vod s implementačními náklady 90 milionů eur nebo výstavbu nových zařízení pro zpracovávání tříděného odpadu s implementačními náklady 80 milionů eur.
Tyto a další aktivity tak mohou být základem pro konkrétní projekty a bude proto dobré sledovat, jaká další opatření srbská vláda a dotčené úřady budou přijímat pro následnou implementaci plánu INEKP.
